Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo
tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě;
Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Aktuality

SENO spol. s r. o. – 25 let s Vámi Když jsme s pány Josefem Steineggerem a Jirkou Novotným zakládali v roce 1993 firmu, byli…

15. Zákaznický den ZAT byl opět rekordní Koncem ledna proběhl už tradiční Zákaznický den společnosti ZAT, největší české firmy s…

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Mgr. Horymír Kubíček – generální ředitel, Národní technické muzeum

Považujete NTM spíše za technickou nebo kulturní instituci?
Národní technické muzeum je jedinečnou paměťovou institucí, které se již po sto let daří systematicky dokumentovat výsledky zejmé­na české vědy, techniky a užitých technologií. Muzejní sbírky nejsou jen doklady techniky a řemeslné zručnosti, mají často i vysokou estetickou hodnotu. Považuji proto NTM za fenomenální kulturní instituci mapující vývoj techniky a její prolínání s uměním.
 
Je vedle vaší důležité manažerské funkce nějaký jiný obor, kterému se úžeji věnujete?
Dvanáct let péče o nemovité kulturní dě­dictví v roli výkonného orgánu památkové péče jen prohloubilo můj zájem o architek­turu a stavitelství, které jsou dosud mým koníčkem. Vedle dějin sakrálních staveb věnuji nyní pozornost i ohroženým tech­nickým objektům.
 
Jakou hudbu máte rád?
Koncertní provedení hudby Gustava Ma­hlera, Leoše Janáčka, Petra Ebena nebo Jo­sefa Klíče považuji za dar z nebes. Vyhle­dávám ale i tzv. alternativní scénu - kon­certy Ivy Bittové, Vladimíra Václavka či Vladimíra Merty.
 
Co právě čtete. Jakou literaturu máte rád?
Kriticky, ale s chutí studuji scénáře no­vých expozic NTM, momentálně expozice astronomie od týmu Antonína Švejdy. Jako bohemista ctím poezii Vladimíra Holana, Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela, líbí se mi ale i práce s jazykem prozaika Tomáše Zmeškala aj.
 
Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz­hodnutí?
Při posuzování míry rizik odchodu za prací z Pelhřimova do Prahy převážily klu­kovské sny a představy možností strategic­kého řízení velkého muzea. Rozhodnutí bylo dobré, realita jiná.
 
Co považujete za svou silnou stránku?
Snad kreativitu a flexibilitu, nejlépe při týmové práci.
 
Co považujete za svůj největší profe­sionální úspěch?
Dodnes mne těší příprava dobrého na­stavení kulturních grantů kraje Vysočina a vstřícná pomoc vlastníkům kulturních pa­mátek při systémovém poskytování finanč­ních příspěvků kraje na obnovu a záchranu památek na Vysočině. Věřím i v úspěch při­pravované prezentace NTM a vybudování Železničního muzea v Praze.
(jk)