Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Jacob Liberman: Světlo lék budoucnosti – recenze

číslo 8/2006

Jacob Liberman: Světlo lék budoucnosti – recenze

Tuto publikaci vydalo nakladatelství Blue step spol. s r. o. (Praha, 2006, 224 s.). Autor knihy s přiléhavým a výstižným názvem Světlo lék budoucnosti se v ní zabývá nejen působením samotného světla, ale i dalšího záření obsaženého ve slunečním spektru a jeho vlivem na živé organismy, zejména na lidské tělo. Obr. 1. V úvodu zdůrazňuje historické příklady uvědomění si pozitivního působení světla a záření na kůži, ale i již tehdy existujícího varování před riziky působní záření na organismy. Následně v jednotlivých kapitolách shrnuje poznatky současné medicíny, ať už získané z orientální medicíny nebo v laboratořích „západní“ vědy. Všímá si vlivů světla na činnost enzymů, tepové frekvence, hladiny krevního cukru, kyseliny močové, krevního tlaku, dechové frekvence, schopnosti krevního barviva vázat kyslík či ovlivnění činnosti žláz s vnitřní sekrecí; shrnuje poznatky ze sledování vlivu světla a barev na psychiku. V další kapitole se postupně zmiňuje o vědeckých poznatcích využití světelných paprsků v léčbě mnoha nervových, ženských, kožních, kardiálních, endokrinologických chorob. Nevynechává ani poznatky oční medicíny a nezbytný vztah k neurologickým chorobám. Naproti tomu uvádí i negativní vlivy zářivek na psychiku. Z léčebných metod se mj. zmiňuje i o fotodynamické léčbě, v poslední době zaváděné i u nás. V jedné kapitole rozebral i vliv UV záření na lidské tělo z hlediska pozitivního i negativního působení, jehož význam ovšem spíše popírá (ale nevylučuje).

Kniha tedy přináší zcela jiný pohled na působení světla, ale i UV, než jsme zvyklí slýchat. Po přečtení bych za rozumné považovala tyto poznatky propojit s dosavadními, a brát tak jako v jiných případech (otázky stravy, fyzické a duševní zátěže apod.) za rozumné řídit se heslem našich předků „zlatá střední cesta„ nebo „všeho s mírou„. Knížku doporučuji všem, kteří se o problematiku vlivů záření na organismus zajímají.

MUDr. Milena Jirásková, CSc.,
Kožní klinika I. LF UK a VFN v Praze