Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Netradiční konstrukce synchronních servomotorů

číslo 5/2006

Netradiční konstrukce synchronních servomotorů

Gustav Holub

Jako jeden z mála dodavatelů moderních servopohonů s elektronicky komutovanými synchronními motory prozradila firma Elau u nově zavedené řady některé podrobnosti o konstrukci a o tom, jak dosáhla zvětšení měrného výkonu, prodloužení životnosti vinutí a ložisek, vysoké dynamiky a rovnoměrného chodu bez momentových pulsací, provozní spolehlivosti atd.

Obr. 1.

Obr. 1. Představitelé tří velikostí nové řady synchronních servomotorů SH firmy Elau

Nová řada zmíněných servopohonů ve srovnání s předchozí se vyznačuje větším měrným výkonem kW/kg, resp. N·m/dm3 o přibližně 30 % při nižším setrvačném momentu rotoru. Tohoto efektu bylo dosaženo novým, netradičně řešeným statorovým vinutím, u kterého cívky obepínají vždy jeden zub nebo pól statoru. To umožnilo vytvořit krátká čela cívek, a konstrukční délka motorů tak mohla být zmenšena až o 29 % v závislosti na velikosti. Ke zvětšení měrného výkonu přispělo hustší plnění drážek měděnými vodiči.

Obr. 2.

Obr. 2. Asymetrické rozložení magnetického pole u předchozí řady motorů (vpravo) a symetrické rozložení u nové řady (vlevo)

Nápaditou kombinací statorových zubů a pólů rotoru s permanentními magnety byly téměř zcela vyloučeny rušivé radiální síly působící na rotor. Optimálně rozložené magnetické pole vede k minimálním vlastním kmitům, delší životnosti ložisek a ke snížení hlučnosti v širokém rozsahu řízení otáček. Místo obvyklé impregnace je vinutí zalito speciální pevnou a vodivou pryskyřicí, která zajišťuje potřebný odvod tepla do kostry motoru a do ložiskového štítu na straně pohonu. Zalití zaručuje vysokou mechanickou odolnost a spolehlivost vinutí.

Obr. 3.

Obr. 3. Robotika a manipulační technika (ilustrační foto)

Zatímco u předchozí řady bylo zvětšení dynamiky a točivého momentu dosaženo na úkor jiných parametrů, u nové řady byly současně zvětšeny oba parametry. Například u typu se jmenovitým výkonem, popř. momentem 2,12 N·m (trvale) je klidový moment o 10 % větší než u srovnatelného dřívějšího motoru. Jmenovité hodnoty momentů tohoto typu jsou o 40 až 70 % větší při otáčkách 3 000 a 6 000 min–1 a setrvačný moment rotoru je o asi 48 % větší než u stroje předchozí řady.

Uvedených důležitých parametrů bylo dosaženo bez natočení statorových drážek a úprav rotorových permanentních magnetů. Ve spojení s integrovanými snímači otáček a polohy rotoru s vysokým rozlišením mají nové motory mimořádně plynulý chod a nadprůměrnou kvalitu řízení otáček, polohy a točivého momentu. Spolu s inteligentními digitálními servoregulátory a funkcemi programovatelného automatu a řízením pohybu jsou vhodné i pro náročné aplikace, jako jsou robotika a manipulační technika.
[WEYER, K.: Auf leisen Sohlen – Neue Servomotorengeneration. IEE, 2006, č. 1/2, s. 36–38.]