Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Kudy vede cesta zkratového proudu

číslo 7/2002

Elektrotechnické fórum

Kudy vede cesta zkratového proudu

Milan Zkoutajan

Se zájmem jsem si přečetl příspěvek revizního technika pana Josefa Marka „Poznámky k dimenzování kabelů“ (ELEKTRO č. 1/2002, str. 15 – pozn. red.). Vyděsil jsem se z úvahy revizního technika, že cesta zkratového proudu může být i mimo pracovní vodiče (ochranný vodič, ochranné pospojování, vodivé konstrukce apod.). To je špatná cesta proudu i řešení. Celý systém pospojování a složitého zapojování uzemňovacích i funkčních vodičů vede ke snížení rizika nežádoucího dotykového napětí na neživých částech – rizika úrazu elektrickým proudem. Úraz elektrickým proudem však není způsoben pouze proudem, který proteče tělem postiženého tzv. kontaktní cestou. Za nežádoucí interakci (vzájemné působení dvou i více činitelů – pozn. red.) na tělo lze označit i indukci, kterou připouští i ČSN 33 2000-4-41 čl. 400. -N2. 2: „Další nežádoucí účinky elektrického proudu mohou vzniknout při: c) působením elektrického a elektromagnetického pole.“

Připustíme-li, že zkratový proud může jít mimo pracovní vodiče ( L1, L2, L3 a N), automaticky připouštíme průtok proudu vodičem pospojení, konstrukce apod. Pak si musíme uvědomit, že průtokem proudu zmíněnou konstrukcí vznikne magnetické pole, které mimo jiné vytvoří nebezpečné indukované napětí. V této souvislosti je nutné upozornit na ČSN 33 2000-4-41 poznámku N na str. 8, cituji: „Tato norma se zabývá pouze úrazem elektrickým proudem protékajícím tělem.“ Zároveň však v článku 400. N2 v souvislosti s úrazem elektrickým proudem upozorňuje na následky elektromagnetického, popř. i elektrického pole.

Jestliže budeme respektovat názor revizního technika, možná dojde k „přestupku“ vůči hospodárnosti prezentované ČSN, ale zároveň je vědomě překračováno vládní nařízení č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. V tomto popisu je vhodné citovat z uvedeného nařízení § 2 odst. 1 b „Expozicí je jakákoliv situace, kdy je osoba vystavena elektrickému nebo magnetickému poli, poli elektromagnetické vlny nebo elektrického proudu, vyvolaným jinak než fyziologickými procesy nebo jinými přirozenými procesy v těle.“

Pozor! Jediným přirozeným procesem působení magnetického pole je magnetické pole země. Ostatní je nežádoucí, a překračuje-li limity uvedené v přílohách citovaného nařízení, jde o nedodržení závazného předpisu s vyšší právní prioritou, než je ČSN.

Pokud vůbec mohu srovnávat stanovisko projektanta a revizního technika v souvislosti s uvedeným článkem, musím uznat, že stanovisko projektanta je podle mého soukromého názoru přijatelnější, neboť neuzavírá cestu pro řešení např. problému s třetí harmonickou. Při výskytu právě třetí harmonické dochází k zatížení středního vodiče, což revizní technik vůbec nepřipouští.