Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Moderní typy větrných elektráren nepřízeň počasí neohrozí

Pád části rotoru větrné elektrárny u Albrechtic na Frýdlantsku má s velkou pravděpodob­ností příčinu ve stáří a úrovni servisu elektrárny. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) odmítá spekulace, že takové havárie hrozí všem větrným elektrárnám.
 
V listopadu 2009 zveřejnila média zprá­vu, že u větrné farmy šesti větrných elektrá­ren (VtE) u Albrechtic na Frýdlantsku došlo k rozlomení části rotoru jedné z nich vlivem nepříznivého počasí.
 
„V součastné době je v České republice celkový instalovaný výkon ve větrných elek­trárnách 179 MW. Staré stroje dovezené jako vysloužilé ze zahraničí jsou v ČR postave­ny zhruba na deseti lokalitách a mají celko­vý výkon 15 MW. To je přibližně osm pro­cent z celkového množství všech elektráren v zemi,“ popisuje seznam elektráren předse­da ČSVE Michal Janeček.
 
Větrné elektrárny na Lysém vrchu mezi obcemi Albrechtice u Frýdlantu a Horní Vít­kov v počtu šesti strojů provozuje jeden pro­vozovatel, který není členem asociace ČSVE, tudíž jeho stanovisko není známé. Použité stroje jsou typu Tacke TW500. U pěti z nich činí instalovaný výkon 0,5 MW, šestá má in­stalovaný výkon 0,6 MW.
 
„O stáří těchto VtE ani o jejich technic­kém stavu, stejně jako o příčině havárie, nemá ČSVE bližší informace. V každém případě se jedná o typově velmi zastaralé výrobky. Bo­hužel, stejně jako ojetá auta se k nám v mi­nulosti dostávaly i vysloužilé větrné elektrár­ny,“ komentuje vývoj v oboru Janeček. „Lidé, kteří chtěli na elektrárně ušetřit, si většinou přivezli výrobek, o kterém stoprocentně ne­věděli, v jakém je stavu. Ti stejní pak můžou šetřit i na samotném provozu. Je jen otázkou času, kdy dojde k poruše. Takové elektrárny pak poškozují pověst celého oboru.“
 
Většímu dovozu starých větrných elektráren se zabránilo zákonem z roku 2005. Kdo chce nyní vyrábět elektrickou energii z větru, musí postavit větrnou elektrárnu novou, maximálně dva roky starou, jinak nedostane garantovanou výkupní cenu. Nové elektrárny jsou konstruo­vány také na vyšší rychlost větru, takže doká­žou pracovat bez zastavení i ve vichřicích, jako byly například Kyrill nebo Emma.
 
„Doufáme, že pro zbylé majitele starých strojů, které se ještě u nás točí, to bude do­statečné upozornění, že je nutné se náležitě o stroj starat. Věříme, že událost v Albrech­ticích také odradí všechny dobrodruhy, kteří o stavbách podobného stáří uvažují,“ varuje na závěr Janeček.

[Tiskové materiály ČSVE.]