Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Jenom zlaté ruce pro podnikání nestačí

číslo 7/2005

Jenom zlaté ruce pro podnikání nestačí

Ve sloupku Slovo šéfredaktora v ELEKTRO č. 2/2005 jsem uvedl, že „charakteristickým fenoménem elektrotechniky se stává hrdost na příslušnost k cechu a nezbytnost celoživotního vzdělávání“. Poctivě připravený profesionál, navíc obdařený lidskými a odbornými kvalitami a zodpovědností, je totiž tím, kdo vždy tvořil a bude tvořit běžný, nejširší a hutný základ společnosti. Všichni ostatní „nad„ ním nebo „pod„ ním jsou pouze doprovodný servis. I ten nejagilnější politik, nejerudovanější vědec nebo nejschopnější manažer na počátku každého nového dne rozsvítí světlo, otočí vodovodním kohoutkem, přijme SMS, pojede výtahem … a použije tisíc dalších věcí, které vyrobeny, nainstalovány, udržovány, revidovány apod. musejí tiše, nenápadně a spolehlivě fungovat. Vyrobeny, nainstalovány, udržovány, revidovány profesionálem. Profesionálem-fachmanem třeba neznalým integrálů nebo pravidel parlamentního zákulisí, ale znalým „své“ technologie a znalým svého oboru, který je za svou dobrovolnou vůli živit se svými znalostmi nedobrovolně vláčen od pokladny k pokladně.

Následující článek velmi výstižně vypovídá o tom, v čem kulhá kontinuita odborného vzdělání, v čem je potíž podnikatelského prostředí v ČR, a naznačuje, kudy by mohla vést cesta ven z tohoto – doufejme – přechodného období.

jk

Úvod

Po přečtení článku Zlaté dno v časopise Týden č. 51/2004 jsem se rozhodl zareagovat a vyjádřit se k některým pasážím. Pro čtenáře, kteří neměli možnost si tento článek přečíst, stručně uvedu jeho obsah. Je v něm mnoho zajímavých a podnětných myšlenek, ale i víceméně negativních příkladů a zkušeností s prací řemeslníků a podnikatelů, a to ve srovnáních, jak tomu bylo za socialismu a jak po roce 1989. Velmi výstižných je pár úvodních vět pod nadpisem: „Před rokem 1989 byly oblíbeným terčem satiry v časopise Dikobraz. Bodří chlapíci v montérkách, kteří v pracovní době obrážejí melouchy. O patnáct let později modré montérky vystřídaly pestrobarevné firemní overaly a tzv. vedlejšáky se proměnily v soukromé podnikání. Výstižná je i otázka, zda kapitalismus změnil české řemeslníky k lepšímu.„

Na mnoha příkladech z praxe je dokumentován vývoj českého podnikatelského stavu od počátku 90. let minulého století, kdy se do soukromého podnikání vrhl kdekdo, často bez kvalifikace a bez kapitálu, jen s touhou rychle zbohatnout. Pokud byl dotyčný „podnikatelský zlatokop„ úspěšný a vytvořil si velkou firmu, mnohdy přežívá dodnes. Další velká pravda je, že koktejl divokého kapitalismu a socialistických pracovních návyků mnohdy poškodil pověst slušných podniků a firem.

V tomto článku bych chtěl k zmíněným skutečnostem zaujmout stanovisko, projevit svůj osobní názor a nastínit i některé možnosti řešení.

Podnikatelská činnost v ČR

Existuje obecně několik příčin, proč se Česká republika zatím nemůže kvalitou v podnikatelské činnosti srovnávat s podnikatelsky vyspělým a fungujícím Západem. Mezi ně patří tyto:

  • není možnost kontroly profesními sdruženími, zákazník se pouze může obrátit na sdružení pro ochranu spotřebitele,

  • funkce Hospodářské komory České republiky (dále jen HK ČR) není zastřešující a cechy nejsou pro řemeslníky povinné, fungují pouze jako občanská sdružení,

  • soudní vymáhání špatně vykonané práce je velmi zdlouhavé,

  • nepopularita řemesel a tím i jejich studia způsobuje generační propad,

  • časté nedodržování plnění uzavřených smluv (dodatečné vícenáklady) a termínů,

  • není vypracován systém celoživotního vzdělávání.

Odborné školství

Jedním z dalších nedostatků, které po roce 1989 nebyly systematicky řešeny, je odborné školství. Sice se učňovské školství v několika vlnách slučovalo a později tzv. harmonizovalo, ale přesto zůstává mnoho středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, která nejsou ani personálně, ani materiálně vybavena tak, aby byla schopna obstát v evropské konkurenci. Rovněž systém vzdělávání a odměňování pedagogických pracovníků je nedostatečný. Učitelé se sice povinně zúčastňují „nějakých„ školení o počítačích, ale mistři odborné výchovy nemusejí absolvovat žádné kursy, kde by se systematicky seznamovali s novými technologiemi a materiály. S tím také souvisí vybavení škol především pro praktickou výuku. Je mnohdy zastaralé a stále na ně nezbývají peníze, a proto značně pokulhává za evropským standardem. Neexistuje rovněž propojení s výrobci či dovozci, kteří by měli seznamovat mistry odborné výchovy s novými technologiemi.

Možnosti řešení

Jedním z řešení zmíněných problémů by mohlo být vybudování center, která by byla moderně vybavena, např. za podpory HK ČR nebo jiných institucí, a sloužila tak celému regionu – podobně jako to funguje v sousedním Rakousku. To ovšem předpokládá zrušení zastaralých a nefunkčních učilišť, kde je praktická výuka vedena tak říkajíc na koleně. Tento akt je ovšem velmi bolestivý, a jak se ukazuje, zatím k němu není potřebná politická vůle.

Odbornému školství také velmi škodí nezájem rodičů a žáků o učební obory. V naší společnosti byl vypěstován názor: „když studovat střední školu, jedině gymnázium„.

Akademie řemesel a služeb

Pokusem (který ovšem zatím nevyšel) o zlepšení úrovně podnikání bylo zavádění Akademie řemesel a služeb. Myšlenka byla taková, že pokud by podnikatel chtěl podnikat a mít možnost sám vychovávat podnikatelský dorost, musel by u HK ČR složit zkoušku (přímo nebo po absolvování přípravného kursu). Zkouška měla zahrnovat mimo jiné tyto předměty:

  • odborný,
  • základy práva,
  • pedagogický,
  • ekonomický,
  • praktický (závěrečné mistrovské dílo).

Tento pokus o zkvalitnění úrovně podnikání a podnikatelů ztroskotal na dobrovolnosti – součastná legislativa zatím nic takového nepředepisuje a nepožaduje. Proč by si tedy měl podnikatel „komplikovat život„ nějakým kursem a zkouškou, a za oboje ještě zaplatit nemalý finanční obnos.

Informační místo pro podnikatele

Velkým přínosem pro malé a střední podnikání (dále jen MSP) je projekt HK ČR nazvaný Informační místo pro podnikatele (dále jen InMP). Jde o projekt vzniku a fungování InMP v souvislosti s konkurenceschopností především MSP po vstupu České republiky do Evropské unie. Je všeobecně známo, že čeští podnikatelé nemají tak dobrý servis jako podnikatelé v zemích EU. Především nejsou dostatečně informováni a připraveni na změny podnikatelského prostředí po vstupu našeho státu do EU. Informovanost zvláště malých a středních podnikatelů o povinnostech, možnostech a podmínkách podnikatelů z ČR v Evropské unii je velice malá.

Obr. 1.

Síť regionálních a oborových informačních míst poskytuje drobným, malým a středním podnikatelům pomoc a informace soustředěné na jednom místě v těchto oblastech:

  • podnikatelské prostředí v České republice a Evropské unii,
  • podnikatelská legislativa ČR a EU,
  • technická legislativa a normy ČR a EU,
  • programy podpory MSP na regionální a celostátní úrovni,
  • vzdělávací programy v rámci regionu a centra,
  • produkty dalších institucí na podporu MSP,
  • komerční nabídky a poplatky doma a v zahraničí,
  • další důležité informace pro podnikatele.

Struktura informačních míst pro podnikatele

1. Regionální síť:

  • 14 krajských koordinačních míst (KKM) – koordinují činnost v regionech,
  • 75 regionálních informačních míst (RM) – tvoří kontaktní část pro projekt InMP.

2. Oborová část:

  • 25 oborových koordinačních míst (OKM) – tvoří zdrojovou část projektu InMP.

Projekt InMP oficiálně zahájil svoji činnost 1. ledna 2004 (zkušebně již 1. 10. 2003), je dlouhodobým projektem HK ČR a její sítě, za přímé účasti státu. Předpokládaná doba čerpání prostředků ze státního rozpočtu je tři roky.

Nevím, zda se mi podařilo zodpovědět otázku položenou v úvodu příspěvku, tedy zda kapitalismus po roce 1989 změnil české řemeslníky k lepšímu. Myslím si, že přes počáteční přechodné období, které doufám je již za námi, jsme dnes řádnými členy EU, a proto bychom měli mít větší zodpovědnost a vyšší morální kvality i v podnikání.

Pro zákazníky mám jedno doporučení: mohou se obracet na HK ČR, na krajské a okresní hospodářské komory i na svazy podnikatelů či přímo na živnostenská společenstva, kde se mohou informovat na dobré řemeslníky.

Závěr

Na závěr připomínám jedno obecně platné „zlaté pravidlo„ pro podnikání – dobrá práce se chválí sama. Z uvedeného textu vyplývá, že je třeba si vybírat řemeslníky a podnikatele rovněž podle doporučení; tak to ostatně úspěšně funguje v západní Evropě.