Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Novela energetického zákona může být pro větrné elektrárny likvidační

František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii
 
Návrh novely energetického zákona může mít pro větrné elektrárny v ČR neblahé důsledky. Nové pravidlo „tří průměrů“ o vzdálenosti větrníků od elektrického vedení by znemožnilo realizovat až přibližně polovinu plánovaných projektů. Česká republika by se tak opět vzdálila splnění závazku do roku 2010 vyrábět z obnovitelných zdrojů 8 % hrubé spotřeby elektřiny.
 
Drobná pasáž novely energetického zákona, který je nyní v meziresortním připomínkovacím řízení, může českou větrnou energii velmi nepříznivě ovlivnit. Zákon totiž chce nově stanovit minimální vzdálenost větrných elektráren od veškerých elektrických vedení (včetně vedení nn) na úroveň trojnásobku průměru rotoru; to u standardní 2MW elektrárny
představuje zhruba 300 m.
 
„Pokud by novela začala platit, zastavila by odhadem polovinu projektů výstavby větrných elektráren. Ty jsou totiž v projektech logicky umísťovány k vedení co nejblíže a ne vždy dovolují další omezující podmínky přesun stroje na jiné místo,“ řekl František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii. Nejčastějším problémem, zvlášť ve více zasíťovaných oblastech, by bylo najít místo, které je větrné, ve vzdálenosti více než 300 m od drátů a zároveň dostatečně daleko od okraje obce (pro dodržení limitů hluku).
 
„Pravidlo ‚trojnásobku rotoru‘ přitom nemá žádné technické či bezpečnostní opodstatnění. Bezpečný koridor kolem vedení je výrazně kratší a je respektován již nyní,“ dodal František Šustr. Argumentace o zajištění bezpečnosti vedení neobstojí. Pro všechny ostatní stavby (včetně výškových) platí stávající ochranné pásmo okolo vedení; např. pro vedení 400 kV je to 20 m. Mimo jiné jsou větrné elektrárny projektovány na větší zatížení a odolají horším větrným podmínkám a turbulencím než elektrická vedení a jiné stavby.
 
Již v současnosti musí větrná energetika v ČR splňovat množství náročných požadavků. Kromě nalezení oblastí s dostatečným větrným prouděním jde zejména o skloubení s ochranou krajiny, získání souhlasu obcí či nutnost naplnit přísná pravidla pro získání EIA. Zavedení další podmínky, která navíc nemá logické opodstatnění, by reálně ohrozilo rozvoj větrné energetiky v České republice jako celku. V souvislosti s tím by Česká republika mohla mít problémy se splněním svého závazku k EU.