Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Mgr. Horymír Kubíček – generální ředitel, Národní technické muzeum

Považujete NTM spíše za technickou nebo kulturní instituci?
Národní technické muzeum je jedinečnou paměťovou institucí, které se již po sto let daří systematicky dokumentovat výsledky zejmé­na české vědy, techniky a užitých technologií. Muzejní sbírky nejsou jen doklady techniky a řemeslné zručnosti, mají často i vysokou estetickou hodnotu. Považuji proto NTM za fenomenální kulturní instituci mapující vývoj techniky a její prolínání s uměním.
 
Je vedle vaší důležité manažerské funkce nějaký jiný obor, kterému se úžeji věnujete?
Dvanáct let péče o nemovité kulturní dě­dictví v roli výkonného orgánu památkové péče jen prohloubilo můj zájem o architek­turu a stavitelství, které jsou dosud mým koníčkem. Vedle dějin sakrálních staveb věnuji nyní pozornost i ohroženým tech­nickým objektům.
 
Jakou hudbu máte rád?
Koncertní provedení hudby Gustava Ma­hlera, Leoše Janáčka, Petra Ebena nebo Jo­sefa Klíče považuji za dar z nebes. Vyhle­dávám ale i tzv. alternativní scénu - kon­certy Ivy Bittové, Vladimíra Václavka či Vladimíra Merty.
 
Co právě čtete. Jakou literaturu máte rád?
Kriticky, ale s chutí studuji scénáře no­vých expozic NTM, momentálně expozice astronomie od týmu Antonína Švejdy. Jako bohemista ctím poezii Vladimíra Holana, Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela, líbí se mi ale i práce s jazykem prozaika Tomáše Zmeškala aj.
 
Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz­hodnutí?
Při posuzování míry rizik odchodu za prací z Pelhřimova do Prahy převážily klu­kovské sny a představy možností strategic­kého řízení velkého muzea. Rozhodnutí bylo dobré, realita jiná.
 
Co považujete za svou silnou stránku?
Snad kreativitu a flexibilitu, nejlépe při týmové práci.
 
Co považujete za svůj největší profe­sionální úspěch?
Dodnes mne těší příprava dobrého na­stavení kulturních grantů kraje Vysočina a vstřícná pomoc vlastníkům kulturních pa­mátek při systémovém poskytování finanč­ních příspěvků kraje na obnovu a záchranu památek na Vysočině. Věřím i v úspěch při­pravované prezentace NTM a vybudování Železničního muzea v Praze.
(jk)