časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Jak dlouho ještě budou revize elektrických zařízení vydávány za to, čím nejsou a za co jsou pokládány?

|

číslo 6/2002

Výměna zkušeností

Jak dlouho ještě budou revize elektrických zařízení vydávány za to, čím nejsou a za co jsou pokládány?

Ing. Jaroslav Melen,
soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice

Na stránkách odborných časopisů elektro jsem publikoval (např. ELEKTRO č. 2/2000) článek Definice pojmu „Bezpečnost elektrického zařízení“ podle Přílohy A ČSN 33 1500 a její dopad na rozsah požadovaných úkonů při provádění pravidelných revizí. Jeho text byl rovněž 15. května 2000 umístěn i na serveru elektrika.cz.

Připomínám, že jsem v něm důrazně opakoval otázku položenou revizním technikům na několika setkáních s elektrotechnickou veřejností, a to: Zda si při pravidelných revizích stanoví postup revize tak, aby při ní ověřovali např.:

  1. funkčnost zařízení nouzového zastavení transportního zařízení nebo
  2. funkčnost provozního termostatu elektrického bojleru.

V článku jsem poukázal na to, že pravidelné revize elektrických zařízení vykonávané v duchu této definice nedávají provozovateli potřebnou záruku, že bezpečnost elektrického zařízení byla posuzována komplexně. Jestliže totiž revizní technik v revizní zprávě jasně neuvede, čeho, v jakém rozsahu a pro jaký účel (!) byla revize provedena, jsou provozovatelé uváděni v omyl. To proto, že revize, za kterou zaplatili, jim nedává úplný obraz o celkovém stavu jejich elektrického zařízení z hlediska bezpečnosti – bezpečnosti nejen před úrazem elektrickým proudem, ale i v podobě přiměřené ochrany před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou elektrická zařízení způsobovat. Způsobovat zprostředkovaně při nedostatečné funkční bezpečnosti.

Jestliže je pravda to, co bylo zveřejněno ve sdělovacích prostředcích, že katastrofu panelového hotelu v Lounech způsobil elektrický bojler, resp. jeho nefunkční termostat, musím s lítostí konstatovat, že můj tehdejší apel se minul účinkem. Stejně tak bych nyní nechtěl být v kůži revizního technika, který naposled vykonával revizi elektrického zařízení tohoto hotelu a na něhož si náhodou vzpomene bystrý vyšetřovatel.

Snad vlivem mrtvých z Loun nebudou (alespoň v nejbližší době zapomnění) z úst nejen odpovědných znít slova, že nic takového nepamatují. To, že to řekli dnes (12. 4. 2002) v TV Nova oslovení vedoucí inspektoři inspektorátů bezpečnosti práce, je zarážející. Zarážející proto, neboť z úst představitelů orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce bylo lze oprávněně očekávat něco zcela jiného. Jiného ve smyslu prevence, která musí být středobodem zájmu orgánů státního odborného dozoru.

Doporučuji revizním technikům, aby si nemysleli, že se v případě možného obvinění schovají za definici bezpečnosti elektrického zařízení z PŘÍLOHY A ČSN 33 1500. Pamatujte na přísloví: Kdo chce psa bít, vždy si hůl najde.

Nejméně do doby nabytí účinnosti nařízení vlády č. 378/2001 Sb., tj. 1. ledna 2003, doporučuji všem, kteří vykonávají revize v duchu zmíněné definice a ne v rozsahu, který by pokryl bezpečnost i v podobě přiměřené ochrany před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou elektrická zařízení způsobovat (nic vás k tomu, kromě profesní cti, na rozdíl od provozovatelů, nenutí), aby do závěru revizní zprávy neuváděli jen to, co lakonicky říká čl. 6.1.2 ČSN 33 1500, ale: „Elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti definované v Příloze A ČSN 33 1500 schopné provozu.“