Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Legislativní rámec nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem

číslo 8-9/2005

Legislativní rámec nakládání s elektrozařízením a elektroodpadem

Ing. Jindřich Volek, Ph.D.

Dne 6. ledna 2005 nabyla účinnosti již dlouho očekávaná novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech [3], důsledek transpozice dvou sekundárních předpisů ES – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a směrnice 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Příspěvek strukturalizovaně aktualizuje a rozšiřuje základní informaci k dané problematice podanou v časopise Automa č. 7/2004 (pozn. red.).

Charakteristika novely zákona

Novela [3] stanovuje povinnosti především výrobců, posledních prodejců a distributorů EEZ náležejících do skupin EEZ definovaných v novele a také zpracovatelů OEEZ. Těmto podnikatelským subjektům jsou přiřazeny finanční, materiálové a informační povinnosti, přičemž největší podíl povinností přísluší výrobcům EEZ.

Obr. 1.

Obr. 1. Model materiálových toků elektrozařízení a elektroodpadu (PDK – prostředky dálkové komunikace)

Na obr. 1 je uveden model materiálových toků EEZ vytvořený na základě legislativních požadavků [3], procesního přístupu a vlastních tvůrčích vizí autora. Novela zákona je orientována podle hybridního distribučního systému [1], který je v celém rozsahu využíván různými výrobci EEZ.

Základní pojmy

Novela zákona pro své účely definuje tyto základní pojmy:

a) elektrické nebo elektronické zařízení (elektrozařízení) – zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin EEZ (viz dále) a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro účely obrany státu,

b) elektroodpad – elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně komponent, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení,

c) opětovné použití – použití zpětně odebraného nebo odděleně sebraného elektrozařízení nebo komponent takového elektrozařízení bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,

d) zpracování elektroodpadu – jakákoli operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění elektroodpadu,

e) výrobce – fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku, (1) pod vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení, nebo (2) prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka podle bodu (1), nebo (3) v rámci své podnikatelské činnosti dováží elektrozařízení do ČR nebo tato elektrozařízení uvádí v ČR na trh,

f) elektrozařízení pocházející z domácností – použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání,

g) zpětný odběr elektrozařízení – odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů na místě k tomu výrobcem určeném, bez nároku na úplatu,

h) oddělený sběr elektroodpadu – odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů na místě k tomu výrobcem určeném.

Skupiny EEZ v oblasti působnosti novely zákona:

  • Velké domácí spotřebiče.
  • Malé domácí spotřebiče.
  • Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení.
  • Spotřebitelská zařízení.
  • Osvětlovací zařízení.
  • Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů).
  • Hračky, vybavení pro volný čas a sporty.
  • Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků).
  • Přístroje pro monitorování a řízení.
  • Výdejní automaty.

Podrobný seznam všech EEZ je uveden v příloze IB evropské směrnice [4]. V naší národní legislativě bude stanoven prováděcím právním předpisem.

Materiálové povinnosti výrobce

Mezi nejvýznamnější povinnosti ukládané novelou výrobci v rámci materiálových toků EEZ a OEEZ patří:

  • vytvořit systém, podle kterého bude zajištěno využití OEEZ navazující na zpětný odběr EEZ nebo oddělený sběr OEEZ,

  • vytvořit systém pro zpracování OEEZ za použití nejlepších dostupných technik jeho zpracování, využívání a materiálového využívání,

  • povinnost zajistit využití OEEZ předaného zpracovatelům minimálně v rozsahu požadavků recyklačních kvót uvedených v § 37m odst. 3, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009,

  • splnit povinnosti stanovené pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění EEZ a OEEZ individuálně, solidárně nebo kolektivně,

  • zajistit, aby EEZ bylo navrženo a vyrobeno tak, aby se usnadnila demontáž a využití, zejména jeho opětovné použití, a materiálové využití OEEZ, jeho komponent a materiálů v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví,

  • výrobce EEZ, které náleží do skupin EEZ 1 až 7 nebo 10 včetně EEZ určených výlučně pro účely obrany státu, a výrobce elektrických žárovek nebo svítidel určených k použití v domácnostech zajistí, aby EEZ, je-li uvedeno na trh po 30. 6. 2006, neobsahovalo olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylethery (PBDE); výjimku tvoří použití látek uvedených v prováděcím právním předpisu a náhradní díly určené k opravě nebo k opětovnému použití EEZ uvedeného na trh před 1. 7. 2006,

  • zajistí, s účinností od 13. 8. 2005, zpětný odběr EEZ pocházejícího z domácností a oddělený sběr OEEZ nepocházejícího z domácností.

Informační povinnosti výrobce

Novela zákona ukládá výrobci EEZ povinnosti také v rámci informačních toků. Mezi nejvýznamnější povinnosti tohoto druhu patří:

  • jde-li o výrobce EEZ uvedeného na trh po 13. 8. 2005, zajistit, aby z označení EEZ bylo patrné, že bylo na trh uvedeno po tomto datu, a bylo možné zjistit výrobce, na kterého se vztahují povinnosti podle novely zákona,

  • poskytnout zpracovatelům OEEZ veškeré informace, které jsou nutné k jeho zpracování, především údaje o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití EEZ a materiálového využití OEEZ, popř. o způsobu jejich odstranění, a to pro každý typ nového EEZ do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh; informace poskytne v návodech k použití nebo na technickém nosiči dat nebo prostředky dálkové komunikace.

S účinností od 13. 8. 2005 je výrobce, na kterého se vztahuje povinnost podle novely zákona:

  • povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců EEZ v příslušném rozsahu,

  • pro účely zpětného odběru EEZ a odděleného sběru OEEZ označit EEZ grafickým symbolem; není-li to možné, označí grafickým symbolem obal nebo návod k použití nebo záruční list,

  • prostřednictvím distributorů zajistit, aby byl konečný uživatel informován o způsobu, jakým je zajištěno provedení odděleného sběru,

  • zajistit informování spotřebitele o požadavku, aby EEZ a OEEZ nebylo odstraňováno spolu se směsným komunálním odpadem, ale bylo fyzickými osobami odloženo na místech k tomu určených nebo v místech zpětného odběru,

  • zajistit informování spotřebitelů o jejich úloze v opětovném použití EEZ a materiálovém nebo jiném využití OEEZ.

Finanční povinnosti

Model finančních toků v procesu použití a odstraňování EEZ a OEEZ v rámci hybridního distribučního systému [1] je zobrazen na obr. 2.

Obr. 2.

Obr. 2. Model finančních toků při nakládání s EEZ a OEEZ

Co se týče financování nakládání s EEZ z domácností (od spotřebitelů), platí:

  • je-li EEZ uvedeno na trh po dni 13. 8. 2005, výrobce je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění EEZ pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru, jedná-li se o EEZ, jehož je výrobcem,

  • bylo-li EEZ uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění EEZ pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů.

V případě OEEZ od konečných uživatelů výrobce zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění (nakládání s) OEEZ takto:

  • je-li EEZ uvedeno na trh po dni 13. 8. 2005, zajistí financování nakládání s ním sám výrobce,

  • bylo-li EEZ uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování nakládání s nahrazovanými výrobky výrobce nových výrobků při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných EEZ,

  • bylo-li EEZ uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005, avšak není nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování nakládání s ním koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli.

Závěr

Z uvedených vybraných povinností je zřejmé, že vybudování komplexních systémů nakládání s EEZ a OEEZ je přeneseno především na výrobce těchto zařízení. Autor článku je názoru, že musí jít o efektivní symbiózu materiálových, informačních a finančních toků, které budou řízeny a kontrolovány, ale také budou ovlivňovány změnami a požadavky okolního prostředí. Klíčovým řešením je systémový a procesní přístup na všech úrovních nakládání s OEEZ [2] s ohledem na trvale udržitelný rozvoj společnosti. Je tak jasné, že nepůjde jen o změny v oblasti správy hospodaření s odpadem, ale také o přijetí změn, které ovlivní celý průběh životního cyklu EEZ. Mnoho výrobců EEZ dnes přijímá koncepci „konstrukce s ohledem na životní prostředí“ (Design For Environment – DFE), která spočívá v promyšleném přístupu k ochraně životního prostředí již ve fázi návrhu výrobků. Při tomto způsobu navrhování je již od zrodu produktu brán zřetel na jeho opětovné použití, demontáž, recyklaci a materiálové využití, přičemž se přihlíží k zamezení negativních dopadů na životní prostředí. Je přitom jasné, že nejen vhodně navržené koncepce DFE, ale také efektivně vybudované komplexní systémy nakládání s EEZ a OEEZ mohou výrobcům přinášet nemalé zisky.

V současné době se očekává přijetí prováděcích právních předpisů k novele zákona, které budou zohledňovat podrobnosti nakládání s EEZ a OEEZ, včetně bližších podmínek financování.

Literatura:
[1] KOTLER, P. – ARMSTRONG, G.: Marketing. Grada Publishing, Praha, 2004, ISBN 80-247-0513-3.
[2] VOLEK, J.: Model materiálových toků při využití OEEZ. Odpady, 2004, č. 11, s. 18–19, ISSN 1210-4922.
[3] Zákon 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Úřední věstník č. L 37, 13. 2. 2003, s. 24.

(volekj@seznam.cz)