Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo
tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Moduly odborné způsobilosti

Elektro 3/2001

Miroslav Dobiáš, Turnov

Moduly odborné způsobilosti

V časopise elektro č. 1/2001 v tematickém oddílu Výměna zkušeností mě zaujal článek Ing. Michala Kříže, který se v něm pokusil o návrh nového uspořádání odborné kvalifikace pracovníků v elektrotechnice. S uvedeným rozborem však nelze zcela souhlasit. V konečné fázi totiž jde o konzervaci vyhl. č. 50/78Sb., a to ještě s hrubou chybou, která se dotýká projektantů elektrických zařízení.

Kvalifikace projektantů je totiž zcela ignorována. Navíc je možné dosti snadno prokázat, že kvalifikace revizních techniků v současném technicko-právním prostředí již není opodstatněná, protože průkaznost bezpečnosti elektrických zařízení musí být uvedena již v dokumentaci, a to u navrhovaného či již provozovaného zařízení. Tento kompletní průkaz bezpečnosti je možné stanovit pouze na základě výpočtů elektrických parametrů zařízení – revizní technici tedy mají pouze značně omezenou možnost do této oblasti zasáhnout. Při měření impedance smyčky lze bezpečnost posoudit pouze do úrovně jištění asi 100 A; jde-li u provozovaného zařízení o oteplování, není možné bezpečnost v rámci revize určit.

Revizní technici (se svými zkušenostmi) budou muset být převedeni do oblasti projektování nebo do oblasti zkušebnictví.

Mnozí budou moci své zkušenosti využít v provozu v praxi, např. ve vedoucích funkcích elektrotechniků. Bude to jistě potřebné, protože průkaz bezpečnosti elektrického zařízení v současném prostředí musí být k dispozici neustále, což lze zajistit jen poctivou správou dokumentačních souborů, bezodkladným zapracováním změn zařízení, včetně výpočtu parametrů. Není již možné odpovědně pracovat současnými formami a sledovat zařízení v průměrném období tří let.

Podrobnější zdůvodnění bylo již poskytnuto ČÚBP v Praze a některým dalším státním orgánům. Zcela volně navazuje uveřejnění zprávy ESČ – znalostní standardy odborné způsobilosti. V této zprávě je potvrzen můj názor, že jde o analogii s vyhláškou č. 50/78 Sb.

Jak je ve zmiňovaném článku uvedeno, byla již i ustanovena komise pro zpracování těchto standardů. Nic proti tomu, je ale nutné si uvědomit, že elektrotechnika je oborem značně širokým a že činnost elektrotechniků nemůže být vázána na zkoušky v podobě testů nebo na nějakou obdobnou formu. Uvědomíme-li si různorodost a náročnost elektrických zařízení, dříve nebo později takovýto způsob ověřování znalostí povede ke zhroucení systému a k jeho nefunkčnosti tak, jako je i nefunkční a zastaralá vyhl. č. 50/78 Sb. (předpisů, které se vztahují k elektrickým zařízením, je velké množství, a navíc jsou dosti často upravovány). Aplikace takto ověřených znalostí je v praxi neprůchodná, a to především pro značnou zastaralost provozovaného elektrického zařízení, ale i kvůli neochotě provozovatelů investovat do elektrických zařízení.

Podle mého názoru je jediným správným východiskem z této situace:

  • zvýšení tlaku státních orgánů na provozovatele, směrem k aktualizovanému zakreslování stávajících zařízení,
  • stanovení parametrů elektrické dokumentace, ze které je možné určit bezpečnostní standardy zařízení.

Teprve potom je možné stanovit požadavky na znalosti osob, které budou v elektrotechnice činné. Jejich školení, popř. přezkušování, musí být vázáno na trvalou aktivitu v elektrotechnice.

Toto je ale jiný systém činnosti v elektrotechnice. Byl již zpracován návrh tohoto systému, který byl opět poskytnut k vyjádření ČÚBP a jiným orgánům, jako konkurenční návrh. Tento návrh je uveřejněn v ročence elektro 2001.