Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

K článku Pospojování 7/2007

K článku Pospojování 7/2007

Dobrý den, dovolte mi několik poznámek k článku Pospojování v časopise Elektro 7/2007:

  1. V úvodu nám článek předkládá jako novinku, že v současnosti je v Německu vyžadováno hlavní pospojování. To je u nás od roku 1996, kdy vešla v platnost ČSN 332000-4-41, a předpokládám, že v Německu tomu není jinak.

  2. Metodika určování průřezu vodiče hlavního pospojování, jak je uvedena v tabulce, se neslučuje s metodikou podle ČSN 33 2000-4-45, a u průřezu 35 mm2 je dokonce v rozporu.

  3. Citace, že „Přes přípojnici pospojování bývá také propojena anténní tyč se základovým zemničem“, mně připadá nejen matoucí, ale i nesprávná. A to nejen v souvislosti s vydanou ČSN EN 62305, ale i s ČSN 34 1390.

  4. Zcela mi uniká důvod, proč byl tento matoucí článek uveřejněn

Aleš Šafařík, Elpros Praha s. r. o.

  1. Článek nepředkládá novinku, ale fakt, že je v současnosti (tj. stále ještě) v Německu vyžadováno hlavní pospojování.

  2. Uvedená tabulka je převzata z originálu, a necituje tedy zmíněnou českou normu.

  3. Tato informace byla uvedena v německém originálu, a je tak poplatná německé zvyklosti (slovo „bývá“ lze interpretovat také jako „většinou je“). Uvedená skutečnost tedy nemusí odpovídat našim zvyklostem, popř. normativům (třeba i převzatým z EU). Navíc tento článek se nezabývá srovnáváním. Podle našeho názoru tedy informace uvedená v tomto článku není ani matoucí, ani nesprávná – je to jen informace vypovídající o situaci v Německu, popř. reprezentující názor autora původního článku.

  4. Seriál článků uváděný v rubrice ze zahraničního tisku je určen především za zdroj informací pro české čtenáře, kteří nemají k zahraničním informacím, resp. odborným časopisům přístup. Je určen však také pro ty, kteří hledají srovnání, náměty či inspiraci v zahraničních zdrojích pro vlastní činnost. Cílem těchto článků rozhodně není negovat české zvyklosti ani zavádět jiné postupy či praxi, ani mást čtenáře (lze předpokládat, že český čtenář si umí sám udělat vlastní názor na předkládanou skutečnost), ale naopak informovat o zajímavých nebo odlišných skutečnostech ze zahraničí z oblasti elektrotechniky. Hodnota informací obsažených v těchto článcích tedy spočívá v možnosti porovnávání, resp. v jiném úhlu pohledu na danou problematiku. Čtenářská obec časopisu Elektro je velmi široká a sahá od studentů elektrotechnických učňovských a průmyslových škol, přes elektrikáře a revizní techniky až po projektanty elektro, lektory vysokých škol nebo laiky, kteří se jen amatérsky zajímají o elektrotechniku. Z tohoto stručného výčtu různorodosti čtenářů Elektra je zřejmé, že jakékoliv informace uvedené v časopisu Elektro mohou být posuzovány z různých hledisek. Co se může zdát jednomu jako „obehraná písnička“ či samozřejmost, může být pro jiného „novinkou“ nebo připomenutím toho, co již třeba pozapomněl. Má-li tedy článek z této (ale nejen z této) rubriky odezvu (ať kladnou, či zápornou), je to důkaz, že český čtenář nepřebírá uváděné skutečnosti jako neměnné dogma, ale že o dané skutečnosti přemýšlí, porovnává a vyvozuje své vlastní závěry. A to je pro naši redakci potěšující skutečnost, neboť takovýto článek tím splnil svůj účel.

redakce Elektro

Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde