Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Mgr. Horymír Kubíček – generální ředitel, Národní technické muzeum

Považujete NTM spíše za technickou nebo kulturní instituci?
Národní technické muzeum je jedinečnou paměťovou institucí, které se již po sto let daří systematicky dokumentovat výsledky zejmé­na české vědy, techniky a užitých technologií. Muzejní sbírky nejsou jen doklady techniky a řemeslné zručnosti, mají často i vysokou estetickou hodnotu. Považuji proto NTM za fenomenální kulturní instituci mapující vývoj techniky a její prolínání s uměním.
 
Je vedle vaší důležité manažerské funkce nějaký jiný obor, kterému se úžeji věnujete?
Dvanáct let péče o nemovité kulturní dě­dictví v roli výkonného orgánu památkové péče jen prohloubilo můj zájem o architek­turu a stavitelství, které jsou dosud mým koníčkem. Vedle dějin sakrálních staveb věnuji nyní pozornost i ohroženým tech­nickým objektům.
 
Jakou hudbu máte rád?
Koncertní provedení hudby Gustava Ma­hlera, Leoše Janáčka, Petra Ebena nebo Jo­sefa Klíče považuji za dar z nebes. Vyhle­dávám ale i tzv. alternativní scénu - kon­certy Ivy Bittové, Vladimíra Václavka či Vladimíra Merty.
 
Co právě čtete. Jakou literaturu máte rád?
Kriticky, ale s chutí studuji scénáře no­vých expozic NTM, momentálně expozice astronomie od týmu Antonína Švejdy. Jako bohemista ctím poezii Vladimíra Holana, Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela, líbí se mi ale i práce s jazykem prozaika Tomáše Zmeškala aj.
 
Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz­hodnutí?
Při posuzování míry rizik odchodu za prací z Pelhřimova do Prahy převážily klu­kovské sny a představy možností strategic­kého řízení velkého muzea. Rozhodnutí bylo dobré, realita jiná.
 
Co považujete za svou silnou stránku?
Snad kreativitu a flexibilitu, nejlépe při týmové práci.
 
Co považujete za svůj největší profe­sionální úspěch?
Dodnes mne těší příprava dobrého na­stavení kulturních grantů kraje Vysočina a vstřícná pomoc vlastníkům kulturních pa­mátek při systémovém poskytování finanč­ních příspěvků kraje na obnovu a záchranu památek na Vysočině. Věřím i v úspěch při­pravované prezentace NTM a vybudování Železničního muzea v Praze.
(jk)