Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Měření elektrických spotřebičů při revizích (5)

číslo 6/2004

elektrotechnická praxe

Měření elektrických spotřebičů při revizích (5)
(dokončení kapitoly 5.3 Měření dotykového proudu v praxi)

Ing. Leoš Koupý,
Illko s. r. o.

5.3.5 Spotřebiče pevně připojené nebo s pohyblivým trojfázovým přívodem obsahující náhodně uzemněné díly krytu

Jestliže trojfázové nebo pevně připojené spotřebiče obsahují vodivé části přístupné dotyku, které nejsou spojeny s vodičem PE, ale jsou náhodně uzemněny, je nutné k měření dotykového proudu použít trojfázový adaptér pro spotřebiče s pohyblivým přívodem (viz kap. 4.3.3 v ELEKTRO č. 3/2004) nebo klešťový miliampérmetr pro pevně připojené spotřebiče (kap. 4.3.4 a 4.3.5). Pro zjištění veškerého proudu unikajícího ze síťové části je třeba změřit rozdíl proudů tekoucích pracovními vodiči spotřebiče.

Obr. 27

Na obr. 27 je příklad měření dotykového proudu u spotřebiče tř. II. Spotřebič – elektrický přímotopný panel, má třídu ochrany II, ovšem jeho plechový kryt je náhodně uzemněn připevněním na zeď.

Postup měření pevně připojeného spotřebiče tř. II je takovýto:

  • spotřebič se uvede do chodu,

  • klešťovým přístrojem se obemknou všechny pracovní vodiče spotřebiče,

  • po dosažení provozního stavu (viz kap. 4.3.2) se měřicí hrot pro snímání dotykového proudu přiloží k vodivé části spotřebiče nespojené s vodičem PE,

  • změří se dotykový proud (přečtením na displeji),

  • spotřebič se vypne postupem pro něj stanoveným.

Obr. 28

Na obr. 28 je znázorněno měření dotykového proudu u pevně připojeného spotřebiče tř. I. Předpokládejme, že kryt vyobrazeného spotřebiče obsahuje vodivou, náhodně uzemněnou část, která není spojena s vodičem PE. Při měření dotykového proudu pevně připojených a trojfázových spotřebičů tř. I je třeba počítat s tím, že naměřený rozdílový proud je součtem všech unikajících proudů spotřebiče, tedy proudu tekoucího vodičem PE, proudu odtékajícího náhodným uzemněním a dotykového proudu ze zkoumané části krytu spotřebiče.

Při měření pevně připojených spotřebičů se použije klešťový miliampérmetr (viz kap. 4.3.4 a 4.3.5 v ELEKTRO č. 3/2004), ke snímání rozdílového proudu trojfázových spotřebičů s pohyblivým přívodem se použije trojfázový adaptér (kap. 4.3.3).

Postup měření je takovýto:

  • spotřebič se uvede do chodu,

  • klešťovým přístrojem se obemknou všechny vodiče síťového přívodu spotřebiče kromě vodiče PE,

  • po dosažení provozního stavu (viz kap. 4.3.2) se změří proud odtékající z částí spojených s ochranným vodičem a jeho hodnota se přečte na displeji,

  • měřicí hrot pro snímání dotykového proudu se přiloží k vodivé části spotřebiče, která není spojená s vodičem PE,

  • změří se celkový unikající proud (přečtením na displeji); rozdíl hodnoty nyní naměřené a předchozí hodnoty je roven zjišťované velikosti dotykového proudu,

  • spotřebič se vypne postupem pro něj stanoveným.

5.3.6 Měření částečně vodivých částí přístupných dotyku
Jak bylo popsáno v kapitole 5.2.2 (viz ELEKTRO č. 5/2004), mohou být některé části spotřebiče přístupné dotyku vodivé pouze částečně. Obsahuje-li spotřebič takový díl, použije se k jeho měření některý z dříve uvedených postupů. Ovšem ke snímání dotykového proudu již nestačí pouhé přiložení měřicího hrotu, neboť proud je nutné snímat z větší plochy.

Měřit lze tedy tak, že na zkoumaný díl krytu spotřebiče se přiloží vodivá fólie v místě, kde nejčastěji dochází k dotyku osoby obsluhující spotřebič, nebo tam, kde lze předpokládat největší zhoršení izolačního odporu, např. vlivem nečistot. Rozměry vodivé fólie (např. hliníková fólie Alobal) mají být 100 × 200 mm. Tento rozměr simuluje plochu lidské ruky.

Fólie se vhodným způsobem připojí k měřicímu přístroji (přiložením měřicího hrotu, krokosvorkou apod.). Je třeba zajistit, aby její kontakt s měřeným povrchem byl co nejlepší, tzn. aby co nejlépe kopírovala jeho případné nerovnosti. Není-li jiná možnost, lze fólii např. i přidržet rukou. Ale pozor! Z bezpečnostních důvodů je nutné pracovat v izolační rukavici, neboť při případném „průsaku„ proudu na zkoumanou část spotřebiče by mohlo dojít k úrazu elektrickým proudem.

Obr. 29

Na obr. 29 je uveden příklad měření dotykového proudu ručního nářadí – vrtačky, jejíž plastový kryt je natolik znečištěn, že nelze vyloučit zhoršení jeho izolačních vlastností. Stejným způsobem, tj. s využitím fólie, lze měřit i izolační odpor. Ovšem obsahuje-li spotřebič elektronické obvody, nemusí být ověření izolačních vlastností krytu zmíněným měřením průkazné.

Pozn.: Je třeba zdůraznit, že tímto postupem není třeba měřit všechny spotřebiče s elektricky nevodivým (plastovým) krytem. (Uvedený pracovní postup není v ČSN 33 1610 popsán, je převzat z norem pro typové zkoušky výrobků; při revizích spotřebičů jej není nutné standardně provádět.) Obecně jsou spotřebiče konstruovány tak, že s běžným znečištěním povrchu se počítá, a proto by nemělo mít výraznější vliv na izolační odpor. Měřit dotykový proud pomocí vodivé fólie je vhodné pouze tehdy, když existuje důvodné podezření, že izolační odpor povrchu krytu spotřebiče je snížen (např. v chemických provozech při znečištění chemikáliemi, vlivem antistatické úpravy povrchů apod.). Neobsahuje-li spotřebič tř. II žádnou vodivou část přístupnou dotyku, měření není nutné. Je třeba především důkladně prohlédnout izolaci síťového přívodu a krytu spotřebiče, vyzkoušet chod spotřebiče (do revizní zprávy je vhodné uvést důvod, proč nebylo měření uskutečněno).

5.4 Shrnutí
Měřením dotykového proudu se ověřuje stav izolací těch částí spotřebiče přístupných dotyku, které nejsou konstrukčně spojeny s vodičem PE. Dotykový proud je proud unikající, jenž ovšem vzniká pouze po dotyku uzemněného objektu (např. člověka) s vodivou částí krytu spotřebiče neuzemněnou vodičem PE. Měření dotykového proudu je popsáno pouze v normě ČSN 33 1610. Ovšem tento proud je vhodné měřit i u spotřebičů spadajících do kategorií ručního nářadí podle ČSN 33 1600 a strojů podle ČSN EN 60204-1.

K měření dotykového proudu lze využít kteroukoliv metodu určenou ke zjišťování unikajícího proudu. Problematika měření a výběr měřicí metody jsou shodné s měřením proudu tekoucího ochranným vodičem; jsou popsány v kapitolách 4.2 a 5.2.

Obecný postup měření dotykového proudu je takovýto:

  • Před započetím měření se zvolí měřicí metoda.

  • Spotřebič se připojí k napájecímu napětí.

  • Spotřebič se uvede do chodu za dodržení všech bezpečnostních a provozních pokynů pro jeho provoz.

  • Poté, co spotřebič dosáhne provozního stavu (viz kap. 4.3.2), se ke zkoumané části krytu přiloží měřicí hrot pro snímání dotykového proudu a měří se (odečtem z displeje).

  • Spotřebič se vypne.

  • U jednofázových spotřebičů s pohyblivým přívodem se zamění pracovní vodiče napájení (viz kap. 4.3.2).

  • Zopakuje se měření postupem uvedeným v bodech 2 až 5.

Pozn.: Dotykový proud je možné měřit i méně používanou metodou měření náhradního unikajícího proudu. Ta bude popsána v kapitole 6 Náhradní unikající proud.

(pokračování)