Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo
tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Více aktualit

Moderní typy větrných elektráren nepřízeň počasí neohrozí

Pád části rotoru větrné elektrárny u Albrechtic na Frýdlantsku má s velkou pravděpodob­ností příčinu ve stáří a úrovni servisu elektrárny. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) odmítá spekulace, že takové havárie hrozí všem větrným elektrárnám.
 
V listopadu 2009 zveřejnila média zprá­vu, že u větrné farmy šesti větrných elektrá­ren (VtE) u Albrechtic na Frýdlantsku došlo k rozlomení části rotoru jedné z nich vlivem nepříznivého počasí.
 
„V součastné době je v České republice celkový instalovaný výkon ve větrných elek­trárnách 179 MW. Staré stroje dovezené jako vysloužilé ze zahraničí jsou v ČR postave­ny zhruba na deseti lokalitách a mají celko­vý výkon 15 MW. To je přibližně osm pro­cent z celkového množství všech elektráren v zemi,“ popisuje seznam elektráren předse­da ČSVE Michal Janeček.
 
Větrné elektrárny na Lysém vrchu mezi obcemi Albrechtice u Frýdlantu a Horní Vít­kov v počtu šesti strojů provozuje jeden pro­vozovatel, který není členem asociace ČSVE, tudíž jeho stanovisko není známé. Použité stroje jsou typu Tacke TW500. U pěti z nich činí instalovaný výkon 0,5 MW, šestá má in­stalovaný výkon 0,6 MW.
 
„O stáří těchto VtE ani o jejich technic­kém stavu, stejně jako o příčině havárie, nemá ČSVE bližší informace. V každém případě se jedná o typově velmi zastaralé výrobky. Bo­hužel, stejně jako ojetá auta se k nám v mi­nulosti dostávaly i vysloužilé větrné elektrár­ny,“ komentuje vývoj v oboru Janeček. „Lidé, kteří chtěli na elektrárně ušetřit, si většinou přivezli výrobek, o kterém stoprocentně ne­věděli, v jakém je stavu. Ti stejní pak můžou šetřit i na samotném provozu. Je jen otázkou času, kdy dojde k poruše. Takové elektrárny pak poškozují pověst celého oboru.“
 
Většímu dovozu starých větrných elektráren se zabránilo zákonem z roku 2005. Kdo chce nyní vyrábět elektrickou energii z větru, musí postavit větrnou elektrárnu novou, maximálně dva roky starou, jinak nedostane garantovanou výkupní cenu. Nové elektrárny jsou konstruo­vány také na vyšší rychlost větru, takže doká­žou pracovat bez zastavení i ve vichřicích, jako byly například Kyrill nebo Emma.
 
„Doufáme, že pro zbylé majitele starých strojů, které se ještě u nás točí, to bude do­statečné upozornění, že je nutné se náležitě o stroj starat. Věříme, že událost v Albrech­ticích také odradí všechny dobrodruhy, kteří o stavbách podobného stáří uvažují,“ varuje na závěr Janeček.

[Tiskové materiály ČSVE.]