Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Konference Milníky digitalizace

Konference se konala 25. ledna 2011 v Top Hotelu Praha. Byla vě­nována chytrým sítím (Smart Grid), jejich souvislostem a očekávaným přínosům, ale i problémům při realizaci, včetně potřebné legislativy. V úvodu konference referoval o stavu legislativy Ing. Roman Portužák, ředitel odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Další účastníci pak referovali o předpokládaném uplatnění technolo­gií Smart Grid v blízké budoucnosti. Blok přednášek byl věnován optimalizaci spotřeby v souvislosti s inteligentními domy.
 
Pro dosavadní elektrorozvodné sítě je typické, že energie v nich teče směrem ze sítě k uživateli a platby proudí opačným směrem. Síť se chová předvídatelně. Naproti tomu jsou chování spotřebite­lů a jejich okamžitá spotřeba energie nepředvídatelné. Výjimkou je systém hromadného dálkového ovládání (HDO). Na základě kódo­vaných povelů, předávaných po rozvodné síti, jsou spínány vybra­né spotřebiče. Někdy se o síti se systémem HDO mluví jako o chyt­ré síti nulté generace.
Nepředvídatelnost do sítě vnášejí např. větrné a fotovoltaické elek­trárny. Stále více domů je v současnosti také řešeno s vlastním zdro­jem elektrické energie, jako jsou fotovoltaické panely na střechách, nebo malé větrné elektrárny. Odběratel je využívá ke snížení spotře­by ze sítě a omezení závislosti na dodávkách ze sítě. Pokud majitelé budou činnost takových zdrojů koordinovat, mohou významně přispět ke stabilizaci sítě. Energie může téci od spotřebitelů do sítě a platby opačným směrem.
 
Elektrickou energii nelze ve větším měřítku skladovat. Velkou kapa­citu přitom nabízejí akumulátory v automobilech na elektrický a hyb­ridní pohon. Koordinovaným řízením souboru privátních i veřejných nabíjecích stanic si lze v průběhu noci půjčit energii do sítě a zase ji vrátit tak, aby majitel auta měl ráno nabitou baterii.
 
Smard Grid budou nepochybně přínosem pro provozovatele sítí i pro odběratele. Nepochybně přinesou další příznivé efekty, než kte­ré jsme zde stačili uvést. Zbývá vyřešit mnoho problémů technic­kých, komunikačních, organizačních, legislativních, bezpečnostních a ekonomických.

(Ladislav Šmejkal)