Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nové normy ČSN (91)

Ing. Vincent Csirik, ÚNM
 

Úvod

 
V časopisu Elektro 1/2009 byla uvede­na informace, že v průběhu 70. let 20. století ve spolupráci odborníků elektrotechnického průmyslu, pracovníků Úřadu pro normalizaci a měření a Elektrotechnické společnosti při ČSVTS byla vypracována tzv. nová koncep­ce elektrotechnických předpisů. Cílem bylo seřadit ustanovení předpisového charakte­ru, která jsou rozptýlena v normách různých tříd do určitých souvislých celků. Pro zpra­cování předpisových norem a jejich zařaze­ní do jednotlivých skupin třídy norem 33 byl vypracován metodický pokyn ÚNM MPN 13-76 (Tvorba, náplň a členění elektrotech­nických norem – elektrotechnických předpi­sů). Rozčlenění předpisových norem do jed­notlivých skupin, jak bylo určeno touto kon­cepcí, je v zásadě uplatňováno dodnes. Podle nové koncepce byla tedy pro elektrotechnické předpisové normy otevřena nová třída norem 33, do které byly postupně převedeny – nebo ještě mají být převedeny – všechny elektro­technické předpisy z jiných tříd (např. 34, 35, 36, 37 i 38).
 
Do třídy 33 jsou postupně zařazovány i předpisové normy zavádějící mezinárodní normy IEC a evropské normy EN, HD apod. Některé předpisové normy zůstávají vlivem nedůslednosti i po jejich revizi v původních třídách (např. elektrotechnické předpisy z ob­lasti dopravy, lasery atd.), ale jen v omeze­ném počtu.
 
Evropská norma EN 50500:2008 (Elek­trická a elektronická drážní zařízení) byla připravena technickou komisí CENELEC TC 9X. Technická komise CENELEC TC 9X patří do oblasti působnosti TNK 126 Elek­trotechnika v dopravě. Normy vypracované v TC 9X a v subkomisích SC 9XA, SC 9XB, SC 9XC, jak je uvedeno výše, patří však ve větší míře mezi předpisové normy.
 
Tento příspěvek je věnován normě EN 50500, která byla zavedena do národ­ní normalizační soustavy jako ČSN EN 50500.
 

Předmluva

 
Často se obavy o zdraví z expozice elektro­magnetickým polím odůvodňují tím, že elek­tromagnetická pole kolem elektrických zaří­zení představují antropogenní, a tedy příro­dě cizí faktor, vynález technické společnosti, který plní životní prostředí „elektrosmogem“ a kazí lidem zdraví. Je proto dobré si uvědo­mit, že měnící se elektrická pole a poměrně silné elektrické proudy má člověk trvale ve svém těle a že velmi mnoho životně důleži­tých procesů je založeno právě na působe­ní těchto proudů a polí. Představovat elek­tromagnetické pole a elektrický proud jako něco člověku cizího a nepřátelského je v roz­poru se samotnou podstatou biologie živých organismů. Elektrické procesy jsou důležitý­mi součástmi řídicích mechanismů udržují­cích životní pochody v těle, a proto musí být i dostatečně odolné proti fluktuacím vnitřních i vnějších podmínek.*)
 
Zdravotní rizika expozice neionizujícím elektromagnetickým zářením a elektrickým a magnetickými poli souvisejí s jejich tepel­ným či netepelným působením. Lze sem za­řadit optické záření (infračervené, viditelné a ultrafialové), nízkofrekvenční elektrická a magnetická pole (pole u vedení vn, statická magnetická pole) a vysokofrekvenční elektro­magnetické záření v bytech a na pracovištích, jejich hygienické hodnocení, zdravotní rizika a opatření na ochranu zdraví.
 
V případech, kdy by mohlo dojít k pře­kročení největší přípustné hodnoty expozice (hygienické limity), je třeba postupovat podle příslušných legislativních předpisů a tech­nických norem.
 
V dubnu 2008 vstoupilo v platnost naří­zení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Zahrnuje záření a pole z intervalu frekvencí od 0 Hz (static­ká pole) do 1,7·1015 Hz (krátkovlnná hranice ultrafialového záření). Nařízení vychází z hy­gienických limitů stanovených v roce 1998 ve směrnici Mezinárodní komise pro ochra­nu před neionizujícím zářením (ICNIRP – International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection). Shodné limity jsou základem i směrnic Evropského parlamen­tu a Rady č. 2004/40/EC a č. 2006/25/EC.
 
Mezi další legislativní podklady patří např.:
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění – je základním zákonem, z něhož se odvozují povinnosti zaměstna­vatele v prevenci rizik,
  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejné­ho zdraví a o změně některých souvisejí­cích zákonů, ve znění pozdějších předpisů v § 37 a následujících – upravuje povinnos­ti zaměstnavatele z hlediska ochrany zdra­ví při práci,
  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci – toto nařízení zapracovává přísluš­né předpisy Evropského společenství.
Z ČSN je vhodné jmenovat (v souvislosti s novou normou) tyto:
  • ČSN EN 50392:2004 Kmenová norma k prokazování shody elektronických a elektrických zařízení se základními ome­zeními při vystavení člověka elektromag­netickým polím (0 Hz až 300 GHz) – tato norma se s účinností od 1. ledna 2011 na­hrazuje novou normou ČSN EN 62311 Po­suzování elektronických a elektrických za­řízení v souvislosti s omezeními člověka vystaveného elektromagnetickým polím (0 Hz až 300 GHz) (vydání – leden 2009),
  • ČSN EN 50121 soubor Drážní zařízení – Elektromagnetická kompatibilita,
  • ČSN EN 45502-2-1 Aktivní implantabilní zdravotnické prostředky – Část 2-1: Zvlášt­ní požadavky na aktivní implantabilní zdra­votnické prostředky určené pro léčbu bra­dyarytmií (kardiostimulátory),
  • ČSN IEC 50 (161) Mezinárodní elektro­technický slovník – Kapitola 161: Elektro­magnetická kompatibilita.
ČSN EN 50500 Postupy pro měření úrov­ní magnetického pole vytvářeného elektro­nickými a elektrickými zařízeními v dráž­ním prostředí z hlediska vlivu na člověka (vydání – červen 2009)
Tato norma je českou verzí evropské nor­my EN 50500:2008. Jejím účelem je stano­vení vhodné výpočetní a měřicí metody pro určení magnetických polí v okolí zařízení uvedených v rozsahu platnosti této normy, normalizace provozních podmínek a usta­novení měřicích a výpočtových vzdálenos­tí. Poskytuje metodu pro prokázání shody s doporučením Rady 1999/519/EC a směr­nicí 2004/40/EC.
 
Rozsah platnosti této normy pro skupi­nu výrobků je omezen na přístroje, systémy a pevné instalace a zařízení, které se používa­jí v drážním prostředí. Norma se vztahuje na frekvenční rozsah 0 Hz až 300 GHz.
 
Tuto normu je třeba používat spolu s ČSN EN 50392 Kmenová norma k prokazová­ní shody elektronických a elektrických zaří­zení se základními omezeními při vystave­ní člověka elektromagnetickým polím (0 Hz až 300 GHz).
 
Cílem této normy je poskytnutí postupů pro měření a pro výpočty úrovní elektrické­ho a magnetického pole generovaného elek­tronickými a elektrickými přístroji v dráž­ním prostředí s ohledem na jeho vliv na člo­věka. Předpisy pro ochranu lidí při expozici neionizujícím elektromagnetickým polím se v různých zemích Evropské unie liší. Tato norma nabízí postup pro měření, simulaci a vyhodnocení.
 
V normě je mj. uvedeno:
  • Měření a technická posouzení jsou nezbytná pro frekvence do 20 kHz, protože nad touto frekvencí se v drážním prostředí neočekávají významnější intenzity polí vzhledem k fyzikál­ní podstatě zdrojů elektromagnetického pole.
  • V drážním prostředí mohou na osoby pů­sobit tři zdroje elektromagnetického pole: drážní vozidla, elektrická trakční soustava a zabezpečovací zařízení.
  • Verifikace úrovní magnetických polí ve vo­zidle a infrastruktuře může být časově vel­mi náročná. Proto norma doporučuje při­pravit zkušební plán (zkušebnímu plánu je věnována celá příloha A této normy).
  • Měření stejnosměrných (DC) magnetic­kých polí (podle této normy) se mají vy­konávat pouze tehdy, očekávají-li se vý­znamné zdroje DC polí (jde např. o tratě se DC trakční napájecí soustavou a napá­jením, vozy s vytápěním DC proudem).
  • Základní omezení pro drážní vozidlo, elek­trickou trakční soustavu a zabezpečovací zařízení ve vztahu k veřejnosti a pracov­níkům jsou specifikována ve směrnicích 1999/519/EC, 2004/40/EC, směrnicích ICNIRP pro statické magnetické pole, směrnicích ICNIRP pro časově proměnné elektrické, magnetické a elektromagnetic­ké pole.
  • Při shodě v obou případech lze předpoklá­dat, že celý drážní systém je ve shodě se základními omezeními uvedenými v této normě.
Vlastní norma je rozdělena do těchto ka­pitol:
  • Rozsah platnosti
  • Citované normativní dokumenty
  • Definice
  • Měřicí postup
  • Protokol
Dále obsahuje přílohu:
A (Zkušební plán) a bibliografii.
(pokračování)
 

*) Citace z publikace vydané Státním zdravotním ústavem: Pekárek L. – Šístek P. – Jelínek L.: Neionizující záření – expozice a zdravotní rizika.