Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Kontroly a revize elektrických spotřebičů během jejich používání

Elektro 10/2000

Ing. Michal Kříž, Jan Lojkásek, IN-EL, spol. s r. o.

Kontroly a revize elektrických spotřebičů během jejich používání

Ke stanovisku Ing. Melena zveřejněnému v ELEKTRO 4/2000

Tímto diskusním příspěvkem pokračujeme ve výměně názorů na bezpečnost při používání elektrických spotřebičů. Na informaci o problematice ve zpracovávání norem, uveřejněné v ELEKTRO 2/2000, reagoval Ing. Melen (článek 4 a 5/2000). V tomto čísle přinášíme odezvu autorů na tutu reakci.

Na úvod chceme zdůraznit, že cílem článku v ELEKTRO 2/2000 nebylo jen iniciovat stanovisko k článku, ale k samotné problematice kontrol a revizí elektrických spotřebičů během jejich používání.

Připustíme-li, že před vydáním ČSN 33 1610 se podobnou problematikou zabývaly i jiné normy, např. ČSN 33 1500 (v podstatě je to pravda), mohla by se elektrotechnická veřejnost právem divit, proč vlastně máme tolik technických norem, když celou problematiku by mohlo „pokrýt“ jen několik základních.

Objektivní statistiky úrazů, popř. požárů zaviněných elektrickými spotřebiči (a možná elektrickými zařízeními vůbec) u nás asi neexistují. Zde tedy musíme přiznat, že informace o úrazech a požárech, jejichž příčinou jsou obecně elektrická zařízení, se nachází spíše v rovině spekulací.

To, že u nás neexistují dostatečně podrobné statistiky, které by nejen uváděly počty úrazů elektrickým proudem, ale zabývaly by se i jejich příčinami, je podle našeho názoru chyba. Je totiž rozdíl, zda jde o úrazy způsobené elektrickým spotřebičem, popř. jeho vadným přívodem, nebo o úrazy způsobené při práci na elektrickém zařízení vn pod napětím. Obojímu je jistě nutné zabránit, ale vhodné prostředky je možné volit jen na základě podrobnějšího rozboru statistiky.

Statistiky o počtech úrazů elektrickým proudem v jednotlivých zemích před zavedením proudových chráničů a po jejich zavedení byly zveřejněny v předcházejících číslech ELEKTRO. Tyto statistiky byly jistě oponovány na mezinárodní úrovni, ale přesto se staly podkladem např. k tomu, že venkovní zásuvky, zásuvky v koupelně i zásuvky na staveništi musejí být chráněny citlivými proudovými chrániči. ČR takovéto statistiky nemohla poskytnout, přestože v rámci dotazníkového řízení také předkládá určité údaje mezinárodním normalizačním organizacím. Na základě souhrnu názorů z více států se zpracovávají a zavádějí nové technické normy, materiály, výrobky, technologické postupy atd. (viz např. proudové chrániče, přepěťové ochrany apod.). Že je to něco jiného než otázka bezpečnosti elektrických spotřebičů? Možná. Princip však zůstává: zajistit maximální úroveň bezpečnosti elektrických zařízení.

Přesto v současné době převážná většina požadavků technických norem již není jen reakcí na nejrůznější problémy, ale vychází z teoretických základů elektrotechniky a zkušeností technické veřejnosti v praxi. Norma většinou předvídá. Iniciátoři jejího zpracování vždy nečekají na statistiku, ale vědí, že určité místo je rizikové nebo rizikovější než jiné, popř. je specifické nebo nějakým způsobem zvláštní. Výsledkem je norma, která stanoví zásady, při jejichž dodržení lze potenciální riziko snížit – viz např. celá část 7 ČSN 33 2000.

Proto se zřejmě nikdy přesně nedovíme (až budou k dispozici příslušné statistiky), zda případný nízký počet úrazů nebo požárů, jejichž příčinou byly elektrické spotřebiče, byl důsledkem všeobecně dobrého stavu těchto spotřebičů, k němuž přispěly i pravidelně prováděné kontroly a revize podle ČSN 33 1610, nebo je to důsledek něčeho jiného.

Zda zpracováním a vydáním ČSN 33 1610 byl problém pojmenován a vyřešen, je věcí názoru.

Cožpak lze konstatovat, že např. vydáním ČSN 33 2000-4-41 nebyl problém ochrany před úrazem elektrickým proudem pojmenován a vyřešen pouze proto, že k jejímu znění má množství elektrotechniků připomínky (možná i oprávněné)? Nebo že v roce 1965 nebyl pojmenován a vyřešen tentýž problém vydáním ČSN 34 1010?

Nemyslíme si, že takové úvahy jsou správné. To by asi nikdy a nikde nemohla být vydána žádná technická norma, ba ani žádný legislativní předpis. Spíše je třeba vidět, že i technická normalizace je neustále probíhající proces. Stávající normy určitě budou nahrazovány novějšími, popř. doplňovány dodatky, a to jako reakce na vývoj techniky, poznatky z praxe atd. To nepochybně platí i v případě ČSN 33 1610.

Pokud si však budeme na stránkách odborných časopisů sdělovat, zda ČSN 33 1610 vyplnila „normalizační díru“ či nikoliv, popř. jaký kdo má přehled o statistikách (domníváme se, že v tomto směru by nás měly poučit právě orgány dozoru), spíše odbornou veřejnost od věcné diskuse odradíme, než ji vyvoláme.

P. S.
Právě jsme dočetli pokračování stanoviska zmíněného autora v čísle 5/2000. Elektrotechnické veřejnosti je předložen jakýsi návrh Technicko-organizačního opatření. Budiž. Jsme však v rozpacích nad názorem autora o revizních kartách. Ty zřejmě skutečně nemohou sloužit k evidenci nebo ji nahrazovat. Jakým způsobem a v jaké podobě prezentovat výsledky kontrol a revizí elektrických spotřebičů však v článku schází.