Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Mgr. Horymír Kubíček – generální ředitel, Národní technické muzeum

Považujete NTM spíše za technickou nebo kulturní instituci?
Národní technické muzeum je jedinečnou paměťovou institucí, které se již po sto let daří systematicky dokumentovat výsledky zejmé­na české vědy, techniky a užitých technologií. Muzejní sbírky nejsou jen doklady techniky a řemeslné zručnosti, mají často i vysokou estetickou hodnotu. Považuji proto NTM za fenomenální kulturní instituci mapující vývoj techniky a její prolínání s uměním.
 
Je vedle vaší důležité manažerské funkce nějaký jiný obor, kterému se úžeji věnujete?
Dvanáct let péče o nemovité kulturní dě­dictví v roli výkonného orgánu památkové péče jen prohloubilo můj zájem o architek­turu a stavitelství, které jsou dosud mým koníčkem. Vedle dějin sakrálních staveb věnuji nyní pozornost i ohroženým tech­nickým objektům.
 
Jakou hudbu máte rád?
Koncertní provedení hudby Gustava Ma­hlera, Leoše Janáčka, Petra Ebena nebo Jo­sefa Klíče považuji za dar z nebes. Vyhle­dávám ale i tzv. alternativní scénu - kon­certy Ivy Bittové, Vladimíra Václavka či Vladimíra Merty.
 
Co právě čtete. Jakou literaturu máte rád?
Kriticky, ale s chutí studuji scénáře no­vých expozic NTM, momentálně expozice astronomie od týmu Antonína Švejdy. Jako bohemista ctím poezii Vladimíra Holana, Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela, líbí se mi ale i práce s jazykem prozaika Tomáše Zmeškala aj.
 
Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz­hodnutí?
Při posuzování míry rizik odchodu za prací z Pelhřimova do Prahy převážily klu­kovské sny a představy možností strategic­kého řízení velkého muzea. Rozhodnutí bylo dobré, realita jiná.
 
Co považujete za svou silnou stránku?
Snad kreativitu a flexibilitu, nejlépe při týmové práci.
 
Co považujete za svůj největší profe­sionální úspěch?
Dodnes mne těší příprava dobrého na­stavení kulturních grantů kraje Vysočina a vstřícná pomoc vlastníkům kulturních pa­mátek při systémovém poskytování finanč­ních příspěvků kraje na obnovu a záchranu památek na Vysočině. Věřím i v úspěch při­pravované prezentace NTM a vybudování Železničního muzea v Praze.
(jk)