Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Mohou přepěťové ochrany zvyšovat nebezpečí?

Elektro 4/2000

Ing. Zdeněk Rous, CSc.,
zastoupení DEHN+SÖHNE v ČR

Mohou přepěťové ochrany zvyšovat nebezpečí?

Přepěťové ochrany jsou určeny k zajišťování vyšší bezpečnosti osob a elektrické instalace, včetně koncových zařízení. To platí za předpokladu, že typy přepěťových ochran jsou správně zvoleny, projektovány v uceleném (a bezchybném) systému, instalovány, udržovány a kontrolovány. Jestliže se k těmto problémům přistupuje metodou „já tam nějaké ochrany vrazím (abych splnil požadavek ČSN 33 2000-1, ust. 131.6), pokud možno levné“, lze se později nadát nemilých překvapení:

  • úrazů elektrickým proudem,
  • vzniku požáru v instalacích, popř. v celé budově,
  • ničení chráněné instalace a zařízení,
  • nežádoucího přerušování provozu.

Shrňme hlavní rizika spojená s nedodržením důležitých zásad systému přepěťových ochran:

1. Riziko úrazu elektrickým proudem
Připojení k síti musí být provedeno tak, aby bylo zajištěno odpojení vadné (zkratované) ochrany od sítě nn [1]. Obecné pravidlo v tomto případě:

Ochrana před přepětím nesmí narušit systém ochrany před nebezpečným dotykem, ten má vždy přednost!

Dosáhneme toho volbou prostředků ochrany a hlavně míst jejich připojení k síti nn [1].

2. Nebezpečí vzniku požáru elektrické instalace, budovy

Požár může vzniknout:

  1. Nemá-li ochrana vnitřní odpojovací tepelné zařízení nebo nesplňuje-li toto zařízení svou funkci. Odpojovací zařízení „hlídá“ svodový proud procházející v běžném provozním stavu svodičem. Vyšší proudy způsobují jeho oteplení; bez odpojení od sítě by mohl vzniknout jeho požár a dále požár instalace nebo okolních předmětů. Zvláště důležité to může být v zásuvkových okruzích nebo plastových rozváděčích. Požadavky na funkci tepelného odpojovacího zařízení stanovují německé i mezinárodní normy.

  2. Nesprávné dimenzování předjištění ke svodičům (tj. pojistek předřazených ochraně ze směru přítoku elektrické energie) může vést k tomu, že jimi protéká vysoký následný proud ze sítě nn (ať už v oblouku při běžné funkci jiskřišťových svodičů nebo při nevratném průrazu varistorových svodičů), který může zapálit svodiče, izolaci k nim přivedených vodičů, skříňky rozváděčů apod.

  3. Nesprávná instalace jiskřišťových svodičů s „vyfukováním“ oblouku (např. svodič DEHNport): při nedodržení „bezpečných“ vzdáleností od stěny skříňky a hlavně od neizolovaných vodičů může nastat přeskok oblouku mezi neizolované vodiče, kde oblouk již nikdo „nesfoukne“.

  4. Nesprávné dimenzování omezovacích tlumivek na provozní proud v síti nn (a nesprávné jištění okruhů, kde jsou zapojeny) nebo jejich montáž těsně vedle sebe mohou způsobit jejich narůstající oteplování a požár.

3. Zničení chráněné instalace, ochran a koncového zařízení
Tato situace může nastávat především tehdy, nejsou-li dodrženy všechny zásady napěťové a energetické koordinace systému přepěťových ochran [2], a tehdy, nesplňují-li typy přepěťových ochran požadavky norem a nejsou-li kvalitně provedeny. Jsou to především tyto situace:

  • na vstupu kaskády přepěťových ochran je jako „svodič bleskového proudu“ místo jiskřišťového svodiče zapojen varistorový svodič, který časově neomezuje vstupující vlnu přepětí;
  • svodič třídy B je vynechán (při vědomí zničení svodiče třídy C to lze v odůvodněných případech učinit);
  • nejsou dodrženy dostatečné vzdálenosti pro koordinaci svodičů: čím větší vzdálenosti, tím je koordinace lepší, ovšem jen do určité míry a za předpokladu vedení neopouštějícího budovu;
  • omezovací tlumivky nahrazující impedance vedení mají nízké hodnoty indukčnosti nebo tuto indukčnost ztrácejí přesycením jádra při průtoku vyšších impulsních proudů [3];
  • koncové zařízení nemá integrovanou ochranu splňující požadavky (ČSN) EN 61000-4-5, tak jak to požaduje zákon č. 22.

4. Nežádoucí přerušování provozu
Jistě si nikdo nepřeje, aby instalace ochran s sebou přinesla časté přerušování provozu.

Možné hlavní příčiny tohoto jevu:

  • nesprávná koordinace přepěťových ochran,
  • malá nebo žádná schopnost svodičů „zhášet“ následný proud ze sítě nn,
  • „poddimenzované“ předjištění ochran,
  • nesprávné zapojení proudových chráničů [1].

Jak se vyhnout těmto problémům?
Především je třeba dodržet všechny zásady správné montáže svodičů [1] a zásady jejich koordinace. Co se týče kvality přepěťových ochran a jejich systému, je pro projektanta její posouzení obtížné. Prohlášení o shodě vydávají sami výrobci nebo dovozci a jejich údaje, stejně jako údaje parametrů v katalozích, nikdo neověřuje. Solidní výrobci uveřejňují v odborných časopisech bližší údaje o parametrech a jejich ověřování – tím se však vydávají „napospas“ odborné kritice. V každém případě, jde-li o důležité akce (např. přepěťová ochrana v  budovách podniků ohrožujících okolí nebo v budovách soustřeďujících větší množství elektroniky), je vhodné nechat ověřit kvalitu ochran v co nejvíce parametrech a při řešení ochrany postupovat v souladu s mezinárodními normami (EN 61312) od investičního záměru, přes projekt až k jeho realizaci.

Jestliže se zmíněné „nešvary“ projeví v již realizovaných projektech, je třeba hledat příčiny; jsou-li touto příčinou typy ochrany a systém jejich zapojení, rychle pryč od nich, alespoň v dalších akcích!

Literatura:

[1] RAAB, V.: Blitz- und Überspannungsschutz-Massnahmen in NS-Anlagen. Sonderdruck Nr. 39, Heft 11 und 12/96 (český překlad a komentář obsahuje tiskopis DS-CZ 13 zastoupení firmy DEHN + SÖHNE).

[2] Nasazení svodičů v silových rozvodech v koncepci zón bleskové ochrany podle IEC 1312-1. Tiskopis DS-CZ 7 (překlad a komentář k materiálu D4-01 firmy DEHN + SÖHNE).

[3] ROUS, Z.: Přepěťové ochrany v elektrických zařízeních do 1 000 V. Praha, IN-EL 1999.

Pozn.: Problémy načrtnuté v tomto příspěvku jsou podrobněji projednávány na virtuální internetové konferenci na adrese: http://www.in-el.cz, http://www.iisel.com

Na veletrhu AMPER 2000 nás můžete navštívit v levém křídle Průmyslového paláce, sektor A, stánek č. 11.

DEHN+SÖHNE, zastuopení v ČR
Sarajevská 16
120 00 Praha 2
tel.: 02/22 56 33 11
fax/zázn.: 02/22 56 24 24
e-mail: dehn.cz@volny.cz
web: www.dehn.cz