Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Lidé a ELEKTRO

číslo 4/2006

František Majda
výherce ceny (ponorné čerpadlo) v Anketě ELEKTRO elektromontér, Rataje u Kroměříže

Pan F. Majda nelenil a pro svou cenu si z Ratají do Prahy do redakce ELEKTRO zajel osobně. Jako zvídavý, činorodý člověk přinesl také redakci svůj autorský článek z praxe. Poslouchá vážnou hudbu, a vzhledem ke své státnici z němčiny se věnuje německé odborné literatuře.

Obr. 1.

Vítejte, pane Majdo! Přišel jste nám zkontrolovat elektroinstalaci v redakci …?
„Rád se dívám, jak je elektroinstalace udělaná i jinde, než u nás na Moravě nebo vůbec v České republice. Pracoval jsem několik let i v Německu a mám zkušenosti s tamními způsoby„, říká pan Majda, elektrikář tělem i duší.

A hned pokračuje: „A víte, že tu „německou„ elektrotechniku mě učil elektrikář původem z Vietnamu? Věřte, nevěřte, to byl „pan elektrikář„, úžasně tvořivý člověk a odborník. Dal mi školu, ze které jsem úspěšně čerpal celou dobu, co jsem v Německu pracoval. Díky jemu jsem si dovedl poradit úplně se vším.„

No, myslím, že v tom hrála roli i Vaše elektrotechnická kvalifikace, ne …?
„Učební obor „501 – elektromontér„ jsem absolvoval v učňovské škole v Otrokovicích a v celé své další praxi jsem vždy zůstal věrný svému řemeslu. S odstupem času jsem si vzdělání doplnil studiem večerní průmyslové školy elektrotechnické v Prostějově. Moc rád vzpomínám na některé učitele - pana Ing. Aleše Stýskalíka. Ten je dnes ředitelem učňovské školy v Brně. Nebo na Jaroslava Chmelíka, konstruktéra ze Sigmy Lutín, a také na Ladislava Vařeku z Moravie Mariánské údolí, Františka Veselého z Otrokovic … a další.

A co Vás nejvíce oslovuje v současné elektrikářské praxi?
Je toho víc, ale jedno Vám řeknu naprosto přesně – je to předepsaný 25ampérový jistič v rozvodnici běžné domácnosti. To je úplný nesmysl a jenom tahák na peníze! Zkusil jste si někdy změřit hodnotu proudu na vstupu jištěném 25 ampéry? V životě tam tolik neteče! A to samé platí i o 16ampérovém jištění zásuvek. Nesmysl! Uvedu vám příklad: měřil jsem si opakovaně napájení na přívodním kabelu jedné vesnice ve svém blízkém okolí. V poledne, kdy jsou všichni doma a vaří! A víte kolik tam teklo? Nejvíc 13 ampér, pane kolego! To je praxe a skutečnost, a také proto Vám nesu článek z praxe.

Článek F. Majdy je uveden na str. 84.

(jk)