Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., oslaví devadesátiny

číslo 10/2003

Osobní zprávy

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., oslaví devadesátiny

Za několik týdnů – 13. října 2003, oslaví inženýr Zdeněk Ledr, DrSc., v plné duševní svěžesti úctyhodných 90 let. Mezi technickou veřejností je znám jako významný odborník v oblasti elektrických pohonů a dalších aplikací silnoproudé elektrotechniky.

Inženýr Zdeněk Ledr se narodil 13. října 1913 v Ratajích nad Sázavou. Po absolvování reálného gymnázia v Kutné Hoře v roce 1937 s vyznamenáním ukončil studia elektrotechnického inženýrství na ČVUT v Praze. Na doporučení prof. Řezníčka nastoupil do oddělení „aparátů“ v tehdejší vysočanské „Kolbence„ – elektrotechnické továrně koncernu ČKD. V roce 1939 přešel do oddělení točivých strojů a pracoval v něm jako výpočtář stejnosměrných strojů. Později se stal vedoucím návrhů elektrických strojů ve stejném závodě. Jeho podpis je možné nalézt skoro na všech „specifikacích„, tj. formulářích s údaji o geometrických rozměrech a dalších elektromagnetických hodnotách (v té době) vyráběných stejnosměrných strojů pro trakci, těžní stroje i pro další průmyslové aplikace.

Obr. 1.

S příchodem výkonových polovodičových součástek se úsilí Ing. Ledra zaměřilo na jejich použití v budicích soustavách synchronních strojů a v elektrických regulovaných pohonech. Jeho technická řešení se vyznačují originalitou a snahou dosáhnout požadovaných vlastností, pokud možno co nejjednodušším využitím základních fyzikálních vlastností elektrických strojů. Jeho mnohostranné využití tzv. Boucherotova obvodu v technických projektech a v zakázkách je také známo z jeho příspěvků na pohonářských konferencích, které se konají každé dva roky v Plzni. Mezi projektanty pohonů je známo jeho originální řešení rozběhu velkých stejnosměrných motorů bez klasického spouštěče, označované jako „Ledrostroj„. Technickým řešením dosud jím navrženým bylo uděleno více než sto patentů.

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., je znám také jako autor více než dvou set odborných článků a referátů.

Ve svých 65 letech obhájil kandidátskou práci a získal vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc.). V roce 1982 vypracoval doktorskou práci na téma Vnější elektrické prostředky k dosažení ploché momentové charakteristiky asynchronního motoru kroužkového a klecového; její obhajoba se ale mohla konat až v roce 1991.

Ani po odchodu do důchodu nepřestal Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., technicky pracovat. Spolu s dalšími spoluautory připravil pro SNTL (před rokem 1989) knihu o malých vodních elektrárnách. Bohužel zánikem tohoto vydavatelství nedošlo k jejímu uveřejnění.

„S Ing. Zdeňkem Ledrem jsem se poprvé setkal při svém nástupu do ČKD Elektrotechnika (v lednu 1961), kde jsem pracoval jako výpočtář elektrických strojů a Ing. Ledr byl mým přímým nadřízeným. Obdivoval jsem jeho ucelený fyzikální pohled na problematiku elektrických strojů, na jehož základě dovedl nám „mladíkům„ vysvětlit a zdůvodnit, proč musí být použito určité konkrétní řešení nebo návrhový postup. „Pan kos„, jak mu starší výpočtáři říkali, byl chodící kartotékou čísel specifikací, protože díky své vynikající paměti uměl z hlavy odpovědět, kam a kdy byl ten který vyrobený stroj dodán,„ říká autor článku.

Ing. Ledr je nejenom vynikající technik, ale i výborný spolupracovník, který navíc nezkazil žádnou legraci na pracovišti. Vzpomínky na jeho vyprávění veselých příhod, kterým při různých nepracovních setkáních s oblibou naslouchali zaměstnanci z oddělení výpočtů, se většinou týkají situací, jak se z legrace někomu podařilo doběhnout ostatní. Při těchto setkáních prokazoval svoji vynikající paměť citováním celých kapitol z Haškova Švejka.

Jménem svým i všech jeho bývalých spolupracovníků přeji „panu kosovi„ – Ing. Zdeňku Ledrovi, DrSc., do dalších let mnoho zdraví, duševní svěžesti a nových technických nápadů.

prof. Jiří Pavelka, DrSc.