Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nové normy ČSN (46)

číslo 4/2005

Nové normy ČSN (46)

Ing. Vincent Csirik, ČNI

Úvod

Jmenovitá napětí, proudy a kmitočty patří mezi základní parametry elektrických sítí i jednotlivých zařízení. V § 2 vyhlášky č. 306/2001 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, je mimo jiné uvedeno, že standard kvality elektřiny je především kvalita frekvence a napětí, garantovaný provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav v souladu s doporučenou ČSN. V této souvislosti je uvedena ČSN EN 50160 (33 0122) Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě, která byla vydána v červnu 2000.

Poznámka: ČSN EN 50160 uvádí hlavní charakteristiky napětí v místech připojení odběratelů z veřejných distribučních sítí nízkého napětí za normálních provozních podmínek (udává meze nebo hodnoty charakteristických hodnot napětí, jaké může za normálních provozních podmínek očekávat kterýkoliv odběratel).

K ČSN EN 50160, jak již bylo v časopisu ELEKTRO uvedeno, byla vydána oprava, z níž vyplývá, že přechodné období, během kterého lze např. v ČR používat napětí 230 V/400 V +6 %, –10 %, končí až koncem roku 2008. To však nevylučuje používání napětí 230 V/400 V +10 %, –10 % již nyní (pozn.: rozdíl je pouze v dovolených odchylkách).

Pro správné používání této normy byla v roce 2003 v CENELEC vydána technická zpráva CLC/TR 50422. Jak je známo, převzetí TR (technické zprávy) do národních norem není povinné, avšak význam předmětné TR je pro používání ČSN EN 50160 značný, a proto byla uvedená technická zpráva zavedena do soustavy ČSN jako ČSN 33 0122 Pokyn na používání evropské normy EN 50160.

Poznámka 1: Je třeba připomenout, že hodnoty normalizovaných napětí distribučních sítí nn jsou též uvedeny v ČSN 33 0121:2001 Elektrotechnické předpisy – Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn, která obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 472 Sl:1989 a jeho změnu HD 472 Sl:1989/A1:1995. ČSN 33 0121 platí pro střídavé třífázové veřejné napájecí sítě se čtyřmi nebo pěti vodiči se jmenovitým napětím mezi 100 a 1 000 V včetně a pro zařízení připojená na tyto sítě.

Poznámka 2: Pro jmenovité kmitočty dosud platí ČSN 33 0128:1984 Elektrotechnické předpisy – Jmenovité kmitočty od 0,1 do 10 000 Hz a jejich dovolené odchylky.

Nové normy

ČSN 33 0122 Pokyn na používání evropské normy EN 50160 (idt CLC/TR 50422:2003) (vydání březen 2005)

Tato norma je českou verzí technické zprávy CLC/TR 50422:2003 a obsahuje informativní dokument přijatý v souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC, část 2, jako technická zpráva (TR).

ČSN 33 0122 je zaměřena na zajištění všech základních informací a výkladů k ČSN EN 50160 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě. Považovalo se také za nezbytné mít podrobná doporučení pro vyhodnocování charakteristik napětí, neboť ČSN EN 50160 stanovuje pouze základní principy.

V normě jsou využity výsledky měření UNIPEDE*). Skupina expertů uskutečnila koordinovanou měřicí kampaň v období tří let v devíti zemích s různými klimatickými podmínkami a konfiguracemi sítí, aby poskytla lepší znalosti o poklesech napětí v evropských sítích vn (přehled byl prováděn na 126 místech).

Vlastní norma je rozdělena do těchto kapitol (které se dále dělí na):

  • Rozsah platnosti (všeobecně, pozadí definice charakteristik napětí).
  • Aplikace evropské normy EN 50160 (úvod, náplň evropské normy, definice, skupiny charakteristik napětí, terminologie u napětí).
  • Popis hlavních charakteristik napětí (kmitočet sítě, velikost napájecího napětí, odchylky napájecího napětí, rychlé změny napětí, krátkodobá a dlouhodobá přerušení napájecího napětí, dočasná přepětí mezi živými vodiči a zemí, nesymetrie napájecího napětí, harmonická napětí, meziharmonická napětí, napětí signálů v napájecím napětí).
  • Odkazy (seznam použité literatury).

ČSN EN 50162 (34 1521) Ochrana před korozí bludnými proudy ze stejnosměrných proudových soustav (vydání duben 2005)
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 50162:2004 a stanovuje obecné zásady, které mají být přijaty k minimalizaci účinků koroze bludnými proudy, způsobené stejnosměrným proudem (DC) na kovových konstrukcích uložených v půdě nebo ve vodě.

ČSN EN 50162 poskytuje návod pro:

  • projekty stejnosměrných proudových soustav, které mohou produkovat bludné proudy;

  • projekty kovových konstrukcí, které mají být uloženy v půdě nebo ve vodě, a takové předměty, které mohou podléhat korozi bludnými proudy;

  • volbu příslušných ochranných opatření.

Poznámka: Bludné proudy, pocházející ze stejnosměrných proudových soustav, mohou na kovových konstrukcích uložených v půdě nebo ve vodě způsobit vážné poškození materiálu korozí, korozí bludným proudem. Touto korozí mohou být ohroženy zejména liniové (horizontálně uložené) konstrukce dlouhodobě uložené v zemi, např. potrubí a kabely s kovovým pláštěm. Jelikož se poškození korozí může projevit již po krátké době působení bludného proudu, je důležité přijmout opatření k ochraně v raném stadiu a také účinek těchto opatření pravidelně kontrolovat.

Norma popisuje vhodná opatření, která mohou být podle potřeby použita na odstranění vlivu interference soustav DC, na konstrukce, které jsou nebo mohou být ohroženy korozí bludným proudem a udává kritéria měření pro stanovení, kdy tato opatření musejí být použita.

V národní předmluvě jsou uvedeny i související národní předpisy (zákony, vyhlášky) a související rezortní předpisy (např. TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací – rok 2000).

Do normy byla doplněna informativní národní příloha NA, která obsahuje vztah této normy k platným národním a rezortním předpisům.

Tato národní příloha NA mimo jiné uvádí, že při návrhu nových zařízení je nutné dodržet tento postup:

  • podrobný průzkum – vyšetření potenciálních zdrojů v lokalitě stavby,

  • základní korozní průzkum – zjišťování přítomnosti elektrických polí, stanovení stupně ochranných opatření v zemi,

  • návrh ochranných opatření v průběhu projektových prací,

  • speciální dokumentace zařízení pro ochranu proti bludným proudům a kontrolu vlivu (návrh zařízení pro sledování vlivu bludných proudů, dokumentace katodické ochrany apod.),

  • realizace ochranných opatření proti účinkům bludných proudů – pasivní ochranná opatření realizovaná na liniových i neliniových stavbách, instalace monitorovacích systémů a aktivních ochran,

  • kontrolní měření v průběhu stavby – ověřování kvality realizace pasivních ochranných opatření v průběhu výstavby, kontrolní měření vlivu bludných proudů v průběhu výstavby,

  • závěrečná měření po dokončení stavby – po úplném ukončení stavby a uvedení do provozu se u staveb umístěných v prostředí s vlivem bludných proudů (podle předpisu) ověřuje efektivnost navržených ochranných opatření, vliv bludných proudů na konstrukci, stanovují dosažený stupeň ochrany, stanovují doporučení pro návrh dodatečných ochranných opatření a doporučení pro provozovatele,

  • údržba ochranných zařízení a provoz – povinnost údržby zařízení, stanovení pravidel pro provoz ochranných systémů.

Vlastní norma je rozdělena do těchto kapitol:

  • Rozsah platnosti.
  • Normativní odkazy.
  • Definice.
  • Výměna informací a spolupráce.
  • Zjišťování a měření interference bludnými proudy.
  • Kritéria pro interferenci bludnými proudy.
  • Omezení interference bludnými proudy – Úprava zdroje proudu.
  • Omezení interference bludnými proudy – Úprava konstrukce před interferencí.
  • Kontrola a údržba.

Dále obsahuje přílohy:
A – Koroze bludnými proudy, měření potenciálu a IR spádu.
– Principy anodické a katodické interference.
C – Kritéria pro maximální přípustné úrovně posunu potenciálu U anodické interference.
D – Použití proudových elektrod k hodnocení interference proměnlivými bludnými proudy na konstrukce s katodickou ochranou.
E – Stavy interference a ochranné metody.
NA – Národní přílohu (vztah této normy k platným národním předpisům).

(pokračování)


*) UNIPEDE – sdružení distributorů elektrické energie v Evropě