Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Více aktualit

Mgr. Horymír Kubíček – generální ředitel, Národní technické muzeum

Považujete NTM spíše za technickou nebo kulturní instituci?
Národní technické muzeum je jedinečnou paměťovou institucí, které se již po sto let daří systematicky dokumentovat výsledky zejmé­na české vědy, techniky a užitých technologií. Muzejní sbírky nejsou jen doklady techniky a řemeslné zručnosti, mají často i vysokou estetickou hodnotu. Považuji proto NTM za fenomenální kulturní instituci mapující vývoj techniky a její prolínání s uměním.
 
Je vedle vaší důležité manažerské funkce nějaký jiný obor, kterému se úžeji věnujete?
Dvanáct let péče o nemovité kulturní dě­dictví v roli výkonného orgánu památkové péče jen prohloubilo můj zájem o architek­turu a stavitelství, které jsou dosud mým koníčkem. Vedle dějin sakrálních staveb věnuji nyní pozornost i ohroženým tech­nickým objektům.
 
Jakou hudbu máte rád?
Koncertní provedení hudby Gustava Ma­hlera, Leoše Janáčka, Petra Ebena nebo Jo­sefa Klíče považuji za dar z nebes. Vyhle­dávám ale i tzv. alternativní scénu - kon­certy Ivy Bittové, Vladimíra Václavka či Vladimíra Merty.
 
Co právě čtete. Jakou literaturu máte rád?
Kriticky, ale s chutí studuji scénáře no­vých expozic NTM, momentálně expozice astronomie od týmu Antonína Švejdy. Jako bohemista ctím poezii Vladimíra Holana, Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela, líbí se mi ale i práce s jazykem prozaika Tomáše Zmeškala aj.
 
Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz­hodnutí?
Při posuzování míry rizik odchodu za prací z Pelhřimova do Prahy převážily klu­kovské sny a představy možností strategic­kého řízení velkého muzea. Rozhodnutí bylo dobré, realita jiná.
 
Co považujete za svou silnou stránku?
Snad kreativitu a flexibilitu, nejlépe při týmové práci.
 
Co považujete za svůj největší profe­sionální úspěch?
Dodnes mne těší příprava dobrého na­stavení kulturních grantů kraje Vysočina a vstřícná pomoc vlastníkům kulturních pa­mátek při systémovém poskytování finanč­ních příspěvků kraje na obnovu a záchranu památek na Vysočině. Věřím i v úspěch při­pravované prezentace NTM a vybudování Železničního muzea v Praze.
(jk)