Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Kam s vyřazenými kondenzátory a transformátory obsahujícími PCB?

Elektro 3/2000

Ing. Ivo Slováček

Kam s vyřazenými kondenzátory a transformátory obsahujícími PCB?

Mnohé ze čtenářů po přečtení názvu článku napadne, že se s problematikou kondenzátorů, popř. transformátorů kontaminovaných polychlorovanými bifenyly (PCB) již ne mohou setkat. Jsou toho názoru kromě ji ného také proto, že v posledních letech se o problematice PCB ve sdělovacích prostředcích přestalo diskutovat a že se kondenzátory s dielektrickou náplní obsahující PCB nevyrábějí již od roku 1985. Opak je však pravdou.

V současné době totiž končí životnost mnoha kondenzátorů, v jejichž dielektriku je PCB. V tom lze pro energetiky, ale především pro majitele společností, v nichž tento vysoce kontaminovaný odpad vlivem odpojení kondenzátorů od napětí vzniká, spatřovat velké nebezpečí. Je to nebezpečí týkající se zdraví (ač se projeví po několika měsících až letech), ale především nebezpečí ekonomické, jehož důsledky lze pocítit velmi brzy. Je tomu tak proto, že nejnižší hranice pokuty za nakládání s odpadem kontaminovaným PCB pro právní subjekty bez platné autorizace je 30 000 Kč.

A nyní se vraťme k polychlorovaným bifenylům a vysvětleme si

Co polychlorované bifenyly vlastně jsou
Polychlorované bifenyly se začaly vyrábět ve 30. letech v USA. Pro své výborné fyzikálně-chemické vlastnosti našly velmi brzy široké uplatnění v průmyslu. Dlouho byly považovány za zcela neškodné.

Teprve na konci 60. let bylo zjištěno, že při vyšších dávkách mohou působit toxicky, a proto byly označeny jako potencionální karcinogeny. V bývalé ČSSR se polychlorované bifenyly vyráběly v jediném monopolním podniku CHEMKO Strážské od roku 1959 do 15. ledna 1984. Celkově bylo v ČSSR za 25 let vyrobeno 21 481,8 t PCB.

Obr. 1.

Fyzikálně-chemické vlastnosti PCB
CB jsou bezbarvé (průzračné) nebo žlutě zbarvené netěkavé kapaliny. Jejich vlastnosti jsou ovlivněny stupněm chlorace a obsahem chloru. Pohybují se v tomto rozmezí:

molekulová hmotnost: 292 až 361
měrná hustota: 1,3 až 1,6 g/cm3
bod varu: 310 až 390 °C
rozpustnost ve vodě: 10–5 g/l

Z uvedených parametrů je patrné, že jsou téměř nerozpustné ve vodě, naproti tomu jsou dobře rozpustné v organických rozpouštědlech a tucích. Pro tuto svoji vlastnost jsou velmi nebezpečné, neboť jako tzv. lipofilní látky se kumulují v tukových tkáních živých organismů.

Díky dalším výborným vlastnostem PCB dosáhly velmi širokého uplatnění v průmyslu. Jsou to tyto vlastnosti:

  • teplotní stálost,
  • odolnost vůči vzplanutí při teplotách jejich varu,
  • odolnost vůči oxidaci,
  • odolnost vůči kyselinám a zásadám,
  • vysoká dielektrická konstanta,
  • vyšší teplota (nad 1 000 °C), při níž nastává hoření.

Účinky polychlorovaných bifenylů na zdraví
Používání bifenylů, včetně polychlorovaných, ve všech průmyslově rozvinutých zemích s sebou nese množství hygienických, zdravotních problémů, zvláště se týkajících poškození zdraví při práci s nimi, a jiných závažných problémů.

PCB mohou při průmyslové pracovní expozici vstoupit do organismu tímto způsobem:

  • dýchací cestou (prach, páry, mlha, aerosol),
  • průnikem pokožkou (při polití nebo potřísnění),
  • orální cestou (při požití ústy).

Vstřebávají se i neporušenou pokožkou a dostávají se lymfatickým (mízním) a krevním oběhem do lymfatických uzlin a sleziny. Po vniknutí do organismu mohou způsobit poškození jater a ovlivnit všechny biochemické děje související s činností jaterních mikrozomálních enzymů. Zvýšené koncentrace PCB v organismu mohou způsobit genetické změny. Kromě toho jsou to podezřelé chemické karcinogeny, které mohou být příčinou maligních melanomů (zhoubné nádory obsahující melanin), karcinomů rekta, jater, zažívacího ústrojí, lymfatické a krvetvorné tkáně apod. Ve styku s pokožkou vyvolávají vyrážky (chlorová trudovitost, chlorová akné). Polychlorované bifenyly jsou látky velmi rezistentní, s pomalou metabolizací (několik hodin i měsíců, podle množství chloru v molekule PCB), které se – vázané na tukové tkáně – deponují v organismu. Mimo pracovní expozici vzniká – vzhledem k jejich značné inertnosti a pomalému rozkladu v přírodě – i velké nebezpečí expozice a postižení početných skupin obyvatelstva reziduy PCB, které přecházejí z kontaminovaného životního prostředí potravinovým řetězcem do lidského organismu.

Místo výskytu a obchodní názvy PCB v praxi
Přestože PCB mají negativní vliv na zdraví a životní prostředí, stále se pro své velmi dobré fyzikálně-chemické vlastnosti používají. Převážně se používaly a dodnes se stále ještě vyskytují v:

  • elektrotechnickém průmyslu, kde se pro svou vysokou dielektrickou konstantu používaly jako náplň kondenzátorů a transformátorů, (obr. 1.)
  • hydraulických systémech, kde se pro svou stlačitelnost používaly jako hydraulické kapaliny,
  • teplosměnných systémech jako média,
  • plynových turbínách a vakuových čerpadlech pro dobré mazací schopnosti jako mazadla,
  • plastech jako změkčovadla.
  • nátěrových hmotách, barvách a lacích, v nichž tvořily zvláčňující přísadu,
  • některých pesticidech.

Výrobky obsahující polychlorované bifenyly (PCB) se v Československu vyráběly pod těmito obchodními názvy:

Označení výrobku Použití
Delor 103 elektroizolační kapalina
Delor 105 elektroizolační kapalina
Delor 105 T elektroizolační kapalina
Delor 106 elektroizolační kapalina
Delor 106/80X elektroizolační kapalina
Delotherm DH teplonosné médium
Hydrochlor 103 hydraulická kapalina
Hydelor 103 hydraulická kapalina
Hydelor 104 hydraulická kapalina
Hydelor 1104 hydraulická kapalina

Ze zahraničí se dovážely výrobky obsahující PCB pod těmito obchodními názvy:

Označení výrobku Země vývozu
Aroclor USA, Velká Británie a Japonsko
Chlorextol USA
Dykanol USA
Inerteen USA
Noflamol USA
Pyranol USA
Terminol USA
Clophen SRN
Pyralen Francie
Phenocloc Francie
Fenclor Itálie
Santotherm Japonsko
Sovtol SSSR
Sovol SSSR

Nyní se pokusme přiblížit platnou legislativu ČR ve spojitosti s odpadem kontaminovaným polychlorovanými bifenyly.

Legislativa ve spojitosti s odpadem s PCB
Dne 1. ledna 1998 vstoupil v platnost Zákon o odpadech č. 125/1997 Sb. Podle tohoto zákona jsou PCB odpadem, neboť podle definice odpadu je odpadem „též movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit, nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu“, viz § 2 odst. 1 zmíněného zákona. Jako zvláštní právní předpis je zde možné uvažovat zákon č. 20/1996, včetně pozdějších úprav a doplňků, v němž je stanoveno, že vyřazené výrobky a provozní prostředky s náplní polychlorovaných bi fenylů je nutné odborně zneškodnit z hlediska péče o zdravé životní podmínky a ochranu životního prostředí. Poněvadž polychlorované bifenyly jsou pro lidský organismus nebezpečné pro svou

  • ekotoxicitu,
  • následnou nebezpečnost,
  • pozdní účinek

což jsou tři z dvanácti kritérií nebezpečných vlastností odpadů, které definuje v příloze č. 2 zákon 125/97 Sb., o odpadech, jsou PCB zařazeny mezi nebezpečné odpady podléhající zpřísněnému režimu. Tento tzv. zpřísněný režim pro nakládání s nebezpečnými odpady definuje § 3 odst. 3 zákona 125/97 Sb., o odpadech, jako „odpady, které svým charakterem nebo kumulací svých nebezpečných vlastností představují mimořádně vážné riziko pro životní prostředí“.

V katalogu odpadů (vyhláška 337 z roku 1997) jsou odpady obsahující PCB uvedeny na několika místech, přičemž vždy spadají do kategorie N – nebezpečné. Následně jsou specifikovány mezi čtrnácti nebezpečnými odpady podléhajícími zpřísněnému režimu nakládání s nimi.

Katalogová čísla odpadů:
13 01 01 Hydraulické oleje s obsahem polychlorovaných bifenylů nebo polychlorovaných terfenylů kategorie: N
13 03 01 Izolační a/nebo teplonosné oleje a jiné kapaliny s obsahem polychlorovaných bifenylů a/nebo polychlorovaných terfenylů kategorie: N
16 02 01 Transformátory s obsahem poly chlorovaných bifenylů a/nebo polychlorovaných terfenylů a/nebo kondenzátory s obsahem polychlorovaných bifenylů a/nebo polychlorovaných terfenylů kategorie N

Pro majitele, tj. původce těchto odpadů, vyplývají ze zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, povinnosti, při jejichž nedodržení hrozí sankce. Tyto povinnosti lze shrnout takto:

  1. Původce musí odpady s PCB zabezpečit před odcizením či jiným nežádoucím únikem do okolí. Způsob skladování či provozu zařízení obsahujících PCB musí těmto požadavkům odpovídat. Při skladování v zabezpečených skladech je nutné tyto odpady shromažďovat odděleně a kontejnery a zařízení obsahující PCB musejí být označeny patřičným způsobem(§ 5 odst. f zákona 125/97 Sb.). (Obr. 2.)

  2. Pokud původce vlastní zařízení s PCB, z nichž se po jejich vyřazení z provozu stane nebezpečný odpad podléhající zpřísněnému režimu, musí mít pro to, aby mohl s tímto odpadem nakládat (odpojit vyřazená provozní zařízení od zdroje napětí a uložit takto vzniklý odpad do zabezpečeného skladu), schválenu tzv. autorizaci pro nakládání s nebezpečnými odpady. Tu schvaluje ministerstvo životního prostředí. Dále původce musí podle vyhlášky 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, platné od 1. ledna 1998, vést samostatně evidenci odpadů pro odpady podléhající zpřísněnému režimu podle § 3 odst. 3 zákona 125/97 Sb. Při porušení těchto předpisů musí být podle zákona uložena sankce, a to ve výši od 30 000 Kč do 10 000 000 Kč.

Ještě čtenáře upozorním na jednu skutečnost. Okresní hygienici v jednotlivých okresech svými rozhodnutími postupně vyřazují i funkční kondenzátory s náplní kontaminovanou PCB z provozu. Záleží na jejich uvážení, které zařízení označí jako nevyhovující provozu a udají termín jeho výměny. Také je nutné zkontrolovat, zda jsou pod kondenzátory s PCB, které jsou v současné době funkční, umístěny úkapové vaničky, samozřejmě nepropustné. Tento stav je v současné době stále více kontrolován pracovníky státní inspekce životního prostředí a hygieny v některých okresech. Zjistí-li kontrola porušené kondenzátory pod napětím a také kondenzátory kontaminova né PCB nepodložené úkapovými vaničkami, jsou podnikovým energetikům udělovány blokové pokuty ve výši okolo 5 000 Kč.

Způsoby zneškodňování odpadu vysoce kontaminovaného PCB
Polychlorované bifenyly jsou látky velmi rezistentní, ale za určitých podmínek jsou rozložitelné. Likvidační postupy jsou technicky náročné a také velmi drahé, ale poskytují možnost konečného řešení. Výběr metody zneškodňování odpadů kontaminovaných PCB je samozřejmě závislý na obsahu PCB v daném odpadu a na druhu odpadu samotného. Metody zneškodňování PCB lze rozdělit do těchto čtyř základních skupin:

  • konvenční spalování – spalovny rizikových odpadů. Optimální podmínky rozkladu PCB teplota: 1 400 ±75 °C. Rozkladu PCB lze též dosáhnout s dvousekundovým zdržením při teplotě 1 200 °C a 3% přebytku vzduchu a následném rychlém zchlazení spalin. Z toho plyne, že spalování je velmi neefektivní. V západní Evropě je mnoho spaloven rizikových odpadů, které umožňují spalovat odpady kontaminované PCB, např. pec TREDI a spalovna firmy SICO ve Francii, spalovna RECHEM ve Velké Británii, spalovna EKOKEM ve Finsku, v Belgii spalovna firmy BASF a v SRN spalovna firmy L+Z. Také v bývalé ČSFR se uvažovalo o postavení spalovny rizikových odpadů s možností spalovat odpady s PCB, a to v Ostravě-Hrušově. Po rozdělení republiky však ztratila lokalita, kde měla stát tato spalovna, svůj význam a od záměru bylo upuštěno. Další lokalitou, v níž se uvažovalo postavit spalovnu rizikových odpadů, byly Oslavany. Bohužel ani zde nebyly plány pro nechuť vlády poskytnout garance za zahraniční půjčky na technologii, dotaženy do konce (v Oslavanech je spalovna, v níž nelze spalovat odpady s PCB);

  • nekonvenční spalování – kyslíkové spalování v tavenině solí, spalování ve fluidní vrstvě, vícezonální spalování s pyrolýzou. Všechny tyto způsoby zneškodnění jsou vysoce ekonomicky nákladné;

  • chemické procesy – chemická dechlorace sodíkem, procesy s využitím energie sálání, plazmové technologie, nízkoteplotní oxidace, popř. v současné době stále více v zahraničí používaná recyklace na kyselinu chlorovodíkovou;

  • fyzikálně-chemické procesy – na rozdíl od ostatních popsaných typů procesů nejsou fyzikálně-chemické procesy destrukcí PCB nebo jeho chemickým přepracováním. Při těchto procesech jsou PCB extrahovány z transformátorů a nahrazeny jinou kapalinou. Nepřispívají tedy k řešení problému, jak se PCB zbavit, pouze mění jejich lokalizaci. PCB tedy musejí být ještě zpracovány nebo ukládány. Extrakční procesy využívají fyzikálně-chemických metod pro extrakci organických sloučenin z různých médií. Používají se metody od velmi jednoduchých fyzikálních procesů až po dokonalé vysušení transformátorů naplněných PCB a nahrazení prostou PCB dielektrickou kapalinou a destilaci PCB z transformátorové kapaliny. Na stejném principu jsou založeny recyklační zařízení v Nizozemí – firma ORION a v USA – firma TCI.

Označování kondenzátorů s náplní kontaminovanou PCB
Nyní se vraťme k záležitostem velmi důležitým pro elektrotechniku. Zcela jistě budou čtenáře zajímat více než teorie uvedená v předcházejících odstavcích.

Kondenzátory s náplní PCB se na území bývalé ČSSR vyráběly pouze v podniku Závody elektrotepelných zařízení Praha n. p., závod Žamberk, a to v období od roku 1972 do roku 1985 včetně. V tomto závodě se v té době kromě kondenzátorů s dielektrikem DELOR 103 (PCB) vyráběly také olejové kondenzátory. Vodítkem při nynějším rozlišení kondenzátorů s dielektrikem kontaminovaným PCB a olejovým kondenzátorem vyrobeným ve stejném období je typové označení kondenzátorů.

V kondenzátorech majících na druhé pozici svého čtyřmístného typového označení následující písmena je dielektrikem Delor 103, které obsahuje PCB.

Písmeno Význam
T jednofázový kondenzátor
C trojfázový kondenzátor
H přepínatelný kondenzátor

Jde např. o tyto typy kondenzátorů:
CTBE 1-4/45, 4 kV, 45 kvar,
CCAK 1-0,38/10, 10 kvar,
FHJJ 1-95, 0,6 kV, Imax = 600 A,
RTAJ 1-10/16, 16 kV

Na štítcích některých kondenzátorů vyráběných v té době je uveden typ náplně DELOR, popř. DEL. Tyto kondenzátory jsou samozřejmě kontaminovány PCB.

Po konzultaci s pracovníky monopolního výrobce kondenzátorů s náplní delor v Československu, závodu ZEZ SILKO Žamberk, jsme byli ubezpečeni, že veškeré jejich výrobky opatřené zmíněným typovým písmenným značením, byly plněny 100% Delorem 103. V žádném případě nedocházelo ke snižování koncentrace deloru v dielektriku. Snížení koncentrace Deloru 103 pod 100 % totiž mělo vliv na technické parametry (jejich zhoršení) vyráběných kondenzátorů. Naproti tomu obsah deloru v olejových kondenzátorech vyráběných v té době nebyl na závadu konečnému výrobku.

Předpokládám, že tato informace pomůže k určení, který z kondenzátorů obsahuje dielektrikum, jež je vysoce kontaminováno PCB.

Kam s vyřazenými kondenzátory a transformátory s PCB?
V současné době stojí pracovníci odpadového hospodářství i energetici mnoha podniků před otázkou: Na koho se obrátit s objednávkou na zneškodnění kondenzátorů a transformátorů kontaminovaných PCB? Tato otázka vyvstává proto, že je třeba zabránit finančnímu postihu, který může je osobně postihnout při nedodržení vyhlášky 125/97 Sb., o odpadech.

Nyní platný zákon 125/97 Sb., o odpadech, stanoví svým nařízením v § 43 odst. 4, kdo může s odpady kontaminovanými PCB manipulovat. Nařízení je v tomto znění: „…právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která chce nakládat s nebezpečnými odpady podléhajícími zpřísněnému režimu dle § 3 odst. 3 zákona 125/97 Sb., je povinna nejpozději od 01. 01. 1999 mít autorizaci pro nakládání s nebezpečnými odpady.“

Autorizaci pro nakládání se čtrnácti vyjmenovanými nebezpečnými odpady může organizaci udělit pouze územní odbor ministerstva životního prostředí (MŽP). Toto nařízení ulehčuje původcům odpadu rozhodování, komu předat odpad kontaminovaný PCB ke zneškodnění.

V minulých letech končilo velké množství tohoto odpadu u firem, které s ním nenakládaly ve smyslu platné legislativy. Mnoho firem a společností v současné době takzvané zneškodnění dělá nelegálně, tzn. bez patřičných legislativních povolení.

S odebraným odpadem tyto firmy také tak nakládají, např.: vypouštějí transformátorové oleje a odčerpávají PCB z kondenzátorů a po rozebrání je – stále vysoce kontaminované PCB – předefinovávají na odpad katalogového čísla 15 01 04 – kovový obal, jehož kovová část je prodávána do šrotu a spalitelná část je pálena při nedostatečných teplotách ve spalovnách odpadu. Přitom vznikají dioxiny a furany, které zamořují okolí. Tato spalitelná část bývá též ukládána na skládky odpadu typu IV. Tím se do potravinového řetězce dostává stále více PCB.

Podle posledních informací (ze dne 1. 11. 1999) z odboru odpadů MŽP neexistuje na území České republiky firma, která vlastní technologii k likvidování odpadů kontaminovaných PCB z transformátorů a kondenzátorů s PCB. Jsou zde pouze dvě společnosti, které pracují s technologií na zneškodňování PCB v olejích. Tyto tzv. sodíkové technologie však úkol, jak likvidovat kondenzátory a transformátory s PCB, neřeší. Prozatím jediným legálním způsobem řešícím tuto otázku je vývoz tohoto druhu odpadu k likvidaci, popř. recyklaci do zahraničí.

Obr. 2.

Je třeba upozornit i na možnost využít zákon č. 123/98 Sb., o právu na informace o životním prostředí, na jehož základě musí pracovníci MŽP zájemcům sdělit, které firmy podnikající v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady mají platné povolení k vývozu odpadu kontaminovaného PCB k jeho zneškodnění nebo regeneraci do zahraničí a které firmy obdržely od MŽP autorizaci k nakládání s tímto druhem odpadů. Opět zde zdůrazňujeme, že od 1. ledna 1999 veškeré firmy, které zajišťu jí likvidaci odpadu kontaminovaného PCB, a také firmy, v nichž tento odpad vzniká a které jej chtějí dočas ně skladovat na svém území, musejí vlastnit platnou autorizaci pro nakládání s tímto odpadem. Rozhodne-li se firma, coby původce tohoto druhu nebezpečného odpadu podléhajícího zpřísněnému režimu, tento odpad před následným zneškodněním dočasně, např. do doby shromáždění jeho většího množství, skladovat, musí zažádat o autorizaci k nakládání s tímto druhem odpadů a splnit tyto podmínky udělení autorizace:

  • zabezpečení odpadu proti únikům PCB – min. dvouplášťové kontejnery s atestem CIMTO,
  • sídlo společnosti na území ČR,
  • ustanovení odborného zástupce ve společ nosti.

Odborným zástupcem může být ustavena pouze fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území ČR a která prokáže odbornou způsobilost. Odborná způsobilost se prokazuje předložením dokladu o vysokoškolském vzdělání chemického směru a dokladu o nejméně třech letech praxe při práci s jedy nebo s nebezpečnými odpady, popř. dokladem o středním vzdělání chemického směru ukončeném maturitou a dokladem o nejméně pěti letech praxe při práci s jedy nebo nebezpečnými odpady. Fyzická osoba musí dále prokázat svou bezúhonnost předložením výpisu z evidence rejstříku trestů, kterým prokáže, že nespáchala úmyslný trestný čin (zákon 125/97 Sb., o odpadech, § 35 odst. 4).

Vlastní-li společnost v současné době kontaminované kondenzátory (popř. transformátor), které ještě stále jsou pod napětím, a po jejich vyřazení, popř. výměně, ihned bude následovat jejich zneškodnění firmou mající au torizaci, může tato firma s autorizací vlastníka tzv. zastřešit svou platnou autorizací. Jestliže při vzniku odpadu (odpojením kondenzátorů, popř. transformátorů od napětí a jejich demontáží) bude tento okamžitě odvezen od původce firmou s autorizací (bez meziskladování u původce), nemusí mít původce zažádáno o autorizaci k nakládání s tímto druhem nebezpečného odpadu, neboť ve skutečnosti v době jeho vzniku s ním nenakládá, ale ihned jej předává autorizované firmě.

Nakonec několik rad
Bude-li firma chtít zneškodnit odpad kontaminovaný PCB, je třeba nechat si:

  1. předložit povolení k provozování živnosti v oblasti nakládání s odpady a také koncesní listinu pro nakládání s nebezpečnými odpady, poněvadž podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady je živnost podléhající koncesi;
  2. předložit platnou autorizaci pro nakládání s tímto druhem nebezpečného odpadu s „kulatým“ razítkem Ministerstva životního prostředí ČR včetně dokladů podmiňujících platnost této autorizace, které jsou uvedeny na listině o autorizaci.