Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Kontroly a zkoušení svařovacích zařízení (2. část)

Ing. Leoš Koupý, ILLKO, s. r. o.
 

2.4 Unikající proud

Unikající proud lze definovat jako proud tekoucí z částí spotřebiče, které jsou za jeho provozu pod napětím, přes izolace spotře­biče (popř. jejich poruchy) do částí spo­jených s ochranným vodičem. Měřením velikosti unikajícího proudu se ověřuje stav izolací měřeného za­řízení. Lze jím tedy nahradit mě­ření izolačního odporu v přípa­dech, kdy použití měřicího zdro­je 500 V DC není z technického hlediska možné.
 
Vzhledem k tomu, že převážná část moderních svářeček obsahuje elektronické obvody, je často měře­ní unikajícího proudu jedinou mož­ností, jak ověřit stav izolací svařo­vacího zařízení.
 

2.4.1 Primární unikající proud

Měří se proud tekoucí ze síťo­vé části zkoušeného zařízení jeho ochranným obvodem do uzemně­ní. Primárním je v normě ČSN EN 60974-4 (Zařízení pro oblouko­vé svařování – Část 4: Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu) nazýván z důvodu od­lišení od unikajícího proudu sva­řovacího (sekundárního) obvodu. Tento proud lze zjistit buď přímo – miliampérmetrem zapojeným do obvodu vodiče PE (obr. 5), nebo nepřímo měřením rozdílu proudů tekoucích pracovními vodiči zkou­šeného zařízení (obr. 6).
 
Během měření je třeba dodr­žet tyto podmínky:
  • zkoušené zařízení musí být na­pájeno jmenovitým napětím, tzn. že musí být během zkouš­ky v chodu,
  • odrušovací kondenzátory nesmí být odpo­jeny,
  • svařovací obvod musí být ve stavu naprázd­no,
  • zkoušené zařízení musí být izolováno od podlahy a nesmí být připojeno k žád­nému uzemnění jinak než přes měřicí pří­stroj (nelze-li tuto podmínku splnit, je nut­né měřit proud nepřímo, tj. metodou roz­dílu proudů tekoucích pracovními vodiči).
Velikost unikajícího proudu nesmí pře­sáhnout níže uvedené hodnoty:
  • 5 mA u zařízení připojovaných vidlicí do 32 A,
  • 10 mA u zařízení připojovaných vidlicí větší než 32 A,
  • 10 mA u zařízení s trvalým připojením bez zvláštních opatření pro vodič PE,
  • 5 % jmenovitého vstupního proudu v kaž­dé fázi u zařízení s trvalým připojením se zesíleným vodičem PE.
Příklady měření primárního unikajícího proudu v praxi jsou uvedeny na obr. 7 pro jednofázovou svářečku a na obr. 8 pro tří­fázovou svářečku. V tomto případě je nutné použít třífázový adaptér, který dokáže snímat unikající proud.
Kontrolovaná svářečka musí být během měření připojena přes měřicí přístroj k na­pájení a musí být v chodu. Svařovací ob­vod je ve stavu naprázdno, tzn. pouze pod napětím, ale neprochází jím žádný svařo­vací proud.
 
Měření primárního unikajícího proudu v praxi u svářeček připojených k napájení standardní vidlicí 230 V/50 Hz je totožné s měřením běžných spotřebičů. Kontrolo­vaná svářečka se připojí přes měřicí přístroj k napájení a uvede se do chodu. Svařova­cí obvod je ve stavu naprázdno, tzn. pou­ze pod napětím, ale neprochází jím žádný svařovací proud. Vykonají se dvě měření při opačném připojení pracovních vodi­čů k napájení (tzn. že při prvním měření je v měřicí zásuvce přístroje fázové napě­tí v levé zdířce, při druhém měření v pravé zdířce). Pro vyhodnocení se použije větší z obou naměřených hodnot. Příklad zapo­jení je na obr. 7.
 
Je-li síťový přívod kontrolované svářečky zakončen třífázovou vidlicí, potom je nutné pro měření primárního unikajícího proudu použít třífázový adaptér. Svářečka se připojí k napájení přes adaptér a uvede se do chodu. Svařovací obvod je ve stavu naprázdno, tzn. že je pouze pod napětím, ale neprochází jím žádný svařovací proud. Měřicí transformáto­ry v adaptéru snímají unikající proud, jehož velikost je zobrazována na displeji měřicího přístroje. Příklad zapojení při měření je zná­zorněn na obr. 8 a třífázový adaptér je vyob­razen na obr. 9.
 

2.4.2 Unikající proud svařovacího obvodu

Měří se proud tekou­cí mezi výstupem svařo­vacího obvodu, tj. držá­kem elektrod nebo svor­kou zpětného svařovacího proudu a ochranným ob­vodem, tj. uzemněním in­stalace. Cílem zkoušky je zjistit, zda není porušena izolace mezi síťovou (pri­mární) částí a svařovacím obvodem, popř. zda tím nedošlo k průniku síťo­vého napětí na svařovací obvod. To se prověří tak, že se výstupy sva­řovacího obvodu připojí přes měřicí přístroj k uzemnění a zjišťuje se, zda z některé části svařovacího obvodu neuniká do země větší než povolený proud.
 
Měření v praxi na jednofázově připojené svářečce je znázorněno na obr. 10. Svářečka se připojí k napájecímu napětí přes měřicí zásuvku přístroje nebo do zásuvky elektric­ké instalace, uvede se do chodu a měřicím hrotem se snímá unikající proud postupně z jednoho a pak z druhého výstupu svařova­cího obvodu. Měření by se mělo vykonat i se záměnou připojení pracovních vodičů do na­pájecí zásuvky a pro vyhodnocení výsledku zkoušky se použije největší z naměřených výsledků. Proud unikající ze svařovacího ob­vodu do země přes měřicí přístroj nesmí pře­sáhnout 10 mA.
 
Je-li svářečka připojena k napájení přes měřicí zásuvku přístroje, je třeba si uvědo­mit, že naměřený výsledek je součtem prou­du unikajícího ochranným vodičem a prou­du tekoucího zkušební sondou ze svařovací­ho obvodu. Pro zjištění správného výsledku je proto třeba tyto proudy od sebe odečíst. V praxi by tedy měření unikajících proudů na svářečce vypadalo tak, že by se nejdří­ve změřil a zaznamenal primární unikající proud, potom by se přiložil měřicí hrot son­dy postupně k jednomu a k druhému výstu­pu svařovacího obvodu a zvětšení hodnoty měřeného proudu by se rovnalo unikajícímu proudu svařovacího obvodu. Totéž by se po­tom opakovalo pro opačné zapojení pracov­ních vodičů napájení.
 
Pro měření proudu unikajícího ze svařo­vacího obvodu třífázové svářečky se svářeč­ka připojí do třífázové zásuvky elektrické in­stalace (obr. 11) a naměřená hodnota je rovna přímo unikajícímu proudu.
(pokračování)
 
Obr. 5. Přímé měření proudu tekoucího vodičem PE
Obr. 6. Nepřímé měření proudu tekoucího vodičem PE
Obr. 7. Měření primárního unikajícího proudu
Obr. 8. Měření primárního unikajícího proudu třífázové svářečky
Obr. 9. Třífázový adaptér
Obr. 10. Mě­ření unikají­cího proudu svařovacího obvodu
Obr. 11. Měření unikajícího proudu svařovacího obvodu třífázové svářečky