Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Nové příručky pro zkoušky elektrotechniků

číslo 7/2002

Odborná literatura

Nové příručky pro zkoušky elektrotechniků

Jan Lojkásek, IN-EL, spol. s r. o.

Naše vydavatelství již od roku 1994 vydává v rámci knižnice ELEKTRO Příručky pro zkoušky elektrotechniků (celkem čtyři tituly tohoto názvu). Jejich autorem byl dnes již zesnulý Ing. Václav Honys. Je a trvale zůstane jeho nespornou zásluhou, že významným dílem přispěl k přechodu ze základních českých předpisových elektrotechnických norem na normy mezinárodní. Ve svých příručkách, a to nejen pro zkoušky elektrotechniků, dokázal popsat mnohdy nezáživnou problematiku zejména bezpečnosti elektrických zařízení svým typicky poutavým způsobem. A nejen to. Mnoho elektrotechniků často až po přečtení jeho příručky pochopilo podstatu problému díky logickému výkladu odvíjejícímu se od popisu nebezpečí ke způsobu ochrany před ním. Zejména proto se jeho příručky, které naše vydavatelství vydalo, staly doslova „bestselerem“ v oblasti elektrotechnické literatury (jen příruček pro zkoušky elektrotechniků bylo za osm let prodáno téměř 100 000).

Cílem činnosti naší firmy je poskytovat našim zákazníkům informace, které jim pomáhají pracovat kvalitně, bezpečně a efektivně. Proto se snažíme při přípravě našich edičních plánů vybírat pro nové příručky témata, která tyto předpoklady naplňují. Jsme si vědomi toho, že naše produkty (nejen příručky) do značné míry formují povědomí elektrotechniků o nových směrech a zásadách v oblasti podnikání v elektrotechnických oborech a o způsobech jejich naplňování v praxi.

Přivítali jsme poslední novelu zákona č. 174/1968 Sb., provedenou zákonem č. 124//2000 Sb. Některá jejich (podle mého názoru dost zásadní) ustanovení však dodnes nebyla naplněna (mám na mysli zejména nahrazení vyhlášek č. 50/1978 Sb., 20/1979 Sb. a 48/1982 Sb.). (Zde již z roků vydání uvedeného zákona i vyhlášek vyplývá, jak hodně technika legislativě „utekla“.)

Koncem roku 2000 jsme ve spolupráci s Elektrotechnickým svazem českým, kde byla z naší iniciativy zřízena komise pro zpracování znalostních standardů, začali připravovat novou koncepci požadavků na znalosti elektrotechniků podle stupně jejich odborné způsobilosti (např. ELEKTRO č. 7/2000, č. 1 a 9/2001). Výsledky práce komise jsou prezentovány na www.in-el.cz.

Hlavní motivací je spíše potřeba praxe než naplnění ustanovení nějakého předpisu (i když z obecných ustanovení řady legislativních předpisů lze požadavek na jiný než v současné době převážně praktikovaný přístup ke zkouškám a přezkušování elektrotechniků jistě odvodit). Nakonec však i často zatracovaná (převážně právem) vyhláška č. 50/1978 Sb. v § 14 odst. 1 písmeno a) stanoví, že „Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou: a) předpisy k zajištění ochrany zdraví při práci, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit,“ a v poznámce pod čarou jsou uvedeny i příklady.

Jsem proto přesvědčen, že je nejen naprosto legitimní, ale i navýsost potřebné, stanovit pravidla, a to přesnější než ono zmíněné vágní ustanovení zastaralého legislativního předpisu. Nemyslím si totiž, že ať už nový legislativní předpis (kdo ví, kde je mu začátek a natožpak konec) stanoví cokoliv, s velkou pravděpodobností nebude moci stanovit podrobnosti, které budou vždy záviset na vývoji techniky, zkušenostech z praxe a požadavcích nových technických norem. V principech, na nichž jsou postaveny nové, upřesněné požadavky na znalosti elektrotechniků, k nimž zmíněná komise ESČ dospěla, by se však lišit neměl. Ty jsou totiž postaveny především na praktických poznatcích a na požadavcích praxe. Nakonec, po celou dobu, kdy jsou výsledky práce komise prezentovány k veřejné diskusi, jsme vážnější výhradu nezaznamenali (kromě jediného požadavku na zrušení revizních techniků).

Nové rozdělení požadavků na znalosti elektrotechniků jednak podle stupně jejich odborné způsobilosti, jednak podle druhu a napětí elektrických zařízení, na nichž budou pracovat nebo práce řídit, je možné vcelku považovat za – pro tuto chvíli – ukončené. I když nelze vyloučit, že toto rozdělení, jak se budou naplňovat požadavky na znalosti jednotlivých modulů konkrétním obsahem, dozná změn ještě před nabytím účinnosti nových legislativních předpisů. Mnohem náročnější však je naplňovat obsah jednotlivých modulů. Zřejmě je to tím, že přes citované ustanovení vyhlášky č. 50/1978 Sb. nikdy v praxi nedošlo k jeho skutečnému (mám zde na mysli nikoliv formálnímu, ale odpovídajícímu potřebám praxe) naplnění. Čili nejsou zkušenosti a skutečné potřeby je třeba nejen definovat, ale i realizovat do podoby odpovídající praxi.

První zjevné výsledky činnosti komise ESČ by měly být široké elektrotechnické veřejnosti k dispozici již letos, a to právě v podobě nových příruček pro zkoušky elektrotechniků, které vydá naše firma. Přesto, že termín zpracování kompletní řady těchto příruček, které by měly obsáhnout množství znalostních standardů, nelze v současné době odhadnout, měly by již ty první elektrotechnikům nabídnout určitou představu o tom, jaký přístup k jejich odborné způsobilosti bude preferován.

V současné době jsou autorsky zajištěny:

  • Příručka pro zkoušky elektrotechniků (zhruba podle § 5 a 6 současné vyhlášky č. 50/1978 Sb.), kterou připravuje Ing. Michal Kříž;

  • Příručka pro zkoušky vedoucích elektrotechniků – všeobecná část (zhruba podle § 7 a 8 současné vyhlášky č. 50/1978 Sb.), kterou připravuje Jiří Hemerka, dpt.;

  • Příručka pro zkoušky projektantů elektrických instalací (podle § 10 současné vyhlášky č. 50/1978 Sb.), kterou připravuje Ing. Karel Dvořáček.

Právě tyto tři příručky by měly specifikovat základy neboli standard znalostí každého elektrotechnika, který bude chtít na elektrických zařízeních pracovat sám, práce řídit nebo projektovat. Přičemž pro řízení prací a projektování si bude muset ještě doplnit znalosti týkající se příslušného druhu a napětí elektrických zařízení.

K tomu naše vydavatelství již několik příruček vydalo, např.:

  • Prozatímní elektrická zařízení a elektrická zařízení v pojízdných prostředcích autora JUDr. Zbyňka Urbana;

  • Montáž, připojování, kontroly a revize elektrických spotřebičů autora Ing. Michala Kříže;

  • Elektrická zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů autorů Ing. Jana Pohludky a Ing. Jaromíra Hrubého;

  • Stavba a rekonstrukce kabelových vedení nn autorů Karla Holého, Ing. Josefa Hanzla a Václava Macháčka;

  • Výroba a montáž rozváděčů nn autora Ing. Vincenta Czirika s kolektivem;

  • Stavba a rekonstrukce venkovních vedení vn autorů Karla Holého a Ing. Josefa Hanzla;

  • Elektrické instalace v bytové a občanské výstavbě (třetí, doplněné vydání) autora Ing. Karla Dvořáčka;

  • Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech téhož autora.

Nově připravujeme k vydání příručku Bezpečnost elektrických zařízení strojů a výrobních systémů autora Jiřího Hlinovského.

Již v současné době však jsou informace nejen ze zmíněných, ale i z dalších oblastí reprezentujících základní i nadstavbové moduly uvedeny na www.in-el.cz.

Mnohem větší část tzv. nadstavbových modulů jednak pro vedoucí elektrotechniky, jednak pro projektanty elektrických zařízení však bude třeba v podobě příruček ještě zpracovat. Ten, kdo si přečetl zmíněné články v minulých číslech časopisu ELEKTRO nebo kdo sleduje informace z oblasti odborné způsobilosti na našich internetových stránkách, jistě má představu, kolik práce nás ještě čeká.