Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Jaké je to v šedesáti

Ing. Otto Verbich, PhD., VUKI, a. s.
 
Dovolte menší vyznání k šedesátinám firmy, ve které trávím vlastně celý svůj profesní život. Nastoupil jsem v roce 1974 a je mi taky 60.
 
Když si představíme situaci po válce, potřebu modernizace energetické infrastruktury, nástup nových elektroizolačních materiálů, potřebu rozvíjet zkušebnictví, nové technické normy, dá se říct, že dozrál čas vytvořit kolem nové vysokonapěťové haly u kabelovny v Bratislavě výzkumný ústav, ve kterém by se právě uvedené problémy řešily. V Kablu Bratislava v tom čase bylo ústřední ředitelství všech kabeloven tehdejšího Československa. V roce 1950 tak vznikl Výskumný ústav káblov a izolantov v Bratislave.
 
Ing. Ferdinandu Keviczkému, prvnímu řediteli ústavu, se dařilo nejen získávat cíleným výběrem ambiciózní mladé inženýry z vysokých škol tehdejšího Československa, ale i vytvořit atmosféru, ve které každý přirozeně hledal, jak by přispěl k technologickému pokroku v oblasti kabelů a elektroizolačních materiálů. Kromě přímých realizačních oddělení Silových a Sdělovacích kabelů, Elektroizolačních systémů, Plastů a Elastomérů, bylo třeba vybudovat postupně VTI, Technické normy, Patentové středisko, Analytickou chemii atd. Později ověřovací poloprovozy, ve kterých se optimalizovaly výrobní postupy před jejich zaváděním do výrobních podniků.
 
Kromě přirozené spolupráce s výrobními podniky Závodů silnoproudé elektrotechniky Praha, kam ústav patřil, spolupracovali specialisti z VÚKI*) intenzivně s vysokou školou technickou (SVŠT Bratislava). Mnozí z nich přednášeli na katedře Elektrotechnológie a silná byla i skupina z oblasti makromolekulární chemie, fyzikální a analytické chemie. Působili aktivně při rozvíjení těchto vědeckých odborů. VÚKI Bratislava se v této době stalo pracovištěm tzv. vědecké přípravy aspirantů CSc. Vysokou úroveň později prokázali i tím, že první čtyři DrSc. v odboru elektrotechnologie v Československu byli z VÚKI Bratislava. Koncem 80. let jsme s pobavením konstatovali, že ve všech podnicích tehdejších kabeloven jsou ve vrcholovém vedení absolventi této katedry se specializací káblová technika s praxí ve VÚKI Bratislava.
 
Po zrušení ZSE Praha, rozdělení Československa a privatizaci se po roce 1992 ustálila struktura majitelů VUKI, a. s., profilace firmy pokračovala spolu s technologickým dovybavením za asi 150 mil. Sk směrem k malé specializované inženýrské výrobě s výhodou poměrně rozsáhlého vlastního know-how. VUKI, a. s., se přestěhovala ze širšího centra Bratislavy na její průmyslový okraj a se 75 zaměstnanci a výsledky práce prokazují své místo na trhu s náročnějšími typy kabelů, naposledy certifikovanými např. pro havárie typu LOCA (Lost of Coolant Accident, havárie se ztrátou chladiva) v jaderných elektrárnách stejných, jako jsou v Mochovcích. Výsledek je příkladem náročného výzkumu, který pokračuje i díky podpoře z Agentury pro podporu vědy a výzkumu na Slovensku.
 
Rád bych tedy za sebe, ale i početné přátele a partnery VUKI popřál dlouhá léta úspěšného působení tomuto šedesátníkovi, ústavu známému nejen na Slovensku a v České Republice, ale i v zahraničí.
 
 

*) pozn. redakce:
VÚKI je původní zkratka názvu Výskumný ústav káblov a izolantov, která byla od 1. května 1992 v rámci zpracování projektu do 1. vlny privatizace změněna na VUKI.