Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Megality a dolmeny – zdroj energie

V oblasti Golanských výšin byla naměřeno velmi silné elektrostatické pole s neobvykle vysokou intenzitou. Toto území lze z hlediska výzkumu statické elektřiny považovat za ojedinělou přírodní laboratoř. Přítomnost nadměrného objemu statické elektřiny zde vyplývá i z velkého počtu megalitických staveb. Například jedna z nejznámějších zdejších kruhových staveb El-A-pril se skládá z pěti koncentrických kruhů (největší o průměru 159 metrů) vyskládaných z kamenů, z nichž většina váží kolem 20 tun. V okolí této stavby se nachází dalších 8 500 dolmenů a menhirů, z nichž největší váží 50 tun a některé jsou vysoké až 7 metrů.
 
Megalitické stavby měly v historii (a i nadále mají) vždy stejnou funkci – akumulovat ve své hmotě statickou elektřinu, a přirozeně tak působit jako „čerpací stanice“ životní energie pro lidstvo. Megalitické stavby postavené v různých kulturách a na různých místech světa byly vždy budovány především pro zdravotní účely.
 
„Elektronika lidského těla“ pro zajištění funkčnosti všech orgánů odebírá statickou elektřinu z buněčných membrán mitochondrií*). Náboj lidského těla lze doplnit například i pobytem v blízkosti většího náboje statické elektřiny, který samovolně předává energii buněčným membránám. Přesun energie probíhá pozvolna, v případě z megalitu-horniny do lidského těla přibližně v desítkách minut.
 
Nadměrný počet megalitů a dolmenů v jakékoliv oblasti světa však napovídá, že zde nemohlo jít pouze o doplňování tělesné energie. Z kombinací hornin u mnohých staveb tohoto druhu lze odvodit, že nebylo lhostejné, jakým druhem horniny statická elektřina prochází. Vyplývá z toho, že megalitické stavby, dolmeny a menhiry, byly cíleně budovány i pro léčení různých tělesných anomálií.
 
Získání statistických údajů z různých míst na Zemi (Stonehenge, Machu Picchu, ale i Jižní Město v Praze... ad.) by umožnilo kvalitnější hodnocení technické úrovně dávných kultur a z ekonomického hlediska může znovuobjevená energie přinést lidem v mnoha oborech četné motivace.
(z tiskových materiálů agentury Lirpa Smile zpracovala redakce Elektro)
 

*) Pozn. redakce:
Mitochondrie (buněčná struktura) zajišťují buněčné dýchání (respiraci) a metabolismus vzniku životních procesů buňky v podobě ATP (adenosintrifosfát).