Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Měřit – anebo provádět měření?

číslo 4/2002

Čeština v technice

Měřit – anebo provádět měření?

PhDr. Věra Vlková, CSc.

Analýza současných jazykových projevů ukazuje, že jednoduchá slovesná pojmenování jsou stále více vytlačována pojmenováními dvojslovnými, která jsou tvořena spojením slovesa (nejčastěji provést/provádět, uskutečnit/uskutečňovat, realizovat ) se jménem podstatným. To znamená, že například místo abychom měřili, provádíme měření, místo abychom zkoušeli, uskutečňujeme zkoušení, namísto toho, abychom testovali, realizujeme testování atd. Na tom, že jde bezpochyby o jeden z módních trendů v jazyce, se jistě shodneme poměrně snadno a rychle. Odpověď na otázku, zda si tento způsob vyjadřování pouze na něco hraje, zda se pouze snaží vzbudit zdání vysoké odbornosti, intelektuálnosti a závažnosti sdělení, anebo zda má skutečně své funkční opodstatnění, je již poněkud složitější.

Repertoár dvojslovných pojmenování uvedeného typu se v současné češtině neustále rozšiřuje. Charakteristické přitom je pro ně to, že soubor podstatných jmen vstupujících do takovýchto spojení je zcela otevřený a víceméně neomezený (bývá dán především kontextem), zatímco soubor sloves je významově zřetelně omezen. Uplatňují se tu zejména slovesa mající široký, obecný význam, který jen obecně označuje činnost, proces nebo stav. Například v této souvislosti nejfrekventovanější domácí sloveso provést má v současné češtině tyto významy: 1. vedením umožnit průchod – např. provést turisty skalami (provádět přes hranici); 2. doprovodit (při prohlídce aj.) – např. provést hosta výstavou (provádět cizince městem); 3. vzít k tanci – např. provedl všechna děvčata (prováděl jednu dívku po druhé); 4. uskutečnit, realizovat, vykonat – např. provést reformu, pokus, rozbor (provádět terénní výzkum); 5. zhotovit, vypracovat – např. mistrovsky provést řezbu (provádět restaurátorské práce); 6. veřejně realizovat, předvést, uvést na scéně – např. provést operu (provádět hru). V závorce jsou uvedeny paralelní příklady pro jeho nedokonavý protějšek provádět, který je nositelem stejných významů. V našem případě jde tedy především o význam 4., okrajověji i 5. a 6.

Takováto slovesa mají velice širokou spojitelnost, a v současné češtině proto také patří mezi nejfrekventovanější. Ve spojeních uvedených sloves s podstatným jménem dochází k takzvané desémantizaci slovesa. To znamená, že lexikální význam slovesa se postupně a s rozšiřujícím se repertoárem a narůstající frekvencí takovýchto spojení stírá, stává se širší, neurčitější, všeobecnější. Nositelem významu celého spojení se stává podstatné jméno. Jím se význam celého spojení konkretizuje, zatímco význam slovesa se oslabuje a toto sloveso se – v závislosti na míře desémantizace – může stát až pouhým nositelem gramatického významu a sloužit především (a téměř výhradně) k vyjadřování kategorie slovesného času, způsobu, osoby a vidu.

Pro základní představu uveďme alespoň několik typických příkladů takovýchto spojení: provést/provádět měření, výpočet, kontrolu, zkoušku, korekci, výběr, testování, průzkum, analýzu, hodnocení, zobecnění, přepočet, nastavení, regulaci, rekonstrukci, revizi, úpravu, výměnu, zápis, záznam apod.

Vznik víceslovných pojmenování na základě jednoslovných slovesných pojmenování původně nebyl záležitostí ani mechanickou, ani samoúčelnou. Došlo k němu z důvodů významových, vyplynul z potřeby větší významové a funkční diferenciace jazykových prostředků, a to zejména ve vyjadřování odborném. Záhy však tato spojení našla své uplatnění i v oblasti vyjadřování publicistického a administrativního. Na základě prostředků, které již v jazyce existovaly, tak vznikl nový typ pojmenování, která by měla sloužit k rozšíření nejen našich pojmenovacích možností, ale také našich možností stylistických.

Na celkovém významu spojení slovesa s podstatným jménem se totiž podílejí významové rysy obou jeho členů, a je proto složitější, komplexnější, než je význam jednoslovného pojmenování slovesného. Proto se také řadí mezi prostředky především jazyka psaného. Na jedné straně tak vzniká možnost jasnějšího, pojmově přesnějšího a významově diferencovanějšího formulování výpovědi. Na druhé straně se tak ovšem výpověď stává složitější, někdy dokonce až na úkor jasnosti a přehlednosti.

Na celkovém významu spojení slovesa s podstatným jménem se totiž podílejí významové rysy obou jeho členů, a je proto složitější, komplexnější, než je význam jednoslovného pojmenování slovesného. Proto se také řadí mezi prostředky především jazyka psaného. Na jedné straně tak vzniká možnost jasnějšího, pojmově přesnějšího a významově diferencovanějšího formulování výpovědi. Na druhé straně se tak ovšem výpověď stává složitější, někdy dokonce až na úkor jasnosti a přehlednosti. jazykový prostředek sám o sobě může být plně spisovný, plně funkční a může plně vyhovovat komunikačním potřebám v určité stylové oblasti a nelze proti němu jako takovému nic namítat. Zcela něco jiného však představuje otázka jeho konkrétního využití v konkrétním kontextu a za konkrétních podmínek, a to jak v rámci dané stylové oblasti, tak i při jeho přenášení do stylových oblastí dalších. Tam už pokaždé o funkčnosti a adekvátnosti hovořit nelze. Podívejme se proto na fungování spojení se slovesy provést/provádětblíže.

Při skutečně funkčním využití přispívají spojení tvořená těmito slovesy k zesílení rysů intelektuálnosti, objektivnosti, oficiálnosti jazykového projevu, k jeho neosobnosti a neemocionálnosti. Na rozdíl od jednoslovných pojmenování slovesných se jim proto dává přednost tam, kde jde o označení komplexněji pojatých dějů nebo činností, o označení organizovaných a oficiálních akcí apod. Srov. např.:

  • Projektant má při vážných nedostatcích možnost provést změny projektu vedoucí ke zvýšení spolehlivosti.
  • Provádíme odtah nepojízdných vozidel ze zahraničí.

K použití víceslovného spojení mohou vést také důvody stylistické – např.:

  • Skříň pračky se tepelně izoluje. Tepelná izolace se provádí proto, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry na vnějším povrchu.
  • Vzorky se suší v elektrické peci. Sušení se provádí po dobu 16 h při teplotě 110 až 120 stupňů Celsia.

Vidíme, že tak dochází nejen ke stylistickému rozlišení tam, kde by se výrazy jinak musely opakovat, ale navíc ještě také k jemnému rozlišení významovému. Zatímco jednoslovná pojmenování slovesná většinou vyžadují výslovné uvedení předmětu (izolovat skříň, sušit vzorky), víceslovná spojení podobnou specifikaci nevyžadují a poskytují tak možnost obecnějšího vyjádření s širší platností. Srov. dále např.:

  • V průběhu zkoušky provádíme běžná měření.
  • Nad ohroženým územím se provádějí průzkumné lety.

Pokusíme-li se v daných výrocích transformovat víceslovná spojení na jednoslovné pojmenování slovesné, snadno zjistíme, že tím dojde k určitému posunutí významu, a to posunutí evidentně nežádoucímu:

  • V průběhu zkoušky běžně měříme.
  • Nad ohroženým územím se průzkumně létá.

Pokračování tohoto komentáře, zejména pojednání o tom, jak použití víceslovné varianty slovesných pojmenování ovlivňují i další jazyková hlediska, např. spojení se slovy cizího původu, přineseme v následujícím čísle ELEKTRO, opět v rubrice „Čeština v elektrotechnice“.

Redakce