Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Novelizované podmínky pro připojení zařízení k elektrizační soustavě (2. část – dokončení)

Vyhláška ERÚ č. 51/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/2010 Sb.
 
Václav Macháček, ČENES
 

K předložení studie připojitelnosti

(z hlediska vztahu žadatelprovozovatel distribuční soustavy)
 
Provozovatel distribuční soustavy si může od žadatele vyžádat (viz nově zařazený § 4a) zpracování studie připojitelnosti:
  • je-li s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že zařízení, o jehož připojení žadatel žádá, bude mít vliv na spolehlivost provozu distribuční soustavy;
  • žádá-li o připojení zařízení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších.
 
Pozn.:
Žádá-li žadatel o připojení distribuční soustavy k přenosové soustavě nebo o zvýšení rezervovaného příkonu nebo výkonu v předávacím místě mezi distribuční a přenosovou soustavou, zajišťují zpracování studie připojitelnosti společně provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy.
 
Předmětem studie připojitelnosti výrobny elektřiny nebo odběrného elektrického zařízení je posouzení očekávaných vlivů připojení zařízení na spolehlivost provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Předmětem studie připojitelnosti distribuční soustavy k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy k jiné distribuční soustavě je dále posouzení možných variant požadovaného připojení z hlediska jejich nákladovosti.
 
Provozovatel distribuční soustavy může vyžádat zpracování studie připojitelnosti nejdéle do 30 dnů od podání žádosti o připojení. Zároveň musí vymezit požadovaný rozsah studie připojitelnosti.
 
Požádá-li žadatel provozovatele distribuční soustavy o podklady pro zpracování studie připojitelnosti nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti o její zpracování, provozovatel distribuční soustavy poskytne žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie připojitelnosti do 15 dnů od jejich vyžádání. Nepožádá-li žadatel provozovatele distribuční soustavy o podklady pro zpracování studie připojitelnosti do 30 dnů po obdržení žádosti o její zpracování, provozovatel distribuční soustavy žádost o připojení neposuzuje.
 
Nevyžádá-li provozovatel distribuční soustavy zpracování studie připojitelnosti v uvedené lhůtě do 30 dnů od podání žádosti o připojení nebo neposkytne-li žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie připojitelnosti, má se zato, že zpracování studie připojitelnosti provozovatel distribuční soustavy nevyžaduje.
 
Žadatel o připojení zařízení k distribuční soustavě předá provozovateli distribuční soustavy studii připojitelnosti do 90 dnů ode dne, kdy provozovatel distribuční soustavy předal žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie. Není-li studie připojitelnosti zpracována v rozsahu vymezeném provozovatelem distribuční soustavy, může si provozovatel distribuční soustavy vyžádat její doplnění nebo rozšíření. Provozovatel distribuční soustavy si může vyžádat doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti nejpozději do 30 dnů od předání studie připojitelnosti.
 
Vyžádá-li si provozovatel distribuční soustavy doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti, žadatel předá doplněnou nebo rozšířenou studii připojitelnosti do 30 dnů ode dne, kdy obdržel vyžádání provozovatele distribuční soustavy.
 

Posuzování žádosti o připojení

(z hlediska vztahu žadatel–provozovatel distribuční soustavy)
 
Žádost o připojení je posouzena provozovatelem distribuční soustavy s ohledem na:
  • místo a způsob požadovaného připojení,
  • velikost požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu a časový průběh zatížení,
  • spolehlivost dodávky elektřiny,
  • charakter zpětného působení zařízení žadatele na distribuční soustavu,
  • plánovaný rozvoj soustavy,
  • pořadí podaných žádostí,
  • limity připojitelného výkonu do elektrizační soustavy stanovené provozovatelem přenosové soustavy.
Pozn.:
Novela Vyhlášky proti předchozímu znění rozšiřuje posuzování žádosti s ohledem na plánovaný rozvoj soustavy, řeší pořadí podaných žádostí a ukládá nový požadavek, a to posoudit dopad nově připojovaných zdrojů na provoz přenosové soustavy.
 
Je-li to nezbytné pro náležité posouzení žádosti o připojení, vyzve provozovatel distribuční soustavy žadatele nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o doplnění poskytnutých údajů v potřebném rozsahu a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Současně žadatele upozorní, že v případě nedoplnění údajů v požadovaném rozsahu ve stanovené lhůtě nebude žádost posuzována.
 
Byl-li žadatel provozovatelem distribuční soustavy vyzván k doplnění poskytnutých údajů (viz výše) a žadatel tak neučinil, provozovatel distribuční soustavy žádost neposuzuje. Tuto skutečnost sdělí žadateli bez zbytečného odkladu.
 
Nejsou-li dány důvody stanovené energetickým zákonem, pro které nelze zařízení žadatele k distribuční soustavě připojit – § 25 odst. 11 písm. a) energetického zákona, předloží provozovatel distribuční soustavy žadateli do 30 dnů nebo v případě zařízení připojovaného do napěťové hladiny vysokého nebo velmi vysokého napětí do 60 dnů od podání úplné žádosti o připojení nebo ode dne předání studie připojitelnosti, bylo-li zpracování studie připojitelnosti vyžádáno, návrh smlouvy o připojení nebo návrh smlouvy o smlouvě budoucí o připojení. Provozovatel distribuční soustavy určí v návrhu smlouvy o smlouvě budoucí o připojení nebo smlouvy o připojení lhůtu pro přijetí návrhu smlouvy v délce 30 dnů, jde-li o připojení zařízení k napěťové hladině nízkého napětí, nebo 60 dnů, jde-li o připojení zařízení k napěťové hladně vysokého napětí nebo vyšších.
 
Nelze-li zařízení žadatele připojit z důvodů stanovených energetickým zákonem – § 25 odst. 11 písm. a), provozovatel distribuční soustavy písemně sdělí tuto skutečnost žadateli do 30 dnů od podání úplné žádosti o připojení nebo ode dne předání studie připojitelnosti, bylo-li zpracování studie připojitelnosti vyžádáno. Provozovatel distribuční soustavy zároveň uvede konkrétní důvody, pro které nelze zařízení žadatele připojit. Je-li však možné zařízení žadatele připojit za jiných podmínek a z obsahu žádosti nebo z okolností, za nichž byla žádost podána, lze předpokládat, že žadatel bude mít na takovém připojení zájem, provozovatel distribuční soustavy písemně takovou skutečnost žadateli sdělí (včetně důvodů, pro které nelze zařízení za původně požadovaných podmínek připojit) a předloží žadateli návrh smlouvy o připojení nebo návrh smlouvy o smlouvě budoucí o připojení při dodržení uvedených lhůt.
 
Smlouva o smlouvě budoucí o připojení se uzavírá zpravidla tehdy, vyžaduje-li připojení zařízení žadatele stavebně-technická opatření v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, pro jejichž realizaci je třeba rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas podle stavebního zákona.
 
Je-li pro posouzení žádosti o připojení nezbytné vykonat měření nebo u sítě o napětí 110 kV ověření chodu sítě, prodlužuje se uvedený termín o dobu potřebnou pro měření nebo ověření chodu sítě nejvýše o 30 dnů. O nezbytnosti provedení měření nebo ověření chodu sítě a prodloužení lhůty informuje provozovatel distribuční soustavy žadatele nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o připojení.
 
Provozovatel distribuční soustavy navrhne připojení zařízení tak, aby technické provedení připojení zařízení vycházelo z plánovaného rozvoje soustavy při současném zohlednění zájmu žadatele na minimalizaci nákladů na připojení zařízení k distribuční soustavě.
 
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy rezervuje žadateli požadovaný výkon nebo příkon od okamžiku předložení návrhu smlouvy. Nepřijme-li žadatel návrh smlouvy do 30 dnů pro připojení k napěťové hladině nízkého napětí nebo do 60 dnů pro připojení k napěťové hladně vysokého napětí a vyšších, rezervace výkonu nebo rezervace příkonu zaniká.
 

Připojení zařízení žadatele k distribuční soustavě

 
Připojení zařízení žadatele k distribuční soustavě se uskutečňuje na základě smlouvy o připojení (§ 50 odst. 3 energetického zákona). Smlouva o připojení jednoho žadatele může zahrnovat více odběrných nebo předávacích míst, je-li každé z nich ve smlouvě samostatně uvedeno.
 
Žadatel hradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech (podle přílohy č. 6 Vyhlášky), a to ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč. Žadatel uhradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení.
 
Neuhradí-li žadatel zálohu na podíl na oprávněných nákladech nebo celkový podíl v uvedené lhůtě ani v dodatečné přiměřené lhůtě poskytnuté provozovatelem distribuční soustavy a provozovatel distribuční soustavy z tohoto důvodu ukončí smlouvu o připojení nebo smlouvu o smlouvě budoucí o připojení, rezervace výkonu nebo rezervace příkonu zánikem smluvního vztahu zaniká. Nevyžaduje-li připojení zařízení žadatele provedení stavebně-technických opatření v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, sjednají provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy a žadatel termín připojení výrobny elektřiny využívající sluneční záření tak, aby výrobna elektřiny byla připojena nejpozději do 180 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení; v případě výrobny elektřiny využívající sluneční záření s instalovaným výkonem nad 30 kW do jednoho roku ode dne uzavření smlouvy o připojení. Prokáže-li žadatel v uvedených lhůtách, že přes veškeré vynaložené úsilí nedošlo ve sjednaném termínu připojení k realizaci výrobny elektřiny z důvodů, které nastaly nebo existují nezávisle na jeho vůli, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy sjedná s žadatelem prodloužení termínu připojení o nezbytně nutnou dobu.
 
Je-li sjednáno snížení hodnoty hlavního jističe před měřicím zařízením na hodnotu nižší než odpovídá rezervovanému příkonu místa připojení zařízení zákazníka po dobu delší než 24 měsíců, snižuje se hodnota rezervovaného příkonu na tuto hodnotu (§ 7 odst. 7 platné Vyhlášky).
 
Nedošlo-li po dobu 60 měsíců od termínu poslední změny rezervovaného příkonu ke sjednání rezervované kapacity ve výši alespoň 90 % rezervovaného příkonu, hodnota rezervovaného příkonu se snižuje na hodnotu, která je dána nejvyšší sjednanou velikostí rezervované kapacity v období 60 měsíců od poslední změny rezervovaného příkonu (§ 7 odst. 8 platné Vyhlášky).
 
V případě zániku smlouvy o distribuci elektřiny (§ 50 odst. 6 energetického zákona) trvá rezervace příkonu pro dosavadní místo připojení po dobu 60 měsíců ode dne zániku smlouvy. Nebyla-li smlouva o distribuci elektřiny uzavřena do 60 měsíců od termínu připojení sjednaného ve smlouvě o připojení, rezervace příkonu pro odběrné místo nebo pro místo připojení zaniká (§ 7 odst. 9 platné Vyhlášky).
 

Krátkodobé připojení k distribuční soustavě

 
Krátkodobým připojením se rozumí připojení prozatímního zařízení k distribuční soustavě v souladu s českou technickou normou (ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice) na dobu určitou.
 
V případě krátkodobého připojení podává žadatel žádost o krátkodobé připojení k distribuční soustavě zvlášť za každé odběrné nebo předávací místo. Náležitosti žádosti žadatele o krátkodobé připojení jsou uvedeny v příloze č. 5 Vyhlášky.
 
Na vydání stanoviska k žádosti o krátkodobé připojení se přiměřeně používají již uvedená ustanovení.
 
Místo připojení určuje provozovatel distribuční soustavy přednostně tak, aby nevyvolávalo náklady spojené s připojením. Vzniknouli provozovateli distribuční soustavy náklady související se zajištěním krátkodobého připojení zařízení žadatele, uhradí žadatel o krátkodobé připojení k distribuční soustavě náklady spojené s připojením, včetně nákladů na uvedení místa připojení po ukončení odběru do původního stavu, v plné výši. Podíl na oprávněných nákladech spojených s krátkodobým připojením prozatímního zařízení (podle § 10a platné Vyhlášky – opětovné připojení viz dále) se v tomto případě nehradí.
 
Krátkodobé připojení k distribuční soustavě se uskutečňuje na základě smlouvy o připojení na dobu určitou. Po ukončení takovéto smlouvy zaniká i rezervace příkonu.
 

Náklady spojené s připojením zařízení k distribuční soustavě a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu

 
Hradí-li žadatel podle platné Vyhlášky náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu v plné výši (např. zvláštní požadavky žadatele o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě – viz dále), lze do nákladů hrazených žadatelem zahrnout pouze náklady podle dále uvedených odstavců.
 
Náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu zahrnují nezbytně nutné vynaložené oprávněné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, které byly vyvolány požadavkem žadatele v souvislosti s místem a způsobem připojení jeho zařízení. Pořízení, výstavba nebo úprava přenosové soustavy nebo distribuční soustavy jsou zajišťovány v nezbytně nutném rozsahu odpovídajícím hodnotě příkonu nebo výkonu požadovaného žadatelem a místu a způsobu jeho připojení.
 
Do nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu se zahrnují náklady na pořízení projektové dokumentace, geodetická zaměření, věcná břemena a ostatní bezprostředně související investiční náklady a poplatky na výstavbu, úpravu nebo pořízení přenosové soustavy nebo distribuční soustavy.
 
Do nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu se nezahrnují náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, které svým rozsahem přesahují nezbytně nutnou míru odpovídající hodnotě příkonu nebo výkonu požadovaného žadatelem, jakož i místu a způsobu připojení jeho zařízení.
 
Výstavba a úprava přenosové soustavy je vymezena od místa připojení zařízení žadatele do nejbližšího místa v přenosové soustavě, kde je nebo by byl po provedení nezbytných úprav v soustavě k dispozici požadovaný rezervovaný příkon nebo výkon.
 
Výstavba a úprava distribuční soustavy je vymezena od místa připojení zařízení žadatele do nejbližšího místa v distribuční soustavě na shodné napěťové hladině, kde je nebo by byl po provedení nezbytných úprav v soustavě k dispozici požadovaný rezervovaný příkon nebo výkon.
 

Podíl žadatele o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě na oprávněných nákladech

 
Podíl žadatele na oprávněných nákladech se vypočítá jako součin měrného podílu podle přílohy č. 6 Vyhlášky a žadatelem požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu.
 
V případě připojování výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě hradí vývodové vedení do místa připojení žadatel v plné výši.
 
Je-li souběžně rezervován příkon a výkon jednoho žadatele v jednom místě připojení, stanoví se podíl na oprávněných nákladech zvlášť pro rezervaci příkonu a pro rezervaci výkonu. Žadatel hradí vyšší z obou stanovených podílů na oprávněných nákladech. Měrný podíl žadatele je stanoven:
 
a) na úrovni přenosové nebo distribuční soustavy o napěťové hladině zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW,
b) na úrovni distribuční soustavy o napěťové hladině nízkého napětí hodnotou v Kč za každý amper (A) rezervovaného příkonu.
 
Z přílohy č. 6 Vyhlášky je dále v podobě tab. 1 a tab. 2 uveden měrný podíl žadatele o připojení na nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu jak pro odběrné zařízení zákazníka, tak i pro výrobnu elektřiny.
 
V případě požadavku na připojení nebo navýšení rezervovaného příkonu nebo výkonu v objektech již připojených je pro určení výše podílu žadatele na oprávněných nákladech rozhodující dosavadní způsob připojení.
 

Opětovné připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě

 
Připojuje-li provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odběrné elektrické zařízení zákazníka, kterému byla omezena nebo přerušena dodávka elektřiny z důvodu neoprávněného odběru, přenosu nebo distribuce elektřiny, hradí zákazník podíl na oprávněných nákladech podle nově vloženého § 10a) ve výši:
 
a) 1 500 Kč při připojení na napěťové hladině nízkého napětí,
b) 3 500 Kč při připojení na napěťové hladině vysokého napětí nebo vyšších.
 

Zvláštní požadavky žadatele o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě

 
Žádá-li žadatel o připojení nad rámec standardních připojení zařízení nebo žádá-li o specifický způsob stavebního nebo technického provedení připojení zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, hradí žadatel oprávněné náklady spojené s realizací nadstandardního připojení nebo specifického stavebního nebo technického provedení připojení v plné výši.
 
Rezervovaný příkon na hladině nízkého napětí je možné převádět v rámci jedné nemovitosti nebo více sousedících nemovitostí, jen je-li to technicky možné a realizace převodu rezervovaného příkonu nevyvolá dodatečné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami distribuční soustavy. Obdobně se postupuje při převodu rezervovaného příkonu na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí v rámci jedné uzlové oblasti příslušné napěťové hladiny.
 
Žádá-li žadatel o připojení zařízení na jiné napěťové hladině, než ke které je zařízení připojeno, a požadovaná změna připojení není vynucena změnou technických podmínek připojení, hradí žadatel náklady na oprávněných nákladech spojené s touto změnou v plné výši. V takovém případě se do výše původního rezervovaného příkonu nebo výkonu nehradí podíl na oprávněných nákladech podle uvedených skutečností.
 

Elektrická přípojka pro dodávku elektřiny

 
Ve smyslu novely energetického zákona provedené zákonem č. 158/2009 Sb. s platností od 4. července 2009 zřizuje elektrickou přípojku nízkého napětí (§ 45, odst. 2 zákona) na své náklady:
a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy,
b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
 
Vyhláška č. 81/2010 Sb. upřesňuje v § 12 uvedené znění § 45, odst. 2 zákona. Upřesnění vyplývá z těchto bodů:
  1. Délkou elektrické přípojky se rozumí délka nejkratší stavebně a technicky proveditelné trasy přípojky promítnuté do půdorysu mezi místem odbočení z distribuční soustavy a hlavní domovní pojistkovou nebo hlavní domovní kabelovou skříní.
  2. Do délky elektrické přípojky se nezapočítává její část vedená vertikálně.
  3. Pro posouzení, zda jde o elektrickou přípojku v zastavěném území či mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je rozhodující umístění připojované nemovitosti.
Pozn.:
Zvláštním právním předpisem se ve smyslu uvedených skutečností rozumí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
 

Závěrečná a přechodná ustanovení

 
Závěrečná ustanovení Vyhlášky obsahují postupy pro stanovení výše škody při neoprávněném odběru elektřiny pro účely její náhrady (§13 až §15) a v § 16 pak postupy pro podmínky dodávky elektřiny v případě poruchy na odběrném a měřicím zařízení (z hlediska určení množství odebrané elektřiny) a v případě odmítnutí přístupu k měřicímu zařízení za účelem pravidelného odečtu (postupy z hlediska vyúčtování spotřeby elektřiny).
 
Ustanovení § 13 až § 16 nedoznala změn vydáním vyhlášky č. 81/2010 Sb.
 
Pozn.:
Ustanovení uvedených paragrafů se stane součástí nově připravované vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o měření elektřiny, která nahradí po svém vydání dosud platnou vyhlášku č. 218/2001 Sb. Vydání nové vyhlášky se předpokládá v 1. čtvrtletí 2011. Do doby vydání zůstávají ustanovení týkající se způsobu výpočtu náhrady škody při neoprávněném odběru v platnosti ve znění Vyhlášky.
 

Přechodná ustanovení k vyhlášce č. 81/2010 Sb.

 
Součástí vyhlášky č. 81/2010 Sb., kterou se mění Vyhláška, jsou i přechodná ustanovení upravující podmínky pro nejbližší období po nabytí platnosti novelizovaného znění. Z hlediska vlastního uplatňování přechodných ustanovení je současně možno prohlásit, že jejich význam byl v podstatě ukončen k 30. červnu 2010, a proto nejsou dále rozváděna.
 

Závěrem

 
Smyslem a záměrem jakéhokoliv předpisu by měla být jeho srozumitelnost, stručnost a jednoznačnost. Jenom tak je možné předcházet různým výkladům, nedorozuměním, a tím i možnosti stížností a sporů. Budoucnost tudíž ukáže, jak provedená novela Vyhlášky se s tímto dokázala vyrovnat.
 
Tab. 1. Odběrné zařízení (za rezervaci příkonu)
Tab. 2. Výrobna (za rezervaci výkonu)
 

Václav Macháček je absolventem Střední průmyslové školy elektrotechnické v Praze. V energetice Středočeského kraje pracoval od roku 1957do konce roku 2005, a to postupně jako elektromontér, revizní technik elektrických zařízení a vedoucí pracovník technických útvarů se zaměřením na řízení kvality. Získané praktické i teoretické poznatky uplatňuje jako autor článků a příspěvků v odborných příručkách a časopisech. Podílí se na tvorbě norem ČSN a PNE, jakož i na činnostech technicko-normalizačních komisí TNK 22 pro elektrotechnické předpisy a TNK 97 Elektroenergetika. Václav Macháček je členem České energetické společnosti (ČENES, o. s.), která sdružuje odborníky z oblasti energetiky (výroba, rozvod a distribuce elektrické energie až po konečnou spotřebu u zákazníků) a zabývá se též neziskovým podnikáním v oblasti školení odborníků a poradenství v oboru energetiky.
 

Sense and intention of any kind of regulation should be its intelligibility, briefness and clarity. Just in this manner, it is possible to prevent different interpretations, misunderstandings, and in consequence also complaints and litigations. The near future will show how the new amendment to the Regulation No. 51/2006 Coll., defining conditions for equipment connection to electricity supply system, would be able to face up to these requirements.