Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Více aktualit

Ke stanovisku SÚIP

Ani v tomto, v prvním čísle Elektra 2008 oficiální stanovisko SÚIP k problematice revizí ručního nářadí a spotřebičů nenaleznete.
 
Samozřejmě, že to vaší redakci dodáme! Už do příštího čísla. Ale v našem stanovisku nebude vůbec nic převratného!“ ujistil mě v polovině prosince ředitel odboru inspekčních činností pan Ing. Michal Ronin z pražského pracoviště SÚIP.
 
Stanovisko zpracováno má, musí však projít schválením a projednáním generálního inspektora...
 
Možná si teď někdo zamnul ruce. Možná si připomněl, že mi podobný vývoj již dopředu avizoval. Jenomže víte, milí čtenáři, ono vůbec nejde o to, zda se dočká nebo nedočká redakce Elektro. Jde o rozpor, který se týká celé naší elektrikářské obce. O rozpor, kdy SÚIP, státní kontrolní a inspekční orgán, má na věc mnohem liberálnější a praxi lépe vyhovující náhled než ESČ, který jako cechovní organizace chce reprezentovat pokud možno celou elektrotechnickou obec.
 
Jde o to, zda se dočkají řešení ti, kteří s tímto rozporem mají problémy. To jsou např. kvalifikovaní RT, kteří se mají celí žhaví hrnout do revizí celých hromad spotřebičů a ručního nářadí – počínaje adaptéry a varnými konvicemi, přes skenery, PC, nářadí na stavbách, u firem atd., a to za únosnou cenu, která by zároveň kvalifikovaného RT zaplatila.
 
To jsou např. provozovatelé, kteří obhospodařují větší počet tohoto sortimentu (firmy, nemocnice, školy, hotely apod.) a kterým se agenda spojená s revizemi spotřebičů pěkně prodraží.
 
To jsou např. ti, kteří si kladou otázky, jak rozlišíme revizi od opravy s výměnou vadné části? Jak stanovit rozdíl mezi kontrolou a revizí elektronářadí? Zda stačí obvyklá vizuální kontrola a obyčejná zkouška funkčnosti? Co s kontrolami a revizemi elektrických spotřebičů, které jsou k dispozici v půjčovnách nářadí a spotřebičů používaných převážně na stavbách? Zda je skutečně před každým (byť jednodenním) zapůjčením spotřebiče nutné provádět revizi ve smyslu ČSN 33 1610, tabulka 1? U ručního elektrického nářadí přeci postačuje kontrola (čl. 4.2 ČSN 33 1600), nikoliv revize. A další, a další...
 
Vrátím-li se k totiž k informacím v článcích ESČ v Elektru č. 7/07 a č. 10/07, odpovědi na uvedené otázky tyto články nedávají.
 
Neočekával jsem od SÚIP bůhvíjak „převratné stanovisko“. Dokument uvedený v Elektru č. 11 na str. 8 hovoří jasně, z jakých pozic případné stanovisko SÚIP vychází. Očekával jsem však větší pružnost a popravdě řečeno i nebojácnost kvalifikovaně, oficiálně, byť opakovaně sdělit svůj názor odborné elektrotechnické veřejnosti. Navíc jedné z jejích nejkvalifikovanějších skupin, RT, které se problematika revizí týká. Vždyť dopis SÚIP, který se ohrazoval proti článkům ESČ v Elektru č. 7/07 a č. 10/07 (jeho část uvedena ve „slově šéfredaktora“ v Elektru č. 11/07), jsem od SÚIP obdržel poměrně promptně.
 
Mým cílem a cílem redakce Elektro je položit startovní čáru procesu konstruktivních jednání všech kompetentních institucí, jejichž vyústěním musí být jednotně a srozumitelně daná pravidla, kdo, za jakých podmínek a jakým způsobem může provádět kontroly, prohlídky a revize spotřebičů a ručního nářadí u provozovatelů. Současná pravidla pro tuto problematiku nejsou ani jednotná, ani srozumitelná – a nic na tom nezmění skutečnost, zda bude vyjádření SÚIP uvedeno v Elektru
č. 1/08 nebo v č. 2/08.
 

Názor redakce Elektro

V posledním nejméně desetiletí jsme zaznamenali jak početní, tak i technický nárůst velmi sofizované elektroniky a elektrotechnických zařízení. S tímto nárůstem logicky roste pravděpodobnost bezpečnostních rizik. Tato rizika nabývají a budou stále nabývat mnoha různých podob (nové zemědělské, zdravotnické a průmyslové provozy, výbušné prostředí, mezirezortní zvyklosti atd.). Statisticky i prakticky vzato, v ČR porostou i škody plynoucí z případného neodborného provádění kontrol spotřebičů, zařízení a nářadí. Je proto zcela nepochybné, že i „běžný elektrikář“ bude muset mít do budoucna velmi široké znalosti elektrotechnické problematiky.
 
Je taktéž zcela nepochybné, že „revize“, jakožto nejkvalifikovanější a nejvyšší stupeň preventivní kontroly, bude muset provádět špičkově vyškolený odborník, ať už se jeho funkce bude nazývat „revizní technik“ nebo „elektrotechnik-specialista“ nebo „inspektor“ či jakkoliv jinak. Nicméně strukturu a periodicitu prohlídek, kontrol a revizí si bude muset určit provozovatel sám, a to s ohledem na stupeň kvalifikovaně vyhodnoceného rizika, na náročnost a množství jím provozovaných elektrozařízení a s ohledem na ustanovení norem. A RT s paragrafem 9 nebude v tomto systému jediný a samoúčelný prvek bezpečnosti a prevence, ale bude tento systém tvořit spolu s dalšími, nižšími stupni kontrol, s nižšími kvalifikačními paragrafy.
 
Revizní technik byl vždy tím nejlepším elektrikářem. Praxe sice napovídá, že i tato profese je mírně zaplevelena ne vždy skutečnými odborníky, ale obecně stále platí, že odbornost „revizní technik“ již sama o sobě vždy něco znamenala.
 
Pokud by měl RT s paragrafem 9 opravdu kvalifikovaně „revidovat“ vše, co podle shnilé vyhlášky 20/1979 Sb. patří mezi VTZ, musel by se u tisíců firem vypořádávat i s tisíci adaptéry, přívodními šňůrami k PC a mnoha a mnoha dalšími podobnými elektrickými zařízeními. Pak by to ovšem byla pouze degradace této odbornosti. Naskýtá se otázka, čemu a hlavně komu by to vlastně prospělo?
 
Co však může za současného stavu očekávat provozovatel jakéhokoliv zařízení zavánějícího elektřinou? A to nejen zařízení, které provozuje pouze uživatelsky, ale zejména zařízení, které provozuje výrobně a provozně? Co má očekávat v situaci, kdy se o radu obrátí na svůj OIP, poté na svou pobočku ITI a poté popř. na svůj cech, má-li poblíž vůbec nějaký, a všude dostane polovičatě rozdílnou odpověď?
 
Mám odpovědi přímo z terénu:
  • provozovatel alibisticky buď pošle (a zaplatí) všechno, co má ruce a nohy, na vyškolení na paragraf 9, nebo si sjedná (a zaplatí) kvalifikovaného RT externě,
  • živnostník živící se elektrotechnikou buď už devítku má, nebo se nechá vyškolit,
  • kvalifikovaný RT zvýší otáčky a sazby a bude revidovat absolutně všechno, co spadá pod shnilou, leč všeobjímající vyhlášku 20/1979 Sb.,
  • ITI bude postupovat přesně podle zákona 174/1978 Sb.,
  • SÚIP bude postupovat přesně podle zákona 251/2005 Sb.

A co bude dělat ESČ?

ESČ patří mezi podnikatelské a manažerské profesní organizace, které jsou určeny k tomu, aby prosazovaly zájmy podnikatelské sféry vůči výkonné a zákonodárné státní moci. Že ESČ může být i pro SÚIP partnerem, dokládá skutečnost, že v nedávné minulosti obě tyto instituce spolupracovaly právě na projednávání problematiky úpravy norem ČSN 33 1600 a 33 1610. Pak jistě bude ESČ i nadále všemi prostředky pracovat na tvorbě a sjednocení srozumitelných a v praxi použitelných pravidel pro vykonávání kontrol a revizí spotřebičů a ručního nářadí.
 
Věřím tomu, že se ESČ cítí být v této věci SÚIP dostatečným oponentem a že využije i stránek Elektro k prezentování informací o postupu dalších jednání.
 
Ing. Jiří Kohutka,
šéfredaktor Elektro