Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Když je atomům těsno

číslo 6/2006

Když je atomům těsno

Velmi silným stlačením látek je možno přiblížit jejich jednotlivé atomy natolik, že jsou rychle rostoucími meziatomárními silami „přinuceny„ změnit jak své prostorové uspořádání (krystalovou strukturu), tak chování a prostorové rozložení svých vnějších elektronů a tím i fyzikální vlastnosti stlačovaných látek. To vše se děje obvykle v tlakové oblasti vymezené jednotkami až stovkami GPa (gigapascal Laboratoř vysokých tlaků v oddělení magnetik a supravodičů, Fyzikálního ústavu AV ČR, se podílí na rozsáhlém studiu magnetických struktur a interakcí v intermetalických sloučeninách, v extrémních podmínkách vysokých tlaků, nízkých teplot a vysokých magnetických polí. Působením vysokých hydrostatických tlaků byl zcela potlačen feromagnetický základní stav ve vybraných intermetalických sloučeninách železa. Tlakem vyvolané, nesouměřitelné spirální magnetické struktury byly podrobně charakterizovány metodami neutronové difrakce za tlaku, v rámci výzkumných projektů na velkých evropských neutronových zařízeních v Grenoblu, v Saclay a v Berlíně.

Ve vybraných intermetalických sloučeninách vzácných zemin se podařilo vyvolat působením vysokých hydrostatických tlaků koincidenci strukturního a magnetického přechodu a tím i velmi výrazné zvýšení magneto-kalorického jevu v těchto studovaných látkách. Získané poznatky významně ovlivňují vyhledávání materiálů vhodných pro magnetické chlazení, jehož vývoj v posledních letech rychle postupuje do stadia praktického využívání.