Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nové normy ČSN (66)

Nové normy ČSN (66)

Ing. Vincent Csirik, ČNI

Úvod

Důležitost souboru norem ČSN 33 2000, který zavádí soubor harmonizačních dokumentů HD 384 (nově HD 60364) a soubor IEC 364 (nově IEC 60364) pod společným názvem Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení (od roku 2003 Elektrické instalace budov), není třeba zvlášť zdůrazňovat, neboť ji dokladuje i prodejnost jednotlivých norem tohoto souboru. V současné době jak v organizaci CENELEC (Comité européen de normalisation électrotechnique, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice), tak i v IEC (International Electrotechnical Commission, Mezinárodní elektrotechnická komise) jsou prověřovány (revidovány) dosavadní normy tohoto souboru a doplňovány novými normami. Do soustavy ČSN jsou zaváděny všechny normy daného souboru překladem. Předmětem tohoto příspěvku je přehled norem daného souboru, které řeší otázku přepětí, a informace o nové normě ČSN 33 2000-4-443 ed. 2.

V oblasti elektrické instalace budov (soubor ČSN 33 2000) byly dosud vydány nebo vyjdou tyto normy ČSN řešící otázku přepětí:

  • ČSN 33 2000-4-442:1999,
  • ČSN 33 2000-4-443:2001,
  • ČSN 33 2000-4-443 ed. 2:2007,
  • ČSN 33 2000-4-443/Změna Z1.

ČSN 33 2000-4-442:1999 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 44: Ochrana proti přepětí – Oddíl 442: Ochrana zařízení nn při zemních poruchách v síti vysokého napětí

Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 384.4.442 S1:1997 a uvádí požadavky na ochranu osob a zařízení v sítích nízkého napětí (nn) v případě zemní poruchy v systému vysokého napětí (vn) v transformovně, která napájí zařízení nn.

Pozn. 1:
Poruchový proud protékající uzemněním transformovny vyvolá významný růst potenciálu proti zemi, jehož velikost závisí na:

  • velikosti poruchového proudu,
  • impedanci uzemnění transformovny.

Pozn. 2:
Poruchový proud může vyvolat:

  • celkový růst potenciálu sítě nn proti zemi, tj. namáhání napětím se síťovou frekvencí, jež může způsobit průraz izolace zařízení nn,

  • celkový růst potenciálu neživých vodivých částí sítě nn proti zemi.

ČSN 33 2000-4-443:2001 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 44: Ochrana před přepětím – Oddíl 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím

ČSN 33 2000-4-443 obsahuje harmonizační dokument HD 384.4.443 S1:2000, který je převzetím mezinárodní normy IEC 364-4-443:1995 s modifikacemi. Společné modifikace jsou na levé straně textu označeny svislou postranní čarou.

V této normě jsou popsány prostředky, které mohou být použity pro omezení přechodných přepětí, a tím pro snížení rizika výskytu poruch v instalacích a v elektrických zařízeních, které jsou k nim připojeny, na přijatelnou úroveň. Zabývá se ochranou elektrických instalací proti účinkům dočasných přepětí atmosférického původu, jež jsou přenášena napájecím rozvodným systémem, a proti spínacím přepětím, která vznikají působením zařízení zapojených do instalace. Norma zařazuje zařízení do čtyř výdržných kategorií (přepěťových kategorií), jež jsou označovány římskými číslicemi I, II, III a IV.

ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 4-44: Bezpečnost –Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickým rušením – Kapitola 443: Ochrana proti atmosférickým nebo spínacím přepětím (vydání – únor 2007)

Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-4-443:2006, který je převzetím změny IEC 60364-4-44:2001/A1:2003 s modifikacemi. S účinností od 1. července 2008 nahradí ČSN 33 2000-4-443 ze srpna 2001 (souběžná platnost).

V novém vydání je uskutečněna adaptace k novým mezinárodním a evropským normám. Článek Řízení přepětí ochranou založené na ocenění rizika byl doplněn a v tab. 1 této normy jsou stanoveny hodnoty požadovaných impulsních výdržných napětí pro zařízení pro sítě s jmenovitým napětím 1 000 V.

Norma se zabývá ochranou elektrických instalací proti přechodným přepětím atmosférického původu, která jsou přenášena napájecí distribuční soustavou, a proti spínacím přepětím.

Pozn. 1:
Spínací přepětí jsou obvykle menší než přepětí atmosférického původu, a proto požadavky vztahující se k ochraně proti přepětí atmosférického původu běžně zajišťují i ochranu proti spínacím přepětím.

Pozn. 2:
Aby se pravděpodobnost poruch způsobených přepěťovým namáháním snížila na úroveň přijatelnou pro bezpečnost osob a majetku a aby se zajistila požadovaná nepřetržitost provozu, je třeba věnovat pozornost přepětím, která se mohou objevit na začátku instalace, očekávaným hladinám, umístění a charakteristikám přepěťových ochranných zařízení.

Tato norma poskytuje návod tam, kde je ochrana proti přepětí zajištěna vlastním řízením přepětí nebo řízením přepětí ochranou. Jestliže není zajištěna ochrana v souladu s touto normou, není zajištěna koordinace izolace a musí být vyhodnoceno riziko spojené s výskytem přepětí.

Pozn.:
Pro ochranu proti přechodným přepětím způsobeným přímým úderem blesku platí normy souboru ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem (o tomto souboru norem byla uvedena informace v časopise Elektro 12/2006).

Uvedená norma (stejně jako nahrazovaná ČSN 33 2000-4-443:2001) zařazuje zařízení do čtyř výdržných (přepěťových) kategorií, jež jsou označovány římskými číslicemi I, II, III a IV.

Pozn.:
Kategorie přepětí jsou v oblasti elektrických instalací definovány pro účely koordinace izolace a poskytují klasifikaci zařízení ve vztahu k impulsním výdržným napětím.

Používání jednotlivých kategorií:

  • zařízení s impulsním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii IV je vhodné pro použití na začátku nebo v blízkosti začátku elektrických instalací, např. před hlavním rozváděčem; zařízení kategorie IV má velmi vysokou impulsní výdržnou schopnost, která zajišťuje požadovaný vysoký stupeň spolehlivosti (např. elektroměry, zařízení primární nadproudové ochrany a přijímače hromadného dálkového ovládání HDO),

  • zařízení s impulsním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii III je určeno pro použití v pevných instalacích v hlavním rozváděči a za ním a zajišťuje vysoký stupeň spolehlivosti (např. rozvodné desky, jističe, způsoby kladení elektrického vedení, včetně kabelů, přípojnic, připojovacích skříní, spínačů, zásuvkových vývodů v pevné instalaci a zařízení pro průmyslové použití apod.),

  • zařízení s impulsním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii II je vhodné pro připojení k pevným elektrickým instalacím a zajišťuje normální stupeň spolehlivosti běžně požadovaný pro elektrické spotřebiče (např. spotřebiče pro domácnost, přenosné nářadí a podobné zátěže),

  • zařízení s impulsním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii I je vhodné pouze pro použití v pevných instalacích v budovách, kde jsou ochranné prostředky umístěny mimo zařízení – pro omezení dočasných přepětí na stanovenou hladinu (např. spotřebiče pro domácnost obsahující elektronické obvody, které jsou velmi citlivé na přepětí).

Pozn.:
Zařízení s impulsním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii I nesmí mít přímé spojení s veřejnou napájecí soustavou.

Vlastní norma je rozdělena do těchto kapitol:

  • Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím.
  • Všeobecně.
  • Klasifi kace impulsních výdržných kategorií.
  • Uspořádání pro řízení přepětí.
  • Požadovaná výdržná napětí pro zařízení.

Norma obsahuje dále tyto přílohy:

  • A – směrnice pro řízení přepětí pomocí SPD (Surge Protection Device, přepěťová ochrana) umístěnými na venkovních vedeních,
  • B (stanovení konvenční délky d),
  • ZA (zvláštní národní podmínky),
  • ZB (A-odchylky).

ČSN 33 2000-4-443/Změna Z1 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 44: Ochrana před přepětím – Oddíl 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím (vydání – únor 2007)

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-4-443:2001 a ČSN 33 2000-4-443 ed. 2:2007 (souběžné platnost končí 1. 7. 2008).

Závěr

Závěrem je účelné připomenout, že v prosinci 2006 byla vydána norma ČSN 35 7606 Systémy ochrany před bleskem – Značky. Norma obsahuje informativní dokument (technickou zprávu) CLC/TR 50469:2005.

ČSN 35 7606 stanovuje značky pro výkresy soustav LPS (Lightning Protection System, systém ochrany před bleskem).

Tato norma mj. uvádí:

  • Je-li to nutné, mohou být použity další značky pro jiné důležité prvky chráněného objektu. Tyto značky mají být jednoduché a musí být vysvětleny v legendě výkresů k projektům LPS.

  • V případě samostatných ochranných systémů (viz ČSN EN 62305-1 a ČSN EN 62305-3) toto musí být uvedeno na výkresech k projektu LPS, včetně požadovaných dostatečných vzdáleností (o souboru ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem byla uvedena informace v časopise Elektro 12/2006).

  • Jsou-li výkresy v barevném provedení, musí být použity tyto barvy: černá budova; červená ochrana před bleskem; zelená kovové desky; modrá kovové konstrukce

(pokračování)