Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Lidé a ELEKTRO

číslo 1/2006

Ing. Josef Heřman, CSc.
dlouholetý člen redakční rady a redakce ELEKTRO

S panem Josefem Heřmanem jsem na půdě redakce ELEKTRO spolupracoval přes deset let. Proč je slůvko „spolupracoval„, bohužel, v minulém čase, to objasňuje nekrolog uvedený na straně 62.

Hovořím-li o „spolupráci„, pak tím myslím „práci spolu„ skutečně v tom nejlepším slova smyslu: pan Heřman pomohl radou v problematických situacích tvorby časopisu, odbornou konzultací v oboru elektrotechniky, vyznal se v redakční práci, sehnal a připravil podklady z Univerzitní nebo Technické knihovny … a v neposlední řadě přispěl svým obyčejným lidským názorem na věc.

Obr. 1.

Často nás v redakci také potěšil úsměvnými vzpomínkami na mnoho svých kolegů nebo veselými historkami ze své bohaté profesní praxe. Například ten objevitel Perpetua Mobile z Kyjí, jemuž v dosažení jednoznačného úspěchu zabránil pouhý nedostatek prken, nebo inovátor Ludolfova čísla o hodnotě 3,11 … a mnoho dalších.

S panem Heřmanem se totiž dalo mluvit jako s erudovaným odborníkem nejen o elektrotechnice, ale snad o všech dalších oborech lidské činnosti – o sportu, o politice, o kultuře nebo historii.

A právě historie byla jedním z koníčků pana Heřmana. Proto i rubrika „archiv„ v ELEKTRO byla téměř výlučně jeho působištěm. Píle a zájem, s jakými se jí věnoval, byla skutečně nezměrná.

V našich diskusích jsme často nacházeli poučné paralely se současným vývojem, a to nejen historické nebo kulturní, ale také například politologické, společenské nebo docela prostě lidské. Nad texty o objevitelích, vynálezcích a tvůrcích názorů na podstatu elektřiny sám pan Heřman říkával, že při studiu jejich odkazu zůstával častokrát v úžasu stát nad tím, co všechno člověk, onen rozporuplný, a přesto krásný a vytrvalý spolutvůrce přírody a světa, na své cestě za poznáním dokázal. A sám pan Josef Heřman takový člověk zcela jistě byl. Děkuji Vám, pane Heřmane.

Ve vydavatelství FCC PUBLIC je k vydání v letošním roce připravena publikace pana Josefa Heřmana „Od jantaru k tranzistoru – elektřina a magnetismus v běhu staletí“.

(jk)