Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Ing. Václav Beneš

V Elektro č. 4 jsme stačili jenom velmi krátkou zprávou, těsně před odevzdáním do tiskárny, informovat o úmrtí našeho dlouholetého kolegy a člena redakční rady Elektro pana Ing. Václava Beneše. Po krátké, těžké nemoci skonal dne 12. března.
 
Nyní chceme alespoň takto „redakčně“ ještě naposledy panu Benešovi poděkovat za jeho laskavé přátelství a kolegialitu, které jeho spolupráci s naší redakcí provázely.
 
Pan Václav Beneš se narodil v roce 1930. V roce 1956 absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha, obor projektování a provoz elektráren a rozvodných systémů.
 
Jeho profesní kariéru charakterizovala především dlouhodobá praxe v projektování a uvádění velkých elektroenergetických staveb do provozu, a to jako pracovník EZ Praha, EGP Praha, Škoda Praha, Metroprojekt a VÚ kolejových vozidel. Šlo zejména o velké projekty elektráren a rozvoden vvn v zahraničí, ale také o energovlaky (kompletní parní elektrárna 2,5 MW na železničním podvozku), elektrozařízení pražského metra, přečerpávací stanice ropovodů apod.
 
Na konci své profesní kariéry pracoval pan V. Beneš přes deset let ve Výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky (VÚSE Běchovice) jako vedoucí pracovník útvaru technického rozvoje. Po odchodu do důchodu se zabýval činností související s projekty a dodávkami pro různá filtračně-kompenzační zařízení. Vzhledem ke své odbornosti a zkušenostem z praxe byla velmi významná jeho dlouhodobá spolupráce s redakcemi časopisů Elektrotechnický obzor a Elektrotechnik, posléze Elektro. Za jeho pomoc, podněty, připomínky a za jeho laskavý přístup panu Benešovi ještě jednou děkujeme.

redakce Elektro