Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Instalace v dělicích konstrukcích a příčkách a požární bezpečnost kabelových rozvodů

Prostupy vedení, utěsnění průchodů, ochrana před požárem (1. část)
 
JUDr. Zbyněk Urban, Praha – poradenská činnost
 

Úvod

Jednou z problematik, která se v poslední době dostává do popředí zájmu společnosti, je požární bezpečnost staveb. Důvodů, které k tomu vedou, je mnoho. Souvisí to s jednou z priorit společnosti, kterou je ochrana živo­tů a zdraví občanů, ochrana hospodářských zvířat, majetku a u požárů také pracovního a životního prostředí. Účelem požární bez­pečnosti staveb je umožnit bezpečnou evaku­aci osob z ohrožených objektů, úspěšný po­žární zásah a zabránit šíření požáru jak mezi požárními úseky objektu, tak i mimo vlastní požárem zasažený objekt. Požární bezpečnost staveb zahrnuje technická, provozní a orga­nizační opatření zajišťující v konkrétním ob­jektu ochranu uvedených chráněných zájmů.
 
Zajištění požární bezpečnosti staveb má dvě složky, a to preventivní a represivní. Pre­ventivní opatření předcházejí vzniku požáru, zabraňují jeho šíření a umožňují bezpečný únik osob. Represivní opatření tvoří systém účinných zásahových prostředků zajišťujících co nejrychlejší likvidaci požáru, a tím zabrá­nění nebo alespoň snížení škod. Elektrická zařízení v objektech mají vazbu na oba dru­hy opatření a z toho by mělo vycházet jejich řešení v konkrétních podmínkách. Prioritu by měla mít prevence a předcházení požá­rům volbou vhodných postupů, technických a technologických opatření.
 
Preventivní opatření obecně vycházejí z požadavků technických norem, vyhlášek a zákonů zaměřených na požární ochranu. Podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci jde o požárně technické charakteris­tiky, které kvalitativně nebo kvantitativně vy­jadřují vlastnosti hořlavých látek, při jejichž dodržení za předvídatelných podmínek se čin­nost považuje z hlediska nebezpečí požáru nebo výbuchu s následným požárem za bez­pečnou. Jsou-li zmíněná ustanovení vypraco­vána a dotčené osoby s nimi seznámeny, po­tom mají charakter závazného předpisu, a to někdy i podle více zákonů. Tato skutečnost není v elektrotechnické praxi vždy doceněna a při zjišťování příčin požárů a dalších nežá­doucích událostí může mít pro některé pra­covníky nepříjemné důsledky.
 

Požární bezpečnost staveb

Z hlediska požární bezpečnosti se stavby dělí na menší požárně ohraničené celky, kte­rými jsou požární úseky. Požární úsek je pro­storem objektu, který je ohraničen od ostat­ních částí objektu nebo od sousedních objektů požárně-dělicími konstrukcemi. Požární úse­ky mohou být v následujících kategoriích:
  • úseky bez požárního rizika,
  • úseky s požárním rizikem.
Za samostatné požární úseky jsou považo­vány chráněné únikové cesty, evakuační a po­žární výtahy, výtahové šachty, instalační šach­ty, kabelové šachty a instalační kanály, které procházejí více požárními úseky.
Požární riziko představuje pravděpodob­nou intenzitu rozsahu případného požáru v posuzovaném objektu. Riziko samotné je ještě posuzováno podle toho, zda jde o nevý­robní objekty nebo výrobní objekty.
 

Dělicí konstrukce

Důležitým prvkem jsou požárně-dělicí konstrukce, které brání šíření požáru mimo požární úsek. Není-li objekt rozdělen na po­žární úseky, považuje se celý objekt za jeden požární úsek. Za požárně-dělicí konstrukce jsou považovány:
  • požární stěny, což jsou stavební konstrukce bránící šíření požáru ve vodorovném smě­ru, jako jsou stěny obvodové, štítové, vnitř­ní aj.,
  • požární strop, popř. střešní konstrukce brá­nící šíření požáru ve svislém směru,
  • požární uzávěry, mezi které jsou počítány stavební konstrukce bránící šíření požáru otvory, kterými jsou především dveře, vra­ta, poklopy, uzávěry technických a techno­logických zařízení, uzávěry šachet a kaná­lů, požární klapky a dvířka.
Mimo uvedené konstrukce jsou použí­vány ještě některé další prvky protipožár­ní ochrany, ze kterých je možné jmenovat vodní clony, požární izolace, požární pro­sklené konstrukce, požární podhledy a pře­děly. S rozvojem techniky a uplatňováním poznatků výzkumu do praxe bude postupem doby rozsah prvků protipožární ochrany ješ­tě obsáhlejší.
 

Označování požárně bezpečnostních vlastností

Pro označování požárně bezpečnostních vlastností zařízení jsou používány symbo­ly udávající mezní stavy požární odolnosti, které vycházejí z ČSN 73 0810 (Požární bez­pečnost staveb – Společná ustanovení). Kód odolnosti se skládá obvykle z písmen a čísel­ného údaje, který vyjadřuje požární odolnost v minutách podle základní stupnice: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 min.
Užívané symboly pro mezní stavy odolnos­ti jsou:
E vyjádření mezního stavu celistvosti – v praxi jde o konstrukci bez spár a otvorů, kterými by pronikl oheň, plyny a zplodiny hoření,
R kritérium nosnosti konstrukce, únosnost a stabilita ohýbaných prvků,
I vyjádření mezního stavu izolační schop­nosti – izoluje tak, že na neohřívané stra­ně odvrácené od požáru je maximálně nor­mová teplota omezená na 140 °C,
W vyjádření mezního stavu omezení tepelné radiace – omezení tepelného toku z neo­hřívané strany – konstrukce omezuje roz­šíření požáru,
S odolnost proti průniku kouře – kouřotěsnost, schopnost snížit nebo omezit pronikání ply­nu nebo kouře z jedné strany na druhou,
D trvání stability kouřových přepážek (clon) při konstantní teplotě.
 
Uvedené symboly požární odolnosti mají význam zejména pro zařízení umísťovaná v únikových cestách všech druhů.
 

Požární uzávěry, požární přepážky a ucpávky

Uvedené prvky se používají ke zvýše­ní požární odolnosti stavebních konstrukcí. Základním požadavkem u požárních uzávě­rů je, aby otvory v požárních stěnách a stro­pech byly uzavíratelné v případě požáru. Cí­lem požárních přepážek nebo ucpávek je uza­vřít otvory potřebné buď k průchodu potrubí, nebo kabelů stěnami, stropy nebo příčkami. Zabrání se tím šíření ohně, kouře a dalších zplodin v případě požáru. Že jde o záleži­tost dosti významnou, dokazují dlouhodobé poznatky z praxe na základě vyhodnocení průběhu požárů, jejich likvidace a následků. Za velmi rizikové je možné označit zejména přenesení požáru do dalšího požárního úse­ku, únikových cest, schodišť a chodeb. Posu­zování těsnosti prostupů se vykonává podle ČSN 73 0810. Prostupy kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vo­dičů, prostupují-li jedním otvorem a mají-li izolaci nebo povrchovou úpravu šířící požár s hmotností větší než 1,0 kg·m–1 vyžadují odolnost EI (viz užívané symboly pro mezní stavy odolnosti v předchozím od­stavci). Norma stanovuje podmínky pro potrubní systémy kapalin, plynů a některých dalších médií.
 
Konstrukce uzavírající otvory při prostupech instalačních rozvodů po­žárně-dělicími konstrukcemi zahr­nují také požární přepážky v kabe­lových rozvodech, jako jsou shora přístupné, průlezné a průchozí kaná­ly, a rozdělují prostor na menší sek­ce pro možnost postupného hašení nebo spolehlivějšího úniku osob. Dále jde o použití požárních kabe­lových ucpávek utěsňujících sys­tém na úrovni prokazatelné požár­ní odolnosti EI, včetně požadované doby. Tato doba je stanovena na zá­kladě požárně bezpečnostního řešení. K této problematice je možné doplnit, že těsnicí konstrukce a materiály musí vykazovat stej­nou požární odolnost, jakou má konstrukční prvek, kterým procházejí.
 
Pro upřesnění k dalším pojmům použitým v textu stručné definice:
Prostup kabelů či instalací přes požár­ně-dělicí konstrukci – prostorové uspořádání (průnik) kabelového rozvodu, svazku či jed­notlivého kabelu, potrubí nebo jednotlivých trubek (bez ohledu na materiál a způsob po­užití) otvorem, vytvořeným ve vodorovné či svislé požárně-dělicí konstrukci.
Těsnění – výplň mezi těsněnou instalací či kabelem a požárně-dělicí konstrukcí s de­finovanými požárně-technickými a fyzikál­ně-mechanickými vlastnostmi. Za určitých okolností může těsnění při splnění určitých požadavků působit jako ucpávka.
(pokračování)