Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Komentář vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice

(8. část – dokončení)
 
Ing. Jiří Sajner, znalec z oboru bezpečnosti práce,
se zvláštní specializací pro elektrická zařízení
 
Termín a místo konání zkoušek nebo přezkoušení ohlašuje vždy organizace, která zkoušky nebo přezkoušení organizuje, a to místně příslušnému orgánu dozoru v případě § 7, § 8, § 10, příslušnému energetickému závodu v případě § 8, § 10 a příslušné odborové organizaci v případě § 6 až § 8, § 10 a § 11.
 
§ 15 Osvědčení
(1) Organizace vydá pracovníkům uvedeným v § 6 až § 8 a v § 10, kteří složili zkoušku, osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze 3.
 
(2) Pracovníkům uvedeným v § 9 vydá osvědčení příslušný orgán dozoru s uvedením druhu a napětí elektrického zařízení a třídy objektu.
 
(3) Organizace je povinna vést evidenci vydaných osvědčení přístupnou příslušným orgánům dozoru.
 
(4) Pracovník, kterému bylo vydáno osvědčení, je povinen ho předložit na požádání příslušným orgánům dozoru.
 
V současné době, po předchozí změně některých ustanovení zákona o státním odborném dozoru, vydává osvědčení pracovníkům uvedeným v § 15 odst. 2 Vyhlášky, po předchozím ověření znalostí, organizace státního dozoru (TIČR – Technická inspekce České republiky) – viz komentář výše, a to pracovníkům spadajícím pod působnost uvedeného státního odborného dozoru.
 
Co se týká osvědčení, které podle § 15 odst. 1 Vyhlášky vydává organizace, záleží na formě, jakou si pro vydávání osvědčení
zvolí. Většinou se používá forma, která je uvedena v příloze 3 Vyhlášky.
 
Jde-li o případy, kdy je pracovník zkoušen mimo vlastní organizaci, může být osvědčení podle § 15 Vyhlášky i vypracováno organizací, která zkoušky provedla (její zkušební komisí). Musí však být verifikováno (orazítkováno a podepsáno) odpovědným pracovníkem organizace, která pracovníka ke zkoušce vyslala. Pouze těmito náležitostmi opatřené osvědčení lze považovat za platné. Opět komentář výše.
 
U pracovníků, kteří vykonávali činnost podle dříve platné ČSN 34 3100 charakterizovanou jako činnost cizími (vyslanými) pracovníky, bylo požadováno, aby organizace zajistila, aby byli tito pracovníci vybaveni např. kvalifikačním průkazem. Záleží tedy na organizaci, zda v tomto případě zvolí formu osvědčení takovou, aby bylo osvědčení v přenosné formě, nebo zda k osvědčení podle Vyhlášky ještě vydá zmíněný kvalifikační průkaz, popř. zvolí jinou prokazatelnou formu.
 
Opět připomínám nezávaznost ustanovení normy ČSN 34 3100, a tak je nezbytné, aby organizace tuto problematiku měla vyřešenu i ve svém místním provozně-bezpečnostním předpisu a v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Ostatně tuto otázku řeší i požadavky uvedené v zákoníku práce.
 
V osvědčení musí být vždy vymezen druh a napětí elektrických zařízení, na které má pracovník ověřeny znalosti. Druhou stranu osvědčení je pak možné využít pro zvláštní záznamy. Např. k záznamu organizace, která ve smyslu § 14 odst. 5 Vyhlášky potvrzuje platnost tohoto osvědčení i pro činnost při změně pracovního poměru, dále i pro záznamy o opakovaném přezkoušení. Uvede se např. text: Platnost osvědčení nezměněna, datum, podpis odpovědného pracovníka organizace a razítko.
 
Při přezkoušení se uvede např.: Přezkoušen, datum, s výsledkem vyhověl, podpis odpovědného pracovníka, organizace a razítko. Při změně rozsahu činnosti se vydává vždy nové osvědčení.
 
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 16
(1) Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací na elektrických zařízeních podle vyhlášky č. 95/1961 Sb., se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v § 7, pokud řídící činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.
 
(2) Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení ucelené montážní nebo údržbové činnosti podle vyhlášky uvedené v odst. 1 v organizacích, které vykonávají činnost na elektrických zařízeních dodavatelským způsobem, se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v § 8, pokud řídící činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.
 
(3) Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací na elektrických zařízeních podle vyhlášky uvedené v odst. 1 a kteří byli organizací pověřeni ve smyslu § 4 odst. 1 uvedené vyhlášky jako pracovníci odpovědní za vykonávání těchto prací, se považují za pracovníky s kvalifikací uvedenou v § 8, pokud tuto činnost nepřerušili na dobu delší než dva roky.
 
(4) Organizace musí zajistit nové přezkoušení a vydání nového osvědčení pracovníkům uvedeným v odst. 1 až odst. 3 nejpozději do tří let ode dne jejich zkoušky nebo posledního přezkoušení.
 
V tomto paragrafu byla potvrzena platnost osvědčení vydaných podle vyhlášky MPE č. 95/1961 Sb. a stanoveny podmínky, za kterých byla tato osvědčení uznávána v přechodném období.
 
V odst. 4 Vyhlášky bylo uvedeno důležité ustanovení, které požadovalo, aby organizace zajistila nejpozději do tří let ode dne zkoušky nebo posledního přezkoušení pracovníků jejich nové přezkoušení a vydání nového osvědčení. Tímto ustanovením se sjednotil požadavek na tříleté pravidelné přezkušování.
 
§ 17
(1) Osvědčení k vykonávání revizí elektrických zařízení vydaná před 1. lednem 1979 platí do 30. června 1983.
 
(2) Organizace jsou povinny žádost o vydání nového osvědčení pro své pracovníky podat nejpozději do 31. prosince 1982.
 
(3) Pracovníka přihlašuje na zkoušku organizace (§ 9), se kterou je v pracovním poměru.
 
(4) Osvědčení vydaná před 1. lednem 1979 orgány státní báňské správy zůstávají v platnosti, pokud se oprávnění pracovníci podrobili přezkoušení před příslušným orgánem státní báňské správy do 30. června 1983.
 
Ustanovení tohoto tehdy účelově změněného paragrafu je zde uvedeno již ve znění Vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 98/1982 Sb., kterou bylo původní znění nahrazeno. Účinnost této změny byla dnem 1. září 1982.
 
Byla-li přihláška podána po 31. prosinci 1982, byla považována za nové podání a pracovníci se pak museli podrobit zkoušce
v plném rozsahu.
 
§ 18
Výjimky z požadavků na odborné vzdělání a praxi uvedených v této vyhlášce může povolit ve zvlášť odůvodněných případech příslušný orgán dozoru, a to na žádost organizace, popř. na žádost příslušného ústředního úřadu nebo orgánu.
 
Pro některé učební obory neuvedené v příloze odborných vzdělání (příloha 2 Vyhlášky) se činnost těchto pracovníků řeší výjimkami s tím, že výjimka se vztahuje vždy jen na činnost na elektrických zařízeních, které byly předmětem vyučení. Jako příklad byl uveden mechanik chladírenských zařízení.
 
§ 19
Zrušuje se vyhláška č. 95/1961 Sb., o podmínkách odborné způsobilosti pro vykonávání a řízení montáže a údržby elektrických zařízení, hromosvodů a antén.
 
§ 20
Tato Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1979.
 
Podepsáno předsedy obou úřadů.
 
Pro úplnost ještě uvedu přílohy Vyhlášky a v případě potřeby je doplním komentářem.
 
Nejdříve k příloze č. 1 Vyhlášky, kterou jsem převzal ze sbírky zákonů.
 
Při tvorbě těchto požadavků na dobu praxe jsme vycházeli z dřívějších požadavků a akceptovali jsme některé změny navržené odborníky. Doba praxe je v přehledných tabulkách (obr. 1) definována pro § 6 až § 9.
 
Pozn.11) k době praxe – zní:
 
Z celkové praxe musí být absolvován alespoň jeden rok na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí (§ 13 odst. 1). Pokud je požadovaná praxe pro činnost na hromosvodech kratší než jeden rok, stačí tato kratší doba.
 
V § 13 odst. 1 Vyhlášky je opět odkaz na vysvětlení, co se rozumí elektrickým zařízením příslušného druhu a napětí. Toto již
bylo připomenuto v úvodní části komentáře – viz výše.
 
Pozn. 12) k době praxe zní:
 
Z celkové praxe musí být absolvována alespoň polovina u elektrických zařízení, u kterých je požadována nejvyšší odborná
kvalifikace pro vykonávání revizí. Je-li tato polovina delší než dva roky, stačí tyto dva roky.
 
V příloze 2 Vyhlášky je uvedeno, co je považováno za ukončené odborné vzdělání (viz § 5 odst. 1 Vyhlášky).
 
Pod písm. a) jsou uvedena vyučení v oborech s uvedením tehdy platných číselných znaků. Zařazení těchto učebních oborů bylo v průběhu zpracovávání Vyhlášky průběžně projednáváno a vyhodnocováno. Uvedený přehled ve Vyhlášce byl pak ve schvalovacím procesu Vyhlášky rovněž schválen ministerstvem školství. V současné době je třeba vycházet z uvedených výčtů výučních oborů a v případě nejasností jejich zařazení projednat s příslušným odborem ministerstva školství, Státním úřadem inspekce práce a ministerstvem práce a sociálních věcí.
 
Poslední, a neméně důležitou je příloha č. 3 Vyhlášky (obr. 2). V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 Vyhlášky je tato příloha publikována ve Vyhlášce jako vzor. Komentář k formě osvědčení byl již uveden v komentáři k § 15 Vyhlášky. Forma tohoto vzoru přinesla s odstupem času také často nesprávný výklad ve vyplňování tohoto vzoru.
 
Jednotlivé kvalifikační stupně uvedené v § 5 až § 8 jsou spolu úzce svázány ve svých požadavcích. Je to tak, že každý vyšší stupeň kvalifikace vychází z předchozího, a tak v sobě zahrnuje vše, co se týkalo paragrafu nižšího. Je vlastně nástavbou paragrafu předchozího. Jinými slovy, pracovník s vyšší kvalifikací má kvalifikaci k tomu, aby mohl vykonávat činnosti, které jsou dovoleny pracovníkovi s nižší kvalifikací. Tedy má-li někdo kvalifikaci např. podle § 7 pro řízení činnosti, není jeho činnost limitována pouze na řízení činnosti, ale může vykonávat všechny činnosti na elektrických zařízeních, které jsou dovoleny pracovníkům znalým s vyšší kvalifikací, tedy činnosti dovolené pracovníkům s § 6 nebo § 5. Stejně tak je to s pracovníky podle § 8, tedy pracovníky pro řízení činnosti vykonávané dodavatelským způsobem a pracovníky pro řízení provozu, kteří stejně jako pracovníci s § 7 mohou jako pracovníci znalí s vyšší kvalifikací vykonávat všechny činnosti, které jsou této kategorii pracovníků dovoleny.
 
Bohužel se setkávám s názorem, že tomu tak není a že v osvědčení musí být vždy uvedeno, kterými všemi činnostmi může být pracovník pověřen. A tak je v praxi osvědčení tímto způsobem vyplňováno. Tedy např. u pracovníka, který získal kvalifikaci podle § 7 (viz část 1. písm. b/ vzoru osvědčení) pro řízení činnosti, by se ještě podle uvedených názorů muselo vyplnit, že může být pověřován ještě činností pracovníka znalého s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost (viz část 1. písm. a/ vzoru osvědčení).
 
Ty organizace, které takto osvědčení vyplňují, se snaží předejít střetu s nesprávným výkladem např. s některými pracovníky státního odborného dozoru při výkonu jejich činnosti.
 
Obr. 1. Příloha 1 k vyhlášce č. 50/1978 Sb.
Obr. 2. Příloha 3 k vyhlášce č. 50/1978 Sb.