Interview s ředitelem Integrované střední školy energetické v Chomutově

Interview s ředitelem Integrované střední školy energetické v Chomutově

Rozhovor s ředitelem Integrované střední školy energetické v Chomutově, Mgr. Janem Marešem, navazuje na základní informaci uveřejněnou v ELEKTRO č. 7/03, str. 18 až 19. Formou konkrétních otázek a odpovědí přináší rámcový pohled na možnosti středního odborného školství, jejichž využití a naplnění však představuje nemalé úsilí, osobní aktivitu a v neposlední řadě i podnikatelského ducha. Je jistě pozitivní skutečností, že příklad školy v Chomutově není v ČR jediný. Známy jsou aktivity podobných škol v Kroměříži, Mostě, v Praze 9 a dalších. Za každou z nich však stojí zájem a činorodost konkrétní osoby, jako je tomu i v tomto uvedeném případě.

1. Pane řediteli, mohl byste stručně představit vaši, tedy Integrovanou střední školu energetickou, Chomutov?
Představit školu krátce není jednoduché. Nejjednodušší by bylo školu navštívit a prohlédnout si ji. Chápu však, že to není plně reálné, takže se pokusím o stručnost. Škola má více než padesátiletou historii. Vznikla v roce 1951 jako středisko pracovních záloh pro českou energetiku. Od svého vzniku prošla řadou změn jak ve struktuře vzdělávání (učiliště, střední odborné učiliště), tak ve struktuře zřizovatelů (České energetické závody, Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ústecký kraj). Nejvýraznější změna přišla v roce 1994, kdy se škola transformovala na tzv. integrovanou střední školu, což v praxi znamená, že pod jednou střechou realizujeme vzdělávání v oborech středních průmyslových škol a středních odborných učilišť. Škola je kompletním výchovně-vzdělávacím zařízením. Zajišťuje vlastními personálními a provozními prostředky jak teoretickou přípravu, tak odborný výcvik a praktické vyučování. Současně umožňuje stravování ve vlastní školní jídelně a ubytování v domově mládeže hotelového typu. Mimo vlastní středoškolské vzdělávání uskutečňujeme celou řadu aktivit v oblasti dalšího vzdělávání dospělých – rekvalifikace, další vzdělávání pedagogických pracovníků a profesní vzdělávání pracovníků elektrotechnických firem a společností.

2. Jakou má vaše škola oborovou skladbu? Co nabízíte prioritně veřejnosti?
Naše oborová skladba má dvě základní roviny. První představují čtyřleté studijní obory zakončené maturitní zkouškou. Konkrétně obor Mechanik elektronik, zaměřený na výpočetní a automatizační techniku a spotřební a sdělovací techniku, Mechanik silnoproudých zařízení, který zaměřujeme na rozvod elektrické energie a alternativní a obnovitelné zdroje energií, a velice zajímavý obor Strojník požární techniky, který připravuje budoucí pracovníky hasičských záchranných sborů. Druhou rovinu reprezentují učební obory Elektrikář, se zaměřením na rozvod elektrické energie, opravy elektrických spotřebičů a zařízení a alternativní a obnovitelné zdroje energií, a Zámečník, se zaměřením na montáž strojů a zařízení a požární techniku.

Nástavbově realizujeme za prvé: dvouleté denní nástavbové studium pro absolventy technických učebních oborů Podnikání v technických povoláních, o kterém se domníváme, že vhodně doplňuje předchozí studium o potřebné znalosti v ekonomice, marketingu, managementu a psychologii, a to bez ohledu na to, zda budou absolventi podnikat, a za druhé: tříleté nástavbové studium při zaměstnání v oborech Elektrotechnika a Provozní technika (zaměření stroje a zařízení a požární ochrana). V nabídce školy je celá řada dalších oborů, např. Mechanik elektrotechnických zařízení, Technická administrativa – zaměření elektrotechnika atd., ve kterých se však v současné době žáci na budoucí povolání nepřipravují. Počátkem letošního roku jsme zřizovateli naší školy, Ústeckému kraji, předložili projekt dalšího rozvoje školy, ve kterém mimo další chceme oborovou skladbu upravit tak, aby byla pro veřejnost a sociální partnery tzv. živá.

3. Zmínil jste se, že oborově máte dvě roviny. To asi není vše. Jako tzv. integrovanáškola pravděpodobně realizujete i další aktivity. Jaké, a mohl byste případně říci i konkrétnější číslo o počtech žáků?
Kapacita školy je v současné době 690 žáků. Tuto kapacitu plně naplňujeme a na základě poptávky bychom ji mohli i rozšířit. Samozřejmě mluvím o počtech žáků ve všech oborech souhrnně. Největší počet žáků studuje v oboru Mechanik elektronik, velký zájem je o obor Strojník požární techniky, kde je trvalý převis poptávky nad nabídkou. Za pozitivní považuji i průběžný zájem o obor Mechanik silnoproudých zařízení. Obecně lze říci, že naší snahou je každému zájemci o naše obory umožnit studium s ohledem na jeho možnosti a schopnosti.

Tak jako jiné školy, přestože to nemají v názvu, je i ta naše vlastně centrem odborné přípravy. Mimo již zmíněné realizujeme celou řadu nástavbových aktivit, které však již dnes můžeme považovat za běžnou součást života školy. Patří mezi ně rekvalifikační programy, na kterých spolupracujeme s Úřadem práce v Chomutově a SOU stavebním v Chomutově, další profesní vzdělávání odborné způsobilosti v elektrotechnice a další vzdělávání pedagogických pracovníků s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

4. V předchozích číslech jsme čtenáře informovali o projektu „S certifikátem zaučen v oboru…„, který je realizován v rámci programu PHARE 2000. Je to vaše jediná projektová činnost?
Výčet našich projektových aktivit je značně rozsáhlý, pokusím se proto opět o stručnost. Tedy, jednou z nejvýznamnějších iniciativ je projektová činnost v programu PHARE 2000, konkrétně již zmíněný projekt „S certifikátem zaučen v oboru…", dále pak projekt „MULTI 1„, resp. multimediální výuka, kde připravujeme výukový multimediální program pro alternativní a obnovitelné zdroje energií (jsou zapojeny další dvě školy z Mostu a Sokolova a dvě privátní vzdělávací společnosti z Mostu) a projekt „START„, kde jako partneři budeme testovat výukový program pro orientaci ve volbě povolání či dalším studiu.

Dále jsme zapojeni v iniciativě „EQUAL„, kde jako partneři pracujeme v projektu „KOMPAS„ (nositel RRA a. s., souběh rekvalifikace a studia dvouletých učebních oborů) a „Sladění podmínek rodinného a profesního života„ (nositel projektu ČSŽ).

Velký kus poctivé práce jsme odvedli v programu „Leonardo da Vinci„, ve kterém působíme od roku 1997. Filozofií školy není uskutečňovat projekty jen pro své žáky a pracovníky, ale do projektů zapojit i další partnery. Dosud jsme zrealizovali 12 projektů výměn a stáží a pro letošní rok máme připravené další dva projekty. Leonardo da Vinci pro nás znamená i aktivity v pilotním projektu „EURCERT„, ve kterém s partnery z Česka, Německa a Nizozemí řešíme problematiku srovnatelnosti a uznatelnosti výstupu ze vzdělávacích programů zaměřených na výrobu a rozvod elektrické energie. Tento projekt je tříletý a v letošním roce skončí. O jeho výsledky se dnes zajímá již řada dalších uchazečů z ostatních zemí EU.

Stranou naší pozornosti nezůstal ani program „Sokrates„, ve kterém jsme zrealizovali reciproční výměnný pobyt žáků elektrotechnických oborů s německým partnerem a ve schvalovacím řízení jsou naše další projekty orientované na rozvoj spolupráce se zahraničními školami a využití tzv. jazykových asistentů při výuce cizích jazyků.

Aby výčet byl úplný, je nutné zmínit projekty „MATRA„ (nizozemsko-český projekt sociálního partnerství v odborném školství), projekt „ENERSOL CZ – ENERSOL EU„ (projekt alternativních a obnovitelných zdrojů energií), projekt „IQ plus„ (nizozemsko-český projekt, tzv. nizozemské zkoušky elektrotechnických oborů), projekty v programu Státního fondu životního prostředí „Slunce do škol„, ve kterém jsme mohli vybudovat kvalitní fotovoltaické (výroba elektrické energie ze slunce) a fototermické (ohřev vody ze slunce) demonstrační systémy, které zapadají plně do naší koncepce vnitřní kvality elektrotechnických oborů.

Slovo „projekt„ v naší škole vyloženě zdomácnělo. Je to i pochopitelné, protože i naše zřizovatelské a státní orgány a organizace řeší nadstandardní dotace prostřednictví projektů: „Chceš finanční prostředky na další rozvoj? Najdi si dotační titul, zpracuj a podej odpovídající projekt„.

Myslím, že cesta našich zkušeností se zahraničními projekty se i nadále zúročí. Síť našich partnerů čítá dnes takové země jako Dánsko, Finsko, Norsko, Nizozemí, Švédsko a Litva. Logicky nejvíce partnerů máme v organizacích ze Spolkové republiky Německo. V mnoha případech jsou partnerské vztahy podpořeny smlouvami o spolupráci.

Za výrazný úspěch z poslední doby považuji udělení „Pečetě kvality„ za projekty Leonardo da Vinci. Pečetí kvality ocenil Národní vzdělávací fond, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí 10 nejlepších projektů stáží a mobilit České republiky v rámci výzvy roku 2000. Přestože byla Pečeť kvality udělena konkrétnímu projektu, osobně ji považuji za celkové ocenění dobré práce všech pracovníků školy a dobré práce všech zahraničních i českých partnerů.

5. Zmínil jste se o sociálním partnerství. Co tento pojem pro vaši školu znamená?
Pojem sociální partnerství má pro školství trochu jiný význam, než jaký je obecně vnímán v rovině tzv. tripartity – zástupců zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců a zástupců státní sféry. Sociální partnerství považujeme za významný ekvivalent pro naši práci. Škola nemá tzv. radu školy, ale v rámci organizační struktury působí tzv. poradní sbor, ve kterém právě působí zástupci významných sociálních partnerů. Pro školu je důležitý každý subjekt, který má zájem spolupracovat, a je těžké někoho vynechat. Přesto uvedu pár příkladů sociálního partnerství: ČEZ a. s., Severočeská energetika a. s., Severočeské doly a. s., Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Český svaz zaměstnavatelů v energetice, Elektrotechnický svaz český, Hospodářská komora ČR, úřad práce, První elektro a. s. atd. Opravdu je těžké naše sociální partnerství vyjmenovat tak, abychom na někoho nezapomněli. S řadou partnerů spolupracujeme bez smluvních vztahů (jen ústní dohody), s řadou jich máme uzavřeny partnerské smlouvy a s jinými pracujeme v profesních sdruženích. Škola je členem Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, členem Elektrotechnického svazu českého, Hospodářské komory ČR, Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání, kde vykonávám funkci předsedy Rady, Asociace pro využití tepelných čerpadel a Asociace institucí vzdělávání dospělých. Členstvím v těchto právních subjektech se škola následně zapojuje do aktivit subjektů, které představují sdružení asociací a svazů, např. Svazu dopravy a průmyslu ČR, Unie školských asociací CZESHA apod.

6. Možná nepříjemná otázka, která asi nepřináleží Vám. Přesto, jak vidíte vaši budoucnost po vstupu České republiky do EU, tedy co vaše škola a EU?
Máte pravdu. Tato otázka by měla být směrována spíše na jiná místa, která o českém školství rozhodují. Nicméně, jestliže se mne ptáte, odpovím. Myslím, že naše školství i přes všechnu kritiku není tak špatné. Vím, že je nám především vyčítána encyklopedičnost, že naše vzdělávací metody jsou málo kreativní, ale říkám, že vše má mít svou míru a vyváženost. Bohužel vždy bude platit, že mnoho věcí se musím prostě a jednoduše „nabiflovat„. Můj názor, že to s námi není až tak špatné, je podpořen zkušenostmi z vystupování a jednání našich žáků při zahraničních pobytech. Ano, máme spoustu nedostatků, např. v jazykové vybavenosti apod., ale osobně věřím v potencionál českých učitelů, že naše děti – studenty na vstup a život v EU dobře připraví. Z pohledu struktury odborného školství, včetně učňovského, vidím jako velice dobré jednotné propojení teoretické části výuky s praktickou, s odborným výcvikem. Za velice pozitivní považuji i celý systém sociálního zajištění žáků v podobě možností stravování a ubytování. Omlouvám se, ale záměrně se vyhýbám a dále případně budu vyhýbat otázkám financování. Ne, že bych neměl konkrétní názor a ne, že bych neviděl, kde peníze prioritně chybí, včetně toho, že opravdu v technickém vybavení trochu pokulháváme za školami v zahraničí, ale tato oblast je vždy velmi diskutabilní, neboť je přirozené, že v postatě vždy budu mít málo. Takže mám-li to shrnout, myslím si, že naše školství vstup do EU zvládne. Je logické, že budeme muset na mnoho věcí nově reagovat, ale na to bylo a je naše školství zvyklé.

A co naše škola? Předně chci poděkovat všem kolegům za společnou práci. O některých představách jste si z mého povídání mohli udělat obrázek. Vizi máme a snažíme se ji naplňovat. Nežijeme v oblacích, ale pevně na zemi, jsme si vědomi, že i naše škola musí procházet „optimalizací“. Jde však o optimalizaci vnitřní, kterou považujeme za trvalý proces zlepšování našich služeb. Ano, služeb, neboť ať chceme nebo ne, škola je službou veřejnosti (tedy řízenou) a na základě její nabídky a kvality se veřejnost pro její služby rozhoduje. A to platí pro všechny její součásti. Chceme-li, aby nám žáci a zaměstnanci naplnili např. školní jídelnu, musíme kvalitně a dobře vařit atd.

Naše škola zde působí již více než padesát let. Jsem přesvědčen, že její pokračování bude minimálně tak úspěšné jako doposud. Ideální pro poznání naší školy, je její návštěva. Dveře školy jsou otevřeny každému, kdo má zájem s námi komunikovat, takže se těším s případnými zájemci na shledanou.

Děkuji za rozhovor

Integrovaná střední škola energetická
Na Průhoně 4800
Chomutov
tel.: 474 652 111
e-mail: mares@issecv.cz

Rozhovor s ředitelem školy za redakci ELEKTRO vedl Ing. Jiří Kohutka