Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Možnosti sběru fyzikálních veličin pomocí systému EIB a další služby

číslo 3/2003

inovace, technologie, projekty

Možnosti sběru fyzikálních veličin pomocí systému EIB a další služby

Ing. Karel Toman

Decentralizovanou strukturu systému Evropské instalační sběrnice (EIB) lze s výhodou využít pro sběr provozních dat a stavových veličin v rozlehlých objektech. Jsou-li pomocí instalační sběrnice obsluhovány běžné provozní funkce, neznamená doplnění jednotlivých vstupních zařízení většinou žádné podstatné navýšení nákladů ani výraznou technickou komplikaci.

Principy pořizování a distribuce dat

Původně byl provoz na EIB koncipován jako událostmi řízený, tzn. že dvojstavová veličina je vysílána při změně stavu, spojitá při překročení nastavených mezí (např. změna o více než 2 °C). Později se přidala možnost cyklického vysílání (popř. cyklické poptávky). Při využití tohoto principu jsou data aktualizována v nastaveném časovém rastru. Nevýhodou je poněkud vyšší komunikační zatížení sběrnice.

Obr. 1.

Po zpracování slouží zprostředkované fy­zikální veličiny buď k přímému ovlivňování sledovaného procesu. tj. např. k nastavení průtoku topného či chladicího média prostřednictvím pohonu ventilové armatury, nebo jako zdroj informací pro obsluhu. Ta může být informována vizuálně – graficky z displeje, vizualizací apod., akusticky (výstražný tón), telefonicky (hlasová správa, SMS) atd. Ke koncovému příjemci se informace dostává díky tomu, že daný prvek je nastaven tak, že na patřičnou adresu, která předchází informaci, reaguje.

Převodníky a vstupní zařízení

Nejjednodušším vstupním prvkem je binární vstup, který se z hlediska montážního umístění a elektrických parametrů vyrábí v různých provedeních. Vstupy mívají zapouzdření pro umístění do rozváděče, podhledu, krabice pod omítku atd. Někdy jsou binárním vstupem doplněny prvky, které mimo jiné musí i sledovat stav kontaktu. To jsou např. výstupní prvky pro regulaci otopných (chladicích) těles, která zpravidla bývají umístěna poblíž okna, údaje o jehož stavu jsou pomocí dvojstavových signálů (O/Z) přenášeny do regulovaného systému.

Z hlediska dalších parametrů se binární vstupy rozlišují podle násobnosti (obvykle dvoj-, čtyř- a šetinásobné), vstupní napětí může být 230 či 24 V. Někdy si poptávací napětí generuje vstup sám (ze sběrnicového napájení), jindy je nutné přivést externí napájení. Důležitý je i údaj výrobce o maximální možné délce přívodních vodičů.

Další početnou skupinou jsou vstupy pro pořízení spojité veličiny – jedná se o univerzální analogové rozhraní (0 až 10 V, 0 až 40 mA), speciální převodníky nebo víceúčelové přístroje.

Obr. 2.

Při zmínce o speciálních převodnících nelze opominout např. jednotku vstupů pro teplotní čidla Pt 1000, přístroje pro měření proudů (obr. 1), termistorové vstupy atd. Vícenásobnými analogovými vstupy jsou vybaveny také povětrnostní centrály pro zjišťování údajů o rychlosti a směru větru, srážkách, venkovní teplotě a sluneční intenzitě. Většina těchto prvků umožňuje nejen předávat do systému EIB spojitý údaj o skutečné hodnotě, ale i vysílat jednobitové informace při překročení nebo nedosažení předem nastavených mezí. Další zajímavou skupinou prvků jsou digitální elektroměry s funkcí síťové analýzy a s přímým výstupem do systému EIB. V technologických zařízeních se stále více uplatňují čidla teploty (Pt 100) s datovou komunikací v protokolu EIB (obr. 2).

Mezi víceúčelové přístroje lze zařadit např. regulátory teploty, jež kromě regulování teploty mohou poskytovat údaj o skutečné teplotě, který lze získat také např. z čidla požáru. Z některých typů čidel pohybu je možné zároveň číst i hodnotu čidla jasu, jež se používá pro blokování rozsvícení osvětlení při dostatku denního světla.

Volně programovatelné aplikace

Výrazným rozšířením možností systémů EIB jsou různé funkční moduly a volně programovatelné automaty (obr. 3). Tyto prvky přijímají informace po instalační sběrnici, vykonávají optimalizační nebo regulační operace a více či méně šetrně dávkují data zpět na sběrnici EIB. Programovány jsou většinou v uživatelsky jednoduchém prostředí, kdy se požadovaný algoritmus sestavuje z jednotlivých grafických bloků předem připravených výrobcem. Tak lze vytvořit i velmi složité závislosti v podobě matematických či logických funkcí, PID regulátorů, řízení v reálném čase apod.

Obr. 3.

Další služby sdílené po EIB

Zajímavým doplňkem systémů EIB beze sporu jsou zařízení pro kontrolu přístupu. Nejrozšířenější je zařízení s elektronickým klíčem – zde je kromě mechanického kódu vyhodnocována i informace elektronického čipu umístěného v klíči. Tak lze např. vytvářet časové přístupové profily, blokovat zámek při ztrátě klíče, zakázat právo přístupu pro ztracený klíč, pořídit protokol přístupů do běžné vizualizace apod.

Méně známé jsou přístupové systémy pro kontaktní čipové karty či čipové přívěsky.

Četná rozhraní (Profibus, ASCII, M-Bus, TCP/IP, UTP/IP, ISDN) umožňují pomocí EIB distribuovat např. údaj o poloze výtahů, o stavu zabezpečovacích zařízení atd.

Decentralizovaná inteligence – příprava na budoucnost

Podobně jako kvalitně vybudovaná dopravní infrastruktura láká investory a vytváří předpoklady pro rozvoj území, optimálně navržená inteligentní síť pro správu a regulaci budovy dovoluje efektivně a spolehlivě postihnout všechny provozně technologické funkce, tzn. zprostředkovat uživateli vysoký komfort s nízkými náklady. Že je sběrnice EIB pro takovéto použití více než vhodná, dokazuje nejen její otevřenost pro nové aplikace, ale i více než stovka výrobců s asi 4 000 produkty, u nichž je díky koordinaci a závazné certifikaci zaručena možnost vzájemné výměny informací.


Evropská instalační sběrnice EIB

Jak dokazují četné realizované i připravované projekty, význam Evropské instalační sběrnice (EIB) i v České republice utěšeně roste. Přesvědčují o tom i četné dotazy a velký zájem o školení a semináře. V několika volně navazujících článcích si ukážeme racionální užití systémů EIB pro ovládání osvětlení, zastiňování, vytápění, chlazení, sběr dat a dalších informací v budovách. Ukážeme si možnosti napojení instalace EIB na moderní informační sítě, problematiku řešení složitějších úloh pomocí programovatelných modulů a nasazení jednotlivých vizualizačních prostředků pro centralizovaný dohled.

Seriál článků na téma využití systému Evropské instalační sběrnice má tyto části:

  • Možnosti ovládání žaluzií pomocí systému EIB (ELEKTRO 10/02)
  • Možnosti ovládání umělého osvětlení pomocí systému EIB (ELEKTRO 11/02)
  • Možnosti regulace vytápění a chlazení pomocí systému EIB
  • Možnosti sběru fyzikálních veličin, další služby sdílené po EIB
  • Vizualizační a monitorizační nástroje v sítích EIB