Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Více aktualit

Instalace v dělicích konstrukcích a příčkách a požární bezpečnost kabelových rozvodů

Prostupy vedení, utěsnění průchodů, ochrana před požárem (1. část)
 
JUDr. Zbyněk Urban, Praha – poradenská činnost
 

Úvod

Jednou z problematik, která se v poslední době dostává do popředí zájmu společnosti, je požární bezpečnost staveb. Důvodů, které k tomu vedou, je mnoho. Souvisí to s jednou z priorit společnosti, kterou je ochrana živo­tů a zdraví občanů, ochrana hospodářských zvířat, majetku a u požárů také pracovního a životního prostředí. Účelem požární bez­pečnosti staveb je umožnit bezpečnou evaku­aci osob z ohrožených objektů, úspěšný po­žární zásah a zabránit šíření požáru jak mezi požárními úseky objektu, tak i mimo vlastní požárem zasažený objekt. Požární bezpečnost staveb zahrnuje technická, provozní a orga­nizační opatření zajišťující v konkrétním ob­jektu ochranu uvedených chráněných zájmů.
 
Zajištění požární bezpečnosti staveb má dvě složky, a to preventivní a represivní. Pre­ventivní opatření předcházejí vzniku požáru, zabraňují jeho šíření a umožňují bezpečný únik osob. Represivní opatření tvoří systém účinných zásahových prostředků zajišťujících co nejrychlejší likvidaci požáru, a tím zabrá­nění nebo alespoň snížení škod. Elektrická zařízení v objektech mají vazbu na oba dru­hy opatření a z toho by mělo vycházet jejich řešení v konkrétních podmínkách. Prioritu by měla mít prevence a předcházení požá­rům volbou vhodných postupů, technických a technologických opatření.
 
Preventivní opatření obecně vycházejí z požadavků technických norem, vyhlášek a zákonů zaměřených na požární ochranu. Podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci jde o požárně technické charakteris­tiky, které kvalitativně nebo kvantitativně vy­jadřují vlastnosti hořlavých látek, při jejichž dodržení za předvídatelných podmínek se čin­nost považuje z hlediska nebezpečí požáru nebo výbuchu s následným požárem za bez­pečnou. Jsou-li zmíněná ustanovení vypraco­vána a dotčené osoby s nimi seznámeny, po­tom mají charakter závazného předpisu, a to někdy i podle více zákonů. Tato skutečnost není v elektrotechnické praxi vždy doceněna a při zjišťování příčin požárů a dalších nežá­doucích událostí může mít pro některé pra­covníky nepříjemné důsledky.
 

Požární bezpečnost staveb

Z hlediska požární bezpečnosti se stavby dělí na menší požárně ohraničené celky, kte­rými jsou požární úseky. Požární úsek je pro­storem objektu, který je ohraničen od ostat­ních částí objektu nebo od sousedních objektů požárně-dělicími konstrukcemi. Požární úse­ky mohou být v následujících kategoriích:
  • úseky bez požárního rizika,
  • úseky s požárním rizikem.
Za samostatné požární úseky jsou považo­vány chráněné únikové cesty, evakuační a po­žární výtahy, výtahové šachty, instalační šach­ty, kabelové šachty a instalační kanály, které procházejí více požárními úseky.
Požární riziko představuje pravděpodob­nou intenzitu rozsahu případného požáru v posuzovaném objektu. Riziko samotné je ještě posuzováno podle toho, zda jde o nevý­robní objekty nebo výrobní objekty.
 

Dělicí konstrukce

Důležitým prvkem jsou požárně-dělicí konstrukce, které brání šíření požáru mimo požární úsek. Není-li objekt rozdělen na po­žární úseky, považuje se celý objekt za jeden požární úsek. Za požárně-dělicí konstrukce jsou považovány:
  • požární stěny, což jsou stavební konstrukce bránící šíření požáru ve vodorovném smě­ru, jako jsou stěny obvodové, štítové, vnitř­ní aj.,
  • požární strop, popř. střešní konstrukce brá­nící šíření požáru ve svislém směru,
  • požární uzávěry, mezi které jsou počítány stavební konstrukce bránící šíření požáru otvory, kterými jsou především dveře, vra­ta, poklopy, uzávěry technických a techno­logických zařízení, uzávěry šachet a kaná­lů, požární klapky a dvířka.
Mimo uvedené konstrukce jsou použí­vány ještě některé další prvky protipožár­ní ochrany, ze kterých je možné jmenovat vodní clony, požární izolace, požární pro­sklené konstrukce, požární podhledy a pře­děly. S rozvojem techniky a uplatňováním poznatků výzkumu do praxe bude postupem doby rozsah prvků protipožární ochrany ješ­tě obsáhlejší.
 

Označování požárně bezpečnostních vlastností

Pro označování požárně bezpečnostních vlastností zařízení jsou používány symbo­ly udávající mezní stavy požární odolnosti, které vycházejí z ČSN 73 0810 (Požární bez­pečnost staveb – Společná ustanovení). Kód odolnosti se skládá obvykle z písmen a čísel­ného údaje, který vyjadřuje požární odolnost v minutách podle základní stupnice: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 min.
Užívané symboly pro mezní stavy odolnos­ti jsou:
E vyjádření mezního stavu celistvosti – v praxi jde o konstrukci bez spár a otvorů, kterými by pronikl oheň, plyny a zplodiny hoření,
R kritérium nosnosti konstrukce, únosnost a stabilita ohýbaných prvků,
I vyjádření mezního stavu izolační schop­nosti – izoluje tak, že na neohřívané stra­ně odvrácené od požáru je maximálně nor­mová teplota omezená na 140 °C,
W vyjádření mezního stavu omezení tepelné radiace – omezení tepelného toku z neo­hřívané strany – konstrukce omezuje roz­šíření požáru,
S odolnost proti průniku kouře – kouřotěsnost, schopnost snížit nebo omezit pronikání ply­nu nebo kouře z jedné strany na druhou,
D trvání stability kouřových přepážek (clon) při konstantní teplotě.
 
Uvedené symboly požární odolnosti mají význam zejména pro zařízení umísťovaná v únikových cestách všech druhů.
 

Požární uzávěry, požární přepážky a ucpávky

Uvedené prvky se používají ke zvýše­ní požární odolnosti stavebních konstrukcí. Základním požadavkem u požárních uzávě­rů je, aby otvory v požárních stěnách a stro­pech byly uzavíratelné v případě požáru. Cí­lem požárních přepážek nebo ucpávek je uza­vřít otvory potřebné buď k průchodu potrubí, nebo kabelů stěnami, stropy nebo příčkami. Zabrání se tím šíření ohně, kouře a dalších zplodin v případě požáru. Že jde o záleži­tost dosti významnou, dokazují dlouhodobé poznatky z praxe na základě vyhodnocení průběhu požárů, jejich likvidace a následků. Za velmi rizikové je možné označit zejména přenesení požáru do dalšího požárního úse­ku, únikových cest, schodišť a chodeb. Posu­zování těsnosti prostupů se vykonává podle ČSN 73 0810. Prostupy kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vo­dičů, prostupují-li jedním otvorem a mají-li izolaci nebo povrchovou úpravu šířící požár s hmotností větší než 1,0 kg·m–1 vyžadují odolnost EI (viz užívané symboly pro mezní stavy odolnosti v předchozím od­stavci). Norma stanovuje podmínky pro potrubní systémy kapalin, plynů a některých dalších médií.
 
Konstrukce uzavírající otvory při prostupech instalačních rozvodů po­žárně-dělicími konstrukcemi zahr­nují také požární přepážky v kabe­lových rozvodech, jako jsou shora přístupné, průlezné a průchozí kaná­ly, a rozdělují prostor na menší sek­ce pro možnost postupného hašení nebo spolehlivějšího úniku osob. Dále jde o použití požárních kabe­lových ucpávek utěsňujících sys­tém na úrovni prokazatelné požár­ní odolnosti EI, včetně požadované doby. Tato doba je stanovena na zá­kladě požárně bezpečnostního řešení. K této problematice je možné doplnit, že těsnicí konstrukce a materiály musí vykazovat stej­nou požární odolnost, jakou má konstrukční prvek, kterým procházejí.
 
Pro upřesnění k dalším pojmům použitým v textu stručné definice:
Prostup kabelů či instalací přes požár­ně-dělicí konstrukci – prostorové uspořádání (průnik) kabelového rozvodu, svazku či jed­notlivého kabelu, potrubí nebo jednotlivých trubek (bez ohledu na materiál a způsob po­užití) otvorem, vytvořeným ve vodorovné či svislé požárně-dělicí konstrukci.
Těsnění – výplň mezi těsněnou instalací či kabelem a požárně-dělicí konstrukcí s de­finovanými požárně-technickými a fyzikál­ně-mechanickými vlastnostmi. Za určitých okolností může těsnění při splnění určitých požadavků působit jako ucpávka.
(pokračování)