Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo
tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Více aktualit

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., oslaví devadesátiny

číslo 10/2003

Osobní zprávy

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., oslaví devadesátiny

Za několik týdnů – 13. října 2003, oslaví inženýr Zdeněk Ledr, DrSc., v plné duševní svěžesti úctyhodných 90 let. Mezi technickou veřejností je znám jako významný odborník v oblasti elektrických pohonů a dalších aplikací silnoproudé elektrotechniky.

Inženýr Zdeněk Ledr se narodil 13. října 1913 v Ratajích nad Sázavou. Po absolvování reálného gymnázia v Kutné Hoře v roce 1937 s vyznamenáním ukončil studia elektrotechnického inženýrství na ČVUT v Praze. Na doporučení prof. Řezníčka nastoupil do oddělení „aparátů“ v tehdejší vysočanské „Kolbence„ – elektrotechnické továrně koncernu ČKD. V roce 1939 přešel do oddělení točivých strojů a pracoval v něm jako výpočtář stejnosměrných strojů. Později se stal vedoucím návrhů elektrických strojů ve stejném závodě. Jeho podpis je možné nalézt skoro na všech „specifikacích„, tj. formulářích s údaji o geometrických rozměrech a dalších elektromagnetických hodnotách (v té době) vyráběných stejnosměrných strojů pro trakci, těžní stroje i pro další průmyslové aplikace.

Obr. 1.

S příchodem výkonových polovodičových součástek se úsilí Ing. Ledra zaměřilo na jejich použití v budicích soustavách synchronních strojů a v elektrických regulovaných pohonech. Jeho technická řešení se vyznačují originalitou a snahou dosáhnout požadovaných vlastností, pokud možno co nejjednodušším využitím základních fyzikálních vlastností elektrických strojů. Jeho mnohostranné využití tzv. Boucherotova obvodu v technických projektech a v zakázkách je také známo z jeho příspěvků na pohonářských konferencích, které se konají každé dva roky v Plzni. Mezi projektanty pohonů je známo jeho originální řešení rozběhu velkých stejnosměrných motorů bez klasického spouštěče, označované jako „Ledrostroj„. Technickým řešením dosud jím navrženým bylo uděleno více než sto patentů.

Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., je znám také jako autor více než dvou set odborných článků a referátů.

Ve svých 65 letech obhájil kandidátskou práci a získal vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc.). V roce 1982 vypracoval doktorskou práci na téma Vnější elektrické prostředky k dosažení ploché momentové charakteristiky asynchronního motoru kroužkového a klecového; její obhajoba se ale mohla konat až v roce 1991.

Ani po odchodu do důchodu nepřestal Ing. Zdeněk Ledr, DrSc., technicky pracovat. Spolu s dalšími spoluautory připravil pro SNTL (před rokem 1989) knihu o malých vodních elektrárnách. Bohužel zánikem tohoto vydavatelství nedošlo k jejímu uveřejnění.

„S Ing. Zdeňkem Ledrem jsem se poprvé setkal při svém nástupu do ČKD Elektrotechnika (v lednu 1961), kde jsem pracoval jako výpočtář elektrických strojů a Ing. Ledr byl mým přímým nadřízeným. Obdivoval jsem jeho ucelený fyzikální pohled na problematiku elektrických strojů, na jehož základě dovedl nám „mladíkům„ vysvětlit a zdůvodnit, proč musí být použito určité konkrétní řešení nebo návrhový postup. „Pan kos„, jak mu starší výpočtáři říkali, byl chodící kartotékou čísel specifikací, protože díky své vynikající paměti uměl z hlavy odpovědět, kam a kdy byl ten který vyrobený stroj dodán,„ říká autor článku.

Ing. Ledr je nejenom vynikající technik, ale i výborný spolupracovník, který navíc nezkazil žádnou legraci na pracovišti. Vzpomínky na jeho vyprávění veselých příhod, kterým při různých nepracovních setkáních s oblibou naslouchali zaměstnanci z oddělení výpočtů, se většinou týkají situací, jak se z legrace někomu podařilo doběhnout ostatní. Při těchto setkáních prokazoval svoji vynikající paměť citováním celých kapitol z Haškova Švejka.

Jménem svým i všech jeho bývalých spolupracovníků přeji „panu kosovi„ – Ing. Zdeňku Ledrovi, DrSc., do dalších let mnoho zdraví, duševní svěžesti a nových technických nápadů.

prof. Jiří Pavelka, DrSc.