Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Neelektrická zařízení a rizika nebezpečí výbuchu v souvislostech nejen právních (2. část)

Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec
z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice
 
Dokončení 1. části
 

Co si máme představit pod pojmem bezpečnostní součást?

 
Odpověď nám dá ustanovení § 1 odst. (2) písm. b) citovaného nař. vlády č. 24/2003 Sb.
 
Pro účely tohoto nařízení se za bezpeč­nostní součást považuje: „součást za předpokladu, že nejde o vymě­nitelné přídavné zařízení pozměňující funkci stroje, které se uvádí na trh za účelem připo­jení ke stroji nebo k řadě různých strojů nebo k traktoru jejich obsluhou, přičemž toto zaříze­ní není náhradní díl ani nástroj, kterou výrob­ce nebo jeho zplnomocněný zástupce uvádí na trh, aby při použití plnila bezpečnostní funk­ci, a jejíž selhání nebo chybná funkce ohrožu­je bezpečnost nebo zdraví ohrožených osob.“
 
Jejich taxativní výčet v Příloze č. 4 cito­vaného nař. vlády č. 24/2003 Sb. uvádí tyto bezpečnostní součásti:
  1. elektrická detekční zařízení určená pro zjišťování přítomnosti osob za účelem za­jištění jejich bezpečnosti (bezdotykové ba­riéry, dotykové podložky, elektromagnetic­ká čidla a podobně);
  2. logické jednotky zajišťující bezpečnostní funkce dvouručního ovládání;
  3. automatické pohyblivé štíty pro ochranu na lisovacích strojích uvedených v bodech 9, 10 a 11;
  4. ochranné konstrukce chránící při převrá­cení (ROPS);
  5. ochranné konstrukce proti padajícím před­mětům (FOPS).
Je zřejmé, že bezpečnostní součásti z to­hoto výčtu se pro náš účel nehodí, a proto se jimi nemusíme zabývat, stejně tak jako stroj­ními zařízeními vyrobenými v souladu s tech­nickými normami podle § 2 odst. 3 nař. vlá­dy č. 24/2003 Sb., spadajícími pod taxativní výčet uvedený v Příloze č. 4 tohoto nařízení vlády, kde jsou taxativně uvedena tato stroj­ní zařízení:
  1. kotoučové pily (s jedním nebo několika ko­touči) pro zpracování dřeva a podobných materiálů nebo pro zpracování masa a po­dobných materiálů;
    1.1. pily se stálou polohou nástroje při ob­rábění, s pevným stolem a s ručním posuvem obrobku nebo s přídavným posouvacím zařízením;
    1.2. pily se stálou polohou nástroje při obrá­bění a s ručním posuvem stolu nebo vo­zíky, které vykonávají vratný pohyb;
    1.3. pily se stálou polohou nástroje při ob­rábění a se zabudovaným strojním po­suvem obrobku s ručním vkládáním a/nebo vyjímáním;
    1.4. pily s posuvným nástrojem při obrábě­ní a s mechanickým posuvem obrob­ku a s ručním vkládáním a/nebo vyjí­máním;
  2. srovnávací frézky pro zpracování dřeva s ručním posuvem obrobku;
  3. tloušťkovací frézky pro jednostranné obrá­bění dřeva s ručním vkládáním a/nebo vy­jímáním;
  4. pásové pily s pevným nebo pohyblivým stolem a pásové pily s pohyblivým vozí­kem, s ručním vkládáním a/nebo vyjímáním, pro zpracování dřeva a podobných materiálů nebo pro zpracování masa a po­dobných materiálů;
  5. kombinované stroje pro zpracování dřeva a podobných materiálů uvedené v bodech 1 až 4 a v bodu 7;
  6. čepovací stroje pro zpracování dřeva s ruč­ním posuvem obrobku a s několika držáky nástrojů;
  7. svislé frézky s ručním posuvem obrobku pro zpracování dřeva a podobných mate­riálů;
  8. přenosné řetězové pily pro zpracování dřeva;
  9. lisy včetně ohraňovacích lisů pro zpraco­vání kovů za studena s ručním vkládáním a/nebo vyjímáním, jejichž pohyblivé pra­covní části mohou mít zdvih přesahující 6 mm a rychlost vyšší než 30 mm/s;
  10. lisy na plasty nebo vstřikovací lisy s ruč­ním vkládáním nebo vyjímáním;
  11. lisy na pryž nebo vstřikovací lisy s ručním vkládáním nebo vyjímáním;
  12. strojní zařízení pro práce v podzemí ná­sledujících typů:
  13. strojní zařízení na kolejích: lokomotivy a brzdné vozy;
  14. hydraulicky ovládané mechanizované vý­ztuže;
  15. spalovací motory pro strojní zařízení ur­čené k práci v podzemí;
  16. ručně nakládané vozy pro sběr domovní­ho odpadu s lisovacím zařízením;
  17. ochranné kryty a snímatelné kloubové hří­dele s křížovými klouby popsané v bodu 3.4.7;
  18. servisní zvedáky pro vozidla;
  19. zařízení pro zdvihání osob, u nichž je ne­bezpečí pádu z výšky přesahující svislou vzdálenost větší než tři metry;
  20. stroje pro výrobu pyrotechnických výrob­ků.
Je třeba ale uvést, že za bezpečnostní součást strojního zařízení se považuje kaž­dý výrobek, který ke strojnímu zařízení ne­zbytně (v duchu výše uvedené definice) patří a o němž výrobce strojního zařízení prohlásí, že je jeho bezpečnostní součástí! Jinou věcí však je, jakému režimu posuzování shody (a podle kterého nařízení vlády) taková „bez­pečnostní součást“ označená výrobcem stroj­ního zařízení podléhá a jaké je v této shodě pro ni pojmenování.
 
Jako příklad pro náš účel, tj. z pohledu možných zdrojů iniciace, lze uvést čidlo pro kontrolu teploty strojního zařízení nebo jeho části (např. ložiskového štítu) v rozsahu bez­pečných provozních mezních hodnot, zaruču­jících, aby se tato část nestala zdrojem inicia­ce. Říkejme mu zkráceně „bezpečnostní sou­část A“. Ve směrnici 94/9/ES (nařízení vlády č. 23/2003 Sb.) pojem „bezpečnostní součást“ nenajdeme, zato tam v § 1 odst. (1) písm. b) najdeme, že toto nařízení stanovuje technic­ké požadavky na:
  • zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,
  • bezpečnostní, řídicí a regulační přístroje určené pro použití mimo prostředí s ne­bezpečím výbuchu, které však jsou nutné nebo přispívají k bezpečné funkci zařízení a ochranných systémů z hlediska nebezpe­čí výbuchu.
Dále v odstavci (2) písm. a) čteme, že pro účely tohoto nařízení se za: „zařízení považují stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, ovládací části a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preven­tivní ochranné systémy, které jsou samostat­ně nebo ve spojení určeny pro výrobu, pře­nos, uskladňování, měření, regulaci a přemě­nu energie nebo pro zpracovávání materiálů a které jsou schopny způsobit výbuch v dů­sledku svých vlastních potenciálních zdro­jů iniciace.“
 
Poznámka:
Vidíme, že identicky byla definována za­řízení v článku 3.1 v ČSN EN 13463-1. Což je chvályhodná shoda definic ve dvou doku­mentech, navíc rozdílné právní síly.
 
Konečně v písm. c) téhož odstavce (2) vidíme, že pro účely tohoto nařízení se za: „součásti považují prvky důležité pro bez­pečnou funkci zařízení a ochranných systé­mů, které však nemají samostatnou funkci.“ Originální anglické znění písm. c) je: „Component means any item essential to the safe functioning of equipment and protective systems but with no autonomous function.“
 
Podle mého názoru měl být použit význa­mově výstižnější překlad anglického výrazu „autonomous“ jako: nezávislý, a ne jako sa­mostatný. Nakonec i úřední překladový text směrnice 98/37/ES také používá v překladu4) výraz „nezávislý“.
 
Jak to tedy je s oním čidlem pro kontro­lu teploty ložiskového štítu čerpadla na ben­zin, podle výrobce čerpadla jeho „bezpeč­nostní součástí A“? Čím je podle nař. vlády č. 23/2003 Sb.? Je „zařízením“, řídicím a re­gulační přístrojem, nebo je podle nař. vlády č. 23/2003 Sb. „součástí“?
 
Čidlo pro kontrolu teploty („bezpečnost­ní součást A“) samo o sobě žádnou nezávis­lou funkci nemá (nesvítí, nehřeje a teplotu samo neměří a neukazuje). K tomu, aby či­dlo teplotu snímalo, musí být zapojeno do příslušného detekčního a řídicího obvodu pro kontrolu teploty (ve kterém musí být i odpovídající řídicí ovládací přístroj, např. monitorovací relé Sirius 3RS), kde teprve může svou funkci vykonávat. Příslušný de­tekční a řídicí obvod nemusí být, a zpravi­dla ani nebývá, automaticky součástí dodáv­ky čerpadla.
 
Co to znamená? Na „bezpečnostní sou­část A“ je proto třeba se dívat ve světle nař. vlády č. 23/2003 Sb. jako na součást preven­tivního systému kontroly teploty ložiskového štítu čerpadla na benzin. Jak je to s posuzo­váním shody součástí, bude vysvětleno dále.
 
Příklad s kontrolou teploty ložiskového štítu čerpadla je pro daný účel pochopitelně smyšlený. Výrobce čerpadla by dozajista na základě výsledků analýzy rizik řešil otázku eliminace možného zdroje iniciace – nadměr­nou teplotu povrchu ložiskového štítu, volbou ložiska (běžná provedení ložisek s těsněním jsou určena pro provozní teploty do 100 °C) s větší dynamickou únosností svázanou s je­ho trvanlivostí.
 
O hodnocení rizik vznícení od neelektric­kých zařízení určených pro provoz v prostře­dích s nebezpečím výbuchu bude pojednáno v dalších částech tohoto seriálu.
 

Jaké jsou z pohledu rizika nebezpečí výbuchu kladeny požadavky na strojní zařízení?

 
Odpověď nalezneme v Příloze 2 citovaného nař. vlády č. 24/2003 Sb., která je nadepsána: Základní požadavky na ochraanu zdraví a bez­pečnost při konstrukci a výrobě strojních za­řízení a bezpečnostních součástí. Z ní je pro náš účel – rizika nebezpečí výbuchu, dále jen NV, rozhodující požadavek uvedený v článku:
 

1.5.7 Výbuch

Strojní zařízení musí být navrženo a vy­robeno tak, aby se zabránilo jakémukoli NV způsobenému samotným strojním zařízením nebo plyny, kapalinami, prachem, párami nebo jinými látkami vznikajícími nebo používanými ve strojním zařízení.
 
Za tímto účelem musí výrobce učinit ne­zbytná opatření, aby
a) se zamezilo nebezpečné koncentraci lá­tek,
b) se zabránilo vznícení potenciálně výbušné atmosféry,
c) se omezily na nejmenší míru účinky každé­ho výbuchu tak, aby v případě jeho vzniku neohrožoval okolí.
 
Stejná opatření je třeba provést, jestliže výrobce předpokládá použití strojního zaří­zení v prostředí s nebezpečím výbuchu.
 
Jestliže se předpokládá nebezpečí výbu­chu, musí elektrická instalace tvořící část strojního zařízení vyhovovat ustanovením platných zvláštních právních předpisů.
 
Pozornému čtenáři by nemělo ujít, že Po­žadavek 1.5.7 Přílohy 2 se v 1. a ve 2. od­stavci zabývá rizikem výbuchu způsobeného strojním zařízením ze dvou hledisek:
  1. rizikem výbuchu samotného strojního zaříze­ní provozovaného v normálním prostředí,
  2. rizikem výbuchu způsobeného použitím strojního zařízení v prostředí s nebezpe­čím výbuchu.
První odstavec se zabývá rizikem výbuchu samotného strojního zařízení, lhostejno, zda stroj je či není provozován v prostředí s NV! Rizikem výbuchu samotného strojního zaříze­ní je míněno vnitřní riziko, které vzniká buď:
  • od strojem zpracovávaných nebo produko­vaných látek a/nebo,
  • od pracovních parametrů samotného stro­je.
Strojní zařízení, se kterým je uvažová­no pro práci v prostředí bez NV, však může obsahovat i výbušné prostředí v jedné nebo v několika svých součástech.
 
Jako příklad lze uvést např. zásobníky sypkých hořlavých hmot – krmných směsí (obr. 5), v sestavě se šnekovými dopravníky umístěné ve venkovním prostoru bez nebez­pečí výbuchu. Ve vnitřních prostorech zásob­níků je při plnění sypkými hořlavými hmotami (na obr. 5 je vidět potrubní způsob pneumatic­kého plnění horem) třeba počítat se Zónou 20.
 
Jako druhý, pro revizní techniky elektric­kých zařízení již na první pohled známý pří­klad, lze uvést ilustrační obrázek stříkací ka­biny (obr. 6) pro nanášení organických práš­kových nátěrových hmot.
 
Víme, že povrchy všech zařízení, ať už jde o vnitřní části práškové stříkací kabiny a/nebo o zmíněný zásobník krmných směsí, nesmí být schopny iniciace.
 
Zde je třeba mít obecně na paměti, že:
  • celý stroj (stříkací kabina) je díky tomu, že má uvnitř Zónu 22 (již z principu způ­sobu nanášení organických práškových nátěrových hmot), předmětem nař. vlády č. 23/2003 Sb. nezávisle na tom, že kabi­na nemusí být výrobcem určena pro pro­voz v prostředí s NV;
  • všechny součásti stříkací kabiny, ať již pra­cují v jejím vnitřním prostoru s NV a/nebo mimo něj v prostoru bez NV (přičemž plní ovládací, monitorovací a měřicí funkce jako funkce bezpečnostní5)), musí vyhovo­vat požadavkům nař. vlády č. 23/2003 Sb. na odolnost proti vznícení (musí být zaří­zením minimálně kategorie 3D6)).
Druhý odstavec Požadavku 1.5.7 Přílohy 2 se zabývá rizikem výbuchu způsobeným použitím strojního zařízení v prostředí s NV. Za příklad (obr. 7) poslouží univerzál­ní ekologický čerpací agregát UECA-10-H (SIGMA Výzkumný a vývojový ústav, s. r. o.),který je určen pro havarijní přečerpávání chemicky agresivních a hořlavých kapa­lin I. až IV. třídy nebezpečnosti ve smys­lu ČSN 65 0201:2006 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a ma­nipulaci, a to i v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par nebo mlh se Zónami 1 a 2 podle ČSN EN 60079-10:2003 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 10: Určování ne­bezpečných prostorů.
 
Je třeba pamatovat na to, že iniciace vý­buchu potenciálně výbušné atmosféry (směsi vzduchu s plyny, párami nebo mlhami, stejně tak jako prachovzdušných směsí) obklopují­cí stroj může být způsobena nejen elektric­kými, stejně tak jako neelektrickými zdroji7), ale i výbuchem v samotném stroji. Příkla­dem zdrojů iniciace potenciálně výbušné at­mosféry obklopující stroj, případně vyvolá­vající nebezpečí požáru v důsledku vznícení vrstvy prachu horkým povrchem, mohou být mechanicky vznikající jiskry, vysoká teplota povrchu, statická elektřina apod.
 
Rotační podavač na obr. 1 lze kromě plnění základní transportní funkce použít současně jako zařízení pro technické od­dělení výbuchu pro prachy. Plní tak i funk­ci zábrany proti průšlehu plamene, čímž se zabrání následnému vynesení hořícího pro­duktu. K tomu je však zapotřebí, aby byla jeho funkce jako zábrany proti přenosu pla­mene a jeho tlaková odolnost ověřena pro konkrétní podmínky nasazení i podle nař. vlády č. 23/2003 Sb. Podavač s takovouto funkcí musí být v případě vnitřního výbu­chu automaticky zastaven prostřednictvím impulzu z detektoru výbuchu, který musí rovněž projít posuzováním shody podle ci­tovaného nařízení vlády.
 
2. část
 
V této části bude věnována pozornost pojmům používaným v nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanovují technické po­žadavky na strojní zařízení, jejich obsahu a otázkám spojeným s jeho praktickým uplat­ňováním, konkrétně pojmům:
  • ES prohlašování o shodě,
  • ES prohlášení o shodě strojního zařízení,
  • ES přezkoušení typu a certifikát ES pře­zkoušení typu,
  • prohlášení výrobce nebo jeho zplnomoc­něného zástupce,
  • prohlášení o začlenění podsestavy,
  • prohlášení o nesouladu,
  • zplnomocněný zástupce výrobce; a otázkám:
Co si máme představit pod pojmem do­kumentace podle Přílohy č. 5 nařízení vlády č. 24/2003 Sb.?
Jaké jsou v souvislosti s do­kumentací podle Přílohy č. 5 po­vinnosti výrobce nebo jeho zpl­nomocněného zástupce?
 
Co to je distributor a jak je to s prodejem pod obchodní znač­kou distributora?
 
Co musí výrobce strojního za­řízení učinit, aby je mohl uvést na trh – z hlediska toho, co po­třebuje znát jeho budoucí pro­vozovatel?
 
Co představuje označení CE?
 
Jak je to s posuzováním sho­dy u bezpečnostních součástí pro strojní zařízení?
 
Jak je to s ES prohlášením o shodě v případě strojního zaří­zení, jehož součástí jsou jiné sta­novené výrobky?
 
Jaká je role montážní organi­zace kompletující strojní zaříze­ní z podsestav?
 
Jak je to, když si uživatel – provozovatel sestavuje – „vyrábí“ strojní zařízení pro své vlastní použití?
 
Jak je to s přímým dovozem strojních zaří­zení pocházejících ze zemí mimo EU?
 
Jak je to s překladem návodu k použití u dovážených strojních zařízení?
 
ES prohlašování o shodě (podrobnosti jsou uvedeny v Příloze č. 5 nař. vlády č. 24//2003 Sb.) je postup, při němž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce prohlašuje, že strojní zařízení, které bude uvedeno na trh, splňuje všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost při konstruk­ci a výrobě strojních zařízení a bezpečnost­ních součástí, které se na ně vztahují (je­jich výčet je uveden v Příloze č. 2 nař. vlády č. 24/2003 Sb.).
 
Pozor: Pro účely Přílohy č. 5 Prohlašování o shodě nař. vlády č. 24/2003 Sb. se „strojním zařízením“ rozumí buď „strojní zařízení“ de­finované v § 1 odst. 2 písm. a) (viz předchozí část tohoto seriálu), nebo „bezpečnostní sou­část“ definovaná v § 1 odst. 2 písm. b) nař. vlá­dy č. 24/2003 Sb. (viz výše). V předchozí části tohoto seriálu bylo řečeno, že se budeme za­bývat pouze strojními zařízeními mimo taxa­tivní výčet Přílohy č. 4 citovaného nař. vlády.
 
Před uvedením na trh strojního zařízení, které není uvedeno v Příloze č. 4, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce použije postup posuzování shody podle § 3 odst. 1 písm. a) nař. vlády č. 24/2003 Sb., tj. vypra­cuje dokumentaci podle Přílohy č. 5 k tomu­to nařízení.
 
Výrobce takovéhoto strojního zařízení může deklarovat jeho shodu ES prohlášením o shodě sám. Takovýmto jeho ES prohláše­ním o shodě je potvrzena pouze shoda se zá­kladními požadavky uvedenými v Příloze č. 2 k tomuto nařízení.
 
Typický postup ES prohlašování o sho­dě výrobce strojního zařízení (neuvedeného v Příloze č. 4 cit. nař. vlády č. 24/2003 Sb.) nebo jeho zplnomocněného zástupce, kte­rý prohlásí, že není určeno k provozu v pro­středí s nebezpečím výbuchu ani k tomu, aby obsahovalo hořlavé látky (plyny, páru, prach a rozprášenou tekutinu), je uveden na obr. 8. Zkratkou HN na obr. 8 jsou míněny harmo­nizované normy. Harmonizovaná česká tech­nická norma je taková česká technická norma, která plně přejímá:
  • požadavky stanovené evropskou normou anebo harmonizačním dokumentem, kte­rý byl uznán orgány Evropského společen­ství jako harmonizovaná evropská norma, nebo
  • požadavky stanovené evropskou normou, která byla v souladu s právem Evrop­ských společenství stanovena společnou dohodou notifikovaných osob jako har­monizovaná evropská norma a která je jako taková oznámena ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci a státní zku­šebnictví.
Notifikovaná osoba/orgán je právnická osoba plnící úkoly týkající se postupů posu­zování shody, pokud je vyžadována účast tře­tí strany. V rámci evropského práva může pů­sobit jako Notified Body. Např. Elektrotech­nický zkušební ústav s. p., Praha, je NB 1014 a Fyzikálně technický zkušební ústav, s. p., Ostrava-Radvanice je NB1026 (další NB lze nalézt na http://ec.europa.eu).
 
Výrobce není vázán existencí české tech­nické normy, která by byla oznámena ve Věstníku ÚNMZ jako norma harmonizovaná.
 
Protože evropské normy jsou přejímány do soustav národních norem bez jakýchkoliv změn, může v takovém případě použít pří­mý odkaz na označení příslušné evropské normy. V případě, že evropská norma, kte­rou výrobce při návrhu použil, nebyla dosud ratifikována organizací CEN (Comité Euro­péen de Normalisation), Cenelec (Comité Européen de Normalisation Electrotechni­que) nebo ETSI (European Telecommunica­tions Standards Institute), může se odvolat na její návrh – takový je označen jako prEN.
 

Co si máme představit pod pojmem dokumentace podle Přílohy č. 5 nařízení vlády č. 24/2003 Sb.?

Technickou dokumentaci strojního zaří­zení představuje:
  • celkový výkres strojního zařízení a sché­mata ovládacích obvodů;
  • podrobné výkresy, doplněné popřípadě vý­počty, výsledky zkoušek a podobně, kte­ré jsou nezbytné pro kontrolu shody stroj­ního zařízení se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost;
  • seznam:
    – základních požadavků tohoto nařízení,
    – technických norem,
    – ostatních technických specifikací, které byly použity při konstrukci strojního za­řízení;
  • popis metod přijatých pro odstranění ne­bezpečí na základě provedené analýzy ri­zik vytvářených strojním zařízením;
  • podle uvážení technické zprávy nebo cer­tifikáty;
  • technické zprávy s výsledky zkoušek, které na základě vlastní volby provádí buď sám výrobce, nebo příslušná osoba nebo labo­ratoř, jestliže výrobce prohlašuje shodu s příslušnou harmonizovanou technickou normou;
  • návod k použití strojního zařízení.
Záměrně je zde podtržen návod k použití, neboť z výčtu jeho náležitostí podle písmene a) bodu 1.7.4 Přílohy č. 2 stojí za připomenutí tyto dvě i pro revizního technika elektrických zařízení jeho podstatné náležitosti:
  • pokyny týkající se bezpečnosti při uvádě­ní do provozu,
  • pokyny týkající se bezpečnosti při údržbě (servisu a opravě).
Obsahově srovnatelný je bod 1.0.6 Přílo­hy 2 nař. vlády č. 23/2003 Sb., např. v pís­menech:
ab) instrukce pro bezpečné uvedení do provo­zu a používání, bezpečnou montáž a de­montáž, údržbu (preventivní údržbu a od­straňování poruch), instalaci, nastavování;
ac) kde je to nutné, vymezení ohroženého pro­storu před zařízením pro uvolnění tlaku;
ae) podrobnosti, které umožní beze všech po­chybností rozhodnout, zda dané zařízení stanovené kategorie nebo ochranný sys­tém mohou být bezpečně použity v uva­žovaném prostoru za očekávaných provoz­ních podmínek;
af) elektrické a tlakové parametry, maximální povrchová teplota a další mezní hodnoty.
 
Ty nechť si dají revizní technici elektro do souvislosti s ustanoveními obou odstavců § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (o kontrole bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu a následné kontrole), jakož i usta­novením 5. kapitoly ČSN 33 1500 (o postupu revizí elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů) a provozovatelé zase s ustanovením § 3 odst. 2 písm. f) záko­na č. 309/2006 Sb. („provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, tech­nických zařízení, přístrojů a nářadí během po­užívání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochra­nu zdraví“), kterým se upravují další poža­davky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bez­pečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo po­skytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpeč­nosti a ochrany zdraví při práci).
 

Jaké jsou v souvislosti s dokumentací podle Přílohy č. 5 povinnosti výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce?

Před vydáním ES prohlášení o shodě musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistit a být schopen zaručit, že tato doku­mentace je a zůstane u něho dostupná pro pří­padné kontrolní účely.
 
Dokumentace nemusí být trvale k dispo­zici na místě, ale musí být možné ji sestavit a zpřístupnit v čase, jak se tam uvádí „úměr­ném jejímu významu“. Nemusí obsahovat po­drobné plány nebo další upřesňující informa­ce týkající se částí použitých při výrobě stroj­ního zařízení, pokud však není jejich znalost nezbytná pro ověření shody se základními požadavky na bezpečnost.
 
Dokumentace se musí uchovávat a být do­stupná příslušným dozorovým orgánům nej­méně 10 let od data výroby strojního zaříze­ní nebo posledního výrobku, jde-li o sério­vou výrobu.
 
Dokumentace musí být vyhotovena v jed­nom z úředních jazyků Společenství, s výjim­kou návodů k použití strojního zařízení. Jak je to s překladem do češtiny, bude uvedeno dále.
 
ES prohlášení o shodě strojního zařízení je písemný dokument, v němž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce stvrzují svým podpisem, že strojní zařízení splňuje všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bez­pečnost, které se na ně vztahují.
 
Podpis na ES prohlášení o shodě oprav­ňuje výrobce nebo jeho zplnomocněného zá­stupce, aby opatřil strojní zařízení označením CE (viz obr. 9).
 
Poznámka:
Jak je to s ES prohlášením o shodě v si­tuaci prodeje strojního zařízení pod obchod­ní značkou distributora, bude uvedeno níže.
Před vydáním ES prohlášení o shodě strojního zařízení musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistit nejen již výše zmíněnou dokumentaci strojního zařízení podle Přílohy č. 5, ale být schopen zaručit, že u sériové výroby budou zavedena taková vnitropodniková opatření, která zaručí trvalé zajištění shody strojního zařízení s ustanove­ními cit. nař. vlády.
Obsah ES prohlášení o shodě strojního zařízení je uveden v části A Přílohy č. 3 cit. nař. vlády.
 

ES přezkoušení typu a certifikát ES pře­zkoušení typu

ES přezkoušení typu je postup, kterým no­tifikovaná osoba zjišťuje a osvědčuje, že vzo­rek strojního zařízení vyhovuje ustanovením nařízení vlády č. 24/2003 Sb., která se na ně vztahují (podrobnosti jsou uvedeny v Přílo­ze č. 6 nař. vlády č. 24/2003 Sb.).
 
Splňuje-li předložený vzorek taková usta­novení, vystaví notifikovaná osoba certifikát ES přezkoušení typu, který postoupí žadate­li. V certifikátu jsou uvedeny závěry přezkou­šení a podmínky, jimiž je vystavení certifiká­tu podmíněno, a přiloženy popisy a výkresy nutné pro identifikaci schváleného vzorku.
 

Prohlášení výrobce nebo jeho zplnomoc­něného zástupce

Pokud výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce prohlásí, že strojní zařízení, které není schopno samostatné funkce, má být za­členěno do jiného strojního zařízení nebo se­staveno spolu s jiným strojním zařízením tak, že vznikne strojní zařízení podléhající tomu­to nařízení, vyhotovuje zmíněné prohlášení. Podrobnosti jeho obsahu jsou uvedeny v čás­ti B Přílohy č. 3 nař. vlády č. 24/2003 Sb.
 
Jako příklad může sloužit např. šnekový do­pravník obilního zrní, sice kompletní, tj. s elek­tromotorem i převodovkou, tvořící mechanizo­vanou podsestavu (obr. 10), ale díky nesplnění kritérií definice8) strojního zařízení (viz usta­novení § 1 odst. 2 písm. a) cit. nař. vlády) jej lze považovat za „kvazi strojní zařízení“. Onen dopravník totiž nemůže provádět požadované úkony (např. transport obilí nebo krmné smě­si) samostatně, neboť je závislý na zbývajících částech funkčního celku, do kterého má být za­členěn – např. do posklizňové linky. Na takové­to „kvazi strojní zařízení“ se totiž vztahuje jak směrnice č. 98/37/ES, tak i cit. nař. vlády pou­ze z pohledu volného pohybu zboží.
 
Z obsahu zmíněného prohlášení (viz část B Přílohy č. 3 cit. nař. vlády) je významný bod g) prohlášení, který říká, že: „strojní za­řízení nesmí být uvedeno do provozu, dokud nebude vydáno prohlášení o shodě strojního zařízení, do něhož má být začleněno, s usta­noveními tohoto nařízení“.
 
Poznámka:
Komentář ke směrnici č. 98/37/ES uvá­dí, podle mého názoru výstižněji s pří­vlastkem, na rozdíl od skoupého nař. vlády č. 24/2003 Sb., vzorovou podobou takovéhoto prohlášení výrobce nebo jeho zplnomocněné­ho zástupce pod názvem Prohlášení o začle­nění podsestavy.
 
K příkladu sestavy neelektrického zaříze­ní (šnekový dopravník s převodovkou) a elek­trického zařízení – elektromotoru (tvořícího mechanizovanou podsestavu), je třeba při­pomenout, že:
  • šnekový dopravník s převodovkou byl nepo­chybně posouzen postupem ES prohlašování o shodě zobrazeným výše na obrázku č. 8,
  • elektromotor byl taktéž nepochybně po­souzen minimálně podle požadavků naří­zení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se sta­novují technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí (73/23/EHS před 16. 1. 2007; po 16. 1. 2007 2006/95/ES), a podle nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kom­patibility (2004/108/ES).
Pokud takováto sestava jako výrobek ne­obsahuje žádné další nebezpečí – není např. schopna iniciace případné okolní výbušné atmosféry, není nutné žádné další posouze­ní pouze v tom případě, pokud její výrobce uvedl oblast jejího použití výhradně pro pro­story bez nebezpečí výbuchu.
 
Pozor: Ve vnitřním prostoru uvedeného dopravníku bude díky přítomnosti hořlavé­ho prachového podílu ať z obilí, nebo krm­né směsi Zóna 20. V situaci, kdy výrobce nepočítá s jeho umístěním v prostoru s ne­bezpečím výbuchu, pak z požadavků nař. vlády č. 23/2003 Sb. (kterým se stanovují technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s ne­bezpečím výbuchu – směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES z 23. března 1994 o sbližování právních předpisů člen­ských států pro zařízení a ochranné systé­my určené k použití v prostředí s nebezpe­čím výbuchu) musí v návaznosti na poža­davek 1.5.7 Výbuch Přílohy 2 nař. vlády č. 24/203 Sb. zajistit splnění jen základních požadavků podle bodu 1. Přílohy 2 nař. vlá­dy č. 23/2003 Sb. (Základní bezpečnostní a zdravotní požadavky na návrh a konstruk­ci zařízení a ochranných systémů určených pro použití v prostředí s nebezpečím), kte­ré se na něj vztahují.
 
O tom, jak je to s vyhodnocením ana­lýzy zařízení ve vztahu k povinné apli­kaci požadavků stanovených v nař. vlády č. 23/2003 Sb., bude pojednáno podrobně v další části tohoto seriálu. Postupy prohla­šování o shodě výrobce strojního zařízení, u kterého se předpokládá, že bude obsahovat hořlavé látky, a případ, kdy je strojní zaříze­ní určeno k provozu v prostředí s nebezpečím výbuchu, budou rovněž uvedeny v další čás­ti tohoto seriálu.
 
Prohlášení výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce není ES prohlášením o shodě se směrnicí – nařízením vlády č. 24/2003 Sb.! Je pouze upozorněním pro zákazníka, že do­dané zařízení je nesplňuje! Jinými slovy je prohlášením o nesouladu se směrnicí – cit. nař. vlády.
 
To ale neznamená, že nekompletní stroj­ní zařízení nebo podsestava nesplňují urči­tý počet základních požadavků na bezpeč­nost stanovených v cit. nař. vlády. Prohlášení o začlenění podsestavy jednoduše znamená, že z hlediska předpisů dodané zařízení ne­podléhá směrnici pro strojní zařízení. Prv­ní větu předchozího odstavce však nelze na podkladě příkladu se šnekovým dopravní­kem paušalizovat.
 
Takovým názorným příkladem, i když nejde o zařízení do výbuchu, může být např. situace s podvěsným pojízdným je­řábem, který teprve bude osazen na jeřá­bovou dráhu vyrobenou někým jiným (viz obr. 11). Podsestavy proto nemohou mít označení CE. Pozor: To neznamená, že ne­mohou mít toto označení z jiného důvodu – např. podle jiného nařízení vlády k prove­dení zákona č. 22/1997 Sb.! Pojízdný jeřáb sice nemůže sloužit bez jeřábové dráhy, ale tu výrobce jeřábu obvykle nedodává. Pro výrobce jeřábu neplatí zmíněné omezení a svůj výrobek opatří označením CE. Sa­mozřejmě musí ve svém prohlášení uvést, že označení neplatí pro jeřábovou dráhu a současně, jaké znaky musí tato z hledis­ka bezpečnosti splňovat.
 
Dodavatel podsestavy Prohlášením o za­členění podsestavy pouze oficiálně oznamu­je „montážnímu pracovníkovi (montážní or­ganizaci)“, že bude odpovědný (odpovědná) za shodu kompletní sestavy!
 
Poznámka – upozornění
Pokud by totiž výrobce podsestavy vydal ES prohlášení o shodě strojního zařízení a ta­kový výrobek označil CE, znamenalo by to, že dodavatel podsestavy přebírá odpovědnost za bezpečnost celého pracoviště s takto začle­něnou podsestavou!
 
Zplnomocněný zástupce je osoba vý­lučně jmenovaná výrobcem (např.: obchod­ní pobočka výrobce, obchodní zástupce nebo distributor podle zák. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů – obchodní záko­ník – Hlava II: Zvláštní ustanovení o někte­rých obchodních závazkových vztazích, Díl XVIII: Smlouva o obchodním zastoupení), která jedná jménem a v zastoupení výrobce s ohledem na určité závazky stanovené směr­nicí, pokud to směrnice č. 98/37/ES stanovu­je (Pozor: citované nař. vlády č. 24/2003 Sb. se o tom ale nezmiňuje). Zplnomocněným zástupcem může být i právník nebo jakýko­li zprostředkovatel. Zplnomocněný zástup­ce výrobce je odpovědný za postupy uvádě­ní výrobku na trh. Může tedy místo výrob­ce vypracovat ES prohlášení o shodě. Musí však v tomto prohlášení uvést jméno pod­niku a úplnou adresu výrobce, který udě­lil oprávnění.
 

Co to je distributor a jak je to s prodejem pod obchodní značkou distributora?

Distributor obecně je ten, kdo výrob­ky prodává, jejich prodej zprostředkovává nebo jiným způsobem je poskytuje uživate­lům, i když svou činností vlastnosti výrob­ků přímo neovlivňuje. Běžný distributor ne­může být považován za výrobce nebo „zpl­nomocněného zástupce“ výrobce (což není na újmu jeho občanskoprávní a trestní od­povědnosti), neboť neprodává strojní zaří­zení pod svojí obchodní značkou. On pouze uvádí výrobek na trh, předává ES prohláše­ní o shodě, které obdržel od výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. Distributor tedy nemusí vypracovávat prohlášení. Dis­tributor, který obdržel ES prohlášení o sho­dě, nemá právo je měnit, to mu však nebrá­ní doplňovat informace o tom, že výrobek distribuuje on a že splňuje citované naříze­ní vlády č. 24/2003 Sb.
 

Prodej pod obchodní značkou distributora

Směrnice pro strojní zařízení č. 98/37/ES ani citované nařízení vlády č. 24/2003 Sb. ne­jsou neslučitelné s obecně rozšířenou praxí prodeje pod značkou „distributora“.
 
Distributor jako „nositel obchodního jmé­na“, které se vztahuje k dokončenému stroj­nímu zařízení, přebírá všechny závazky, kte­ré jsou kladeny na výrobce. Zejména musí vytvořit a podepsat ES prohlášení o shodě, opatřit výrobek označením CE, vypracovat návod k používání a uchovat technickou do­kumentaci. Distributor je v takovém případě srovnán se skutečným výrobcem a musí jako takový jednat. Například musí být na základě náležitě zdůvodněné žádosti České obchodní inspekce schopen předat části technické do­kumentace. Komerční název „skutečného“ výrobce může být nahrazen jménem distri­butora pouze tehdy, jestliže převezme všech­ny závazky výrobce. Je tedy záležitostí distri­butora, zda se zákazníci nebo veřejné orgány budou obracet v záležitostech shody na něj. „Skutečný“ výrobce potom není nic víc než pouhý smluvní dodavatel.
 
Shrnutí: V každém případě musí odběratel dostat ES prohlášení o shodě. V platném zně­ní zákona č. 22/1997 Sb. se již nenajde pojem „Ujištění o vydání prohlášení o shodě“.
 

Co musí výrobce strojního zařízení učinit, aby je mohl uvést na trh – z hlediska toho, co potřebuje znát jeho budoucí provozovatel?

Odpověď nalezneme v ustanovení § 2 odst. 4 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., které zní: „Každé strojní zařízení musí být výrob­cem nebo jeho zplnomocněným zástupcem před jeho uvedením na trh opatřeno označe­ním CE a vybaveno přiloženým ES prohláše­ním o shodě podle části A Přílohy č. 3 k to­muto nařízení, čímž výrobce nebo jeho zplno­mocněný zástupce osvědčuje shodu strojního zařízení s požadavky tohoto nařízení; to platí i pro vyměnitelné přídavné zařízení podle § 1 odst. 2 písm. a) bodu 3.“
 
Toto ustanovení neplatí, pokud výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce prohlá­sí podle části B Přílohy č. 3 k tomuto naří­zení, že strojní zařízení, které není schop­no samostatné funkce, má být začleněno do jiného strojního zařízení nebo sestave­no spolu s jiným strojním zařízením tak, že vznikne strojní zařízení podléhající to­muto nařízení.
 

Co představuje označení CE?

Odpověď nalezneme v ustanovení § 4 odst. 4 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., které zní:
 
„Označení CE na strojním zařízení vyja­dřuje, že výrobek splňuje technické poža­davky stanovené ve všech právních předpi­sech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posuzování jeho shody dodržen stanove­ný postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu při­pouští, aby výrobce zvolil, kterými ustano­veními se bude řídit, pak označení CE vyja­dřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce po­užil. V tomto případě musí být v dokumen­taci, upozorněních nebo návodech, požado­vaných dotyčnými právními předpisy a při­ložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropského společenství nebo jejich ustano­veních, které výrobce použil.“
 

Upozornění, zejména pro revizní techni­ky elektro

Pozor: Pokud si kupující nebo provozova­tel strojního zařízení neuvědomí, co označení CE představuje, pak se může dočkat různých zklamání. Je proto nezbytné připomenout, co říká o označení CE na strojním zařízení již výše zmíněné ustanovení § 4 odst. 3 nař. vlá­dy č. 24/2003 Sb.
 
Jak by i na první přečtení mělo být znalé­mu čtenáři patrno, samotné označení CE na výrobku je jak pro kupujícího, tak i pro jeho provozovatele nedostatečné, neboť není, a ani nemůže být nositelem informací, jež musí ob­sahovat ES prohlášení o shodě!
 
Toto upozornění neplatí jen pro strojní za­řízení určené k provozu v prostorách bez NV, ale i pro strojní zařízení určené k provozu v prostorách s NV. Doslovné znění má i usta­novení § 4 odst. 3 nař. vlády č. 23/2003 Sb.
 
Revizní technici elektro by se proto ne­měli nechat zmást ustanovením norem, stejně tak jako samotným ES prohlášení o shodě.
 
Proč ne norem, demonstruji na čl. 2.1 ČSN 33 1500 ve znění změny Z4, cituji: „Nová elektrická zařízení je možno uvést do provo­zu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bez­pečnosti ověřen výchozí revizí, popř. ověřen a doložen dokladem v souladu s požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy“.
 
Za doklady vydané v souladu s požadav­ky stanovenými zvláštními právními předpi­sy se považují např.:
  • označení CE na výrobku spolu s prokaza­telným označením výrobce nebo dodavate­le výrobku, popř. s dalšími doklady v sou­ladu s příslušnými právními předpisy;
  • písemné prohlášení výrobce o shodě, resp. ES prohlášení o shodě nebo jiný rovnocen­ný doklad;
  • označení a průvodní dokumentace vyžado­vané zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Co se považuje za doklady „vydané v sou­ladu s požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy“, lze sice uvést příkladně, ale nelze říci, že jeden z nich náhodně vybra­ný, např. označení CE na výrobku, sám o sobě stačí k nezpochybnitelnému uvedení do bez­pečného provozu!
 
O tom, co představuje označení CE na vý­robku, bylo pojednáno výše a je snad patrné, že se s ním revizní technik při výchozí ani při jeho první na něm pravidelné revizi nemůže prvotně spokojit.
 
Neměl by se rovněž zmást ani povrchním přečtením čl. 61.2.2 ČSN 33 2000-6, cituji: „Prohlídka musí být provedena, aby se potvr­dilo, že trvale připojené elektrické předměty:
  • vyhovují bezpečnostním požadavkům příslušných norem pro zařízení“; resp. Po­známky: „O tom je možno se přesvědčit přezkoumáním informací výrobce, zna­čení nebo certifikátů.“
Pod informacemi výrobce, které mají být „přezkoumány“, musí revizní technik vidět výše vzpomínané návody k použití a v nich pro něj významné informace.
 
Proč by se revizní technik neměl nechat zmást samotným ES prohlášení o shodě? ES prohlášení o shodě bez toho, aniž by bylo podrobeno pečlivému prostudování, není ga­rantem vhodnosti výrobku pro konkrétní pod­mínky vnějších vlivů v prostoru, kde výrobek má být, případně již je použit – provozován! Proč ne? ES prohlášení o shodě uvádí, se kte­rým konkrétním předpisem anebo konkrét­ní technickou normou je výrobek ve shodě. Pokud si však revizní technik (to platí i pro projektanty) neuvědomí, že ochranná opatře­ní zajištěná konstrukcí zařízení (konstrukcí podle příslušného předpisu, harmonizované či jiné normy) platí pouze a jen pro ty podmínky působení vnějších vlivů, pro které byly na da­ném zařízení provedeny stanovené zkoušky, a pokud si dále neuvědomí, že prvotně, po­kud jejich objednatel – výrobce nezadal jiný rozsah, jde o zkoušky typové9) (které nemusí být shodné s podmínkami reálného nasazení), může se dočkat neblahých důsledků své ne­pozornosti10). Tu však, jak zkušenost autora jako soudního znalce napovídá, soudy hod­notí jako nedbalost!
 

Jak je to s posuzováním shody u bezpečnostních součástí pro strojní zařízení?

Předně je třeba uvést, že se za bezpeč­nostní součást považuje (vyjma taxativního výčtu uvedeného v Příloze č. 4 citovaného nařízení vlády č. 24/2003 Sb., který byl zmí­něn v předchozí části tohoto seriálu) každý výrobek, který ke strojnímu zařízení nezbyt­ně patří, o němž jeho výrobce prohlásí, že je bezpečnostní součástí! Jinou věcí však je, ja­kému režimu posuzování shody taková „bez­pečnostní součást“ podléhá.
 
Jako obecný příklad bylo zmíněno zaříze­ní pro řízení a kontrolu teploty udržující stroj­ní zařízení nebo jeho část v rozsahu bezpeč­ných provozních mezních hodnot zaručují­cích, aby se nestala zdrojem iniciace.
 
V situaci strojních zařízení, mimo výčet uvedený v Příloze č. 4, kdy jsou „bezpečnost­ní součásti“ určeny k použití pro strojní zaří­zení s rizikem výbuchu samotného strojního zařízení provozovaného v prostředí bez NV, tedy „jen“ s vnitřním rizikem výbuchu, pod­léhají tyto prvky (např. tlakové regulační zaří­zení, zálohovací zařízení apod. zajišťující tlak a průtok v čerpadle na hořlavé kapaliny), kte­ré jsou nutné pro bezpečnou funkci zařízení, z hlediska ochrany proti výbuchu posuzová­ní shody podle režimu uvedeného v nař. vlá­dy č. 23/2003 Sb., a to i když nejsou umístě­ny v prostředí s NV. Vztahují se na ně pouze základní požadavky podle bodu 1. již výše zmíněné Přílohy č. 2 nař. vlády č. 23/2003 Sb., a to pouze v tom rozsahu, který je ne­zbytný pro bezpečnou funkci zařízení a jeho provoz z hlediska nebezpečí výbuchu samot­ného strojního zařízení.
 
O tom, jak je to s vyhodnocením analý­zy bezpečnostních, ovládacích a regulačních přístrojů, pokud přispívají nebo jsou nut­né pro bezpečnou funkci zařízení z hlediska ochrany proti výbuchu, ve vztahu k povinné aplikaci požadavků stanovených v nař. vlá­dy č. 23/2003 Sb., bude pojednáno podrobně v další části tohoto seriálu.
 

Jak je to s ES prohlášením o shodě v případě strojního zařízení, jehož součástí jsou jiné stanovené výrobky?

V případě, že se na strojní zařízení, pro něž má být vypracováno ES prohlášení o shodě, vztahuje několik směrnic, tj. naří­zení vlády k provedení zák. č. 22/1997 Sb.,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ne­musí prohlášení jejich výrobců (zplnomoc­něných zástupců) strojní zařízení doprovázet.
 
Doklad o tom, že existuje shoda pro jiné stanovené výrobky s jinými směrnicemi, tj. příslušnými nařízeními vlády11), musí vý­robce takovéhoto strojního zařízení vyžado­vat od svých dodavatelů. Musí na nich chtít dodání příslušných ES prohlášení o shodě, a to smluvně! Ta však potom tvoří nedělitel­nou součást technické dokumentace jím vy­robeného strojního zařízení! I v tomto přípa­dě platí výše uvedené upozornění pro revizní techniky elektro.
 

Jaká je role montážní organizace kompletující strojní zařízení z podsestav?

V § 3 odst. 5 cit. nař. vlády č. 24/2003 Sb. je uvedeno: „Pokud výrobce ani jeho zplno­mocněný zástupce neplní povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 a v § 4 odst. 3, plní tyto povinnosti každý, kdo uvádí strojní zařízení nebo bezpečnostní součást na trh. Tytéž po­vinnosti plní každý, kdo sestavuje strojní za­řízení nebo jeho části nebo bezpečnostní sou­části různého původu, nebo kdo vyrábí stroj­ní zařízení nebo bezpečnostní součást pro své vlastní použití.“
 
Je tedy zřejmé, že se to týká každého sub­jektu, který sestavuje strojní zařízení nebo části strojního zařízení – podsestavy různé­ho původu, do uceleného souboru. Přitom je lhostejné, zda tyto pocházejí od dodavatelů se sídlem v EU nebo mimo EU.
 
Je třeba si uvědomit, že „montážní orga­nizace“, kterou v takovém případě může být sám kompletující výrobce, montážní organi­zace, strojírenský podnik nebo sám konečný uživatel, navrhuje nový soubor z několika strojů. Jestliže montážní organizace řídí celý projekt, je považována za odpovědnou za do­hled nad bezpečností celé soustavy. Podsesta­vy může nakoupit nebo dovézt, ty však mo­hou nebo nemusí být v souladu a podle toho mohou nebo nemusí být, jak bylo uvedeno výše, opatřeny označením CE!
 
Podle toho, o který případ se jedná, jsou podsestavy, jak bylo již výše uvedeno, dopro­vázeny ES prohlášením o shodě nebo pro­hlášením výrobce nebo jeho zplnomocně­ného zástupce – „Prohlášením o začlenění podsestavy“.
 
Je důležité připomenout, že osoba vykonáva­jící dohled nad projektem nového souboru – komplexní sestavy, je odpovědná za postupy vztahující se k celému souboru, tj. za:
  • vypracování souhrnné technické dokumen­tace,
  • soulad s technickou přílohou,
  • poskytnutí souhrnného návodu,
  • označení místa, kterým je definován sou­bor (např. hlavní ovládací panel),
  • označením CE,
  • vypracování ES prohlášení o shodě pro da­nou sestavu, které jasně identifikuje celý soubor.
Poznámka – upozornění
V předchozí části tohoto seriálu byl uve­den na obr. 4 příklad takového nového soubo­ru – rozsáhlá komplexní sestava představují­cí posklizňovou linku obilí. Takovou komple­taci u jejího budoucího provozovatele provádí obvykle nějaký hlavní smluvní dodavatel. Ten může mít i několik smluvních subdodavatelů. ES prohlášení o shodě komplexní sestavy bude vždy vystavovat hlavní smluvní dodavatel.
 
Víme, že ES prohlášení o shodě podepi­suje osoba mající zmocnění k podpisu za vý­robce nebo jeho zplnomocněného zástupce. Je namístě varovat před tím, že by je pode­pisovaly rovněž takovéto osoby z řady jed­notlivých smluvních dodavatelů. Pokud by tak učinily, pak by to po právní stránce zna­menalo, že odpovědnost za bezpečnost kom­plexní sestavy nesou společně a nerozdílně!
 

Jak je to, když si uživatel – provozovatel sestavuje – „vyrábí“ strojní zařízení pro své vlastní použití?

V článku 2 směrnice pro strojní zaříze­ní č. 98/37/ES se požaduje, aby členské stá­ty sledovaly bezpečnost strojního zařízení, když je uváděno na trh a také když je uvá­děno do provozu. Kdo by k tomu chtěl najít obraz v našem právním řádu, toho odkazu­ji na § 4 odst. 1 již výše zmíněného zákona č. 309/2006 Sb.: „Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, doprav­ní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpeč­nosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány“.
 
Strojní zařízení sestavené v ČR uživatelem (Pozor: může to být i zahraniční osoba pod­nikající na území ČR) pro jeho vlastní použití se sice neuvádí na trh, ale uvádí se do provozu na území EU, a proto se na ně směrnice, resp. tím více i nař. vlády č. 24/2003 Sb., vztahuje.
 
Poznámka:
Uvedením do provoz