Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Indukční ohřev (5)

číslo 2/2003

Repetitorium

Indukční ohřev (5)

prof. Václav Černý

Indukční svařování je vhodné u součástek, které se kontinuálně podélně svařují. Nejčastěji se používá pro podélné svařování trubek. Touto metodou se dobře svařuje čistý hliník i hliník legovaný manganem i magnéziem.

Na obr. 17 je naznačen princip podélného svařování trubky. Induktor napájený z vysokofrekvenčního zdroje (200 až 500 kHz) velmi rychle prohřeje svařované místo. Spojení se dokončuje pěchovacími válci.

Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3.

Obr. 17. 1 – do trubky stočený plech, 2 – jednozávitový induktor chlazený vodou a napájený ze zdroje 200 až 500 kHz, 3 – feromagnetické jádro, 4 – pěchovací válce, 5 – trasa indukovaného proudu na čelní straně mezery, 6 – trasa indukovaného proudu v zadní části mezery, 7 – svařované místo
Obr. 18. 1 – do trubky stočený plech, 2 – střední aktivní díl induktoru, 3 – magnetické jho, 4 a 5 – přívody primárního proudu, 6 – izolační vložka
Obr. 19. 1 – do trubky stočený plech, 2 – svarový šev, 3 – lineární induktor, 4 – průběh teploty

Na obr. 18 je velmi často používaný lineární induktor. Na středním podélném dílu induktoru je feromagnetické jho, které koncentruje elektromagnetické pole do svařované mezery. Ve svařované trubce se indukují sekundární proudy, které materiál v místě svaru rychle ohřejí do plastického stavu. Svařované místo se pěchovacími válci stlačuje tlakem 25 až 40 N·mm–2. Velikost potřebného tlaku závisí na svařovací teplotě. Nižší teplota vyžaduje vyšší tlaky.

Na obr. 19 je průběh teploty v podélném směru při indukčním svařování lineárním induktorem.

Svařované ocelové trubky obvykle mívají obsah uhlíku do 0,1 %. Jeli obsah uhlíku vyšší (např. 0,3 %), může dojít k zakalení svaru a nežádoucímu pnutí – trubky se pak musí dodatečně vyžíhat. Pro svařování ocelových trubek se používají kmitočty 1 až 10 kHz. Čím je tloušťka stěny větší, tím musí být kmitočty nižší, aby došlo k prohřátí v celé svařované ploše.

Tab. 5. Doporučené kmitočty pro svařování ocelových trubek lineárním induktorem

Kmitočet (Hz) 8 až 10 4 2 1
Tloušťka stěny (mm) 1,5 až 3,5 2,5 až 5,5 4,5 až 9 6,5 až 13

V tab. 5 jsou doporučené kmitočty pro svařování ocelových trubek lineárním índuktorem.

(pokračování)