Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Neelektrická zařízení a rizika nebezpečí výbuchu v souvislostech nejen právních (1. část)

Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec
z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice
 

Co si máme představit pod pojmem strojní zařízení?

 
Odpověď nám dá ustanovení § 1 odst. (2) písm. a) Nařízení vlády č. 24/2003 Sb. Tímto nařízením vlády byla do našeho právního řádu transformována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení. Pro účely tohoto nařízení se za strojní zařízení považuje:
  1. stroj, kterým je výrobek sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá, z příslušných pohonných jednotek, ovládacích a silových obvodů a podobně, vzájemně spojených za účelem přesně stanoveného použití, zejména zpracování, úpravy, dopravy nebo balení materiálu;
  2. skupina strojů, kterou je funkčně spojený soubor strojů, uspořádaný a ovládaný jako integrovaný celek za účelem dosažení použití uvedeného pod bodem 1;
  3. vyměnitelné přídavné zařízení pozměňující funkci stroje, které se uvádí na trh za účelem připojení ke stroji nebo k řadě různých strojů nebo k traktoru jejich obsluhou, přičemž toto zařízení není náhradní díl ani nástroj.
Příklad strojního zařízení (obr. 1) podle bodu 1 představuje rotační podavač v sestavě: elektromotor s převodovkou jako pohonná jednotka a vlastní podavač s rotující vnitřní částí. Směrnice se také týká i větších funkčních celků, např. papírenských strojů a tiskařských strojů, jakými jsou třeba odvalovací, rotační, hlubotiskové a vícebarvé rotační stroje. U posledně jmenovaných je třeba počítat za jistých podmínek1) i se Zónou 1.
 
Příklady strojních zařízení (obr. 2 a obr. 3) podle bodu 2 představují v prvním, jednodušším případě expediční zásobník obilí v sestavě se dvěma elevátory a ve druhém případě (jako nejjednodušší příklad) sestavu zásobníků obilí skladového hospodářství se společným vyprazdňovacím transportním zařízením.
 
Při pozorném čtení zjistíme, že strojním zařízení podle bodu 2 není např. „jen“ ventilátor k odsávání z vnitřního prostoru s nebezpečím výbuchu, dále jen „NV “, ale např. i posklizňová linka obilí téhož výrobce (obr. 4) představující komplexní funkční celek. Přitom strojními zařízeními podle bodu 2 byla a jsou myšlena zejména robotizovaná a automatizovaná pracoviště.
 
K definičnímu vymezení „sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá“ je třeba uvést, že tento pohyb musí být výsledkem vnější energie, tj. např. elektřiny, akumulátoru apod., nebo nahromaděné energie (pružina, hmotnost).
 
Z definice uvedené v § 1 odst. (2) písm. a) jsou vyjmuty stroje a zařízení uvedené v Příloze č. 1 citovaného nařízení vlády č. 24/2003 Sb., a proto se na ně nevztahuje. Konkrétně to jsou:
  1. strojní zařízení, jejichž jediným zdrojem energie je přímo vynaložená lidská síla, pokud se nejedná o stroj pro zdvihání nebo spouštění břemen;
  2. zdravotnické prostředky;
  3. speciální zařízení určená k použití na výstavištích a/nebo v zábavních parcích;
  4. parní kotle, nádrže a tlakové nádoby;
  5. strojní zařízení speciálně konstruovaná nebo uváděná do provozu pro jaderné účely, kde případná porucha může mít za následek emisi radioaktivity;
  6. radioaktivní zdroje tvořící část stroje;
  7. palné zbraně;
  8. skladovací nádrže a potrubí na benzin, motorovou naftu, hořlavé kapaliny a nebezpečné látky;
  9. dopravní prostředky určené výhradně k přepravě osob letecky, po pozemních komunikacích, po dráhách nebo po vodě a rovněž dopravní prostředky, které jsou určeny k přepravě zavazadel, věcí a živých zvířat letecky, po veřejných pozemních komunikacích, po dráhách (mimo dráhy důlní, průmyslové a přenosné) nebo po vodě, s výjimkou vozidel používaných v těžebním průmyslu;
  10. námořní plavidla a mobilní plovoucí jednotky spolu s jejich vybavením;
  11. lanové dráhy pozemní i visuté a lyžařské vleky sloužící pro přepravu osob;
  12. zemědělské a lesnické traktory;
  13. stroje speciálně konstruované a vyráběné pro vojenské nebo policejní účely;
  14. výtahy, jejichž klece se trvale pohybují mezi pevně stanovenými úrovněmi budov a staveb mezi vodítky, která jsou tuhá a odkloněna od vodorovné roviny v úhlu větším než 15°, které jsou určeny pro přepravu;
    a) osob;
    b) osob a nákladů;
    c) pouze nákladů, pokud lze do klece výtahu bez obtíží vstoupit a je opatřena ovládacím zařízením uvnitř klece nebo v dosahu osoby nacházející se uvnitř klece;
  15. prostředky pro přepravu osob používající vozidla s pohonem ozubnicí;
  16. důlní těžní zařízení;
  17. divadelní zdviže.

Co si máme představit pod pojmem neelektrická zařízení?

Musím ihned na počátku upozornit, aby se čtenář obrnil trpělivostí a nečekal ihned jednovětou, jednoduchou a vyčerpávající odpověď.
 
V bodě 8 Přílohy č. 1 citovaného nařízení vlády č. 24/2003 Sb. jsou totiž uvedeny skladovací nádrže a potrubí na benzin, motorovou naftu, hořlavé kapaliny a nebezpečné látky. Čtenáři se na tomto místě vybaví tři otázky:
 
Otázka první:
Pokud tedy nejsou ve smyslu citovaného nařízení vlády např. skladovací nádrže na benzin strojním zařízením, jak se na ně máme dívat, když víme, že je v jejich vnitřním vzdušném prostoru nad jeho hladinou Zóna 0?
 
Otázka druhá:
Skladovací nádrže na benzin nejsou ve smyslu ČSN 33 0010:1984 (Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Rozdělení a pojmy, ve znění změny a9/84) ani elektrickým zařízením, a přece se o ně revizní technici elektro zajímají, tak proč?
 
Otázka třetí:
Kdy už se konečně dovím, co jsou neelektrická zařízení?
 
Pro odpověď na třetí otázku si pro náš účel musíme vzít na pomoc definice z ČSN EN 13463-1:2002 (Neelektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – Část 1: Základní metody a požadavky), ponejprv definici zařízení.
 
Pozorný čtenář namítne, že už je toho moc, zase další pojem, a netrpělivý čtenář časopis rozhořčeně odloží!
 
Jenomže ono to bez názvosloví a vědomostí toho, co za nimi podle konkrétního technického předpisu či normy stojí, nejde nejen dělat, ale ani si navzájem rozumět. To platí nejenom v tomto případě.
 
Takže zařízení jsou v ČSN EN 13463-1 definována v článku 3.1 jako: „stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, ovládací součásti a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preventivní ochranné systémy, které jsou samostatně nebo společně určeny pro výrobu, přenos, uskladnění, měření, regulaci a přeměnu energie a/nebo pro zpracování materiálů, a které jsou schopny způsobit výbuch v důsledku svých vlastních potenciálních iniciačních zdrojů.
 
Zase další otázka!
 
Je tedy skladovací nádrž na benzin zařízením, když bezesporu víme, že nechceme, aby měla vlastní potenciální iniciační zdroje, které by byly schopné způsobit výbuch? Když současně víme, že taková nádrž je schopna svou skladovací funkci vykonávat sama o sobě bez použití elektrické energie – benzin do ní může jak přitékat, tak i vytékat potrubím, ve kterém bude proudit díky poháněcím čerpadlům, instalovaným někde mimo vlastní nádrž.
 
Otázka však v sobě skrývá současně i odpovědi na první dvě v úvodu položené otázky.
 
K tomu, aby z nádrže nepřetekl benzin, je v ní nepochybně umístěno „nějaké zařízení“, které hlídá maximální výšku hladiny. Takový, raději použijme výraz „přístroj“ je tam nutný pro zajištění její bezpečné funkce, a proto se na něj (zdůrazněno: jen na něj, nikoliv na nádrž samotnou) jako na zařízení2) určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu par nemající vlastní zdroj vznícení vztahují požadavky Nařízení vlády č. 23/2003 Sb.3) Takový „přístroj“ musí být, jak říkáme „do Exu“, konkrétně musí být pro onu Zónu 0 kategorie 1G. (Jak je to s kategoriemi a Zónami a jejich vztahem, bude pojednáno v dalších částech tohoto seriálu.) Nu, a na elektrickou instalaci s tímto „přístrojem“ spojenou se vztahuje ČSN EN 60079-14 ed. 2:2004 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních). Splněním jejích ustanovení se zabývá náš revizní technik elektro.
 
Pozorný čtenář namítne, že čerpadla na benzin jsou podle nař. vlády č. 24/2003 Sb. strojním zařízením a současně podle této definice (článku 3.1) také zařízením, a jistě nechceme, aby měla vlastní potenciální iniciační zdroje, které by byly schopné způsobit výbuch. Bude mít pravdu a výrobce je musí navrhnout a vyrobit tak, aby potenciální iniciační zdroje neměla. Pokud taková čerpadla nejsou podle výrobce určena k provozu v prostoru s nebezpečím výbuchu, pak mu postačí, aby splnil požadavky tohoto nařízení vlády. Proč jen tohoto nařízení, bude vysvětleno rovněž v dalších částech tohoto seriálu.
 
Mělo-li by být stejné čerpadlo na benzin provozováno podle výrobce v prostoru s nebezpečím výbuchu, musí kromě splnění požadavků nař. vlády č. 24/2003 Sb. splňovat i požadavky nař. vlády č. 23/2003 Sb., jak bude vysvětleno rovněž v dalších částech tohoto seriálu.
 
V takovém případě se na něj pro náš účel díváme jako na neelektrické zařízení splňující definiční podmínku článku 3.7 ČSN EN 13463-1, tj. jako na: „zařízení, které může vykonávat svou určenou funkci bez použití elektrické energie, neboť mu k tomu stačí energie mechanická, zprostředkovaná hnacím elektromotorem transformací z energie elektrické.
 
Jinými slovy, ne každé strojní zařízení ve smyslu nař. vlády č. 24/2003 Sb. musí být současně zařízením ve smyslu čl. 3.1 ČSN EN 13463-1, ale na řadu strojních zařízení, která mají být provozována v provozu s nebezpečím výbuchu, je nutné pohlížet (z pohledu, jaké jsou na jejich provedení kladeny požadavky podle nař. vlády č. 23/2003 Sb.) jako na neelektrická zařízení ve smyslu čl. 3.7 ČSN EN 13463-1. Možná by byla na místě omluva čtenářům za dlouhý popis, ale jinak to k pochopení věci autor neuměl říci.
 
Poznámka:
Příklad s čerpadlem a jeho hnacím elektromotorem je z hlediska posuzování shody složitější. Neboť v situaci, kdy elektromotor a čerpadlo jsou spojeny v jeden celek a každá jeho část byla posouzena a takovéto spojení nevytváří žádné další nebezpečí, je jiná než v situaci, kdy tyto části nebyly podrobeny příslušnému postupu posuzování shody. V takovém případě se na tuto sestavu musíme dívat jako na „elektrické zařízení“! Pozor, nikoliv podle definice ve vzpomínané ČSN 33 0010, ale definice podle § 1 odst. (2) písm. a) nař. vlády č. 23/2003 Sb.
 
Jak je to se sestavami a posuzováním shody, bude vysvětleno v dalších částech tohoto seriálu.
 
V nař. vlády č. 24/2003 Sb. se pracuje s dalším důležitým pojmem, a tím je „bezpečnostní součást“.
(pokračování)
 
Obr. 1. Rotační podavač (zdroj: http://www.kesner.cz)
Obr. 2. Expediční zásobník obilí se dvěma elevátory (zdroj: http://www.granulex.cz)
Obr. 3. Zásobníky obilí skladového hospodářství (zdroj: http://www.granulex.cz)
Obr. 4. Technologické schéma posklizňové linky obilí (zdroj: http://www.granulex.cz)
 

1) Tabulky příkladů – tab. 5.3.4 publikace: HRUBÝ, MELEN, POHLUDKA: Doporučení pro omezení rizik nebezpečných prostorů, ve kterých se uplatňují vnější vlivy BE3N1 a BE3N2 s příklady ochranných opatření a stanovení zón. Vydalo Nakladatelství a vydavatelství Lada Melenová PROPAG TEAM – TRUTNOV 2003.
2) Pozor – výrazem „zařízení“ je zde třeba rozumět to, co uvádí § 1 odst. (2) písm. a) nařízení vlády č. 23/2003 Sb.
3) Směrnice 94/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Dříve direktiva EU 94/9/ES a odpovídající nařízení vlády č. 176/97 Sb., známá jako ATEX 100a.