Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Více aktualit

Normalizace elektrochemických zdrojů proudu

číslo 10/2006

Normalizace elektrochemických zdrojů proudu

Ing. Marie Živcová, ČNI

Téměř každý člověk se denně setkává se zdroji energie, které jsou ukryty v některém přístroji či zařízení v našem okolí, a snad každý zná situaci, kdy ho mobilní telefon překvapí hlášením „vybitá baterie„.

Rostoucí tempo nových technologií sebou nese i nové požadavky na činnost zařízení, která je úzce spjata i s vývojem nových napájecích článků a baterií tak, aby tato zařízení mohla dobře a co nejdéle pracovat.

Tyto skutečnosti se promítají i do otázek technické normalizace, a tím i do prací jak IEC (International Electrotechnical Commission, Mezinárodní elektrotechnická komise), tak CENELEC (Comité européen de normalisation électrotechnique, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice).

Obr. 1.

V této oblasti má většinový podíl na tvorbě norem mezinárodní komise IEC, ve které jsou pro tuto činnost ustaveny komise s označením TC (Technical Committee, technická komise), a to pro akumulátorové články a baterie TC 21 a pro primární články TC 35. Členy těchto komisí jsou zástupci států, které mají zájem tvorbu norem ovlivňovat v návaznosti na vědu a výzkum, a tím hájit i zájmy svého národního průmyslu (firem). Tito členové jsou tzv. P-členy (Participating member, aktivní člen). Ostatní státy, mající o tuto oblast pouze potenciální zájem, jsou tzv. O-členy (Observer) se statutem pozorovatele. Státy s P-členstvím se podílejí i na činnostech v pracovních skupinách WG (Working Group) na tvorbě návrhů norem a následném projednávání v komisi, jakož i na hlasování, schvalování a vydávání mezinárodní normy IEC. Pravidla tohoto procesu jsou dána tzv. postupy pro technickou práci v ISO/IEC.

V rámci technické komise IEC TC 21 (Akumulátorové články a baterie) jsou vydávány normy např. pro olověné startovací a trakční akumulátory, baterie pro pohon elektrických silničních vozidel či letecké baterie. Tyto normy obsahují nejen rozměrové a funkční požadavky, ale i požadavky na bezpečnost, dopravu a skladování.

Subkomise této technické komise SC 21 A vytváří normy pro akumulátorové články a baterie obsahující alkalické nebo jiné nekyselé elektrolyty.

Sem patří zejména normy pro akumulátory:

  • nikl-kadmiové (Ni-Cd) zejména pro zdravotnickou a vojenskou techniku jako záložní zdroje, pro UPS (Uninterruptible Power Supply, zdroj nepřerušitelného napájení) nebo nouzové systémy osvětlení (mohou být i náhradou primárních článků a baterií),

  • nikl-metalhydridové (Ni-MH) pro mobily, bezšňůrové telefony, notebooky, akumulátorové nářadí, videokamery, jako zdroje pro zálohování paměti v počítačích, pro přehrávače kompaktních disků, měřicí a jiné přístroje, které nemají velké proudové odběry,

  • Li-ionové akumulátory (Li-on) – poměrně nový typ akumulátorů – především pro mobilní telefony, videokamery, přehrávače kompaktních disků, satelitní techniku apod.,

  • podle tvaru – hranolové, válcové, knoflíkové akumulátory, které jsou asi v současné době nejznámější (hodinky, mobily, počítače apod.).

Pro všechny zmíněné typy akumulátorů existují mezinárodní normy, které uvádějí nejen základní požadavky, jako je značení, vybíjecí vlastnosti či odolnost, ale i zkoušky a podmínky pro schvalování.

Pro oblast primárních zdrojů existuje v rámci IEC technická komise TC 35 (Primární články a baterie), která vytváří normy pro baterie, jež jsou všeobecně známy pod lidovými názvy např. jako tužkové 1,5 V, malé a velké vuřty nebo miniaturní ploché baterie do hodinek. Normy pro tyto baterie obsahují mj. mnoho bezpečnostních požadavků chránících zdraví uživatele, zařízení, ve kterém jsou použity, a rovněž i životní prostředí.

Téměř 98 % mezinárodních norem IEC v oblasti elektrochemických zdrojů proudu přejímá CENELEC, který vydává tyto normy jako evropské s označením EN (např. EN 61960:2004 Akumulátorové články a baterie obsahující alkalické nebo jiné nekyselé elektrolyty – Akumulátorové lithiové články a baterie pro přenosné použití; idt IEC 61960). Evropské normy EN přejímá Česká republika podle stanovených pravidel v CENELEC do své soustavy českých technických norem jako ČSN EN (např. ČSN EN 61960:2004).

Technická komise v rámci CENELEC, která se zabývá normalizací akumulátorových článků a baterií, má označení TC 21X a buď vytváří evropské normy jako identické normám IEC, nebo vytváří samostatné normy s ohledem na evropské směrnice, a tím i s ohledem na technické zvyklosti zavedené v Evropě. Tyto normy bývají označeny EN 50… (např. EN 50272-2: 2001 Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace – Část 2: Staniční baterie).

Česká republika, tak jako ostatní členové CENELEC, má za povinnost hlasovat o všech dokumentech předkládaných k hlasování při tvorbě norem a rovněž převzít EN bez věcných a formálních úprav. Proto je účelné využít i členské právo, kterým je účast na činnostech v technických komisích prostřednictvím zástupců (odborníků). Pro zavedení evropské normy EN do soustavy národních norem je podle pravidel výboru CENELEC stanovena lhůta šest měsíců, tj. doba od schválení normy EN do vydání normy ČSN EN. Proto je nezbytné se s tímto požadavkem vyrovnat v plánu technické normalizace, a to se ČNI daří.

Pro zajímavost lze uvést, že na konci roku 2005 bylo platných 5 127 evropských norem a harmonizačních dokumentů ze všech oborů elektrotechniky, a to je číslo, které vypovídá o pozici evropské technické normalizace.