Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo
tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 23. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Kolínský Kaufland nabízí rychlé dobití elektromobilů Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým…

Více aktualit

Leydenská láhev

Přibližně v roce 1745 byl sestrojen kondenzátor – leydenská láhev. Sestrojení leydenské (též leidenské) lahve bylo inspirováno tehdejším názorem na podstatu elektřiny – nehmotné substance, „nezvažitelné“ kapaliny, tzv. fluidum. Bylo „logické“ je shromažďovat v láhvi, byť se technicky jednalo elektrolytický kondenzátor, tedy o zařízení schopné dočasně kumulovat el. energii. Nezávisle na sobě objevili jev „kapacitance“ německý kněz z Pomořan Ewald G. Kleist (asi 1700 –1748), ten však svůj objev nepublikoval, a Holanďan Pieter van Musschenbroek (14. března 1692 v Leydenu, Nizozemsko – 1761, tamtéž), kde jeho otec Johann Joosten van Musschenbroek (1660 –1707) byl výrobcem různých fyzikálního aparátů (hustilky, mikroskopů a dalekohledů).
 
Pieter (Petrus) van Musschenbroek od roku 1708 studoval na škole a posléze na univerzitě v rodném Leydenu (Leiden). Byl velmi vzdělaný – mluvil řecky, latinsky, francouzsky, anglicky, německy, italsky a španělsky.
 
P. van Musschenbroek získal v 1715 hodnost magistra v lékařství, následně odešel do Londýna, kde se účastnil matematických a fyzikálních přednášek Desaguliera a Isaaca Newtona. Od roku 1719 byl profesorem matematiky a filozofie v Duisburgu (Německo), kde pracoval s Fahrenheitem. V 1721 zde byl jmenován též profesorem lékařství. V 1731 Musschenbroek odmítl pozvání univerzity v Kodani, 1732 byl povýšen na místo profesora astronomie v Utrechtu. Roku 1739 přijal místo profesora matematiky na univerzitě v Leydenu, kde, po odmítnutí všech nabídek ze zahraničí, zůstal až do své smrti.
 
P. van Musschenbroek byl členem Královské vědecké společnosti v Londýně (1734) a člen francouzské akademie věd. Byl též členem společností věd v Montpellier, v Berlíně a ve Stockholmu. V roce 1754 byl jmenován čestným profesorem na ruské Imperiální akademii věd v St. Petersburgu (Petrohradu).
 
Obr. Pieter van Musschenbroek v laboratoři experimentuje s elektřinou