Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2018 vyšlo
tiskem 18. 4. 2018. V elektronické verzi na webu od 15. 5. 2018. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC

Hlavní článek
Smart Cities (1. část)

Aktuality

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

Skupina LAPP překonala hranici obratu 1 miliardy eur Větší obrat, větší zisk, více zaměstnanců

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

Megality a dolmeny – zdroj energie

V oblasti Golanských výšin byla naměřeno velmi silné elektrostatické pole s neobvykle vysokou intenzitou. Toto území lze z hlediska výzkumu statické elektřiny považovat za ojedinělou přírodní laboratoř. Přítomnost nadměrného objemu statické elektřiny zde vyplývá i z velkého počtu megalitických staveb. Například jedna z nejznámějších zdejších kruhových staveb El-A-pril se skládá z pěti koncentrických kruhů (největší o průměru 159 metrů) vyskládaných z kamenů, z nichž většina váží kolem 20 tun. V okolí této stavby se nachází dalších 8 500 dolmenů a menhirů, z nichž největší váží 50 tun a některé jsou vysoké až 7 metrů.
 
Megalitické stavby měly v historii (a i nadále mají) vždy stejnou funkci – akumulovat ve své hmotě statickou elektřinu, a přirozeně tak působit jako „čerpací stanice“ životní energie pro lidstvo. Megalitické stavby postavené v různých kulturách a na různých místech světa byly vždy budovány především pro zdravotní účely.
 
„Elektronika lidského těla“ pro zajištění funkčnosti všech orgánů odebírá statickou elektřinu z buněčných membrán mitochondrií*). Náboj lidského těla lze doplnit například i pobytem v blízkosti většího náboje statické elektřiny, který samovolně předává energii buněčným membránám. Přesun energie probíhá pozvolna, v případě z megalitu-horniny do lidského těla přibližně v desítkách minut.
 
Nadměrný počet megalitů a dolmenů v jakékoliv oblasti světa však napovídá, že zde nemohlo jít pouze o doplňování tělesné energie. Z kombinací hornin u mnohých staveb tohoto druhu lze odvodit, že nebylo lhostejné, jakým druhem horniny statická elektřina prochází. Vyplývá z toho, že megalitické stavby, dolmeny a menhiry, byly cíleně budovány i pro léčení různých tělesných anomálií.
 
Získání statistických údajů z různých míst na Zemi (Stonehenge, Machu Picchu, ale i Jižní Město v Praze... ad.) by umožnilo kvalitnější hodnocení technické úrovně dávných kultur a z ekonomického hlediska může znovuobjevená energie přinést lidem v mnoha oborech četné motivace.
(z tiskových materiálů agentury Lirpa Smile zpracovala redakce Elektro)
 

*) Pozn. redakce:
Mitochondrie (buněčná struktura) zajišťují buněčné dýchání (respiraci) a metabolismus vzniku životních procesů buňky v podobě ATP (adenosintrifosfát).