Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Mohou přepěťové ochrany zvyšovat nebezpečí?

Elektro 4/2000

Ing. Zdeněk Rous, CSc.,
zastoupení DEHN+SÖHNE v ČR

Mohou přepěťové ochrany zvyšovat nebezpečí?

Přepěťové ochrany jsou určeny k zajišťování vyšší bezpečnosti osob a elektrické instalace, včetně koncových zařízení. To platí za předpokladu, že typy přepěťových ochran jsou správně zvoleny, projektovány v uceleném (a bezchybném) systému, instalovány, udržovány a kontrolovány. Jestliže se k těmto problémům přistupuje metodou „já tam nějaké ochrany vrazím (abych splnil požadavek ČSN 33 2000-1, ust. 131.6), pokud možno levné“, lze se později nadát nemilých překvapení:

  • úrazů elektrickým proudem,
  • vzniku požáru v instalacích, popř. v celé budově,
  • ničení chráněné instalace a zařízení,
  • nežádoucího přerušování provozu.

Shrňme hlavní rizika spojená s nedodržením důležitých zásad systému přepěťových ochran:

1. Riziko úrazu elektrickým proudem
Připojení k síti musí být provedeno tak, aby bylo zajištěno odpojení vadné (zkratované) ochrany od sítě nn [1]. Obecné pravidlo v tomto případě:

Ochrana před přepětím nesmí narušit systém ochrany před nebezpečným dotykem, ten má vždy přednost!

Dosáhneme toho volbou prostředků ochrany a hlavně míst jejich připojení k síti nn [1].

2. Nebezpečí vzniku požáru elektrické instalace, budovy

Požár může vzniknout:

  1. Nemá-li ochrana vnitřní odpojovací tepelné zařízení nebo nesplňuje-li toto zařízení svou funkci. Odpojovací zařízení „hlídá“ svodový proud procházející v běžném provozním stavu svodičem. Vyšší proudy způsobují jeho oteplení; bez odpojení od sítě by mohl vzniknout jeho požár a dále požár instalace nebo okolních předmětů. Zvláště důležité to může být v zásuvkových okruzích nebo plastových rozváděčích. Požadavky na funkci tepelného odpojovacího zařízení stanovují německé i mezinárodní normy.

  2. Nesprávné dimenzování předjištění ke svodičům (tj. pojistek předřazených ochraně ze směru přítoku elektrické energie) může vést k tomu, že jimi protéká vysoký následný proud ze sítě nn (ať už v oblouku při běžné funkci jiskřišťových svodičů nebo při nevratném průrazu varistorových svodičů), který může zapálit svodiče, izolaci k nim přivedených vodičů, skříňky rozváděčů apod.

  3. Nesprávná instalace jiskřišťových svodičů s „vyfukováním“ oblouku (např. svodič DEHNport): při nedodržení „bezpečných“ vzdáleností od stěny skříňky a hlavně od neizolovaných vodičů může nastat přeskok oblouku mezi neizolované vodiče, kde oblouk již nikdo „nesfoukne“.

  4. Nesprávné dimenzování omezovacích tlumivek na provozní proud v síti nn (a nesprávné jištění okruhů, kde jsou zapojeny) nebo jejich montáž těsně vedle sebe mohou způsobit jejich narůstající oteplování a požár.

3. Zničení chráněné instalace, ochran a koncového zařízení
Tato situace může nastávat především tehdy, nejsou-li dodrženy všechny zásady napěťové a energetické koordinace systému přepěťových ochran [2], a tehdy, nesplňují-li typy přepěťových ochran požadavky norem a nejsou-li kvalitně provedeny. Jsou to především tyto situace:

  • na vstupu kaskády přepěťových ochran je jako „svodič bleskového proudu“ místo jiskřišťového svodiče zapojen varistorový svodič, který časově neomezuje vstupující vlnu přepětí;
  • svodič třídy B je vynechán (při vědomí zničení svodiče třídy C to lze v odůvodněných případech učinit);
  • nejsou dodrženy dostatečné vzdálenosti pro koordinaci svodičů: čím větší vzdálenosti, tím je koordinace lepší, ovšem jen do určité míry a za předpokladu vedení neopouštějícího budovu;
  • omezovací tlumivky nahrazující impedance vedení mají nízké hodnoty indukčnosti nebo tuto indukčnost ztrácejí přesycením jádra při průtoku vyšších impulsních proudů [3];
  • koncové zařízení nemá integrovanou ochranu splňující požadavky (ČSN) EN 61000-4-5, tak jak to požaduje zákon č. 22.

4. Nežádoucí přerušování provozu
Jistě si nikdo nepřeje, aby instalace ochran s sebou přinesla časté přerušování provozu.

Možné hlavní příčiny tohoto jevu:

  • nesprávná koordinace přepěťových ochran,
  • malá nebo žádná schopnost svodičů „zhášet“ následný proud ze sítě nn,
  • „poddimenzované“ předjištění ochran,
  • nesprávné zapojení proudových chráničů [1].

Jak se vyhnout těmto problémům?
Především je třeba dodržet všechny zásady správné montáže svodičů [1] a zásady jejich koordinace. Co se týče kvality přepěťových ochran a jejich systému, je pro projektanta její posouzení obtížné. Prohlášení o shodě vydávají sami výrobci nebo dovozci a jejich údaje, stejně jako údaje parametrů v katalozích, nikdo neověřuje. Solidní výrobci uveřejňují v odborných časopisech bližší údaje o parametrech a jejich ověřování – tím se však vydávají „napospas“ odborné kritice. V každém případě, jde-li o důležité akce (např. přepěťová ochrana v  budovách podniků ohrožujících okolí nebo v budovách soustřeďujících větší množství elektroniky), je vhodné nechat ověřit kvalitu ochran v co nejvíce parametrech a při řešení ochrany postupovat v souladu s mezinárodními normami (EN 61312) od investičního záměru, přes projekt až k jeho realizaci.

Jestliže se zmíněné „nešvary“ projeví v již realizovaných projektech, je třeba hledat příčiny; jsou-li touto příčinou typy ochrany a systém jejich zapojení, rychle pryč od nich, alespoň v dalších akcích!

Literatura:

[1] RAAB, V.: Blitz- und Überspannungsschutz-Massnahmen in NS-Anlagen. Sonderdruck Nr. 39, Heft 11 und 12/96 (český překlad a komentář obsahuje tiskopis DS-CZ 13 zastoupení firmy DEHN + SÖHNE).

[2] Nasazení svodičů v silových rozvodech v koncepci zón bleskové ochrany podle IEC 1312-1. Tiskopis DS-CZ 7 (překlad a komentář k materiálu D4-01 firmy DEHN + SÖHNE).

[3] ROUS, Z.: Přepěťové ochrany v elektrických zařízeních do 1 000 V. Praha, IN-EL 1999.

Pozn.: Problémy načrtnuté v tomto příspěvku jsou podrobněji projednávány na virtuální internetové konferenci na adrese: http://www.in-el.cz, http://www.iisel.com

Na veletrhu AMPER 2000 nás můžete navštívit v levém křídle Průmyslového paláce, sektor A, stánek č. 11.

DEHN+SÖHNE, zastuopení v ČR
Sarajevská 16
120 00 Praha 2
tel.: 02/22 56 33 11
fax/zázn.: 02/22 56 24 24
e-mail: dehn.cz@volny.cz
web: www.dehn.cz