časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Nové normy ČSN (20)

|

číslo 12/2002

Standardizace

Nové normy ČSN (20)

Ing. Vincent Csirik, ČSNI

Úvod
Základní předpisové normy pro elektrická zařízení a elektrické instalace, které tvoří jádro elektrotechnických předpisů, jsou vytvářeny v rámci technické komise IEC TC 64 a do evropské normalizace jsou zaváděny technickou komisí CENELEC TC 64A a TC 64B. Tyto normy pro elektrické instalace jsou v IEC označeny IEC 364 v rámci CENELEC HD 384 a do soustavy ČSN jsou zaváděny jako ČSN 33 2000.

IEC TC 64 (CENELEC TC 64, SC 64A, SC 64B) „Elektrické instalace v budovách“ řeší danou problematiku pro napětí do AC 1 kV a DC 1,5 kV (AC – střídavé, DC – stejnosměrné napětí).

V rámci souboru norem ČSN 33 2000 řešíme tento problém formou národních doplňků do České technické normy. Tyto doplňky obsahují požadavky pro napětí nad AC 1 kV a DC 1,5 kV, které HD (harmonizační dokumenty) ani IEC neobsahují (neboť uvedené technické komise je neřeší).

V lednu 1996 byla vydána ČSN 33 2000-4-41, do které byly zapracovány údaje z IEC 364-4-41:1992 a všechny údaje z HD 384.4.41 S1:1980. Již při projednávání návrhu ČSN 33 2000-4-41 v rámci připomínkového řízení docházelo k názorovým střetům ve věci národních doplňků. Jednalo se totiž o využití údajů z nahrazované normy ČSN 34 1010:1965 „Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím“, která řešila danou problematiku komplexně a obsahovala i údaje pro napětí nad 1 kV AC a 1,5 kV DC. Na základě výsledků připomínkového řízení a projednání dané problematiky v technické normalizační komisi TNK 22 „Elektrotechnické předpisy“ byly údaje z části I až V ČSN 34 1010:1965 využity jako národní doplňky pro ČSN 33 2000-4-41:1996 (především údaje pro napětí nad 1 kV AC a 1,5 kV DC). Tyto národní doplňky byly potom převzaty i do nové (dosud platné) ČSN 33 2000-4-41, která byla vydána v únoru 2000 (obsahuje HD 384.4.41 S2:1996, který je převzetím IEC 364-4-41:1992 modifikovaně).

Poznámka: Ostatní části ČSN 34 1010 byly nahrazeny dalšími kapitolami souboru ČSN 33 2000.

V CENELEC byla vytvořena technická komise č. TC 99X Elektrické instalace nad 1 kV AC (1,5 kV DC). V této technické komisi byl vypracován harmonizační dokument HD 637 S1 „Elektrické instalace nad 1 kV AC“, který byl schválen v CENELEC dne 1. 1. 1999. Do soustavy ČSN byl tento HD 637 S1 přijat do ČSN 33 3201 endorsmentem v roce 2000 (endorsment – vydání oznámení o schválení HD k přímému použití jako normy národní).

V současné době se zavádí HD 637 S1:1999 do soustavy ČSN překladem jako ČSN 33 3201 „Elektrické instalace nad 1 kV AC“.

Již z názvu ČSN 33 3201 je patrné, že obsahuje některá ustanovení, která jsou v souboru norem ČSN 33 2000 zapracována formou národních doplňků (ustanovení platná pro napětí nad 1 kV AC). Proto současně s vydáním ČSN 33 3201 bylo třeba vydat (v listopadu 2002) následující změny: ČSN 33 2000-4-41/Z1, ČSN 33 2000-4-481/Z1 a ČSN 33 2000-5-54/Z1. Dále pro uvedení do souladu s novou normou bylo třeba vydat změny: ČSN 33 3210/Z1, ČSN 33 3220/Z2, ČSN 33 3230/Z3, ČSN 33 3231/Z2 a ČSN 33 3240/Z2

Nové normy

ČSN 33 3201 Elektrické instalace nad 1 kV AC (vydání – listopad 2002)
Tato norma zavádí HD 637 S1:1999 do soustavy ČSN a obsahuje požadavky pro navrhování a stavbu elektrických instalací v soustavách se jmenovitým napětím nad 1 kV tak, aby byla zajištěna bezpečnost a správná funkce.

Norma nahrazuje ČSN 33 3225:1987 a částečně nahrazuje normy ČSN 33 2000-4-41:2000, ČSN 33 2000-4-481:1997, ČSN 33 2000-5-54:1996, ČSN 33 3210:1986, ČSN 33 3220:1986, ČSN 33 3230:1982, ČSN 33 3231:1983 a ČSN 33 3240:1987 (viz změny uvedených norem).

Rozsah platnosti vyplývá z kapitoly 1, kde pro potřeby použití této normy na elektrické silové instalace je uvažováno o těchto aplikacích:

  • Elektrické stanice (uzavřená elektrická provozovna se spínacím zařízením a/nebo transformátory v přenosové nebo distribuční soustavě).

  • Jedna nebo více elektráren umístěných samostatně (instalace včetně generátorových a transformátorových bloků se všemi spínacími zařízeními a se všemi elektrickými pomocnými soustavami).

  • Průmyslová elektrická soustava (závodní elektrárny nebo jiné průmyslové, zemědělské, komerční nebo veřejné provozovny).

Poznámka:

  1. Mezi elektrické silové instalace patří např. tato zařízení: generátory, motory a jiné točivé stroje, spínací zařízení, transformátory, měniče, kabely, vedení, soustavy vedení, baterie, kondenzátory, uzemnění, budovy a oplocení tvořící část uzavřené elektrické provozovny, příslušná řídicí zařízení apod.

  2. Podle této normy je elektrické zařízení: jakékoliv zařízení používané ve výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie, jako jsou točivé stroje, transformátory, přístroje včetně měřicích, ochranné prvky, příslušenství soustavy vedení, spotřebiče (ČSN 33 0050-826 definuje zařízení odlišně z pohledu elektrických zařízení v budovách).

V kapitole 5 pro zařízení je uvedeno, že každý prvek zařízení včetně nosných konstrukcí a základů musí být specifikován, zvolen a instalován tak, aby vyhověl těmto dvěma kategoriím požadavků:

  • Všeobecným požadavkům, jako jsou elektrické, mechanické, technologické, a požadavkům prostředí.

  • Specifickým požadavkům na umístění, kde bude instalován.

Prvky zařízení musí být zvoleny tak, aby vyhovovaly očekávanému namáhání v instalaci.

Tato norma je velmi rozsáhlá (má 162 stran), řeší danou problematiku komplexně a je rozdělena do deseti kapitol:

  • Rozsah platnosti a normativní odkazy.
  • Definice.
  • Základní požadavky.
  • Izolace.
  • Zařízení.
  • Instalace.
  • Bezpečnostní opatření.
  • Pomocné instalace a řídicí systémy.
  • Uzemňovací systémy.
  • Prohlídka a zkoušení na místě před uvedením do provozu.

Současně obsahuje šestnáct příloh (označených A až R), které se týkají uzemňování, dotykového napětí, průchodu proudu tělem, metody ochran před přímými údery blesku apod.

Dále obsahuje přílohu S, která uvádí odchylky typu A pro tyto členské státy: Belgii, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francii, Velkou Británii, Itálii a Švédsko.

Poznámka: Rozsáhlé odchylky typu A (vyplývající z legislativy příslušných členských států) jsou platné do doby přepracování evropské normy.

V normě je také příloha T obsahující „Zvláštní národní podmínky a národní ustanovení“ pro tyto členské státy: Českou republiku, Dánsko, Finsko, Francii, Velkou Británii, Itálii, Nizozemsko, Norsko, Švédsko.

Poznámka:

  1. Zvláštní národní podmínka – národní charakteristika nebo praktická zvyklost, která nemůže být změněna ani za dlouhé časové období.

  2. Národní ustanovení – národní ustanovení jsou částí stávajících národních norem, specifikací nebo praktických zvyklostí a jejich další existence je schvalována členy CEN/CENELEC. V zemích, kde se odpovídající národní ustanovení používají, musí být tato ustanovení normativní, pro ostatní země jsou informativní.

Pro ČR jsou v příloze T uvedeny národní ustanovení (části národních norem, specifika nebo praktické zvyklosti), která jsou požadována některými specifikacemi Národních normativních dokumentů, především týkajících se bezpečnosti. Jedná se o tabulku 1 udávající: „Minimální vzdušné vzdálenosti pro rozsah napětí označené „A“ (1 kV < Um < 52 kV) jsou stanoveny v tabulce 2 ČSN 33 3210:1986 (tabulka obsahuje i jmenovité napětí sítě – 22 kV a 35 kV a nejvyšší napětí pro zařízení – 25 kV a 38,5 kV, které HD 637 S1:1999 neobsahuje).“

Závěr

Informace o změnách stávajících ČSN (uvedených výše) bude předmětem příštího čísla časopisu ELEKTRO.

(pokračování)