Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Více aktualit

Homogenní diamantová vrstva čipů výpočetní techniky na křemíkovém nosiči

číslo 4/2002

Amper 2002

Homogenní diamantová vrstva čipů výpočetní techniky na křemíkovém nosiči

Křemík (Si) je v současné době stěžejním elektrotechnickým materiálem, a to nejen pro výrobu polovodičových součástí výpočetní techniky, ale také pro obor výkonové elektroniky. V poslední době však bylo zjištěno, že lepší vlastnosti než křemík v mnoha směrech má diamant (chemickým složením uhlík – C). Problém širšího využití diamantu však spočívá v nesnadném vytvoření tenkých, homogenních a správně dotovaných vrstev.

Lothar Ley, vědecký pracovník univerzity v Erlangenu (SRN), jako jeden z prvních takovou tenkou diamantovou vrstvu vytvořil, a to s použitím křemíku jako nosiče. Ley využil skutečnost, že křemík má stejnou mřížkovou strukturu a stejné vzdálenosti mezi atomy jako diamant. V prvním stupni potáhl křemíkový podklad diamantovou vrstvou v mikrovlnném zařízení CVD. Ve druhém stupni použil elektrické vlákno zařízení CVD k vytvoření potřebného žáru, což umožnilo růst a homogenitu diamantové vrstvy.

Lothar Ley kombinuje přednosti dvoustupňové metody: v prvním stupni vzniknou malé diamantové krystaly, které se vzhledem ke zmíněné shodnosti mřížky „seřídí“ podle krystalové struktury křemíkového podkladu. Ve druhém („žárovém“) stupni rostou krystaly do podoby homogenní vrstvy.

Fyzikální tým pod vedením Lothara Leye mohl touto metodou vytvořit vrstvu o velikosti 60 000 čtverečních mikrometrů bez rušivých hranic zrn. To dává slibnou naději, že namísto náročné křemíkové technologie bude polovodičová technika moci využívat uhlík. Na obzoru je tedy např. uhlíkový měnič frekvence nebo uhlíkový počítač budoucnosti.

[Applied Physics Letters, 75, 14, s. 2094.]

JHS ELEKTRO
Ing. Jiří Sajner
Kopeckého 18
169 00 Praha 6
tel./fax: 02/33 35 34 84, od 22. 9. 2002 – 233 353 484
e-mail:jsajner@yahoo.com