Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Více aktualit

Nebezpečí úrazu pracujících?

Elektro 9/2000

Ing. Ivan K. Bošňák

Nebezpečí úrazu pracujících?
Bezpečnost výrobků a zařízení nn podle norem

Z pozice překladatele většinou technických textů je středem mého zájmu definice pojmů, harmonizace těchto pojmů a harmonizace termínů z mezinárodního hlediska. Chtěl bych proto v dalším textu upozornit na různá chápání některých pojmů a na nutnost přehodnotit některé dosavadní názvy v oblasti bezpečnosti výrobků, a to z hlediska jejich nutné harmon izace s evropskou a mezinárodní terminologií EU.

Technickým a právním předpisem pro bezpečnost výrobků v České republice jsou nařízení vlády ČR č. 168/1997 Sb. (nn) a č. 170/1997 Sb. (strojní zařízení) a další.

Citací mnoha pasáží uvedených nařízení vlády bychom se setkali s pojmy definujícími ochranu před nebezpečím, chráněné osoby, obsluhu, hospodářská zvířata apod. Uvedené zákony jsou terminologicky, ale i svou „filozofií“ přiblíženy chápání problematiky bezpečnosti v EU.

Proč se zamýšlím právě nad těmito nařízeními vlády? Protože mně, jako osobě, člověku, se líbí přístup státu k ochraně mého zdraví a k zajištění mé bezpečnosti. Líbí se mi i to, že tato ochrana má takříkajíc evropský rozměr. Líbí se mi, že se v nařízeních vlády nemluví o pracujících, ale o osobách, a ještě o obsluze. Ne, milý čtenáři, to není chyba. Z hlediska bezpečnosti je přece naprosto jedno, v jakém (pracovním) poměru a kým je ohrožená osoba: je-li pracující nebo uživatel nebo náhodný kolemjdoucí.

Rád bych dále upozornil, že stát chrání osobu a chrání i zdomácnělá („domestic“) zvířata a majetek. Vrtám-li elektropneumatickým kladivem do panelu, musím být stejně chráněn zákonem, jsem-li domácí kutil, nebo živnostník, který pracuje u zákazníka, nebo zaměstnanec nějaké firmy a šéf mi nařídil práci. Mám přitom na mysli vztah bezpečný výrobek - osoba.

Co se mi naopak nelíbí? Nelíbí se mi, že nařízení vlády mluví o hospodářských zvířatech.

Text Směrnice Komise EU 73L23 je tady podstatně výstižnější a myslím, že se zde vloudila chyba překladu:

„That persons and domestic animals are adequately protected ...“

Pojem domestic animals znamená zdomácnělá zvířata, popřípadě ochočená zvířata. Tedy dobytek, drůbež, jezdecký kůň, salonní pinčl, kočka, papoušek; ale také holub(?), akvarijní rybka(?), zvířata v zoo(?). V problematice bezpečnosti by se rozhodně více hodil pojem užitková zvířata.

Rovněž velmi se mi nelíbí, že ČSN 34 3800 (z r. 1961) mluví o nebezpečí úrazu pracujících. Doufám, že revizní technici se v uvedeném smyslu touto normou neřídí, protože zákon říká: osoby (a zdomácnělá zvířata a majetek).

Nevhodný je také termín úraz. Úraz je pojem spíše medicínsko-právní (náhlé poškození funkce organismu vnějším účinkem). Tady bych chtěl upozornit na ČSN EN 292-1 (čl. 4.3), která uvádí elektrický šok, který může způsobit zranění (lépe by bylo: poškození zdraví) nebo smrt. Nikoliv úraz elektrickým proudem.

Proto nyní, prosím, věnujte pozornost úplně novému vnímání nebezpečí, jež plyne z elektřiny: mezinárodní slovník IEC vůbec nedefinuje termín accident, tj. úraz, nehodu. Zato však definuje (norma IEC 50, r. 1998) IEC 50-195-01-04 [604-04-16 MOD] [826-03-04 MOD] pojem:

  • electric shock – physiological effect resulting from an electric current through a human or animal body.

    Harmonizovaný překlad by zněl:

  • elektrický šok – fyziologický účinek elektrického proudu na lidské tělo anebo tělo zvířete.

V definici není slovo patophysiological, které se nacházelo (ještě) v definicích z roku 1995; kap. 826 a 604:

Patophysiological effect resulting from an electric current passing through a human or animal body.

Čili:

Patofyziologický účinek přechodu elektrického proudu lidským tělem nebo tělem zvířete.

Všimněte si, že v nové definici proud lidským tělem už neprochází, ale účinkuje.

Ne každý elektrický šok je patofyziologický, viz léčebné metody v medicíně. Ale harmful electric shock je škodlivý elektrický šok. To ještě nemusí být úraz, chápeme-li úraz jako vážnější poranění, trauma.

Další definice IEC 60050-195-06-05 [826-03-15 MOD] praví:

  • hazardous-live-part – live part which, under certain conditions, can give a harmful electric shock

    Tedy:

  • nebezpečná živá část – živá část, která za určitých podmínek může způsobit škodlivý elektrický šok.

Shrnutí
Akceptujeme-li tuto harmonizovanou terminologii, můžeme říkat, že poranění, popálení, elektrický šok a další vnější účinky způsobí člověku (osobě) úraz. Elektrický šok je na stejné úrovni pojmů, jako poranění. Kdy se z poranění stane úraz?

Je zřejmé, že elektřina (elektrická energie, elektromagnetismus) jako fyzikální jev ohrožuje lidské zdraví i jinak než elektrickým šokem, proto je správné mluvit o ohrožení lidského zdraví (zdraví zdomácnělých zvířat). Avšak u stanovených výrobků zákon (22/97 Sb.) hovoří o zvýšené míře ohrožení oprávněného zájmu a o posouzení shody jejich vlastností s požadavky technických předpisů. Dále zákon praví, že česká značka shody vyjadřuje, že stanovený výrobek odpovídá stanoveným požadavkům atd.

Jako uživatel takového výrobku vím, že má-li značku shody CCZ, mohu jej pokládat za bezpečný. Třeba mixér (nn, stroj, EMC). Značka CCZ nerozlišuje nařízení vlády o nn, o strojích, o EMC a další.

Nechápu ale tzv. dvojí život věcí, co se týče bezpečnosti; do okamžiku uvedení výrobku na trh (zákon 22/97 Sb.) platí jednotný princip: prohlášení o shodě zahrnuje vše, co se týče ohrožení oprávněného zájmu a bezpečnosti výrobku. Následně je ale výrobek někým vlastněn (a někým užíván) a tento jednotný princip ochrany před ohrožením oprávněných zájmů se rozpadá na servis výrobku nebo zařízení, na revize, na inspekce, na bezpečnost práce (a na bezpečnost „nepráce“ – užívání), mluví se o částečných revizích podle profese... Nic takového se ale neděje při prohlášení o shodě a značce CCZ.

Výrobce je povinen předat s výrobkem i návod na užití a údržbu. Nese-li výrobce odpovědnost za škody způsobené výrobkem, zcela jistě bude mít zájem na tom, aby užití a údržba výrobku nesnižovaly jeho bezpečnost. To je cesta zachování celistvosti bezpečnosti. Ale jaký jednotný zákon a technické předpisy stanoví povinnosti „té druhé strany“ od okamžiku, kdy končí distribuce a nastává používání?

Bezpečnost elektrických zařízení je jen jedna. Ale bylo by lépe, kdyby byl realizován princip: bezpečnost výrobků je jen jedna. A to bez vnějšího dělení na bezpečnost elektrickou nn, strojní, EMC, laser atd. Když to jde do okamžiku uvedení výrobku na trh, musí to jít i poté, v době užívání výrobku.

Nevím, jak dalece je v oblasti bezpečnosti při užívaní výrobků Evropská unie harmonizována. Zdá se však, že například u automobilů to funguje: autorizovaný servis prohlédne a přezkouší váš vůz (popř. opraví) a můžete jít klidně na STK. Dobrý servis za vás vyřídí dokonce i STK. Snad by zajímalo i další čtenáře jaká je takříkajíc evropská vize bezpečnosti.