Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Více aktualit

Ing. Zdeněk Trinkewitz – dlouholetý pracovník v oboru elektrotechniky a člen redakční rady Elektro

Dne 27. května oslaví náš kolega „pětasedmdesátku“. Za redakci Elektro i za kolegy z redakční rady upřím­ně popřejme panu Trinkewitzovi stálý opti­mismus a nezdolnou energii, s níž, jak jej známe, se pouští stále novými směry do po­znávání smyslu lidského bytí. Tyto směry do­konce formuloval na svých webových strán­kách (www.trinkewitz.cz), a jsou jimi sociolo­gie, filozofie, ekonomie, politika ČR, svět, technika, přírodověda a ekologie. Na svém webu náš jubilant sám o sobě říká:
 
Jsem neochvějným optimistou v tom smyslu, že odmítám resignovat na možnost positivního východiska z jakékoli svízelné si­tuace. Zkušenost historická i moje osobní mi potvrzuje, že jednotlivec i lidské společen­ství, třeba pozvolna, s překonáním utrpení a vynaložením velkého úsilí, vrátí po všech krizích běh světa vždy zpět ke zdravému ži­votu a vývoji. Tato životní filosofie má kořeny v mé výchově, vzdělání a životních zkušenos­tech, které mi dala doba „mých univerzit“.
 
Co do podmínek přípravy na život ji hod­notím velmi pozitivně, rozhodně mnohem lépe než období následující, včetně doby dnešní. Má výchova i vzdělání byly racionál­ní, mravní a vlastenecké, což jsou rysy, které v dnešních poměrech zcela chybí nebo živoří.
 
Při příležitosti životního jubilea pana Trinkewitze považujeme za vhodné přiblí­žit, co v jeho případě znamená pojem „dlou­holetý pracovník v oboru elektrotechniky“: Rokem 1960 (promoce na Elektrotechnické fakultě ČVUT Praha) začal pan Trinkewitz svou profesní kariéru v Kolbence – v ČKD Elektrotechnika, Praha 9-Vysočany – od po­zice zkušebního technika elektrických stro­jů, přes vedoucího zkušeben a oborových útvarů jakosti (řízení a oživování dodávek a technologií jak pro SRN, Rakousko, Švý­carsko či USA, tak pro Pákistán nebo Alžír), až po ředitele ČKD Elektrotechnika (1990).
 
Poté na pozici technického ředitele hol­dingu ČKD PRAHA (1991 – 94) řídil trans­formaci ČKD PRAHA o. p. na holding ak­ciových společností. Po privatizaci orga­nizoval přestavbu a rozpracování systému řízení holdingu.
 
Po dalších vedoucích manažerských postech v ČKD, ve VRAMZ a. s., Svazu průmyslu a dopravy a ENERGOTRADE, a. s., převzal v roce 1996 jako jednatel ve­dení společnosti LOMY MOŘINA spol. s. r. o., výrobce chemického vápence pro odsíření elektráren ČEZ a. s. V této funkci transformoval původně všestranně zaostalý podnik na podnik moderní, plně řízený inte­grovaným informačním a řídicím systémem, využívajícím moderní komunikační techni­ku, praktikující systém „total quality mana­gement“ a ochranu práce a životního prostře­dí podle evropských standardů.
 
V profesi elektrotechnického inženýrství řešil pan Trinkewitz řadu výzkumných úko­lů a jejich výsledky publikoval jak v inter­ních výzkumných zprávách, tak v odborném tisku. Je autorem řady zlepšovacích návrhů a vynálezů.
 
Publikoval jednu knižní monografii a je spoluautorem příručky silnoproudé elektro­techniky. Obě knihy získaly cenu Čs. lite­rárního fondu.
 
Řadu let studuje otázky řízení podniků a národního hospodářství a publikoval řadu článků na toto téma v tisku (v Právu, Hospo­dářských novinách, Lidových novinách, Eko­nomu, Financích a úvěru aj.).
 
V roce 2004 napsal knihu o managementu pod titulem Český management – iluze a sku­tečnost (Elektro 2008/1).
Představme nyní pana Trinkwitze, jak je zvykem v našem sloupku Lidé a Elektro, spí­še lidsky než profesně:
 
Přisuzoval jste někdy význam znamení, ve kterém jste narozen?
Jsem člověk absolutně racionální. Astro­logie, numerologie a jiné pavědy mi připada­jí směšné. I proto se zúčastňuji aktivit klubu Sysifos a klubu Skeptiků, kde také přednáším.
 
Je vedle elektrotechniky nějaký jiný obor, kterému se věnujete?
Vždy mne zajímala historie, přírodní vědy, filozofie, politická ekonomie a politologie. Dnes jako důchodce se jim plně věnuji a také o nich publikuji, viz http://trinkewitz.cz
 
Máte nějakého zajímavého koníčka?
Vysloveného koníčka nemám, pokud jím není nutná údržba chalupy nebo nepravidel­ná turistika. Ale přece jen - maluji obrazy! Ovšem většinou kopie mých oblíbených ma­lířů – Picassa, Cézanna, Kremličky, ale ob­čas i vlastní témata.
 
Kdo vás profesně nejvíce ovlivnil?
Na ČVUT profesoři Jan Bašta, Jaroslav Kučera, Zdeněk Trnka. V praxi v ČKD–Kol­bence šéf zkušebny elektrických strojů Ing. Václav Kubík.
 
Jakou hudbu máte rád? Hrajete na ně­jaký hudební nástroj? Na který?
Lituji, že se mi nedostalo žádného hudeb­ního vzdělání. Ale mám rád každou dobrou hudbu. Z klasické nejraději Mozarta a barok­ní mistry obecně. Symfonickou od Dvořáka, Smetany, Janáčka. Ale také „klasický“ jazz, šansony nebo kvalitní muzikál. Protiví se mi všechny soudobé hlučné a dekadentní hudeb­ní formy a kapely.
 
Jakou literaturu, žánr a autory máte rád?
V mládí jsem byl knihomolem a přeče­tl stovky knih ze světové krásné literatury. Dnes již krásnou literaturu prakticky ne­čtu. Čtu jen literaturu faktu a odborná díla z mých oblíbených oborů. Protože právě vyšli poslední Hanzelka a Zikmund, přečetl jsem si znovu Afriku snů a skutečnosti. Po­zoruhodná a zapomenutá je tam jejich tvrdá kritika imperialismu a kolonialismu.
Oblíbení autoři: Vančura, Hašek, Hrabal, kteří pravdivě a s porozuměním píší o čes­kém človíčkovi.
 
Co sport, fandíte zvlášť některému?
Aktivně jsem hrával košíkovou a od­bíjenou, fakultativně jsem hodně plaval. Zásadně nefandím! Zvláště nyní, když se sport stal čistým byznysem, prolezlým do­pingem a korupcí. Olympijský sport by se měl vrátit k čistému amatérismu a profesi­onální sport by měl být považován za sou­část byznysu.
 
Oblíbený citát?
Určitě je to ten od kolegy-inženýra Izraela Branda: „Jen volovi je vše jasné.
 
Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz­hodnutí?
Asi jsem měl v životě štěstí, protože jsem žádné opravdu těžké rozhodnutí dělat nemusel.
 
Co považujete za svou silnou stránku?
Racionalitu, odvahu a rozhodnost – to jsou podle mého nejdůležitější vlastnosti manažera jak podniku, tak i vlastního života.
 
Čeho si nejvíc vážíte u svých spolu­pracovníků?
Loajality, pracovitosti, poctivosti a kre­ativity.
 
Co považujete za svůj největší profesi­onální úspěch?
Konsolidaci a modernizaci Lomů Mořina, což byl opravdový „špek“, a kde jsem měl v závěru své kariéry možnost alespoň částeč­ně realizovat svoji vizi moderního podniko­vého managementu.
 
Máte nějakou konkrétní profesionál­ní zásadu?
Každý úkol splnit vynalézavě, rychle a kvalitně, a hlavně - dotáhnout jej až do úspěšného konce.
 
Co byste se ještě chtěl naučit?
V mém věku již asi nic. Snad se ještě zdo­konalit v angličtině.
 
Podobají se Vám v něčem Vaše děti?
Určitě v lidské slušnosti, ke které jsme je vychovávali. Snad jim to v dnešním světě nebude na škodu.
(jk)