Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2018 vyšlo
tiskem 16. 1. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 2. 2018. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Nová elektroizolační kapalina a možnosti jejího nasazení do praxe

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Více aktualit

Levně a bez koroze – AlMg3

Marek Ondráček,
C. E. S. – České Elektrické Stavby, s. r. o.
 
Pozink a žárový zinek. Dvě nejčastější povrchové úpravy nejen kabelových žlabů. Pozink pro běžné použití uvnitř staveb, žárový zinek pro venkovní či vlhké prostředí, a jestliže jsou podmínky opravdu náročné, nezbývá než se uchýlit k ne zrovna levné korozivzdorné oceli. Existuje však jedna opomíjená alternativa, která korozní odolností i cenou směle konkuruje jak korozivzdorné oceli, tak žárovému zinku.
 

Proč hliník?

 
Hliník je obecně nepopulární jako materiál jídelních příborů. V průmyslu je však jeho využití stále častější, ať už díky jeho tepelné vodivosti, snadnému tváření zatepla i zastudena, malé hmotnosti či velké odolnosti proti korozi. Právě malá hmotnost při zachování dostatečné pevnosti, korozní odolnost a v závěru také příznivá cena jsou důvody, proč se hliník v mnoha projektech uplatnil také v podobě kabelových žlabů a nosných konstrukcí.
 

Hliník podle norem

 
Obecně je rozdělení hliníkových slitin definováno normou ČSN EN 573 1-3 (tab. 1).
 
V normách ČSN jsou jednotlivé typy a slitiny hliníku označovány vždy samostatnou normou ČSN a šestimístným číslem, popř. s doplněním o chemické označení (např. ČSN 42 4400 AlMg1Si1Mn).
 

Koroze hliníku

 
Korodující železo oxiduje a na jeho povrchu se tvoří známý červenohnědý povlak. Ten se postupně odlupuje, odhaluje čistý
kov a tento proces probíhá, dokud se železný předmět kompletně nerozpadne.
 
Hliník zpočátku koroduje podobně – rovněž oxiduje a na jeho povrchu se tvoří vrstva oxidu hlinitého (Al2O3). Tento oxid se však chová zcela jinak než běžná rez železa. Vrstva oxidu hlinitého je totiž chemicky shodná s průhledným safírem a patří k nejtvrdším známým substancím. Tvrdší obal než oxid hlinitý by musel být např. z diamantu. Vrstva oxidu hlinitého se tvoří okamžitě po vzniku případné praskliny či po narušení agresivní látkou a je neprostupná pro kyslík i další chemikálie. Navíc je možné hliník povrchově upravit eloxováním, kdy se za pomoci kyseliny a elektrického proudu úmyslně vytváří silnější zkorodovaná vrstva, která poskytuje účinnější ochranu před hloubkovou korozí.
 
Zajímavé je také srovnání s korozivzdornou ocelí, kdy je podle dostupných tabulek hliník ve slitině s hořčíkem ve většině případů odolnější než korozivzdorná ocel 430L (nebo také I1 či A1) a stejně odolný jako korozivzdorná ocel 304L (I2 či A2), nejčastěji používaná na výrobu kabelových žlabů. Přitom cena hliníkové slitiny se obvykle pohybuje zhruba na polovině ceny korozivzdorné oceli, a dokonce mírně pod cenou za žárový zinek!
 

Slitina 5754

 
Slitiny typu AlMg (tedy série 5000 s hlavním legujícím prvkem Mg – hořčíkem) se vyznačují velkou korozní odolností, zvláště v mořské vodě. Zároveň disponují dobrými pevnostními vlastnostmi a mechanickou obrobitelností. Navíc lze u tohoto typu slitiny využít povrchovou ochranu eloxováním. Nevýhodou je relativně nízká teplota tavení a náchylnost hořčíku k oxidaci v procesu tavení, která zamezuje použití této slitiny v rámci požárně odolných tras. Nejčastěji jsou tyto slitiny používány v potravinářském průmyslu, lodní dopravě, architektuře, v zařízeních pro kryogenní techniku a prostředí s velmi nízkými teplotami, v komponentách pro dopravu, v petrochemickém průmyslu apod.
 
Slitina AlMg s označením 5754 je charakterizována v tab. 2. a v tab. 3 je uvedena podrobnější specifikace poměru prvků
v této slitině.
 
Hliníková slitina 5754 a další se uplatňují v různých prvcích v rámci elektroinstalací, v případě produktů značky CES však jde o ucelený systém, kdy lze z uvedeného materiálu vyrobit celou trasu od žlabů, přes stojiny, konzoly a další podpůrný systém až po spojky a šrouby. Z těchto důvodů se žlaby CES v provedení Al uplatnily v prostředích, jako jsou ropné plošiny, polární stanice (obr. 1), solné doly (obr. 2), jaderné elektrárny, chemičky apod. Díky výhodné ceně oproti běžnému žárovému zinku je lze ale navíc použít kdekoliv i v běžném venkovním či vlhkém prostředí (obr. 3), a to při zachování výrazně delší životnosti.
 
 
Obr. 1. Instalace hliníkových žebříků na polární stanici
Obr. 2. Kabelový žlab z AlMg3 obalený vrstvou soli
Obr. 3. Odolnost hliníkových konstrukcí je známa již dlouho
 
Tab. 1. Rozdělení hliníkových slitin podle norem
Tab. 2. Základní označení slitiny 5754
Tab. 3. Specifikace složení slitiny 5754