Nekonvenční hromosvody: propagace zařízení ESE je v USA nyní ilegální

Nekonvenční hromosvody: propagace zařízení ESE je v USA nyní ilegální

z originálu Abdul M. Mousa, Ph.D., P. Eng, partner IEEE
(Institute of Electrical and Electronics Engineers, Inc.)
přeložil¹⁾ Ing. Zdeněk Rous, CSc.

Dne 7. října 2005 vydal Okresní federální soud pro Arizonu (U. S. District Court for Arizona) soudní rozhodnutí, které zakazuje výrobcům jímačů ESE (Early Streamer Emission – urychlené vyslání vstřícného výboje), tvrdit, že ochranný prostor jejich zařízení přesahuje ochranný prostor Franklinovy jímací tyče. Příkaz je založen na Lanhamově výnosu (Lanham Act), který zakazuje nepravdivou reklamu. Soud odmítl také veškeré stížnosti firem nabízejících zařízení ESE a potvrdil všechny protižaloby všech protivníků. Kopie odborných dokumentů byly přiloženy.
Tímto rozhodnutím byl uzavřen právní spor trvající několik desetiletí, jenž byl iniciován bratry Hearyovými a panem B. Rappem. Firmy nabízející ESE se všemi argumenty pokoušely jejich žalobu podkopat, ale žádný z nich neobstál před přesnými nálezy soudu. Profesor Martin Uman v průběhu procesu vystoupil jako expert a svědek proti technologii ESE. Dr. G. Berger byl původně jmenován jako expert a svědek ve prospěch firem nabízejících ESE, avšak později se stáhl zpět. Poté se pokusil pan Arnand Lefort vystoupit jako odborný svědek, soud však přikázal odmítnout jeho místopřísežné prohlášení.

Podstata rozhodnutí
Výrobci jímačů ESE se původně pokoušeli nabídnout jediné zařízení ESE, nebo několik málo těchto zařízení, k ochraně celé budovy. Naopak norma NFPA Nr. 780 (National Fire Protection Association – Národní svaz hasičů) požaduje dvacet nebo více jímacích zařízení pro takovouto budovu. Závěr, že ochranný prostor zařízení ESE nepřesahuje ochranný prostor Franklinových tyčových jímačů, znamená, že tisíce budov vybavených jímači ESE představují vysoké riziko přímých úderů blesku, a tím i vysoké riziko úrazů osob a vzniku věcných škod. Obezřetní vlastníci uvedených zařízení by je tedy měli sešrotovat a nahradit počtem jímačů celkem požadovaným NFPA 780 nebo je na tento počet doplnit.

Vážnější záležitostí je skutečnost, že dodavatelé ESE prodali tato zařízení většímu počtu majitelů sportovních zařízení umístěných pod širým nebem, přičemž udávali, že sportovní hry nemusejí být během bouřek přerušovány. Na základě skutečnosti, že požadavek na ochranu není správný, by jediný úder blesku mohl v těchto zařízeních zabít nebo zranit více lidí. Naproti tomu Franklinovy tyče nejsou k tomuto účelu nikdy doporučovány. K ochraně otevřených prostranství se provozovatelům doporučuje, aby při bouřce tato prostranství vyklidili. Se zřetelem na zjištění soudu by majitelé sportovních zařízení, kde jsou jímače ESE instalovány, měli jako opatření zajišťující bezpečnost při bouřce znovu zavést vyklizení sportovišť. Jestliže tak neučiní, mohou být v případě škody způsobné bleskem označeni za odpovědné, poněvadž rozhodnutí soudu nebylo bráno v úvahu.

Příčiny rozhodnutí
Důvody, jak se zdá, spočívají v tom, že vlastníkům zařízení s přístroji ESE zřejmě vznikly škody. Majitelům budov byla slibována ochrana, která údajně odpovídá normě NFPA 780, ve skutečnosti však bylo dosaženo pouze zlomku jmenované úrovně ochrany. Co se týče majitelů nezastřešených sportovišť, instalací jímačů ESE nedostali žádnou hodnotu, poněvadž musejí i nadále respektovat evakuační opatření. Již zmíněný soudní rozsudek byl doručen jen třem firmám (včetně jejich zástupců a dodavatelů): Heary Bros, Lightning Protection Co., Lightning Preventor of America a National Lightning Protection Corporation. Avšak vyslechnuty byly všechny argumenty k obhajobě technologie ESE, ať už byly shromážděny ve Francii, v USA nebo kdekoliv jinde, a byly soudem odmítnuty. Takto se rozsudek týká všech výrobců zařízení, která jsou vybavena jímacími tyčemi ESE, bez rozdílu, od koho byly zakoupeny.

Shrnutí
Protože se teď zavírá opona za dlouhou pří okolo ESE, je načase shrnout jejich historii. Ta bude předmětem další zprávy. Současně bych chtěl využít tuto příležitost ke gratulaci mnohým členům obce ochranářů před bleskem, kteří bojovali proti nepravdivým tvrzením výrobců ESE – je to také jejich vítězství!

Jádro sporu – komentář překladatele

Popsaný problém spočívá ve více námitkách proti uvedeným hromosvodům, z nichž autor tohoto příspěvku vybral ze svého hlediska ten nejdůležitější. Uměle vytvořený vstřícný vůdčí výboj (strímr) je vysoce nestabilní, takže sotva může vytvořit cestu pro kompletní dráhu kanálu blesku pro hlavní výboj, jež by byla delší o 40 m. Také rychlost tvoření strímru neodpovídá podmínkám v přírodě. Autor tohoto příspěvku nemá k dispozici zkušební zařízení umožňující v tomto směru skutečně fundovaný výzkum, ale považuje za prokazatelné výzkumy nezatížené obchodními zájmy. K dispozici jsou laboratorní výzkumy nezávislých energetických organizací. CIGRE předala (v roce 1995) Mezinárodní elektrotechnické komisi (IEC) závěr, že nemůže podpořit problém ochrany před bleskem aktivními hromosvody ESE, a tento závěr byl rozeslán na vědomí všem národním komitétům IEC, včetně českého [1]. Někdo by mohl namítnout, že něco jiného jsou zkoušky v laboratoři a něco jiného jsou zkušenosti z provozu. I na tyto námitky lze dpovědět.

Zkušenost několikaletého sledování účinnosti ionizujících jímačů v rozsáhlé soustavě instalované v Malajsii, v oblasti s nejintenzivnější bouřkovou činností na světě [2], potvrdila dřívější předpoklady fyziků a specialistů v ochraně před bleskem: laboratorní důkazy spočívající jen ve zjištění časového rozdílu (tzv. time delay) nástupu vstřícného výboje ionizujících jímačů jsou nedostatečné a jímače typu ESE neposkytují větší ochranu než konvenční jímače hromosvodných zařízení [3], [4].

Autor tohoto příspěvku shrnul problémy s nekonvenčními hromosvody do dvou článků. Je dobré si povšimnout, že jeho postoje jsou shodné s nejdůležitějšími odbornými články:

• Nelze vyloučit možnost nové konstrukce hromosvodů, možná i na bázi ESE.

• Pro přijetí nových řešení je třeba, aby byly skutečně důkladně ověřeny zkouškami v nezávislých laboratořích, nejlépe podle pokynů výboru TC81 v IEC.

• V současné době se podle příspěvků v těchto výborech jeví, že – možná – nejschůdnější cestou bude laserový paprsek, průkopník pro vytvoření vhodného vstřícného výboje (steamer) ze země do mraků.

• Nikdy nelze věřit termínům jako „stoprocentní“ nebo „dokonalý„ hromosvod či „bleskosvod„, ať ho použije kdokoliv [4], třeba i vysokoškolský učitel.

Literatura:
[1] POPOLANSKÝ, F.: Nekonvenční hromosvody. In: Sborník přednášek ke konferenci Atmosférické výboje a protipožární ochrana budov. Praha, 2005, s. 23–25.
[2] CHRZAN, K. L.: Výzkumy na jímačích ESE. Elektro, 2005, č. 12, s. 12–14.
[3] ROUS, Z.: „Zázračný„ hromosvod – skutečnost, nebo jen přání? Elektro, 1998, č. 10, s. 8–10.
[4] ROUS, Z.: Stoprocentní hromosvod? Elektrotechnika v praxi, 1998, č. 11-12, s. 71.

¹⁾ Překladatel není právník a mohl se dopustit drobných chyb v některých termínech; určitě však podchytil smysl celého příspěvku, který je nutné brát jako důležité upozornění všem projektantům, montážním firmám i dodavatelům částí hromosvodní ochrany. Každý, kdo se chce tímto upozorněním řídit, by se měl opřít o originál rozhodnutí soudu.