Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Praha otestuje elektrobus s dynamickým dobíjením Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil výstavbu trolejového vedení v Prosecké ulici.…

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Více aktualit

Netradiční vinutí třífázových motorů

Gustav Holub
 
Výzkumníci a laboranti oboru teoretické elektrotechniky a elektrických strojů vysoké školy v Düsseldorfu zveřejnili podrobnosti o dimenzování nového statorového magnetického obvodu s vinutím pro asynchronní motory nebo synchronní servomotory s permanentními magnety v rotoru, vzdálenosti jejichž cívek na pólech přesně odpovídají rozteči zubů, popř. drážek. V tom lze údajně spatřovat technické a ekonomické přednosti – v porovnání s dosavadním rozloženým, vkládaným, resp. vsypávaným vinutím. Autoři obsáhlé informace současně uvádějí příklady realizace jedno- a dvouvrstvých vinutí, jakož i varianty rozložení skupin cívek.
 
Cívky třífázového „zubového“ vinutí se vždy navíjejí okolo jednoho zubu a v porovnání s různými jinými způsoby vinutí se tak získávají těsně přiléhající čela vinutí s velmi dobrým odvodem tepla ze statorového svazku. Při malých délkách cívek s vysokým činitelem plnění drážek vznikají velmi malé odpory vinutí.
 
Při výrobě tohoto vinutí lze využít velmi snadný způsob navíjení. U segmentových statorů se předem připravené cívky mohou nasouvat přímo na jednotlivé zuby. U jednodílných svazků plechů se jako výhodný postup uplatnila technika jehlového navíjení vodičů, takže je možné při nízkých nákladech realizovat automatizovaný výrobní proces.
 
Kromě toho lze i u vyšších napětí upustit od fázové izolace, neboť jak v čelech vinutí, tak uvnitř drážek cívky spolu nemají žádný kontakt. V ideálním případě cívky nového vinutí přitom podléhají stejným zákonitostem, jako je tomu u rozložených systémů vinutí. Při dodržení okrajové podmínky, že vzdálenost, resp. rozteč cívek přesně odpovídá drážkové rozteči, je možné realizovat vinutí známým výpočetním postupem pro třífázové provedení.
 
Autoři dále uvádějí i konkrétní příklady navrhování nového vinutí s různými počty drážek a pólů (např. dvanáct drážek a deset pólů) jedno- a dvouvrstvého provedení ve dvou variantách. Podle všeobecné teorie o točivém poli autoři schematicky popisují postup návrhu nového vinutí a rozvádějí různé propočty, jakož i varianty rozložení skupin cívek.
 
Navrhovaný magnetický statorový obvod s vinutím poněkud připomíná dřívější známá provedení s typickými vyniklými póly. Motory s navrhovaným novým statorem zavedly německé firmy Lenze a Groschop. Uspořádání statorového vinutí motorů firmy Lenze ukazuje obr. 2. Firma tvrdí, že v kombinaci s rotorovými permanentními magnety ze slitiny neodymu, železa a boru (NdFeB) lze dosáhnout vynikajících provozních vlastností a parametrů u náročných servopohonů, vysokého měrného výkonu při současném omezení setrvačného momentu. Tím se získávájednak optimální chod bez pulzací a jednak výborné dynamické chování. Výpočet, analýza a návrhy magnetického obvodu statoru byly prováděny u firmy Lenze s využitím metody konečných prvků (FEM).
 
[E. Gotthaskamp: Optima gefertigt. Antriebstechnik, 2007, č.10, s. 30–35.]
 
Obr. 1. Schematické uspořádání statorového magnetického obvodu
Obr. 2. Uspořádání statorového vinutí motorů firmy Lenze