Instalace v dělicích konstrukcích a příčkách a požární bezpečnost kabelových rozvodů

 

 

Jednou z problematik, která se v poslední době dostává do popředí zájmu společnosti, je požární bezpečnost staveb. Důvodů, které k tomu vedou, je mnoho. Souvisí to s jednou z priorit společnosti, kterou je ochrana živo­tů a zdraví občanů, ochrana hospodářských zvířat, majetku a u požárů také pracovního a životního prostředí. Účelem požární bez­pečnosti staveb je umožnit bezpečnou evaku­aci osob z ohrožených objektů, úspěšný po­žární zásah a zabránit šíření požáru jak mezi požárními úseky objektu, tak i mimo vlastní požárem zasažený objekt. Požární bezpečnost staveb zahrnuje technická, provozní a orga­nizační opatření zajišťující v konkrétním ob­jektu ochranu uvedených chráněných zájmů.

 

Zajištění požární bezpečnosti staveb má dvě složky, a to preventivní a represivní. Pre­ventivní opatření předcházejí vzniku požáru, zabraňují jeho šíření a umožňují bezpečný únik osob. Represivní opatření tvoří systém účinných zásahových prostředků zajišťujících co nejrychlejší likvidaci požáru, a tím zabrá­nění nebo alespoň snížení škod. Elektrická zařízení v objektech mají vazbu na oba dru­hy opatření a z toho by mělo vycházet jejich řešení v konkrétních podmínkách. Prioritu by měla mít prevence a předcházení požá­rům volbou vhodných postupů, technických a technologických opatření.

 

Preventivní opatření obecně vycházejí z požadavků technických norem, vyhlášek a zákonů zaměřených na požární ochranu. Podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci jde o požárně technické charakteris­tiky, které kvalitativně nebo kvantitativně vy­jadřují vlastnosti hořlavých látek, při jejichž dodržení za předvídatelných podmínek se čin­nost považuje z hlediska nebezpečí požáru nebo výbuchu s následným požárem za bez­pečnou. Jsou-li zmíněná ustanovení vypraco­vána a dotčené osoby s nimi seznámeny, po­tom mají charakter závazného předpisu, a to někdy i podle více zákonů. Tato skutečnost není v elektrotechnické praxi vždy doceněna a při zjišťování příčin požárů a dalších nežá­doucích událostí může mít pro některé pra­covníky nepříjemné důsledky.

Z hlediska požární bezpečnosti se stavby dělí na menší požárně ohraničené celky, kte­rými jsou požární úseky. Požární úsek je pro­storem objektu, který je ohraničen od ostat­ních částí objektu nebo od sousedních objektů požárně-dělicími konstrukcemi. Požární úse­ky mohou být v následujících kategoriích:

Za samostatné požární úseky jsou považo­vány chráněné únikové cesty, evakuační a po­žární výtahy, výtahové šachty, instalační šach­ty, kabelové šachty a instalační kanály, které procházejí více požárními úseky.

Požární riziko představuje pravděpodob­nou intenzitu rozsahu případného požáru v posuzovaném objektu. Riziko samotné je ještě posuzováno podle toho, zda jde o nevý­robní objekty nebo výrobní objekty.

Důležitým prvkem jsou požárně-dělicí konstrukce, které brání šíření požáru mimo požární úsek. Není-li objekt rozdělen na po­žární úseky, považuje se celý objekt za jeden požární úsek. Za požárně-dělicí konstrukce jsou považovány:

Mimo uvedené konstrukce jsou použí­vány ještě některé další prvky protipožár­ní ochrany, ze kterých je možné jmenovat vodní clony, požární izolace, požární pro­sklené konstrukce, požární podhledy a pře­děly. S rozvojem techniky a uplatňováním poznatků výzkumu do praxe bude postupem doby rozsah prvků protipožární ochrany ješ­tě obsáhlejší.

Pro označování požárně bezpečnostních vlastností zařízení jsou používány symbo­ly udávající mezní stavy požární odolnosti, které vycházejí z ČSN 73 0810 (Požární bez­pečnost staveb – Společná ustanovení). Kód odolnosti se skládá obvykle z písmen a čísel­ného údaje, který vyjadřuje požární odolnost v minutách podle základní stupnice: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 min.

Užívané symboly pro mezní stavy odolnos­ti jsou:

E vyjádření mezního stavu celistvosti – v praxi jde o konstrukci bez spár a otvorů, kterými by pronikl oheň, plyny a zplodiny hoření,

R kritérium nosnosti konstrukce, únosnost a stabilita ohýbaných prvků,

I vyjádření mezního stavu izolační schop­nosti – izoluje tak, že na neohřívané stra­ně odvrácené od požáru je maximálně nor­mová teplota omezená na 140 °C,

W vyjádření mezního stavu omezení tepelné radiace – omezení tepelného toku z neo­hřívané strany – konstrukce omezuje roz­šíření požáru,

S odolnost proti průniku kouře – kouřotěsnost, schopnost snížit nebo omezit pronikání ply­nu nebo kouře z jedné strany na druhou,

D trvání stability kouřových přepážek (clon) při konstantní teplotě.

 

Uvedené symboly požární odolnosti mají význam zejména pro zařízení umísťovaná v únikových cestách všech druhů.

 

Uvedené prvky se používají ke zvýše­ní požární odolnosti stavebních konstrukcí. Základním požadavkem u požárních uzávě­rů je, aby otvory v požárních stěnách a stro­pech byly uzavíratelné v případě požáru. Cí­lem požárních přepážek nebo ucpávek je uza­vřít otvory potřebné buď k průchodu potrubí, nebo kabelů stěnami, stropy nebo příčkami. Zabrání se tím šíření ohně, kouře a dalších zplodin v případě požáru. Že jde o záleži­tost dosti významnou, dokazují dlouhodobé poznatky z praxe na základě vyhodnocení průběhu požárů, jejich likvidace a následků. Za velmi rizikové je možné označit zejména přenesení požáru do dalšího požárního úse­ku, únikových cest, schodišť a chodeb. Posu­zování těsnosti prostupů se vykonává podle ČSN 73 0810. Prostupy kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vo­dičů, prostupují-li jedním otvorem a mají-li izolaci nebo povrchovou úpravu šířící požár s hmotností větší než 1,0 kg·m^–1 vyžadují odolnost EI (viz užívané symboly pro mezní stavy odolnosti v předchozím od­stavci). Norma stanovuje podmínky pro potrubní systémy kapalin, plynů a některých dalších médií.

 

Konstrukce uzavírající otvory při prostupech instalačních rozvodů po­žárně-dělicími konstrukcemi zahr­nují také požární přepážky v kabe­lových rozvodech, jako jsou shora přístupné, průlezné a průchozí kaná­ly, a rozdělují prostor na menší sek­ce pro možnost postupného hašení nebo spolehlivějšího úniku osob. Dále jde o použití požárních kabe­lových ucpávek utěsňujících sys­tém na úrovni prokazatelné požár­ní odolnosti EI, včetně požadované doby. Tato doba je stanovena na zá­kladě požárně bezpečnostního řešení. K této problematice je možné doplnit, že těsnicí konstrukce a materiály musí vykazovat stej­nou požární odolnost, jakou má konstrukční prvek, kterým procházejí.

 

Pro upřesnění k dalším pojmům použitým v textu stručné definice:

Prostup kabelů či instalací přes požár­ně-dělicí konstrukci – prostorové uspořádání (průnik) kabelového rozvodu, svazku či jed­notlivého kabelu, potrubí nebo jednotlivých trubek (bez ohledu na materiál a způsob po­užití) otvorem, vytvořeným ve vodorovné či svislé požárně-dělicí konstrukci.

Těsnění – výplň mezi těsněnou instalací či kabelem a požárně-dělicí konstrukcí s de­finovanými požárně-technickými a fyzikál­ně-mechanickými vlastnostmi. Za určitých okolností může těsnění při splnění určitých požadavků působit jako ucpávka.

(pokračování)