Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Kontroly a revize elektrických spotřebičů během jejich používání

Elektro 2/2000

Jan Lojkásek,
IN-EL, spol. s r. o.

Kontroly a revize elektrických spotřebičů během jejich používání

Je zde předložena úvaha nad tím, zda požadavky vyplývající z ČSN 33 1610 jsou opodstatněné, nebo jde pouze o lobbování určité skupiny lidí. Tento článek volně navazuje na článek autorů Ing. A. Lisého a Ing. M. Kříže z minulého čísla ELEKTRO o ČSN 33 1610.

Již od května 1999 platí ČSN 33 1610 Elektrotechnické předpisy – Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání. Tato norma navazuje na Doporučení Elektrotechnického svazu českého č. 33.03.94 Kontroly elektrických spotřebičů a pohyblivých přívodů během jejich používání, které platilo od roku 1994. Toto Doporučení bylo zmíněnou ČSN nahrazeno a v současné době již neplatí.

Zpracování uvedeného Doporučení ESČ bylo reakcí na skutečnost, že ČSN 33 1600 Elektrotechnické předpisy – Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání z května 1994 sice měla nahradit dřívější ČSN 34 3880 a ČSN 34 3881, avšak nepokryla velmi významnou skupinu ostatních elektrických spotřebičů (kromě elektrického ručního nářadí), včetně pohyblivých přívodů.

Snahou Elektrotechnického svazu českého bylo, stejně jako i u ostatních doposud vydaných Doporučení a posléze Předpisů, vyplnit takto vzniklou normalizační díru technickým návodem. Jeho hlavním smyslem bylo přispět k zajištění bezpečnosti specifické skupiny elektrických předmětů, jakými bezesporu jsou právě pohyblivé přívody a elektrické spotřebiče, zejména přenosné a ty, které jsou při používání drženy v ruce. Nic víc a nic méně.

Byť byl smysl tehdy vydaného Doporučení ESČ jednoznačný a o jeho naplnění lze stěží věcně diskutovat, pro část elektrotechnické veřejnosti, včetně příslušných orgánů dozoru, zejména však pro provozovatele elektrických spotřebičů a pohyblivých přívodů, se zdálo málo věrohodné a odmítali je respektovat.

V současné době tedy platí ČSN 33 1610. Diskuse o její důležitosti, významu a dokonce opodstatněnosti však v některých kruzích pokračují. Vlastně to ani není diskuse, jež by se týkala podstaty problému. V řadě případů to jsou osobní útoky na zpracovatele normy, útoky, z nichž čiší závist a zášť. Dokonce Elektrotechnický svaz český, jako iniciátor řešení problému a zpracovatel ČSN 33 1610, je obviňován – v tom lepším případě z lobbování, v horším případě z jakési snahy o „maštění si kapsy“.

Pokud je lobbováním snaha o zvýšení bezpečnosti elektrických zařízení, pak volám: jen houšť a lobbujme pokud možno všichni. Protože jde konec konců o bezpečnost a zdraví nás všech. Avšak jde-li o „maštění si kapsy“, pak si ji mastíme vlastně všichni, protože za práci a dokonce i za „práci“ vyžadujeme peníze. Jen na okraj: ČSN 33 1610 ve své příloze D (informativní) vyžaduje naprosto obecně příslušnou odbornou způsobilost pracovníků, kteří revize a kontroly elektrických spotřebičů mohou provádět, a to zřejmě podle dosud platné vyhlášky č. 50/1978 Sb. – opět nic víc a nic méně.

Na tomto místě považuji za nutné zdůraznit, že se na celou problematiku dívám z pohledu nezávislého pozorovatele a z této pozice i hodnotím odvíjející se polemiku, které se stávám bezděky svědkem. Neprovádím a ani nebudu provádět kontroly a revize elektrických spotřebičů, neorganizuji žádná školení, neprodávám přístroje potřebné pro provádění kontrol a revizí. Jako elektrikáři a v současné době vydavateli elektrotechnické literatury mi však nemohou být lhostejné problémy týkající se kvality, bezpečnosti a spolehlivosti elektrických zařízení.

Jsem přesvědčen, že právě o totéž by mělo jít všem, kteří se na kvalitě, spolehlivosti, ale zejména bezpečnosti elektrických zařízení podílejí nebo tyto vlastnosti mohou jakkoliv ovlivňovat. Ať už jde o tvůrce technických norem, popř. i technických návodů (pokud některý problém ČSN neřeší nebo řeší jen částečně), orgány státního odborného technického dozoru, každého elektrikáře i každého provozovatele elektrického zařízení.

Statistiky i zprávy o úrazech (včetně smrtelných) a požárech, jejichž příčinou jsou elektrická zařízení, totiž jdou nějak mimo nás. Pokud se ovšem taková událost nepřihodí právě nám.

Elektrické spotřebiče používáme každodenně a zvykli jsme si je brát jako naprostou samozřejmost. Právě počet provozovaných přenosných spotřebičů zaznamenal v posledních letech mimořádný nárůst. Podívejte se kolem sebe, co všechno „elektrického“ máte v kanceláři, v kuchyňce, na chodbě, v dílně, v šatně, ve skladu... Kolik pozornosti těmto svým každodenním pomocníkům věnujete? Jak s nimi zacházíte? Pro kolik spotřebičů jste si sami „vyrobili“ prodlužovací přívody? Jste si skutečně jisti, že jsou všechny bezpečné?

V řadě případů není třeba k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost osob a ochrana před požárem od elektrických spotřebičů, žádný odborník. Mechanicky poškozené spotřebiče a prodlužovací přívody snad ani nemusí kontrolovat odborník pomocí složitého přístroje. Levnější je takové zařízení nahradit novým, popř. to dražší svěřit do opravy odborné firmě (přestože jsem se nesetkal s tím, že by opravna ověřila bezpečnost opraveného spotřebiče ve smyslu ČSN 33 1610 – odpovědí na můj zájem o protokol byl nechápavý pohled pracovnice za pultem).

Převážně však závadu, a to i takovou, která ohrožuje zdraví a životy osob, nelze zjistit pouhým pohledem. Právě v tomto případě je potřebná revize nebo kontrola, kterou vykoná odborník pomocí příslušného přístroje. Skutečný odborník by však měl svému zákazníkovi – provozovateli elektrických spotřebičů – umět poradit např. při stanovení optimálních lhůt revizí a kontrol elektrických spotřebičů, při vytvoření podmínek pro jejich možné prodloužení atd. Věřte, že takový přístup k zákazníkovi se každému vrátí. Zákazník vycítí serióznost a zejména to, že při této činnosti nejde jen o vaše peníze, ale zejména o jeho vlastní bezpečnost.

Vykonat pečlivě a zodpovědně kontrolu či revizi elektrického spotřebiče se může jevit jako triviální pouze na první pohled. Nyní již nevystačíme se ZO 1, nám dříve narozeným důvěrně známou. Jednak norma, jako obraz techniky své doby, má na takové činnosti mnohem přísnější kritéria, jednak současné spotřebiče jsou různorodější, složitější a citlivější. Z tohoto pohledu lze požadavek ČSN 33 1610 na odbornou způsobilost pracovníků, kteří kontroly a revize těchto zařízení uskutečňují, chápat pouze z obecného hlediska odborné způsobilosti pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních. Takový obecný požadavek však nic nevypovídá o nárocích na znalosti příslušných legislativních předpisů a technických norem, na znalosti o využívání postupů při kontrolách a revizích jednotlivých druhů spotřebičů, na používání různých měřicích metod atd. Proto i pracovníci s vyšším stupněm odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., kteří mají tendenci tyto činnosti bagatelizovat, se mohou při kontrolách a revizích dopouštět různých přehmatů končících poškozením až zničením citlivějších spotřebičů. Jejich činnost tak může zákazníka spíš poškodit než mu prospět.

Jsem proto přesvědčen, že naprosté opodstatnění mají specializovaná školení, spojená i s praktickým výcvikem vykonávání revizí a kontrol různých druhů elektrických spotřebičů.

I sebelépe vyškolený a vycvičený pracovník pro kontroly a revize elektrických spotřebičů může udělat chybu. Tak jako jsou rozdíly v kvalitě výrobků a služeb u všech profesí (i mimo elektrotechniku), tak ani všichni kontrolní technici nejsou stejně dobří. Existuje však možnost volby. Kvalita i nekvalita jsou vizitkou konkrétního pracovníka. U toho, který nepracuje kvalitně, si příště práci prostě neobjednám. A špatnou práci přece nemusím ani zaplatit.

Trochu jiné je to u prvního dojmu, který na mne potenciální dodavatel kontrol a revizí elektrických spotřebičů udělá. Ne každý si uvědomuje, že existuje jakási etika podnikání, že já potřebuji zákazníka, a ne naopak. Jestliže těmto kritériím nepřizpůsobím své jednání a chování, nemohu mít žádnou naději na úspěch. A už vůbec ne v případech, kdy se budu snažit svého potenciálního zákazníka „strašit“ předpisy, státními orgány, pokutou atd. Tím nejenže přijdu o možnou zakázku ještě před tím, než skutečně začnu jednat, ale mohu znevážit dobrou práci svých kolegů a poškodit prospěšnou věc. Takové též „elektrikáře“ je potřebné – možná i veřejně – odsoudit.

Je třeba vyjádřit uznání pracovníkům a členům Elektrotechnického svazu českého, jejichž zásluhou byl problém kontroly a revizí elektrických spotřebičů nejen pojmenován, ale i vyřešen. Školení včetně výcviku, která začal pořádat právě ESČ (mimochodem v současné době tato školení pořádají též nejméně další dvě firmy, a to na stejně dobré úrovni jako ESČ), skýtají velkou záruku, že pracovníci, kteří tato školení absolvují, budou dobrými kontrolními techniky.

Budu rád, jestliže i tento článek vyprovokuje další diskusi, avšak věcnou, jejímž výsledkem bude pouze optimalizace provádění kontrol a revizí elektrických spotřebičů a ne jejich zpochybňování. Diskusi, která přispěje ke zvýšení bezpečnosti elektrických spotřebičů. A též se přimlouvám: za toto lobbujme.

PS:
Problematika revizí jak elektrických zařízení obecně, tak i elektrických spotřebičů je též součástí internetového informačního systému pro elektrotechniky (iiSEL) na adresách firmy IN-EL, spol. s r. o., www.in-el.cz a www.iisel.com. Nejen diskutovat, ale též zasílat odborné dotazy, na které se budeme snažit vyčerpávajícím způsobem odpovědět (info@in-el.cz), lze i prostřednictvím internetu, kde na uvedených adresách existuje tzv. Diskusní fórum.