Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Indukční ohřev (5)

číslo 2/2003

Repetitorium

Indukční ohřev (5)

prof. Václav Černý

Indukční svařování je vhodné u součástek, které se kontinuálně podélně svařují. Nejčastěji se používá pro podélné svařování trubek. Touto metodou se dobře svařuje čistý hliník i hliník legovaný manganem i magnéziem.

Na obr. 17 je naznačen princip podélného svařování trubky. Induktor napájený z vysokofrekvenčního zdroje (200 až 500 kHz) velmi rychle prohřeje svařované místo. Spojení se dokončuje pěchovacími válci.

Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3.

Obr. 17. 1 – do trubky stočený plech, 2 – jednozávitový induktor chlazený vodou a napájený ze zdroje 200 až 500 kHz, 3 – feromagnetické jádro, 4 – pěchovací válce, 5 – trasa indukovaného proudu na čelní straně mezery, 6 – trasa indukovaného proudu v zadní části mezery, 7 – svařované místo
Obr. 18. 1 – do trubky stočený plech, 2 – střední aktivní díl induktoru, 3 – magnetické jho, 4 a 5 – přívody primárního proudu, 6 – izolační vložka
Obr. 19. 1 – do trubky stočený plech, 2 – svarový šev, 3 – lineární induktor, 4 – průběh teploty

Na obr. 18 je velmi často používaný lineární induktor. Na středním podélném dílu induktoru je feromagnetické jho, které koncentruje elektromagnetické pole do svařované mezery. Ve svařované trubce se indukují sekundární proudy, které materiál v místě svaru rychle ohřejí do plastického stavu. Svařované místo se pěchovacími válci stlačuje tlakem 25 až 40 N·mm–2. Velikost potřebného tlaku závisí na svařovací teplotě. Nižší teplota vyžaduje vyšší tlaky.

Na obr. 19 je průběh teploty v podélném směru při indukčním svařování lineárním induktorem.

Svařované ocelové trubky obvykle mívají obsah uhlíku do 0,1 %. Jeli obsah uhlíku vyšší (např. 0,3 %), může dojít k zakalení svaru a nežádoucímu pnutí – trubky se pak musí dodatečně vyžíhat. Pro svařování ocelových trubek se používají kmitočty 1 až 10 kHz. Čím je tloušťka stěny větší, tím musí být kmitočty nižší, aby došlo k prohřátí v celé svařované ploše.

Tab. 5. Doporučené kmitočty pro svařování ocelových trubek lineárním induktorem

Kmitočet (Hz) 8 až 10 4 2 1
Tloušťka stěny (mm) 1,5 až 3,5 2,5 až 5,5 4,5 až 9 6,5 až 13

V tab. 5 jsou doporučené kmitočty pro svařování ocelových trubek lineárním índuktorem.

(pokračování)