Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Více aktualit

Jsou teorie o příčinách úrazu elektrickým proudem pravdivé?

číslo 7/2003

elektrotechnické fórum

Jsou teorie o příčinách úrazu elektrickým proudem pravdivé?

Milan Zkoutajan, revizní technik a projektant elektro

Riziko nepochopení problematiky se u některých elektrotechniků odráží v názoru na způsob ochrany před účinky elektrického proudu. Moderní ultrazvuková technika je kromě sonografie vybavena ještě speciálním měřením průtoku krve, které ukazuje změny průtoku krve již při nepatrných proudech procházejících organismem, okolo 10 mA. Podobně působí i magnetické pole modulované frekvencí 50 Hz. Autor diskusního příspěvku „Elektrický rozvod a zajištění bezpečnosti„ [1] je překvapen nutností omezit procházející proud pod mez patofyzikálních účinků. Při svém výkladu ochrany autor zapomíná, že i ochrana živých částí je ochranou omezení účinků proudu pod tuto mez. Izolace elektrického vedení a zařízení není nic jiného než odpor, vložený mezi živou část a tělo. Izolace představuje odpor, který je vřazen do průtoku elektrického proudu procházejícího tělem. Rozdíl mezi ochranou izolací a ochranou omezením ustáleného proudu není v principu ochrany, ale v parametrech zdroje. Při ochraně na principu omezení ustáleného proudu či náboje se předpokládá, že vlastnosti zdroje omezí proud pod hodnotu, při níž začínají patofyzikální účinky na organismus. U ochrany izolací se naopak předpokládá, že jde o „tvrdý zdroj„ schopný generovat proud vyšších intenzit.

Mnoho elektrotechniků zastává názor, že k odstranění nebezpečného dotykového napětí je dostačující princip automatického odpojení od zdroje pomocí jističe. Aby tato ochrana mohla vůbec fungovat, musí mít poruchový obvod nízkou impedanci. Podnětem k vypnutí elektrického proudu je zkrat mezi fázovým a ochranným vodičem. Dostatečně nízká impedance údajně zajišťuje rychlé odpojení místa zkratu, což brání vzniku patofyzikálních účinků na organismus. Bohužel tomu tak není. Patofyzikální účinky vyvolává např. i magnetické pole kolem ochranného vodiče, a to nejen v době poruchy. Jednotlivá propojení ochranného vodiče s různými konstrukcemi a uzemnění způsobují vznik bludných proudů, které také generují magnetické pole. Pokud bude člověk v blízkosti takového vedení dlouhodobě (např. ve spánku), pak se toto magnetické pole projeví interakčně např. na magnetickém poli v okolí srdce či mozku. Bez ohrožení nejsou ani jiné části těla, kde magnetické pole ohrožuje tzv. synchronizaci vnitřních hodin zajišťovanou speciálními geny typu PER 1. „Předběhnutí“ nebo zpoždění vůči „hodinám planety„ pak způsobuje rozsáhlé patofyzikální následky v organismu [2].

Literatura:

[1] ANDĚL, J.: Elektrický rozvod a zajištění bezpečnosti, ELEKTRO, 2002, č. 11, s. 18-19.

[2] SUMOVÁ, A.: Synchronizace cirkadiálního systému, Seminář, Lázně Jeseník, 12/2002.