Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nové normy ČSN (97)

Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ
 

Úvod

 
V časopisu Elektro 1/2009 byla uvedena informace o vymezení oblasti působnosti základních elektrotechnických norem, jež tvoří pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy), a rozsah působnosti TNK 22 Elektrotechnické předpisy, který vymezuje elektrotechnické normy v oblasti elektrotechnických předpisových norem. Rozsah působnosti TNK 22 se odvíjí od mezinárodní spolupráce v IEC (International Electrotechnical Commission, Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC (Comité européen de normalisation électrotechnique, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice).
 
Je však třeba připomenout, že existuje velké množství předpisových norem, které podle uvedeného vymezení oblasti působnosti TNK 22 patří do oblasti působnosti jiných TNK a přitom jde o předpisové normy. V průběhu 70. let 20. století byla ve spolupráci odborníků elektrotechnického průmyslu, pracovníků Úřadu pro normalizaci a měření a elektrotechnické společnosti při ČSVTS vypracována tzv. nová koncepce elektrotechnických předpisů. Cílem bylo seřadit ustanovení předpisového charakteru, která byla rozptýlena v normách různých tříd, do určitých souvislých celků.
 
Pro zpracování předpisových norem a jejich zařazení do jednotlivých skupin třídy norem 33 byl vypracován metodický pokyn ÚNM MPN 13-76 Tvorba, náplň a členění elektrotechnických norem – elektrotechnických předpisů. Rozčlenění předpisových norem do jednotlivých skupin podle této koncepce je v zásadě uplatňováno až dosud. Tímto pokynem bylo pro elektrotechnické předpisy zavedeno také větvené číslování kapitol a článků, které se tehdy uplatňovalo v mezinárodních normách – ne však v ČSN.
 
Podle nové koncepce byla pro elektrotechnické předpisové normy otevřena nová třída norem 33, do které byly a jsou postupně převáděny všechny elektrotechnické předpisy z jiných tříd (např. 34, 35, 36, 37 i 38). Do třídy 33 jsou postupně zařazovány i předpisové normy zavádějící mezinárodní normy IEC a evropské normy EN, HD apod. Některé předpisové normy zůstávají z důvodu nedůslednosti v původních třídách i po jejich revizích (např. elektrotechnické předpisy z oblasti dopravy – TNK 126). Je jich však jen omezený počet.
 
Tento článek informuje o dvou čistých*) (nepřejímajících ani mezinárodní, ani evropské normy) předpisových normách z oblasti dopravy, a to o ČSN 34 1500 ed. 2 a ČSN 34 2600 ed. 2, které jsou v současné době vydávány.
 
ČSN 34 1500 ed. 2 Drážní zařízení – Pevná trakční zařízení – Předpisy pro elektrická trakční zařízení (vydání prosinec 2009)
 
Tato nová norma vznikla jako výsledek revize již zastaralé a neaktuální ČSN 34 1500:1995, kterou nahrazuje s účinností od 1. prosince 2011. Do tohoto data platí ČSN 34 1500 z prosince 1995 souběžně s novou normou.
 
Norma byla celkově přepracována ve smyslu převzatých evropských norem s ponecháním národních zvyklostí. Byla nově zpracována kap. 7 a vypuštěny kap. 4, 5, 10 a 13. Dále byly vypuštěny tab. 4 a 5 a upraven obr. přílohy A.
 
Tato norma spolu s ČSN EN 50122-1 a s ČSN EN 50122-2 stanovuje základní a společné zásady pro projektování, stavbu, zkoušení, provoz, údržbu a rekonstrukci elektrických pevných trakčních zařízení a platí pro:
  • elektrická trakční zařízení elektrických drah s trakční soustavou DC nebo AC, u nichž jsou hnací vozidla napájena z trolejového vedení,
  • elektrická trakční zařízení opraven, prohlídkových stanovišť, zařízení pro elektrické předtápění vlakových souprav apod., jež jsou napájena z trolejového vedení,
  • elektrická silová zařízení, která nejsou určena pro trakční účely, ale jsou napájena z pevných trakčních zařízení v rozsahu předepsaném touto normou,
  • vodivé části v prostoru ohrožení trakčním vedením a v místech předepsaných touto normou,
  • elektrická silová, zabezpečovací, sdělovací a jiná přenosová vedení a zařízení, která jsou vedena nebo umístěna na nosných konstrukcích trakčního vedení nebo v prostoru ohrožení trolejovým vedením. Tato norma stanovuje opatření k ochraně před úrazem elektrickým proudem při nepřímém dotyku nebo při přiblížení u elektrických trakčních zařízení a u ostatních vodivých částí v POTV**). Vychází ze zásad stanovených v ČSN EN 50110-1 ed. 2, ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, ČSN EN 61140 ed. 2 a z přizpůsobených specifických podmínek elektrických trakčních zařízení podle ČSN IEC 913 a ČSN EN 50122-1.
V kap. 5, která řeší ochranu před úrazem elektrickým proudem, je mj. uvedeno:
 
Základní ochrana (ochrana před dotykem živých částí)
Živé částí elektrických trakčních zařízení musí mít nejméně základní ochranu před přímým dotykem nebo před přiblížením při obvyklé práci.
 
Způsoby základní ochrany živých částí trakčních zařízení se jmenovitým napětím do AC 1 000 V a DC 1 500 V jsou:
  • izolací,
  • polohou (vzdušnou vzdáleností),
  • zábranou, přepážkou nebo krytem.
Způsoby ochrany živých částí trakčních zařízení se jmenovitým napětím nad AC 1 000 V a DC 1 500 V jsou:
  • základní ochrany:
    – polohou (vzdušnou vzdáleností),
    – zábranou;
  • doplňkové ochrany (zvýšené):
    – izolací,
    – přepážkou nebo krytem.
Ochrana při poruše (ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí)
 
U trakčních zařízení do 1 000 V se ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí řeší podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a ČSN EN 61140 ed. 2.
 
Způsoby ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí trakčních zařízení s napětím nad AC 1 000 V a DC 1 500 V včetně jsou:
  • základní ochrany:
    – samočinné (automatické) odpojení od zdroje (podmínkou správné činnosti je ochrana ukolejněním nebo ochrana zemněním),
    – ochrana izolací;
  • doplňkové ochrany:
    – ochrana polohou (vzdušnou vzdále-ností),
    – ochrana zábranou,
    – ochrana uvedením na stejný potenciál.

Vlastní norma je rozdělena do těchto kapitol:

  • Rozsah platnosti
  • Citované normativní dokumenty
  • Definice
  • Podmínky pro odběr proudu z trolejového vedení trakčním vozidlem
  • Ochrana před úrazem elektrickým proudem
  • Ochrana před přepětím
  • Zpětné vedení
  • Selektivita nadproudových a zkratových ochran
  • o Ochrana zdraví a životního prostředí
  • o Zkoušky a revize

Dále obsahuje přílohu:

A (Prostor ohrožení trolejovým vedením – POTV).
 
ČSN 34 1500:1995/Změna Z6 Elektrotechnické předpisy – Předpisy pro elektrická trakční zařízení (vydání prosinec 2009)
 
Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 34 1500:1995 a ČSN 34 1500 ed. 2:2009.
 
ČSN 34 2600 ed. 2 Drážní zařízení – Železniční zabezpečovací zařízení (vydání prosinec 2009)
 
Tato nová norma je výsledkem revize zastaralé a neaktuální ČSN 34 2600:1993, kterou nahrazuje s účinností od 1. října 2011. Do tohoto data platí ČSN 34 2600 ze září 1993 souběžně s novou normou.
 
Zabezpečovací zařízení uvedené do provozu před datem účinnosti této nové normy, která nevyhovují některým jejím ustanovením, mohou být ponechána v provozu do doby jejich rekonstrukce. Podmínkou je, že tato zařízení vyhovovala normám a předpisům v době jejich uvedení do provozu a že neohrožují bezpečnost železničního provozu.
 
Oproti předchozí normě byl upraven její název, byly opraveny a doplněny související a citované ČSN, byl upraven čl. 1.2, doplněn čl. 5.4, upravena a doplněna kap. 6 ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, byla vložena nová kap. 8 (Vývoj nových zařízení), dále doplněna kap. 9 (Ověřování nových zařízení) a vložena informativní příloha A (Technické dokumenty provozovatele).
 
Tato norma stanovuje rámcové požadavky, které musí být splněny při návrhu, výstavbě i provozu zabezpečovacího zařízení a jeho částí používaného k zajištění bezpečnosti jízd vlaků a zabezpečeného posunu.
 
Tato norma platí pro zabezpečovací zařízení, která se pro účely této normy člení na:
  • staniční zabezpečovací zařízení,
  • traťová zabezpečovací zařízení,
  • vlaková zabezpečovací zařízení,
  • přejezdová zabezpečovací zařízení (ČSN 34 2650 ed. 2).
ČSN 34 2600 ed. 2 stanovuje základní technické požadavky, které jsou společné pro všechny druhy železničních zabezpečovacích zařízení. Pro zajištění spolehlivé funkce zabezpečovacího zařízení drah stanovuje obecné požadavky na tyto stavby, zařízení a výrobky. Je to norma uvádějící souvislosti mezi jednotlivými normami, které platí pro danou oblast.
 

Vlastní norma je rozdělena do těchto kapitol:

  • Rozsah platnosti
  • Citované normativní dokumenty
  • Definice
  • Základní technické požadavky
  • Bezpečnost železniční dopravy
  • Ochrana před úrazem elektrickým proudem
  • Podmínky prostředí
  • Návrh nových zařízení
  • o Ověřování nových zařízení
Dále obsahuje kapitolu Literatura, která informuje o platných TNŽ (technické normy železnic) pro potřeby této normy.
 
ČSN 34 2600:1993/Změna Z1 Elektrická železniční zabezpečovací zařízení (vydání prosinec 2009)
 
Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 34 2600:1993 a ČSN 34 2600 ed. 2:2009.
(pokračování)
 

*) O nutnosti notifikace při revizi čistých ČSN byla uvedena informace v Elektru 11/2009. Touto procedurou musely projít i revize uvedených norem. Výsledkem projednávání nebyla potřeba vypracovat evropské normy, ale možnost tvorby národní normy.
**) POTV – prostor ohrožení trolejovým vedením je geometricky vymezený prostor, o kterém se předpokládá, že v něm může dojít při poruše trolejového vedení k přenesení napětí na vodivé části. POTV platí ve smyslu této normy pro trakční soustavy nad 1 000 V.